V minulém článku jsem se snažil nastínit problematiku badatelství a online zdrojů, ve kterých lze na internetu pátrat po předcích v Hrabové.
Nyní bych se rád ponořil do jednoho z nich, konkrétně do první gruntovní knihy naší obce, a seznámil Vás s grunty, chalupami a rody v nich osedlými tak, jak nám je zaznamenal Jiří Josef Valík, tehdejší buchhalter – účetní, jenž tuto gruntovní knihu založil. Po něm v ní pokračovali i jeho následovníci.
Možná budete překvapeni, ale většina příjmí z tehdejších 26 gruntů a 12 chalup se vyskytuje i dnes. V dalších článcích se budu jednotlivým stavením a rodům věnovat blíže. Taktéž se budu blíže věnovat Hrabové jako obci, protože dnes málokdo ví, že třetinu jejího území pokrývaly rybníky, které ješte dnes připomínají názvy ulic či částí obce. Byly zde rybníky Šídlovec, Rybinky, Bezděk, Krašický (v pozdější době Starý a Nový Krašický), Hurt (Starý a Nový Hurt), Prostředník, Pilíky. Také tok Ostravice býval jiný. Řece samotné bych se rád věnoval v samostatném článku.
Nejdříve je nutné upozornit, že číslování gruntů neodpovídá dnešním číslům popisným, jelikož ta přišla až o pár desítek let později (v roce 1770).
- Začneme gruntem č.
1, který býval fojtstvím. Při založení gruntovní knihy ho obýval hrabovský fojt a předci autora, Melichar Choleva
(* asi 1662, + 18.1.1725) a jeho otec Matěj. Tohoto muže jsem zmiňoval i v minulém článku. Jemu patří i prvý záznam v knize, když od svého otce Matěje Cholevy tento grunt kupuje 18. srpna 1686. Fojtové u nás na Moravě a ve Slezsku jsou stejnými představenými obce jako v Čechách rychtáři. Fojtové (rychtáři) mívali významná privilegia i soudní moc. Blíže se o nich dočtete kupříkladu na wikipedii. Cholevové fojtovali až do roku 1839, kdy dědičné fojtství prodali. - Grunt číslo 2 bylo volenství. Jeho obyvatelé byli svobodní a nebyli poddáni pánovi obce (odtud i pojem volenství, svobodný = volný). K tomuto gruntu se vztahuje i nejstarší zápis v gruntovní knize, kdy na den svatého Martina, tedy 11.listopadu v roce 1660 kupuje tento grunt Jan Žáček po svém zemřelém otci Tomáši. Mimo jiné opět předci autora.
- Grunt číslo 3 obývá Kašpar Žáček
- 4 – Jan Liczka (zde je vidět, že rody Lyčků a Ličků byly rozdílné již před více než 300 lety)
- 5 – Šimon Haladej
- 6 – Matěj Martiňák
- 7 – Matěj Piskoř
- 8 – Jakub Míček
- 9 – Jan Dlouhý
- 10 – Melichar Vala
- 11 – Matěj Haladej
- 12 – Šimon Žáček
- 13 – Václav Chlupatý
- 14 – Pavel Toman
- 15 – Josef Jaroš
- 16 – Josef Svoboda
- 17 – Ondřej Žáček
- 18 – Jan Honus
- 19 – Tomáš Havlík
- 20 – Melichar Mutina
- 21 – Josef Šustek
- 22 – Matouš Juříček
- 23 – Matouš Černý
- 24 – Mikuláš Rejnoch
- 25 – Václav Jakubek
- 26 – Ondřej Lyčka
Pak zde byli chalupníci, což nebyly celé grunty, ale většinou chalupy bez polností. Tehdejší chalupníci byli
- 27 – Jan Kovalčík
- 28 – Petr Vrátný
- 29 – Jan Svoboda
- 30 – Jan Lyčka
- 31 – Jan Bednář
- 32 – Tomáš Novák
- 33 – Ondřej Havránek
- 34 – Matěj Janša
- 35 – Mikuláš Michna
- 36 – Margareta Vlková
- 37 – Václav Lyčka
- 38 – obecní chalupa
V příštích článcích se budu zaobírat jednotlivými grunty, které rody jimi prošly, a v případě, že stavení ještě existuje, sdělím, kde se nalézá, který rod je obývá a pokusím se je i vyfotit.
Některé z čtenářů možná napadlo, že se holedbám svými hlubokými kořeny v Hrabové, předky fojty, když Slíva na žádné chalupě neseděl. Tito předci jsou ze strany prababičky mého otce, mé praprababičky Johanny Slívové rozené Žáčkové. Slívové tehdy počátkem onoho 17. století byli panští kováři pánů Skrbenských za řekou v sousedních Kunčicích. Do Hrabové přišel za svou ženou až můj prapraděd Vincenc (Čeněk) v polovině 19. století po tom, co grunt Slívů ustoupil cukrovaru hraběte Saint Genois, pánů kunčického zámku. Později cukrovar po tom, co vyhořel, nahradila továrna na zemědělské stroje Agroferra, poté Nová Huť a Metasport. Část pozemku je i pod současným kunčickým nádražím.
Náhledová fotografie: Výřez scanu z pozemkové knihy Velkostatek Paskov • inv. č. 266 • sig. 4098
