Stavení patřící k tomuto gruntu, jež obývali hrabovští dědiční fojtové, dnes již nenajdete. Popisné číslo tohoto gruntu bylo v pozdější době 36. Na místě původního gruntu dnes stojí hasičská zbrojnice (UPDATE: dle názoru Martina Slepičky se původní grunt nacházel v prostoru dnešní restaurace „U Lípy“, jelikož tento názor je rozumně argumentačně podpořen, považuji za nutné na něj upozornit).
Ke gruntu patřily rozsáhlé polnosti o velikosti 116 měřic a 6 achtlů (1 achtl = 1/8 měřice), což odpovídá 23.35 ha, dále louka „pod Břehem“, zahrada u domu a také rybníky o ploše 39 měřic a 4 achtly (7.9 ha celkem). O rybník vedl fojt při s Šimonem Žáčkem a Matějem Haladejem, ale vrchnost tento rybník přiznala k fojtství.
18.srpna roku 1686 tedy fojtsví po svém otci Matěji Cholevovi kupuje Melichar Choleva za rovných 900 slezských rýnských. 300 rýnských zaplatil hned a zbytek v pěti splátkách.
15.července 1725 kupuje fojtsví Josef Choleva, syn Melichara Cholevy za 1000 rýnských
10. srpna 1763 kupuje fojtství Jan Choleva, syn Josefa Cholevy za stejnou cenu
18. února 1797 kupuje fojství Jan Choleva na základě poslední vůle svého otce Jana za 1080 rýnských
18. května 1839 po staletích přechází fojtsví z rukou Cholevů, kdy jej od Jana Cholevy kupuje Karel Farník z Frýdku za 5240 zlatých konvenční měny
4. ledna 1847 jej kupuje Josef Stiller za 8750 zlatých
20. června 1850 jej kupuje za 15100 zlatých poslední rod a to Jan a Josefa Černí, potomci tohoto rodu sídlí na částech původního fojtství dodnes, ale pozemky a budovy se již postupně dělily mezi potomky jednotlivých generací. Toto dříve možné nebylo, jelikož celý majetek vždy zpravidla obhospodařoval jediný potomek. Ve starší době obvykle nejmladší syn, jelikož u něj byla pravděpodobnost doby, kdy se bude moci postarat o rodiče nejdelší. V mladší době pak toto právo přešlo na nejstaršího syna. Ostatní sourozenci se v ideálním případě buď dobře přiženili či přivdali, jinak končili jako podruzi na jiných gruntech. Avšak sourozenec, na něhož majetek přecházel a který jej kupoval, ze zaplacené částky určitou částí vyplácel své sourozence, popřípadě i žijící rodiče. Obvykle se nevyplácelo najednou, ale částka byla rozložena do více splátek a částka k vyplácení i příjemci byli zanášeni do pozemkových knih.
V pozdější době již patřila ke gruntu hospoda, dnes známá jako hostinec „U Lípy“. U Černých zpočátku mívali uschovánu svou výzbroj hrabovští hasiči a často u nich pořádali své schůze, přednášky a valné hromady.
Předchozí díly:
Hrabová a její rody, badatelské zdroje
Hrabová a její rody, grunty a chalupy
Milý pane Slívo, chci Vám poděkovat za napsání užitečných, pěkných i vědecky přínosných článků o hrabovské historii, nicméně osobně mám v článku několik nejasností, na které bych se chtěl dotázat a trochu upozornit.
Nejprve bych se chtěl dotázat, ve které „pozdější“ době mělo fojtství popisné číslo 36, neboť popisná čísla se v jednotlivých pramenech v průběhu 18. a 19. století liší. Fojtský grunt v Hrabové jistě zahrnoval více stavení na pravém břehu potoka Ščučí, krčmu, hospodářská stavení, stodolu a samotnou zděnou fojtskou rezidenci obrácenou čelním štítek k hlavní ulici.
Domnívám se ale také v rozporu s Vaším článkem, že hlavní zděná rezidence hrabovských fojtů se nacházela na místě nynější restaurace U Lípy, nikoli na místě stávající hasičské zbrojnice, kde se nacházelo dle mě a pramenů malé dřevěné stavení. Abych byl přesný tak se rezidence nacházela zhruba 10-15 metrů jižním směrem od nynější restaurace. Mé tvrzení dokládá i uvedení v jinak nepříliš povedeném almanachu Sedm století obce Hrabová od A. Barcucha a E. Rohlové. Na místě restaurace dle mé hypotézy stála stará krčma, ve které se dle dědičného fojtského privilegia šenkovalo panské pivo.
Chtěl bych se také zeptat na věrohodnost posledního odstavce. Ve znění: „V pozdější době již patřila ke gruntu hospoda, dnes známá jako hostinec „U Lípy“. U Černých zpočátku mívali uschovánu svou výzbroj hrabovští hasiči, a často u nich pořádali své schůze, přednášky a valné hromady“ A také v jaké pozdější době patřila ke gruntu hospoda? A také, z jakých zdrojů jste svá tvrzení čerpal.
Chtěl bych se také zeptat na věrohodnost posledního odstavce. Ve znění: „V pozdější době již patřila ke gruntu hospoda, dnes známá jako hostinec „U Lípy“. U Černých zpočátku mívali uschovánu svou výzbroj hrabovští hasiči, a často u nich pořádali své schůze, přednášky a valné hromady“ V jaké pozdější době patřila ke gruntu hospoda, a také, ze kterých zdrojů jste svá tvrzení v článku čerpal, neboť mne to velmi zajímá. Jinak Vaše články velmi oceňuji. Martin Slepička
Přeji příjemný den,
co se týče čísel popisných a pokud beru jako prameny matriky a pozemkové knihy, tak jsem se osobně doposud nesetkal, s tím že by se čísla lišila od čísel přidělených v rámci číslování za vlády Marie Terezie. V Hrabové se číslovalo tak, že se dle zvyklostí vyrazilo od panského dvora (v místech statku, dnes Equicentrum), který dostal číslo 1 a ve směru, jak panstvo vjíždělo do vsi se pak číslovalo vzestupně bez rozlišení strany silnice (často bylo zvykem číslovat nejdříve domy po jedné straně silnice a cestou zpět po druhé). Nevylučuji přidělení uvolněných čísel jiným domům, ale se systémovým přečíslováváním jsem se u nás nesetkal a nesvědčí o tom ani stávající čísla popisná.
Co se týče rezidence fojtů, problém je v tom, že dozajista rezidence fojtů nebyla jediná, ale za ty stovky let se vyvíjela. Jsem přesvědčen, že původní fojtství byla dřevěná stavba, tak jak ostatně bylo v této oblasti zvykem a mohla by bez problému být shodná s Vámi uváděným malým dřevěným stavením. Vždyť i v roce 1901 si Marie Černá z čísla 36 zajistila stavební povolení ke stavbě nového domu a o pár let později i hospodářského stavení, takže vývoj byl neustálý. Co se týká pramene který pokládám za klíčový, je jím indikační skica k otisku císařských map, kdy je dům číslo 36 identifikován v prostoru nynější hasičské zbrojnice. Co dále podporuje mou domněnku je to, že již v prvém dochovaném záznamu v pozemkové knize je zmiňována zahrada u domu. Tato je jasně nakreslena u stavení pod hasičárnou. Zahrada u nálevny by postrádala vcelku smysl.
Co se týče „pozdější doby“ u hospody, je tímto myšleno to, že při prvých převodech hospoda v soupisech majetku není, vyskytuje se až v pozdějších převodech. Zjišťování datace vzniku hospody je mimo optiku tohoto článku a nebylo jeho cílem. Poznámka slouží pouze k tomu, aby si čtenář mohl zasadit polohově popisovaný grunt.
Co se týče hasičů a ukládání výzbroje, informace naleznete v knize „Zápisy ze schůzí 5.7.1896-18.5.1914“ dostupné online v internetové badatelně města Ostravy (jeden z 22 hasičských dokumentů na něž odkazuji ve svém prvém článku). Blíže nebudu rozvádět, jelikož na základě těchto knih chystám pro Hrabova.info sérii článků „Z hasičského archívu“.
Omlouvám se za delší příspěvek a doufám, že Vás mé odpovědi uspokojily.
Za zájem a dotazy děkuje
Milan Slíva
Vážený pane Slívo,
děkuji Vám za rozsáhlou odpověď. S popisnými čísly máte pravdu, avšak nalezl jsem v mapě z roku 1808-1809 od Johanna Wolneho pravděpodobně trochu jiné číslování. V uvedeném roce se opět postupovalo směrem od šlechtického velkostatku od jedničky dále. V mapě jde podle mé skromné hypotézy rozlišiti selské statky, tj. grunty, menší chalupy a fojtství, které má číslo 33 a je velikostně zdůrazněno, zejména lepší kresbou a velikostí číslice, neboť takto se v minulosti určovalo důležité místo.
Také s Vámi souhlasím, že původní sídlo fojtství byla dřevěná stavba, ale to bych odhadoval maximálně do poloviny 18. století, kdy ji nejpozději musela nahradit zděné sídlo fojta. Že se budovy a architektonické prvky budov fojtství za stovky let vyvíjely, to pokládám za zcela samozřejmé a jisté.
Také bych chtěl připomenout, že se momentálně také zabývám fojtstvím v Hrabové, ale jen do roku 1848, kdy došlo k zrušení poddanství, a tak i k pozbytí hlavní pravomoci a povinnosti fojta, tj. zastupovat vrchnost v dané obci, po tomto roce již byl nadále vrcholným představitelem starosta. Po tomto roce se již nedá mluviti o fojtství, možná tak o budovách, které dále, jak uvádíte, žily svým životem. Co se týká pramenů, tak v mapách nedokonalého prvního voj. mapování není na místě nynější hasičské zbrojnice nic, na mapách druhého voj. mapování je na místě has. zbrojnice zakreslena snad malá stavba patřící k fojtství, patrně hospodářská budova plus zahrada? Na indikační skice, na kterou se odvoláváte, je zachyceno více budov patřící k fojtství, tj. č. 36 patřící Janu Cholevovi. Určující je zejména červené číslo popisné, nikoli černé, a také nepřímé okolnosti. Z těch vyplývá, že fojtský hlavní grunt s červenou zděnou rezidencí stál přibližně na místě současné restaurace U Lípy. Fojtové byli reprezentanty vrchnosti, měli také značné příjmy, majetky a museli zastávat svůj úřad ve vší vážnosti a reprezentativnosti. Také majetky okolo „rest. U Lípy“ patřily v té době Janu Cholevovi, stejně jako mnoho pozemků ve střední části obce. Neberte to kriticky, ale samotná rezidence fojta nemohla být malé relativně nové dřevěné stavení, nýbrž velký i zděný grunt s mnoha hospodářskými budovami, vždyť byl nejbohatším mužem v obci.
Srdečně zdraví
Martin Slepička
Přeji příjemný den,
snažíte se z toho článku dělat něco co opravdu není. Pokud bych měl do historie gruntu zahrnovat takové události jako zrušení poddanství a objasňovat jeho dopady, bylo by to úplně jiné zaměření a dopad. Článek vychází z prvé pozemkové knihy a snažím se zachytit stav k počátku 18 století. Pokud se neobjeví nějaké nové či méně známé prameny, zůstane účel jednotlivých budov a to, kde fojti bydleli, kde vykonávali svůj úřad vcelku nejasný. Co se týče zděné stavby, předpokládám její stavbu až po 4.2.1819, kdy dvorský dekret povolil výrobu nepálených cihel pro vlastní potřebu.
První vojenské mapování je hodně nepřesné, dělalo se víceméně od oka a musím souhlasit, že zde v místě hasičárny žádný bod není a poloha ostatních gruntů víceméně odpovídá tehdy existujícím číslům popisným.
Jasný je mi naopak význam čísel a barevnosti nejen jich v císařských otiscích. Věřte mi, dělám s nimi opravdu hodně a to nejen v naší obci.
Pokud by ostatní čtenáře zajímal jejich význam, popis naleznou na adrese http://www.mza.cz/indikacniskici/ .
Problematika fojtů a fojtsví je mi vcelku známa a také se o ní aktivně zajímám, jelikož mezi přímými předky mám nejen hrabovské fojty a šafáře, ale dědičné fojty ze Sedlišť, fojty z Raškovic a dokonce můj předek v paternitní linii krátce fojtoval v sousedních Kunčicích. Když to tak vezmu, jsem takový fojtský komprimát. 🙂
I proto vítám, že se fojtstvím aktivně zabýváte a doufám, že se o výsledky Vašeho bádání s ostatními podělíte.
Přidám do článku update, ve kterém na Váš názor o jiné původní poloze gruntu upozorním.
Přeji pěkný den,
nechtěl bych dělat z článku něco, čím není. Chápu a rozumím Vašemu zaměření zejména na genealogii, také vzhledem k Vašim zajímavým předkům. Vaše články velmi vítám, neboť provádíte záslužnou badatelskou činnost, o kterou se v budoucnu mohou opřít jiní badatelé o nezpracované (snad vyjma nekvalitního sic jediného almanachu, kusých zmínek v přehledových knihách o ostravské historii a hrabovské kroniky, která ale dle mého názoru postrádá přesnost a věrohodnost před narozením očitých svědků, jež byli využiti při psaní kroniky, o tom, že byla částečně doslova opsána z paskovské kroniky, nemluvě) a zajímavé hrabovské historii.
Článek rozvádím a posouvám v místech, které mne zajímají (instituce fojtství a jednotlivé budovy a majetky) i s ohledem na jeho případné budoucí využití, např. i v mé práci. Tato diskuse se ale zdá býti podnětnou, tak bych ji snad ještě dále rozvedl.
Souhlasím s Vámi, že dostupné prameny a jejich počet, který by jasněji objasnil fojtství a jejich budovy, je značně omezený. Avšak měl byste také uznati, že dle dostupných pramenů a hlavně i vámi připomínané indikační skici se hlavní budova a rezidence fojtství a okolní nezbytné hospodářské budovy zcela logicky nacházely na místě dnešní restaurace U Lípy, minimálně v době pořízení indikační skici (1833), logicky i dříve a později.
V případě kamennosti hlavní budovy, nemyslím si, že by v tom měl hrát nějakou roli dekret z 4.2.1819 o povolení výroby nepálených cihel pro vlastní potřebu. Fojtové, tj. hlavně rod Cholevů, i před tímto datem zcela jistě netrpěli nouzí a dle všech možných pramenů by se dali označit za dosti bohaté, rozhodně se tedy nemuseli věnovat výrobě vlastních nepálených cihel, když mohli míti stavení z čehokoli jiného, z kamenných kvádrů či z cihel pálených, které mohly kdykoli sami nakoupit (či spíše pro ně poslat své služebnictvo) či požádat vrchnost v Pakově, u které se často zdržovali. Mít budovu zděnou bylo také otázkou prestiže pro rod, vrchnost v Paskově i pro např. Marii Terezii, jež vydala známý hasičský řád. Je známo, že Marie Terezie chtěla míti hlavní budovy jako kostel, faru, školu, kaple, zvonice i fojtství kamenné, protože hrozilo nebezpečí požáru. Ve fojtství mohlo dojít k ohrožení hlav rodiny (rodů), kteří se pravidelně scházeli u fojta.
M.S.