Hrabová a její rody, grunt č. 4

Vložil Milan Slíva jr. dne 16.11.2014 v 0:00

Tento grunt již v Hrabové nenajdete. Budova měla číslo popisné 54 a nacházela se severně od restaurace Stodola, v lesíku v trojúhelníku mezi Stodolou, ulicí Domovskou a Místeckou. Částečně ležel pod dnešní Místeckou.

Kolem tohoto gruntu vjížděl do Hrabové „Komárek“ a byla u něj i vyhýbka a dvoukolej pro míjení se tramvajových souprav. V dřívější době se nacházel na břehu panského rybníka Šídlovec, na protilehlém břehu k minule probíranému mlýnu.

Nyní se podívejme na prvý zápis v gruntovní knize týkající se tohoto gruntu.

Kup gruntu Jana Lyčky

Léta páně 1696 dne 4. července k vůli Milostivé Vrchnosti a přítomností úředních osob, fojta Melichara Cholevy, purkmistra Jana Žáčka, stal se kup a prodej v dědině Velké Hrabové dobrovolný celý dokonaný a na budoucí čas trvalý a to takový: Jan Lyčka koupil grunt robotní v těch mezích a hranicích jak od starodávna, po nebožtíkovi Matěji Babušukovi (Babušíkovi) za sumu 60 slezských zlatých. Z té sumy závdanku položiti má na tři termíny 12 slezských zlatých, totiž při odevzdání toho gruntu 4 slezské zlaté, druhý termín o Svatém Václavu 4 slezské zlaté, třetí pak o Svatém Matěji (24.února) 4 slezské zlaté. Tím závdanek vyplní. Gruntovní peníze klásti povinen bude počínaje rokem 1697 o Svatém Jiří (24.dubna) po 2 slezské zlaté až do zaplacení sumy z vrchu psané.

Přidává se k tomu gruntu 3 koně se vším příslušenstvím, vůz bosý se vším příslušenstvím, pluh, hák železný, 3 brány, stolice řezací s kosou, ittem (z latinského item, taktéž, rovněž; slovo se v dalším textu vyskytuje vícekrát, v přepisu místo něj použiji slovo rovněž) kosa sečitá, lopatu kovanou, kopáč, sekyru jednu, bečku pro zelí, kury (slepice) 3 kusy, husy 2 kusy, osetí ozimé všeho všudy na polovinu kromě 6 záhonů žita (pšenice), které děti samy seté mají. Co se dotýče jařiny tím způsobem na polovině, kromě 5 záhonů ječmene na Luhu. Len na Břehu všechen hospodáři, na Luhu pak ona sama sobě bráti má. Strany dávek prodávatelkyně do Sv. Jakuba (25. července) se uvolila zapraviti. Co se dotýče druhé polovice všeho setí na tu sirotku po nebožtíku Juru Pavlíků, předně žita (pšenice) 2 věrtle, rži (žita) 2 věrtle. Rovněž těm patero sirotkům po nebožtíkovi Babušovi (Babušíkovi) 1 věrtel rži jednomu každému pro svatební veselí kdy jim potřeba bude, však takové zboží z nového se hospodáři oddá (odebere), a při gruntě však zůstávati však pod rukojměmi bude (zde je pravděpodobně myšleno, že žito bude až do svatby každého sirotka u hospodáře, že nebude vydáno dříve a hospodář musí vydat žito čerstvé, ne roky uschované). Ostatek pak vdově té po Babušu k její dobrému. Strany toho panského ovsa který vypůjčil 2 měřice hospodář bude povinen Milostivé vrchnosti oddati ovsa 3 měřice. Rovněž osep (dodávky píce pro koně vrchnosti) na polovici oddati. Rovněž tačmo (desátek) panu faráři zapraviti též na polovic. Stranou toho hříběte které Janša byl koupil za takové. Uvolil se hospodář tomu sirotkovi Janovi od přišlého Svatého Martina (11.listopadu) za tři léta krávu vystavit a to hříbě k svému dobrému užívati. Rovněž na tu sirotu po nebožtíkovi Juru Pavlíků ihned oddáva krávu hospodářovi aby tele s ní choval na jinou sirotu po nebožtíkovi Babušu. Stranou výminku té vdovy po nebožtíkovi Babušu jak v předešlé koupi třetí zní, takový pro příčinu malých sirotků, až do smrti v pokoji zůstavati má, kromě za vodou hončata.

Načež kupitel zaručil, že na tom kupu přestávati tomu kupu zadost učiniti a dobrým hospodářem býti chce pod propadnutím 5 slezských zlatých. Čili polovici na Milostivou Vrchnost a druhou na obec Velkohrabovskou. Rukojmi (ručitele) představil kupitel Melichara Mutinu, Václava Chlupatého, prodávatelkyně Bartoloměje Pavlíka. Stalo se léta a dne ut supra (latinsky „ut supra“ – značí „jak je uvedeno výše“).

K tomu gruntu přináleží

Role na Břehu a za Slíně
asi na 32 měřic a 6 achtlů (6.28ha)

V Luhu a Kamenci
asi na 8 měřic 1 achtl (1.56ha)
====================
činí celkem 40 měřic a 7 achtlů (7.84ha)

Plodový rybníček 1
kterýž když se násadou plodovou neužívá
vyseti do něho může asi 1 měřice a 4 achtly (0.29ha)

Zahrada při domě 1
kteráž travou a ovocem se užívá

Vyšetření nápadníků

Ano i Pratensi jich na tomž gruntě (pretensí, tj. nároků na tom gruntě) majících a to takto

Jan Lyčka koupil tenž grunt za	60 slezkých zlatých
Vyplatil, jak v předešlých registrech vyšetřeno jest	8 slezkých zlatých
a tak ještě dopláceti přijde následujícím nápadníkům	52 slezkých zlatých

totiž

1.	*Nápadníkům po nebožtíkovi Matěji Babušovi závdankových patří* Totiž Maryně ženě jeho třetina 1 slezský zlatý 27 grošů Magdě, Janovi, Kači, Maryně, Markétě těm 5 dítkám po 1 slezském zlatém, 5 groších, 8 haléřích celkem tedy 3 slezské zlaté a 18 grošů (nesouladu ve výpočtu se budu věnovat níže)	5 slezkých zlatých 9 grošů
2.	*Nápadníkům po nebožtíkovi Jurovi Budínovi* Magdaléně starého Matěje Rašky ženě po mateři, se sestrou Marynou na rovné díly 8 slezských zlatých Matěje Slavíka ženě Anně se dvoumi dětmi Marynou a Annou ve Velké Hrabové 8 slezských zlatých později nárok přeškrtnut a na bok vepsáno: Těch 16 zlatých slezských vysázených patří Milostivé Vrchnosti	16 slezských zlatých
3.	Nápadníkům po nebožtíkovi Pavlovi Břehovi patří Maryně Babušici, Bartkovi Pavlíkovi a Markétě sestře jeho manželce Martina Němce v Malé Hrabůvce všem třem na rovné díly každému po 5 slezských zlatých 21 groších	16 slezkých zlatých 27 grošů
4.	Nápadníkům po nebožtíkovi Jurovi Břehovi patří totiž Maryně Babušici po Juru Pavlíku 7 slezských zlatých Anně dceři její 7 slezských zlatých	14 slezkých zlatých
	a tak dobře vychází těch nápadníkům patřících	52 slezkých zlatých

Pokud se pokoušíte číst původní záznam, tak jej naleznete zde.

Ve výše uvedeném přepise je jedna zajímavá věc. Nesedí výpočet částky, kterou měly obdržet sirotci po původním majiteli. Zde pravděpodobně byly ošizené o celé 3 slezské zlaté. Protože pokud vycházíme z předpokladu, že 1 slezský zlatý měl 36 grošů a pravděpodobně měl 50 haléřů. Tak 5 x (1+5/36+8/50) vychází 6 zlatých a 18 grošů, nikoliv uvedené 3 zlaté a 18 grošů. Takový matematický rébus z raného novověku.

Tento grunt již patří minulosti, musel ustoupit stavbě Místecké ulice v polovině 70 let. Ještě před necelými 40 lety byla Hrabová opravdová vesnice. Místecká neexistovala, obec obcházela pouze silnice souběžná s místeckou, která se stáčela k Nové Bělé stejně jako dnes (Krmelínská). Já jako malé robě sílil v kočárku na čerstvém vzduchu v oáze klidu na místním hřbitově za cvrlikání ptactva, jelikož zde se mnou můj otec rád zajížděl. Dnes by to již vzhledem k sousedící rušné Místecké nebyl až tak dobrý nápad. A to nás čeká ještě Prodloužená Mostní a Jižní tangenta. Bude otázkou kde v Hrabové bude v budoucnu možno zajíždět s kočárky za klidem a čerstvým vzduchem.

Přestože jsem v jedné z minulých částí psal, že grunt patřil Ličkům a již před více než 300 lety byly rody Ličků a Lyčků odděleny. Tak to nebyla až tak pravda, přestože v části kde jsem toto psal, byl majitelem v roce 1699 uváděn Lička, v dalších záznamech byl psán jako Lyčka, při prodeji v roce 1707 byl psán opět s měkkým i. Takže ta doba byla ještě dobou, kdy nebylo psaní tohoto příjmí ustálené a ustálilo se později v souvislosti s císařským patentem Josefa II. z 1.11.1786. Pak pravděpodobně záleželo, jak se který rod v té době psal a toto mu již zůstalo.

Nyní proberu jak se střídali s tokem času majitelé tohoto gruntu a že tento grunt šel opravdu z ruky do ruky. Mezi roky 1696 a 1784 se na něm vystřídalo 10 hospodářů a to nikdy nebyl děděn z otce na syna a jeden hospodář to dokonce vzal z gruntu úprkem.

10. května 1707 kupuje od Jana Lyčky grunt Matěj Svoboda za 60 slezských zlatých.

6. září 1708 kupuje grunt Šimon Mrázek za 60 slezských zlatých.

19. května 1715 kupuje grunt Pavel Novák po Šimonovi Mrázkovi, který zběhnul, za 60 slezských zlatých

9. listopadu 1725 kupuje grunt Václav Pavlík po zemřelém Pavlovi Novákovi za 60 slezských zlatých

11. ledna 1733 prodává grunt Václav Pavlík za 60 zlatých Mikuláši Lyčkovi

25. března 1734 kupuje grunt Jakub Jakoubek od Mikuláše Lyčky za 60 slezských zlatých

12. prosince 1738 kupuje grunt pozůstalý po zemřelém Jakubu Jakoubkovi za 60 slezských zlatých Jan Mutina

3. února 1765 kupuje grunt po zemřelém Janovi Mutinovi za 60 slezských zlatých Jan Blahuta

1. dubna 1784 končí rychlé putování gruntu mezi rody a za 60 slezských zlatých jej od Jana Blahuty kupuje za 60 zlatých Vavřinec Lička

10. dubna 1824 odchází Vavřinec (bylo rovnocenně používáno i obdob Vavřín, Lorenc, Lorenz) Lička na odpočinek a grunt od něj kupuje jeho syn Jan Lička za 300 zlatých (zde již ne slezský zlatý, ale vídeňský zlatý, gulden, platný do měnové reformy 2. srpna 1892)

3. září 1851 kupuje grunt Jan Lička za 600 zlatých po svém otci Janovi, který zemřel 14.září 1849 na choleru.

Pro pozdější převody bychom se museli vypravit na katastrální úřad, ale opět si můžeme vypomoci sčítacími operáty (výkazy vyplňovanými při sčítání lidu).

Z nich zjistíme, že v roce 1900 je vlastníkem Rudolf Lička. Dům má dva byty, přičemž prvý obývá 5 osob, Rudolf Lička (*6.8.1864) s manželkou Annou (*28.5.1872, rozenou Mokrošovou z Kaňovic) s dětmi Viktorem (*16.12.1890, uveden jako Viktor, ale křtěn jako Vítězslav), Štěpánkou (*28.6.1896) a pacholkem Janem Tyrlíkem. Druhý byt obývá 7 osob rodiny Pospěchovy v čele s hlavou rodiny Albertem Pospěchem (*7.12.1859), jeho manželkou Františkou (*20.4.1866, rozenou Cigánkovou z Hrabové) a dětmi Marií (*2.5.1889), Mechtildou (*22.3.1891, lze i jako Matylda), Ludvíkem (*19.4.1893), Emílií (*10.5.1895), Josefem (*24.3.1899).

V roce 1910 je již v domě pouze jeden byt a ten obývá 5 osob, vdova Anna po Rudolfovi, která dům vlastní, s dětmi Viktorem a Štěpánkou. Kromě nich v domě bydlí i služka Marie Plonková původem z tehdejší Haliče, dnes z Polska a pasák Viktor Řeha rodem z Hrabové.

Níže připojuji leteckou fotografii z kontaminační mapy z roku 1949, dostupné online na internetu. Grunt naleznete na obrázku přesně uprostřed. Vpravo je vidět rodící se Šídlovec, mezi stromy pod gruntem je nynější restaurace Stodola. Cesta pod nimi je nyní slepá ulice vedoucí směrem k Místecké (Na Rozích), po které se jezdilo do Hrabové. Vpravo od gruntu vede tramvajová trať „Komárku“. Když na obrázek kliknete, tak se Vám zvětší.