Hrabová a její rody, grunt č. 5, Stodola

Až do článku o tomto gruntu jsme se mezi grunty pohybovali mílovými kroky. Dnes trochu zvolníme, jelikož grunt číslo 5 leží v těsném sousedství gruntu minulého, na jih od něj. Existuje dodnes a nachází se v něm restaurace Stodola. Tento grunt dostal v pozdější době přiděleno číslo popisné 55.

První dochovaný zápis v pozemkové knize týkající se tohoto gruntu je poměrně strohý, nesetkáme se s několikastránkovými popisy převodu jak u minulých gruntů. Zápis se pouze odvolává na sdělení vrchnostenské správy. Pro úplnost si přečtěme i tento.

---

Kup gruntu Šimona Haladěje

Nemá kupu, ale dle správy úřadu koupil od Bartka (Bartoloměje) Pavlíka léta páně 1697 za sumu 35 slezských zlatých.

Přídavku dostal koně dva, vůz valný špatný jeden, brány zlý dvě, pluh s železy jeden, hák železný jeden, rži (žita) sedm mandelů (mandel označuje číslo 15, jeden mandel bylo 15 snopů, které dávaly 1 věrtel zrna, cca. 23,5 litru, používalo se objemové poměřování, takže zde je  myšleno 7/15 věrtele). Na gruntovní peníze po dvou zlatých pokladáti má.

K tomu gruntu přináleží

Role na Břehu a za Slínem
asi na 29 měřic a 4 achtlů (5.66ha)

V Luhu
asi na 4 měřic 4 achtl (0.86ha)
====================
činí celkem 34 měřic (6.52ha)

Zahrada při domě 1
kteráž travou a ovocem se užívá

Vyšetření nápadníků

Ano i Pratensi jich na tomž gruntě (pretensí, tj. nároků na tom gruntě) majících a to takto

Šimon Haladej koupil tenž grunt za	35 slezkých zlatých
Vyplatil, jak v předešlých registrech vyšetřeno jest	3 slezkě zlaté
a tak ještě dopláceti přijde následujícím nápadníkům	32 slezkých zlatých

totiž

1.	Bartkovi Pavlíkovi zvejšených na stavení	2 slezké zlaté
2.	Nápadníkům po nebožtíkovi Adamovi Šimkovi Nemohli se žádní vyšetřít pročež ten díl jeho vyplatí se připisujíce na Milostivou Vrchnost později na bok vepsáno: No jest vyšetřeno že těch 11 Slzl 29 Gl 3 Hl náleží Milostivé Vrchnosti po zběhlém Matěji Budínovi	11 slezských zlatých 29 grošů 3 haléře
3.	Vrchnosti po zběhlém Matěji Budínovi tež	3 slezské zlaté
4.	Maryně dceři nebožtíka Jana Tomana nyní manželce Jana Ruráčka v Paskově později dopsáno kteréž Chrámu Páně velkohrabovskému za 5 slezských zlatých odprodal roku 1700	15 slezkých zlatých 6 grošů 9 haléřů
	a tak dobře vychází těch nápadníkům patřících	32 slezkých zlatých

 

Pokud se pokoušíte číst původní záznam, tak jej naleznete zde.

Přes strohost zápisu přináší tento badateli jeden důležitý poznatek. V minulém článku jsem pátral u matematické hádanky ve vypořádání po tom, kolik mohl mít slezský zlatý haléřů. Historické prameny se různí a jsou poměrně strohé. Tento zápis však vnáší jasno, jelikož se dočkáme pěkného překlopení haléřů v groše. Dovolím si tedy pro zvídavé historiky položit otázku, kolik haléřů tedy obsahoval slezský zlatý. Tipy můžete připojit do diskuze pod článkem. První správný tip potvrdím a tipující získává dobrý pocit, jak krásně to zvládl. Pokud do týdne správně neodpoví nikdo, článek aktualizuji a odpověď dopíši i do komentářů.

V souvislosti s těmito severními grunty zmíním i další zajímavost, víte, že Hrabová přišla o kus své rozlohy ve prospěch Hrabůvky v souvislosti s tamním sídlištěm? Stačí kouknout do historických map odkazovaných u prvého článku a porovnat s dnešními hranicemi.

Nyní opět klasicky majitelé gruntu. Hospodáři se opět střídali poměrně často a na své „usedlé“ si musel počkat téměř až do 20 století.

5.dubna 1710 kupuje od Šimona Haladeje grunt Urban Černek za 35 slezských zlatých.

2. dubna 1713 kupuje grunt Jakub Onderka za 35 slezských zlatých.

21. dubna 1714 kupuje grunt Václav Urban za 35 slezských zlatých

6. září 1720 kupuje grunt Matěj Havránek za 35 slezských zlatých

17.  května 1723 kupuje grunt Jiří Raška za 35 slezských zlatých

12. dubna 1731 kupuje grunt Jiří Žáček za 35 slezských zlatých

9. dubna 1738 kupuje grunt  František Velký za 35 slezských zlatých

13. dubna 1749 kupuje grunt Jan Raška za 35 slezských zlatých

4. února 1760 kupuje grunt Jan Špaček za 35 slezských zlatých

14. března 1781 kupuje grunt Tomáš Piskoř za 79 slezských zlatých

12. dubna 1795 kupuje grunt Josef Piskoř od svého otce Tomáše za 220 zlatých

13. prosince 1828 získává grunt Marianna Piskořová za 160 zlatých

21. prosince 1842 kupuje grunt Jan Budín za 200 zlatých

26. května 1848 kupuje grunt Josef Břenek za 600 zlatých

Na přelomu 80. a 90. let 19. století kupuje grunt František Adámek původem z Morávky a přesidluje zde s rodinou

v roce 1930 grunt dědí Alois Adámek a po něm později František Adámek

Nyní co nám odhalí sčítací operáty (výkazy vyplňovanými při sčítání lidu).

V roce 1900 jsou u gruntu dva byty a obývá je celkem 12 osob.
První byt obývá majitel František Adámek (*26.10.1856 v Morávce, v operátech však uvádí chybné datum narození o měsíc pozdější) s rodinou. Manželkou Hedvikou (*25.7.1870 Pražmo, rozená Carbolová), dětmi Antonínem (* 19.5.1880 Morávka) , Julií (*6.7.1881 Morávka), Annou (*6.4.1885 Morávka), Josefem (*10.8.1887 Morávka) a dětmi, které se již narodily v Hrabové a to Marií (*6.8.1891), Anežkou (*12.4.1894) a Cecílií (*16.11.1899). Chovají 3 kobyly, dvě jalovice, z toho jedna březí a 6 krav. Dále mají dva kance, dvě prasnice a dvě selata. Domácí ptactvo je u nich zastoupeno 20 slepicemi.
Druhý byt obývá syn původního majitele Josefa Břenka František (*27.5.1836, zde bych upozornil na chybně zadané datum narození ve sčítacím operátu 29.5.1837, kdy je uvedeno datum křtu místo narození a liší se i rok, +15.2.1913. Znalost svého přesného data narození nebyla v minulosti samozřejmá věc jak dnes) s rodinou, manželkou Mariannou (* 14.10.1847 Stará Bělá, rozená Hrabovská, v operátech opět datum narození rozdílné o týden, +2.12.1912 v Hrabové, oddáni ve Staré Bělé 6.5.1884, křtěná Marianna, ale v operátech uvedena jako Marie) a dětmi Janem (*25.12.1885) a Rudolfem (23.7.1887).

V roce 1910 je zde již pouze jeden byt, který obývá vdovec František s dětmi Josefem, Marií, Anežkou, Cecílií a dětmi, které se narodily až po sčítání v roce 1900 Augustýnem (*27.8.1901) a Aloisem (*31.12.1902). Spolu s nimi jsou uvedeni v operátech jako hosté Františkova starší sestra Marie Šebestová (*1850) a jeho švagr Ignác Šebesta (*1846) z Krásné. Ideální způsob jak zaznamenat pro budoucí generace návštěvu a již nikdy nikdo nemůže říct, že jste bratra nenavštěvovali.

 

Předchozí díly:
Hrabová a její rody, badatelské zdroje
Hrabová a její rody, grunty a chalupy
Hrabová a její rody, grunt č. 1, fojtství
Hrabová a její rody, grunt č. 2, volenství
Hrabová a její rody, grunt č. 3, mlýn
Hrabová a její rody, grunt č. 4