Na stránkách Hrabová.info se budeme snažit jednou za měsíc zveřejnit rozhovor s občany, osobnostmi, firmami a organizacemi, jejichž působnost nějakým způsobem spadá pod městský obvod Ostravy – Hrabové.
Náměty na rozhovory nám můžete zasílat na emailovou adresu [email protected]. Byli bychom rádi, kdyby náměty byly nejen konkrétní (o koho se jedná, za kým máme jít, či komu můžeme zavolat), ale vůbec nejlepší by bylo, kdyby nám již bylo domluveno i několik předběžných termínů pro pořízení rozhovoru. Otázky zasíláme/předáváme předem a rozhovor probíhá v přátelském duchu na smluveném místě. Rozhovor je nahráván (pouze zvuk), nahrávka je přepsána do textové podoby a před zveřejněním dáváme přepis k přečtení osobě, která nám na naše otázky odpovídala. Nahrávka je po vypublikování příspěvku nenávratně smazána.
První rozhovor byl pořízen doslova na poslední chvíli v prostorách naší základní školy. Na naše otázky nám totiž odpovídala paní Ivana Svobodová, která na konci tohoto měsíce (říjen 2014) odchází do důchodu. Paní Svobodová mnoho let působí na základní škole v Hrabové jako ekonomka, takže se velkou mírou podílí na bezproblémovém chodu školy. Paní Svobodové jsme 17.10.2014 v 15:00 položili několik otázek. Její odpovědi jsou níže…
Na základní škole v Hrabové působíte jako ekonomka. Co všechno má taková ekonomka na starost?
Na základní škole působím jako ekonom a personalista. Pod ekonoma spadají agendy jako vedení učetnictví, příprava a sledování rozpočtu, vytváření či udržování nejrůznějších statistik a evidencí, např. pro statistický úřad. Dále připravuji a kontroluji smlouvy pro vedení a někdy i za podpory zřizovatele. Komunikuji s dodavateli (služby, zboží) a v neposlední řadě pode mě spadá i personální agenda. Je potřeba si uvědomit, že naše základní škola není malá firma. Jedná se totiž o organizaci s přibližně 45ti zaměstnanci (pedagogičtí i nepedagogičtí) a rozpočtem téměř 19 miliónů korun.
Jak jste se dostala k práci ekonoma, co jste dělala předtím a jak dlouhá je Vaše působnost na naší základní škole?
Původně jsem v jedné firmě vykonávala práci programátora. Tvořili jsme systémy pro banky, skladové hospodářství a software pro vedení podniků. Sám víte, jak dnešní dvacetiletí mladíčci, pokud to můžu říct takto, snadno nahrazují věkově starší kolegy. Přestože nevěděli co jsou tzv. kontrolní čísla, mysleli si, že umí a zvládnou vše. Nebylo tomu jinak ani kolem roku 2000, kdy jsem z tehdejší práce odešla.
K práci ekonomky jsem se dostala úplnou náhodou. Někdo mi řekl, že odchází tehdejší tajemnice, proto jsem projevila o tuto práci zájem. Samotný začátek pro mě nebyl snadný, protože jsem tehdy neměla od koho převzít agendu. Tehdejší tajemnice byla již delší dobu na nemocenské a tak se práce na škole jen kupila. Přesně si pamatuji den i hodinu, kdy jsem nastoupila. Bylo to 2. dubna 2002 v 7:00, ten den časně ráno shořel hrabovský kostel. Ale potom už to bylo jen čím dál lepší.
Co se Vám na Vaší práci líbilo či nelíbilo?
Na práci se mi líbilo to, že nebyla nikdy stereotypní. Vždy to byla práce všeho druhu, jako Ferda Mravenec. Jak jsem již zmínila – musela jsem likvidovat faktury, prováděla jsem účtování, personalistiku a dá se říct, že každou hodinu jsem musela dělat něco jiného. To bylo samozřejmě nepříjemné v tom, že jsem někdy těžce hledala i dvě hodiny, abych se mohla pořádně věnovat jedné práci. Na práci v prostředí základní školy je velmi pěkné, že to není pouze práce s dospělými. Všude kolem se pohybují děti. Když jsem unavená z práce, vyjdu ven z kanceláře, projdu se po chodbě kolem dětí a to člověk přijde ihned na jiné myšlenky. Člověk jakoby se ocitnul v úplně jiném světě.
Kdybyste mohla mávnout kouzelnou hůlkou a měla možnost ve škole změnit jednu věc, která by to byla?
Nad touto otázkou jsem chvíli přemýšlela, ale nic mě v přímé souvislosti se školou nenapadlo. Škola funguje velmi dobře. Kdybych ale měla onu kouzelnou hůlku, změnila bych jediné – aby měly všechny děti oba rodiče. Samozřejmě mluvím o tom i s ohledem na skutečnost, že je na škole mnoho dětí z místního dětského domova.
Umožnila Vám Vaše pozice na škole udělat něco, za co jste na sebe opravdu pyšná?
Je složité přisuzovat zásluhu jedné osobě. Vzpomínám si ale, že když jsem nastoupila, měla škola tehdy pouze jednu učebnu s 15 počítači. Myslím si, že i díky své původní profesi jsem napomáhala tomu, aby se tady v tomto směru něco změnilo. Pochopitelně bez podpory vedení by to nebylo průchozí.
Jak se Vám spolupracovalo s paní ředitelkou Mgr. Novákovou?
Paní ředitelka je přímý člověk a padly jsme si do noty. Když zjistila, že je na mě spolehnutí, ponechávala mi poměrně velkou volnost v práci.
Přestože nejste pedagogický pracovník, jak byste ohodnotila, nebo alespoň popsala naše pedagogické pracovníky.
Záludná otázka (smích). Jsou tady učitelé průměrní, horší, ale samozřejmě i výborní. Nejlepší jsou učitelé, které práce s dětmi baví a za těmi děti doslova letí. Takové učitelé zde samozřejmě máme. Nejvýstižnější odpověď je asi ta, že kdybych se měla rozhodnout, zda-li sem děti umístit, či nikoliv, pak bych děti jednoznačně posílala do školy právě sem. Myslím si, že tato škola je ve všech ohledech nadprůměrná.
Jak často musíte komunikovat s obcí, jak jste s kooperací spokojena a jaké věci musíte s obcí řešit?
Nejvíce jsem musel komunikovat s obcí ohledně financí, takže především s finančním odborem. Dlouhou dobu jsem komunikovala s paní Kořínkovou, později s paní Ličkovou a Ziobrovou. Nevzpomínám si, že by byl s komunikací nějaký problém a myslím si, že vždy jsme si vyšly vstříc. Obec škole schvaluje rozpočet na provoz. Škola musí s obcí jednat např. kvůli projednání nákladnějších rekonstrukcí, tedy převyšujících částku 100 tisíc korun bez DPH.
Už víte, kdo Vás nahradí? A jak bude probíhat předávání agendy?
V srpnu letošního roku proběhlo výběrové řízení a vedení v něm vybralo jednu uchazečku. Jedná se o paní, řekněme středního věku, která dlouhou dobu pracovala ve školství. Již nyní sem dochází přibližně jednou týdně a pokud se to tak dá říct, tak ji zaučuji. Přestože končím k poslednímu říjnu, budu nápomocna i nadále, pokud bude potřeba.
Jak Vám chutná jídlo, které vaří ve školní jídelně?
Mně tady chutná (smích). Někdy je jídlo horší, někdy naopak lepší, ale všichni musíme mít na paměti, že se vaří pro děti. Jídlo tak musí být vyvážené a nesmí být příliš dochucováno.
Co se Vám na Hrabové líbí či nelíbí?
Hrabová je dobře situovaná a když se chci cestou z práce projít, jsem na klidném místě u řeky za 5 minut. Nepříjemná je tady asi nadměrná doprava a až se ji podaří omezit, bude to skvělé.
Můžete mi popsat ekonomickou situaci naší školy?
Škola pracuje s rozpočtem téměř 19 miliónů korun. Nechtěla bych prezentovat přesná čísla, protože uzávěrka je zveřejněna v obchodním rejstříku. Zmíním nejvýznamnější oblasti, kam peníze jdou. Ročně na provoz a údržbu školy, kromě velkých oprav, vynaložíme okolo 3.3 miliónu korun. Jedná se o každoroční výdaj, ze kterého zhruba 1,3 miliónu korun tvoří výdaje za energie (elektřina, plyn, voda) a vytápění. Nejsem velkým zastáncem elektronických aukcí, ale v případě energií je tomu jinak. Magistrát města Ostravy vyhlašuje povinné elektronické aukce na dodavatele energií a díky tomu máme dojednány velmi slušné ceny. Přibližně 15,5 miliónů korun přichází od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Na mzdy jde 15,1 miliónů korun (i odvody a pojištění, nikoliv pouze platy). Zhruba 400 tisíc korun je určeno na nákup učebnic a pomůcek, knih a podobných věcí. Je potřeba ještě uvést, že škola aktivně vyhledává další možnosti financování. Například pro letošní „Školu v přírodě“ jsme získali od Statutárního města Ostrava dotaci ve výši 315 tisíc korun. Za zmínku stojí i dotace 20 tisíc na podporu projektu čtenářské gramotnosti, opět od SMO. ArcelorMittal Ostrava a.s. nám v rámci vytvořeného projektu poskytl dar ve výši 100 tisíc, který jsme použili pro nákup 15ti dalších IPADů s dalším vybavením, samozřejmě s naší finanční spoluúčastí. Není ani výjimkou, že sami rodiče přispějí třídě nějakou částkou na výlet. Nechtěla bych takto z hlavy uvádět konkrétní dárce. Byla bych ráda, kdybyste taky zveřejnil informaci o tom, že starosta při schůzkách s firmami v zóně velmi často připomíná (jak jsem slyšela), že by měli podporovat místní školu a školku.
Pokud se nepletu, odcházíte do důchodu. Na co se těšíte a jaká bude Vaše další „aktivita“?
Budu mít konečně klid (smích). Konečně se budu moci více věnovat manželovi a svým pěti vnoučatům.
Autor příspěvku: Radomír Orkáč
