Na horním konci Hrabové byla po roce 1960 vybudována soustava důlních nádrží, která se nalézá na území bývalého rybníka Pilík a která je v současnosti vedena pod záštitou Evropské unie v seznamu evropsky významných lokalit.
Na území bývalého panského rybníka Pilík v nejjižnější části Hrabové došlo po roce 1960 v souvislosti s výstavbou Dolu Paskov k vybudování odkalovacích nádrží pro praní uhlí. Součástí evropsky významné lokality jsou tři odkalovací nádrže, kterými se průběžně čistí znečištěná voda ze samotného kaliště, které je situováno na vyvýšeném místě směrem na východ.
Samotné téměř dvanáctihektarové Pilíky se nalézají v nadmořské výšce 245–246 m n. m. Během několika desetiletí se v místě rozlehlých nádrží vyvinulo přirozené společenstvo ryb, jež nebyly uměle vysazovány ani loveny. V letech 1992–1993 se přistoupilo k odbahnění nádrží, aby neztratily svou přirozenou funkci. Současně v té době došlo k vytvoření pravidelného tvaru nádrží a k nezbytné rekultivaci okolí, v téže době se staly nádrže také rybářským revírem Českého rybářského svazu.
Pilíky jsou součástí soustavy Natura 2000, která sdružuje v České republice 1113 chráněných oblastí, hlavně díky výskytu chráněné ryby Hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus), drobné rybky z čeledi kaprovitých. Hořavka dorůstá délky až 7,5 cm, má zploštělé tělo a váží do 7 gramů. Sameček Hořavky duhové má v době tření ještě výraznější barvu, boky a břicho mu září červenofialovými odlesky, hřbetní ploutev má červenou s černým lemem. Samička je oproti samečkovi méně pestrá, vzájemně se odlišují barvou oční duhovky, sameček ji má oranžovou, samičky žlutozelenou.
Výskyt Hořavky duhové je spjat s vzájemnou přítomností vodních mlžů, zejména Škeblí rybničných a Velevrubů malířských. V době tření klade samička dlouhým kladélkem jikry do žaberní dutiny vodních mlžů, které následně sameček oplodní. Plůdek se v žaberním prostoru škeble líhne dva až tři dny, poté se v něm další čtyři týdny zdárně vyvíjí. Zhruba po měsíci vodní mlž vyvrhne mladé hořavky ven ze svých útrob. Za tuto služku oplácí hořavka škebli stejným dílem. Škeble při rozmnožování prochází larválním vývojem, při kterém se larvy zachycují na tělech dospělých hořavek a určitou dobu tam žijí. Hořavky se rozmnožují jednou až dvakrát do roka.
V současné době na území Pilíků žijí i mnohé další vzácné druhy. K vidění je například Potápka roháč či Ledňáček říční. Nádrže jsou též hojně navštěvovány též sportovními rybáři či rodinami na výletě.
Zdroje:
http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/natura/evl/piliky-1230/
http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/assets/piliky.pdf
http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000102558
http://vladimirslavik.netstranky.cz/udalosti-a-komentare/piliky.html
Bydlím nedaleko Pilíků, které důvěrně znám, jejikož jsem zde strávil při rybaření neuvěřilelné mnořství času, často na úkor ostatních aktivit penzisty.
Největším současným problémem Pilíků je špatná kvalita vody. Nedaleká usazovací nádrž stále funkčního uhelného prádla bývalého dolu Paskov propouští znečistěnou vodu, která je pak čerpána do nádrží Pilík 1 a Pilík 2.Domnívám se, že tento stav nepříznivě poznamenal i životní podmínky pro plže a následně pro hořavku duhovou. Jelikož nádrže jsou majetkem OKD a mají funkci odkalovacích nádrží, nelze s tím asi nic dělat.Přesto je to kus hezké krajiny včetně zeleně, která roste kolem nádrží.
Problematický je přístup po špatně udržované komunikaci od Paskovské ulice. Tato komunikace nemá majitele a po dešti je schůdná pouze při použití gumových holínek. Ve velmi špatném stavu je lesní cesta od nádrží směrem k Místecké ulici. Ta je ve správě městského obvodu Hrabová a svému správci kazí jeho jinak dobré jméno. Ještě že o tom chodci,cyklisté a jezdci na koních, kteří ji využívají, nevědí.
Zajímavý je rybník Pilík také z onomastického hlediska. Jméno totiž nejspíš vychází z apelativa „pila“. Je pravděpodobné, že mohl mít společný přívod vody s nějakou pilou nebo že byla nějaká pila v blízkosti rybníka. Nejstarší název rybníka se stejným kořenem v Hrabové, který se mi podařilo dohledat, je rybník „nad Pilníčkem“ z roku 1530 (na Moravě jsou běžná jména související s pilou – Pilový, Pilský, Pilník atp.). V úvahu by připadala motivace hrabovskou pilou, která dříve existovala a byla zrušena, případně paskovskou pilou.
Bylo by zajímavé zjistit původ názvu. Ale já bych se spíše přikláněl k „pilník“ jako „plník“ ve smyslu, že se jednalo o nejvýše položený hrabovský rybník a voda z něj plnila všechny ostatní hrabovské rybníky. Ale bohužel toto nemám nijak podložené, stejně jako nevím o žádném prameni, který by zmiňoval existenci pily poblíž. Variantou je i možnost, že rybník vznikl v prostoru vzniklém vymýcením (pílením) lesa. Variantu s odvozením od pily bych kladl až na třetí místo.
Všichni se asi shodneme, ře název dřívějšího rybníka „Pilík“ je velmi libozvučný. Mám určité pochybnosti, že souvisí s pilou na zpracování dřeva. Vždyť v blízkosti nerostou lesy a v okolí Starého splavu na Ostravici nikdy žádná pila nebyla. Podle mého laického názoru je zde snad souvislost s přídavným jménem „pilný“. Rybník byl asi výnosný, produktivní, a tedy proto Pilník.Ale možná se mýlím a původ názvu je úplně někde jinde.
I varianta pana Slavíka se mi líbí a zdá se mi mnohem pravděpodobnější než odvození názvu od pily. Takže pila u mne klesá na čtvrté místo pravděpodobnosti 🙂
V každém případě je tato lokalita výjimečná. Na hrázích rostou ztepilé duby, lípy a další stromy. Na vodní hladině lze vidět ondatry, které dopravují do svých doupat křehké části rákosu. Často lze zahlédnout i užovku a slepýše, nemluvě o vodním ptactvu. Každý rok zavítají na Pilíky i labutě. Problémem Pilíků je špinavá voda a špatné dopravní komunikace, které případné turisty mohou odradit od návštěvy Pilíků.
Voda v Pilících je naštěstí špinavá pouze z kalů, proto neobsahuje toxické ani škodlivé látky a zvířatům se v ní daří. Nejsem na rozdíl od Roberta Carlose toponomastik, ale jako nejpravděpodobnější původ názvu se mi pořád jeví slovo pila. O nejvýše položený rybník, který „plnil“ v rámci paskovské soustavy ostatní rybníky, se nejspíše nejednalo (v 18. století jím jistě nebyl). Podle mě původně rybník Pilík určitě vznikl vykácením lesa (klučení, mýcení, žďáření, pílení?). Pro zpracování dřeva v Hrabové, která byla ještě v 16. století jistě hojně zalesněná, se přikláním k existenci pily v okolí, ač pro tak dávnou dobu není bohužel dostatek pramenů. Tuším však, že jsem někde v paskovské pamětní knize četl o „paskovské“ pile.
Když nahlédneme do staročeského slovníku, tak
pilniti, -ňu, -níš ned. (koho, co) dotírat (na koho): ona pak počě mužě svého pilniti; (od koho, čeho) odvádět, odvracet; odvozovat: pilníte lidi ot jich děl odvádíte; pilnil rod svój ot Sema odvozoval
tak můj plník opodstatnění má.
Co se týče černouhelných kalů, osobně je za až tak neškodnou substanci nepovažuji. Co si pamatuji, můžou obsahovat těžké kovy a to dokonce i radioaktivní. Ale nejsem chemik, k tomu by snad mohla upřesnit Carmen, pokud si přečte tento článek a zabrousí i do komentářů.
Existenci pily v okolí pro pojmenování rybníka by vyžadovalo existenci pily v bezprostředním okolí a ideálně pokud by rybník s činností pily přímo souvisel. Jinak bych viděl pojmenování na základě pily jako hodně nepravděpodobné.
Co se týče soustavy rybníků, podle čeho usuzujete, že nemohl být v době založení v rámci Hrabové první v soustavě rybníků?
Také nepovažuji černouhelné kaly za zcela neškodnou substanci, nicméně je evidentní, že se na Pilících fauně i flóře daří.
Rybník Pilík mohl mít stejný přívod vody s pilou, viz další komentář, soudě dle mnoha moravských analogií.
V době založení rybníků za časů olomouckých biskupů Thurza a Dubravia byl pravděpodobně Pilík prvním „hrabovským“ rybníkem, nicméně téměř jistě nebyl prvním rybníkem paskovské soustavy, která zahrnovala dnešní Paskov, Hrabovou a Hrabůvku (16. stol. Paskaw, Antiquae Grabowie a Hrabuowka Parva). Od rybníka Pilík směrem k Paskovu se rozprostíraly další rybníky.
K hypotézám o původu názvu „Pilík“: Pan Slíva klade mou hypotézu až na čtvrté místo. Předně přidám pátou hypotézu: Jméno rybníka také mohlo být procesem transonymizace přeneseno ze jména osoby, která měla co dočinění s rybníkem (např. jej založila nebo spravovala). Jméno „Pilík“ je doloženo v Indexu Slovníku staročeských osobních jmen Jana Svobody (doloženo je zde také jméno „Pilník“).
Varianta pana Slavíka – že jméno pochází z adjektiva „pilný“, je také možná, nicméně význam „výnosný, produktivní“ bych mu nepřisuzoval; spíše, vzhledem ke starobylosti jména, by mohl být význam „důležitý, potřebný“ (byl to důležitý rybník).
Varianta pana Slívy – že jméno pochází ze slovesa „plnit“, je také možná. Domnívám se však, v souladu s M. Slepičkou, že je domněnka lichá, neboť rybník skutečně nebyl prvním, ale jen jedním z řady paskovských rybníků, i když poměrně velkým (ne-li největším).
Z map 18. století lze dobře vyčíst, že v oblasti se nacházely ještě tehdy lesy. Stále se proto domnívám, že nejpravděpodobněji bude mít jméno souvislost se slovanským kořenem „*pil“, tedy v češtině se slovy „pila, piliny“ atd. Deverbativní podstatné jméno „pílení“, jež zmiňoval pan Slíva, stále pochází z téhož slovanského kořenu. V češtině jsem se s ním ale nesetkal, ve slovenštině už ano (u nářečních slov mohlo dojít k ovlivnění). Varianta, že rybník tedy vznikl na místě vzniklém vymýcením lesa, je pravděpodobnější.
Nicméně, jména „Pilík, Pilník“ jsou na Moravě doložena u názvů rybníků, přičemž tyto rybníky měly společný přívod vody s pilami. (HURT, R. Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku, 1960). Proto se mi jeví stále nejpravděpodobnější tato varianta, i když samozřejmě nemohu vyloučit jiné varianty a existenci pily nemohu z pramenů potvrdit.
Mě fascinuje skutečnost, že když se na stránkách Hrabova.info objeví aktuální téma, dotýkající se současných problémů naší veřejné správy / na př. výsledky finanční kontroly/, nikdo nereaguje. Téma „Pilíky“ probudí ihned zájem všech místních jazykovědných a dalších odborníků. Přispěji také se svou troškou do mlýna: svého času jsem podrobně sledoval škodlivost vod, které vytékají z Pilíků do Ščučí a zjistil jsem následující: provozovatel/OKD/ je povinen provádět pravidelně chemické rozbory a voda je zcela nezávadná- žádné těžké kovy nebo jiné škodliviny. V odpadních vodách je jemně rozemletý, chemicky neškodný lupek, který se však usazuje na dně rybníků a brání přirozenému vývoji zooplanktonu, což jsou buchanky, perloočky a hlavně nitěnky.Ty se zde kdysi vyskytovaly ve velkém rozsahu a chodili je lovit chovatelé akvarijních rybek z celé Ostravy.Dnes již nejsou.Ty nitěnky.To vše má dopad na rybí havěť. Hejna plotiček, okounů, ostroretek,perlínů a dalších jsou již poměrně vzácná.
Pokud jde o souvislost názvu rybníků s pilou, jeví se mi to z hlediska vodohospodářského málo pravděpodobné. Vodní kolo vyžaduje vydatný a tvalý proud vody, což naše rybníky nemohly poskytnout.Nejbližší zařízení tohoto druhou s vodním právem bylo na Ostravici na dnešní Mlýnské ulici, kde se mlela mouka. A možná ještě v Paskově. Ale to je od Pilíků daleko.
Pane Slavíku, má soukromá hypotéza je, že výsledky finanční kontroly, na rozdíl od Pilíků, nikoho nezajímají.
V blízkosti rybníka Pilík ale podle mého názoru opravdu mohla dost pravděpodobně být pila. Ostravice netekla v té době daleko od Pilíka (i častá ramena, povodně), který zaujímal vetší rozlohu než všechny dnešní nádrže. Vedle Pilíka se nacházely také rybníky Bocan, Prostředník, Nadymač a navazující paskovské menší rybníky.
Nelze vyloučit umělé vybudovaní kanálu z Ostravice k Pilíku. Také mohla být v té době pila napájena z Olešné, která tekla velice blízko. Pro nedalekou pilu může svědčit také hrabovský dvůr, středisko kvalifikovaného hospodaření. Nezapomínejme, že v Hrabové již jedno vodní kolo bylo, tj. mlýn na Mlýnské strouze, kde se mlela mouka. Zajímavé mapy viz mapire.eu. Taktéž mohu spekulovat, zda Pilík nebyl císařský rybník.
Osobně se nedomnívám, že by výsledky finanční kontroly nikoho nezajímaly. Pouze informace o dění na úřadě jsou velmi kusé, prakticky žádné. Občan musí spoléhat na kontrolní výbory a doufat, že tyto výbory „kopou“ za něj a ne za vedení obce. Momentálně mám ale spíše dojem, že se navzájem oba výbory s vedením obce pouze poplácavají po ramenou.
Hlavně, že máme povodňovou komisi čítající 8 členů. Přičemž přes obrovský počet členů není v komisi jediný člen místního hasičského sboru, který by byl v současné době činný při zásazích. Celé mi to připomíná sedm malých trafik než akceschopnou komisi (pouze sedm, protože přítomnost paní Faicové nerozporuji a členství někoho ze stavebního úřadu považuji za více než žádoucí). Komise typicky sestavená podle stranického klíče, nikoliv podle odbornosti. Nezbývá než se modlit, aby se nám v tomto volebním období povodeň vyhla.
Takže zájem o dění v obci by byl, ale možnost se dostat k informacím prakticky žádná a možnost ovlivnit současný stav nejdříve snad v přístích volbách.
Lide nemaji zajem politickou situaci nijak komentovat. Vsak jste to jiz vlastne v nejakem svem clanku i naznacil – lidem staci, aby jim bylo v obci zajisteno jen to zakladni – skolka, skola, doprava a o vice se v dnesni dobe nemaji cas starat a o to je schopen se postarat temer kazdy.
Pro „hrisniky“ je pak velmi snadne se z problemu vykecat nebo jednoduse pockat az vysumi. Ten kdo na problemy verejne upozornuje se pak muze o sobe dozvedet, ze je:
– senilni,
– karierista,
– chce se zviditelnit,
– blazen.
Mimochodem vsechna ctyri oznaceni byla skutecne vyrcena a kazde z nich patrilo nekomu jinemu. Jsem jeden z oznacenych a Ti tri ostatni se poznaji, protoze jsem se s nimi o tom bavil.
Lide maji strach se vyjadrovat k vecem ohledne komunalni politiky ci fungovani obce.
Sem tam slysim ohlasy, ze na Hrabova.Info je registrace zbytecna a je prekazkou. Osobne si nemyslim, ze je nekomu prekazkou. Zaregistrovat se dokazal i dnes jiz 80 lety pan Slavik (pane Slaviku, mysleno s obdivem), tak nevidim prostor pro prekazku u ostatnich. Navic velmi rad komukoliv pomohu. Nikdo nevi, ze prumerne 2x denne mazu ze zadosti o registraci fiktivni roboty, kteri by s trochou stesti jinak mohli vkladat do diskuze a komentaru nevyzadane zpravy.
Osobne si velmi moc cenim toho, ze se lide vyjadruji v komentarich i o Pilicich a podobnych vecech. Jde videt, ze se lide zajimaji o deni v Hrabove, jen bohuzel mozna ne o to politicke…
Prošel jsem si složení zastupitelstva, rady, povodňové komise.
Z pěti radních čtyři v této komisi. Pátý radní, místostarosta, který má jako jediný s hasiči dost společného, v povodňové komisi vůbec není.
Takže jednoznaně trafiky.
Řešení je nanejvýš jednoduché. Zrušení této komise. Jeji funkci může převzít komise výstavby, dopravy a ekologie. Povodeň je ekologický problém a tato komise má ekologii přímo v názvu.
Možnost přijmout do této komise (VDE) jednoho aktivního hasiče.
Peníze ze zrušené komise věnovat místnímu hasičskému sboru, z prostého důvodu – při povodni zasahují hasiči v součinnosti s městským povodňovým štábem.
Blíží se únorové zastupitelstvo – jeden z možných bodů jednání.
Poučení z minulosti – díky trafikám pád vlády.
Poučení ze současnosti – díky chybám v účetnictví místního úřadu celoměstská ostuda – a hrozba vysoké pokuty.
Termín, do kdy má obec uvést finance do pořádku 31.5.2015.
Toto stejné datum figurovalo i v jednom bodě usnesení nové rady ze dne 10.12.2014. Schválný bod jednání byl v ostrém rozporu se zájmy obce.
Na zastupitelstvu neprošel těsnou většinou opozičních zastupitelů.
Změna politického myšlení a snaha být dobrým hospodářem (pro někoho žabomyší války, pro druhého otázka cti), tady tudíž existuje a možná se začíná blýskat na nové časy.
Po přečtení posledního textu se z pesimisty opět stal optimista. Ještě jsou v Hrabové občané, kteří mají schopnost kritického a přitom objektivního myšlení a nebojí se své názory zveřejnit. Jen mi trochu vadí, že zůstávají v anonymitě. Snad k tomu mají svůj důvod.Je zvláštní, že tento příspěvek pod zn.“nový vítr“ nebyl umístěn do rubrik, kterým je místní komunální politika bližší, ale mezi diskusní příspěvky o Pilících. Další hrabovský paradox.
V posledních komunálních volbách se na kandidátní listiny nechalo zapsat 90 občanů, kteří měli a doufám že stále mají zájem se angažovat ve veřejném prostoru. Naše internetové noviny k tomu dávají dobrou příležitost. Často si kladu otázku, proč těch zbývajících 75, kteří se do zastupitelstva nedostali,se většinou veřejně neprojevují. Pohodlnost? Neschopnost zformulovat vlastní názor? Konzervatizmus- vždyť se to nehodí!Co by tomu řekli lidé! Doposud jsem odpověď nenalezl.
Ještě k názvu Pilík: nedalo mi to, a požádal jsem o stanovisko svého spolužáka, který je vystudovaným historikem. Ten to konzultoval s dalším odborníkem a není vyloučeno, že název je odvozen od německého Billig, tedy levný, laciný, mizerný. Na podporu tohoto stanoviska se uvádí, že v urbáři z r. 1699 je rybník zapsán jako PILLIK tedy s dvěma L.
Není to vyloučeno, ale jistě ani potvrzeno. Rybníky se psaly poněmčeně, Schidlovetz, Kraschitzky, Bezdiak, Pillik atd. Prof. Dokoupil by Vám také jistě řekl, že v Hrabové mohla být s velkou pravděpodobností pila, když je doložen název z roku 1530 Nad Pilníčkem…
Levný, laciný, mizerný je na hony vzdálen dřívějším názorům pilný, výnosný etc. Na starších dějinách je půvabné to, že vytváříte vlastní hypotézy na základě pramenů.