Hrabová a její rody, badatelské zdroje

Co by jistě na stránkách věnovaných určitému místu nemělo chybět? Sekce věnovaná historii daného místa – událostem a lidem, tedy tomu a těm, kteří dané místo utvářeli. Dnešní doba je přístupu k těmto informacím nakloněna, a tak lze bádat pěkně z tepla domova díky internetu, který nám informace servíruje pěkně až na obrazovky našich monitorů. Jediné, co běžně známo není, je cesta, kudy se za požadovanými informacemi vydat. Poodhalení těchto zdrojů bude i základním posláním mého dnešního článku.

Základem informace k rodinám z určitého místa jsou matriky. Na jejich základě lze sestavit nejen rodokmen, ale i získat představu o daném místě. Matriky lze rozdělit na tři základní oblasti, matriky narození, oddací a matriky zemřelých. První dochované Hrabovské matriky byly ještě společné s Paskovem, pod který Hrabová, tehdy ještě jako Velká Hrabová, spadala. Ostatně jako Velká Hrabová se naše obec jmenovala od pradávna, a to až do roku 1910, kdy byla přejmenována na Hrabovou u Vítkovic.

Dochované matriky začínají rokem 1698 a kromě naší obce zde naleznete i záznamy pro Paskov, Hrabůvku, Oprechtice a Žabeň. Povícero obcí v jedné knize sice znesnadňuje hledání předků, jelikož se musíte prokousávat záznamy i z jiných obcí. Proč prokousávat? Matriky sice obsahují spousty údajů, jsou však psány nejen humanistickým písmem, ale také gotickou kurzívou, a zejména v pozdější době i kurentem. Jako jazyk zápisu je kromě češtiny používána latina a v pozdější době i němčina.

Tuto naši první matriku naleznete na stránkách Zemského archivu v Opavě (ZAO), konkrétně ZDE (na slůvko ZDE před závorkou můžete kliknout a dostanete se přímo na první stránku dané matriky). Na stránkách ZAO pak můžete online pátrat i v mnoha dalších matrikách. Pro matriky narozených můžete z domova pátrat až do roku 1898, pro matriky zemřelých až do roku 1905 a v matrikách oddacích až do roku 1911. Novější matriky jsou stále ještě uloženy na oddělení matrik úřadu Ostrava-Jih. Do těchto matrik je možné jako nepříbuzný nahlédnout, pokud od záznamu narození uplynulo více než 100 let, od záznamu sňatku více než 75 let a od úmrtí minimálně 30 let. V případě, že jsou záznamy mladšího data, musíte být s osobou, jíž se záznam týká, spřízněn v přímé linii. Na matričním úřadě je výpis nalezeného záznamu zpoplatněn částkou 20 Kč. Bádání na internetu je zdarma.

Dalším ze zdrojů k doplňování mozaiky lidské historie obce jsou urbáře, gruntovní a pozemkové knihy. Pro nejstarší dobu v Čechách pak Berní ruly, jelikož v daních pořádek musí být. Ty u nás na Moravě nejsou, ale máme Lánové rejstříky, které pocházejí z velkých lánových vizitací počátkem druhé poloviny 17. století. Tyto bohužel online ještě nenajdete, i když část kdysi vyšla knižně, ale vydat byste se za nimi museli až do Moravského zemského archivu v Brně. Příležitostně se do tohoto archivu pro naše čtenáře vydám a popíšu, o čem archiv v těchto rejstřících o naší obci pojednává.

Co online naleznete, jsou gruntovní a pozemkové knihy. Pro naši obec je první gruntovní knihou Gruntovní kniha Velké Hrabové pro roky 1660-1816 (na text před závorkou lze kliknout a dostat se přímo na první stránku knihy). První záznam v knize je koupě fojtsví, gruntu číslo 1, Melicharem Cholevou. Cholevové byl rod dědičných hrabovských fojtů. V našem původním kostelíku byl po staletí v předsíni kostela pod věží, vpravo na stěně vedle hlavního portálu nápis: „JURA CHOLEVA USNUL V PÁNU V STŘEDU TŘETÍ POSTNÍ LÉTA PÁNĚ TOHOTO 1564“. Toto byl předek našeho Melichara. A onen Melichar byl zase předek autora tohoto článku. I takové zajímavosti o sobě a svém rodě kupříkladu můžete v daných knihách nalézt. Uvedený nápis naleznete i v novém kostele na původním místě.

V novější historii jsou velmi nápomocny takzvané sčítací operáty. V jejich útrobách můžete nalézt informace, kdo v které chalupě v Hrabové ke dni sčítání bydlel a jaké byly jeho majetkové poměry z pohledu chovaného hospodářského zvířectva. Sčítací operáty pro roky 1900 a 1910 lze nalézt online na stránkách Archivu města Ostravy earchiv.ostrava.cz. Operáty, stejně jako gruntovní a pozemkové knihy, se vztahují k číslu popisnému. Hrabová byla většího přečíslovávání ušetřena, a tak popisná čísla platná dnes, jsou shodná s čísly tehdejšími. Za operáty z roku 1921 se musíte vydat do Archivu města Ostravy (Špálova ulice, přímo za kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie na náměstí Svatopluka Čecha v Přívoze), kde si je můžete prohlédnout na tamějších počítačích.

Jména hospodářů z roku 1836 a tehdejší vzhled obce lze nalézt na historických mapách . Konkrétně jména hospodářů naleznete v indikační skice u těchto map.

Cenným zdrojem informací je badatelna Archivu města Ostravy na stránkách https://badatelna.ostrava.cz. Pro procházení těchto stránek je sice nutné přihlášení, a tedy související registrace, ale určitě se to vyplatí. Naleznete zde dostupný k prohlížení archiv materiálů obce (Archiv obce Hrabová 1850-1941 38 knih a archivy následujících Národních výborů, archiv našich dobrovolných hasičů (22 knih z roku 1896-1955), dvě kroniky školy v Hrabové od roku 1807. Ještě sice ne online, ale návštěvou zmíněného Archivu města Ostravy v Přívoze můžete nahlédout i do téměř 130 let starých třídních knih, kterých jsou zachovány desítky. Po jejich prohlédnutí vás možná překvapí, že učitelé při hodnocení žáků nebyli tak úzkostlivě korektní jako dnes. Dokonce se i dovíte, co se žáčci v kterých dnech učili. Zachovala se i kniha cti hrabovské školy, kde se autor článku kupříkladu dověděl, že jeho praprababička Johanna Žáčková před 150 lety byla výtečná žákyně a několikrát si v knize cti zápis svou pílí a svědomitostí zasloužila. V uvedeném archivu můžete nalézt i, kromě dalších zdrojů se vztahem k obci, farní archiv a podívat se, kde v kostele měl před více než 100 lety váš předek předplaceno místo k sezení, a jít se do našeho kostelíčka na následovnici tehdejší lavice posadit (původní lavice měly kdysi i kovové štítky se jmény). Věřte, nalezení těchto střípků ze života vlastních předků bývá často silná chvíle.

K dispozici online je i farní kronika, kterou lze číst na farních stránkách našich farníků. Dobrovolníci z jejich řad pracují na přepisu této kroniky. Kronika přináší pohled na dění v obci z jiného pohledu, než kronika obce dostupná na dříve zmíněných stránkách digitální badatelny Archivu města Ostravy. Pro opravdové fajnšmekry existuje v biskupském archivu ještě starší farní kronika psaná v němčině.

Často tato bádání znesnadňuje problém přečíst záznamy v matrikách. Pokud na nějaký problém se čtením narazíte, ať již v čitelnosti, nebo vámm nebudou některé zápisy jasné, můžete nalézt pomoc na mnohých genealogických stránkách. Autor kupříkladu často pomáhá jiným na stránkách http://genealogie.taby.cz. Naleznete zde nejen pomoc se čtením, ale i spoustu informací a zajímavých genealogických rozprav.

Připojím drobné genealogické zakončení článku. Jelikož míním na stránky Hrabova.info přispívat pravidelně, tak bych se rád na závěr tohoto svého článku představil.  Většina čtenářů občanů mne patrně znát nebude, ale možná někteří znali mé předky, hrabovské rodáky a patrioty, přiblížím tyto. Jsem vnuk Rudolfa Slívy, dlouholetého předsedy mysliveckého sdružení v Hrabové, pravnuk Felixe Slívy a Johanny rozené Muroňové manželů z gruntu číslo 17. Pokud někoho zajímá rodokmen autora detailněji, nalezne jej na stránkách MyHeritage 🙂

Dnes bych své historicko genealogické rozprávění zakončil, ale již brzy bych rád přinesl na Hrabova.info další článek, v kterém bych přiblížil hrabovské rody z nejstarší gruntovní knihy. V některých z dalších článků odhalím také zajímavou rubovou stranu fotografie z titulku tohoto článku, pocházející z mého osobního archivu, kterou poslala zajímavá osoba se vztahem k naší obci.

PS: V každém genealogickém pátrání se jednou narazí na nerozlousknutelný oříšek. V mém případě to je Justýna Slívová, narozená v roce 1906, neteř mého pradědy, neznal jste ji někdo?