Hrabová a její rody, grunt č. 8

Když poodejdeme od minulého gruntu nějakých 100 metrů směrem k Paskovu, dorazíme k dnešnímu gruntu s přiděleným popisným číslem 45, který se nachází naproti křižovatce ulic Paskovská a Na Honech.

---

Kup gruntu Jakuba Míčka

Léta páně 1692 dne 20. května v přítomnosti úředních osob, fojta Melichara Cholevy, purkmistra Jana Havránka, Josefa Jaroše, Josefa Chlupatého a jiných všech, stal se jest kup a prodej dobrovolný dokonalý a na potomný čas trvající a to takový:
Jakub Míček ukoupil jest sobě grunt robotný po nebohém Martinu Hrůzovi od úřadů v těch mezích a hranicích jak od starodávna jest, na túž sumu stupuje jak on kúpený měl. Totiž za 80 slezských zlatých však cokoliv vyplatil ten nebohý Hrůza aneb ještě dopláceti potřebí pokudž jemu Pán Bůh řáčí zdraví popřáti, slibuje jej a chce doplatiti, co se dotýče těch dvou dcer sirotků po vejš psaným Hrůzovi, kdyby Pán Bůh ráčil, že by se kterékoliv trefilo na tenž grunt provdáti. Takový podle poručenství výše jmenovaného Hrůzy, se vším tím cokoliv jim buďto pomocního na šaty neb svatby pustiti a splniti slibuje.
Tak co se týče výminku tejto Evy Hrůzové i s tím Jakubem Míčkem takový jak v poručenství zní potomně bejti má. Načež kupitel zaručil se na tom přestávati, tomu kúpu zadostiučiniti a dobrým hospodářem býti pod propadením 5 slezských zlatých. Polovici na vrchnost, druhou k obecnímu dobrýmu. Rukojmě představil Matěje Piskoře, Josefa Jaroše.
Stalo se Velkej Hrabové ex die et Supra.

K tomu gruntu přináleží

Role na Břehu a na Slíně
asi na 34 měřic (6.52ha)

V Luhu a na Kamenci
asi na 4 měřice 2 achtly (0.82ha)
====================
činí celkem 38 měřic 2 achtly (7.34ha)

Plodové rybníčky kteréž
násadou plodovou, setím a trávou užívají: 2
do kterýchž by se vyséti mohlo asi 12 měřic (2.3ha)

Zahrada při domě
na kteréž vysívá asi 3 měřice (0.58ha)
ostatek pak travou a ovocem užívá

Vyšetření nápadníků

Ano i Pratensi jich na tomž gruntě (pretensí, tj. nároků na tom gruntě) majících a to takto

Jakub Míček koupil tenž grunt za	80 slezských zlatých
Vyplatil, jak v předešlých registrech vyšetřeno jest	20 slezských zlatých
a tak ještě dopláceti přijde následujícím nápadníkům	60 slezských zlatých

totiž

1.	Chrámu Páně hrabovskýmu	7 slezských zlatých
2.	nápadníkům po nebohým starým Janu Míčkovi patří 24 slezských zlatých 3 groše =================== Evě ženě Jakuba Míčka a Václavovi Míčkovi na dva díly těm 16 slezských zlatých 19 grošů 6 haléřů . Matějovi Martinákovi 3 slezské zlaté 27 grošů 9 haléřů . Anně ženě po nebohém Janu Martinákovi 3 slezské zlaté 27 grošů 9 haléřů	24 slezských zlatých 3 groše
3.	nápadníkům Jana Míčka mladšího patří 5 slezských zlatých 33 grošů =================== totiž . Evě ženě Jakuba Míčka Václavovi Míčkovi sládkovi Matějovi Martinákovi Anně ženě po nebohém Janu Martinákovi na 4 díly každému po 1 slezském zlatém 17 grošů 3 haléře	5 slezských zlatých 33 grošů
4.	nápadníkům po nebohém Martinovi Hrůzovi 23 slezských zlatých =================== totiž . Evě manželce třetinu 7 slezských zlatých 24 grošů . Barboře dceři 7 slezských zlatých 24 grošů . Maryně dceři 7 slezských zlatých 24 grošů	23 slezských zlatých
	a tak dobře vychází těch nápadníkům patřících	60 slezských zlatých

 

Nejdříve opět odkaz na původní záznam. Tento naleznete zde.

Když se podíváte na nároky k vyplácení, jsou jednotliví věřitelé členěni do skupin. V tomto případě do 4. Vyplácení probíhalo tak, že hospodář vyplatil peníze vrchnostenskému úřadu a ten je na základě nároku vedených v účetních knihách vyplácel postupně dle priority. První věřitel byl hrabovský kostel. Nejdříve se tedy uspokojovaly jeho pohledávky. Teprve pak pohledávky druhé skupiny, následně třetí a nakonec pohledávky po předchozím hospodáři Martinovi Hrůzovi.

Splácení je v gruntovní knize také evidováno, kupříkladu

1. prosince 1699 položil Jakub Míček 3 slezské zlaté a ty šly našemu chrámu
19. prosince 1700 položil další 3 slezské zlaté a ty šly opět chrámu
13. prosince 1701 opět 3 zlaté a z těch šlo chrámu zbylý 1 zlatý a tím se pohledávka ke kostelu vyrovnala. Zbylé 2 zlaté se rozdělily věřitelům ve druhé skupině.

Následným prodejem nároky nezanikaly, ale vznikla nová skupina s nejmenší prioritou. Celý systém byl nastavený tak, že nejstarší nároky byly uspokojovány nejdříve.

Nároky církve jsou zajímavé, to znamená, že grunt či nějaká čast pozemků patřila v dřívější době církvi. Toto u předchozích gruntů nebylo a podporuje to tajemnou pověst o tom, že kostelík měl původně stávat na jiném místě a to místo by mohlo být někde na pozemku gruntu 8.

V gruntovní knize je zajímavé přání Martina Hrůzy ohledně jeho dcer Barbory a Maryny, aby Pán Bůh dopřál, aby se jeho dcery v budoucnu na grunt přivdaly. V případě Barbory Bůh jeho přání nevyslyšel, ta se vdává v Paskově 22.listopadu 1701 za Václava, syna Jiřího Sovy. U druhé dcery, Maryny, padlo přání na úrodnou půdu a Maryna si bere 14.11.1706 následujícího majitele gruntu Mikuláše Krejčího, který grunt kupuje 26.3.1707.

Další majitelé gruntu:

26. března 1707 kupuje grunt Mikuláš Krejčí za 100 slezských zlatých. Při tomto prodeji je blíže určen majetek gruntu, který při koupi v roce 1692 nebyl specifikován. U gruntu jsou 4 koně, okovaný vůz, pluh s železným hákem, 4 brány, řetěz, pila, vidle na seno, kovaná lopata, dvě sekery, řezací stolice s kosou (ta sloužila zejména k řezání slámy na řezanku určenou ke krmení dobytka), 2 kosy, kopáč, dvě bečky na zelí, moučnou truhlu, 2 kusy černého dobytka (prasata),  3 husy, 4 slepice s kohoutem. Z toho je vidět, že se jednalo o grunt dobře vedený a vybavený.

23.března 1713 kupuje grunt za 100 slezských zlatých Jiří Žáček (* asi 1685, +24.9.1721). Je to stejný Jiří Žáček, který vlastní i sousední grunt č. 2 (číslo popisné 43), volenství. Jeho manželkou byla dcera hrabovského fojta Melichara Cholevy. Touto koupí se grunt dostává na mnoho  generací do rukou rodu Žáčků. Na tomto gruntě hluboko vězí i jeden z mých kořenů, jelikož Marianna rozená Cholevová a někteří další majitelé z rodu Žáčků jsou mými přímými předky.

21.listopadu 1721 po smrti Jiřího Žáčka kupuje grunt Jiří Raška za 100 slezských zlatých.

16.května 1738 je v gruntovní knize zaznamenán prodej gruntu po nebohém Jiřím Žáčkovi do vlastnictví Jana Žáčka. Tento zápis otřásl mou vírou v gruntovní knihy i matriky. Vždyť Jiří Žáček umřel již v roce 1721 a grunt koupil Jiří Raška. První z genealogického zašmodrchání u tohoto gruntu, bohužel ne poslední. Pomalu jsem docházel k rozhodnutí, že opustím zamotané cesty genealogické a začnu se raději věnovat chovu včel. Reálně hrozilo, že místo gruntů a hrabovských rodů začne vycházet nová série článků „V hrabovských úlech“. Nakonec záhada objasněna. Jiří Raška si 16.11.1721 vzal vdovu po Jiřím Žáčkovi a začal používat příjmení Žáček. Takže Jiří Žáček nebyl jeden nýbrž dva.

26. května 1760 kupuje grunt Václav Žáček (*29.8.1729, +16.3.1806) od svého otce Jana Žáčka. Další genealogická rána. Vždyť otec Václava byl Jiří Žáček. Tak jaký Jan? Můj rodokmen se otřásl v základech. Začalo to vypadat, že Cholevové nakonec nebudou mí předci a to, čím jsem se holedbal v předchozích článcích nebyla pravda. Jiří Žáček I. měl sice syna Jana, ale s jinou manželkou než Mariannou Cholevovou. Další detektivní pátrání. Hledám Václava, který by se narodil Janovi Cholevovi, ale v Hrabové takového nenacházím. Pouze v sousední Hrabůvce. Nakonec pátrání úspěšně zakončilo nalezení dalšího sňatku Marianny Žáčkové rozené Cholevové 27.4.1738. Dvojnásobná vdova Marianna, snad, aby dalšímu manželovi ušetřila přejmenování, bere si rovnou Žáčka a to Jana. Takže rovnováha genealogického kontinua obnovena. Václav kupuje opravdu grunt od otce Jana, ale od nevlastního otce.

1. srpna 1803 kupuje grunt Ondřej Žáček od svého otce Václava za 120 zlatých rýnských.

15. srpna 1827 kupuje grunt Valentin Žáček (*4.4.1807) od svého otce Ondřeje za 300 zlatých konvenční měny. Za ženu měl Mariannu, dceru místního šafáře Václava Klegy. Valentinova dcera Johanna si bere mého prapradědu Vincence (Čeňka) Slívu po jeho příchodu do Hrabové.

15.ledna 1849 grunt po zemřelém otci Valentinovi (+17.7.1847)  získává jeho syn Jan Žáček (*20.4.1833) a vlastní jej až do své předčasné smrti v pouhých 39 letech (+24.5.1872), kdy jej ranila mrtvice. Jeho žena Terezie rozená Kolichová (její otec Antonín Kolich býval šafář), kterou si vzal 6.2.1855 v Oprechticích, si bere 27.5.1873 Jana Foltu.

Pozdější gruntovní knihy nejsou veřejně přístupné a proto se přesuňme ke sčítacím operátům.

V roce 1890 jsou v domě dva byty. První z nich obývají Kudělkovi, konkrétně

Josef Kudělka (*25.12.1857 Svinov) majitel a rolník, Františka Kudělková (rozená Petrová, *21.2.1865), s dětmi Josefem (* 19.3.1883, sezdán v Zábřehu 8.1.1913 s Štěpánkou Vavrošovou), Aloisií (*13.12.1885) a Marií (*25.1.1889, sezdána 16.6.1919). Dále s nimi bydlí synovec Karel Lička (*11.8.1872, +14.6.1892) a neteře Marie Ličková (*15.2.1875) a Františka Ličková (*6.9.1882, sezdána 28.10.1901 s Františkem Kaločem). Jsou to děti sestry Josefa Kudělky Johanny z manželství s Janem Ličkou. Bydlí zde i švagrová Ludmila Petrová (asi *14.9.1870).

V druhém bytě bydlí na výminku i bývalá manželka Jana Žáčka Terezie Foltová (*23.7.1837) se svým manželem Janem Foltou (*17.4.1849, +6.5.1916) a jejich společnými dětmi Karolínou (*24.1.1875, +19.11.1946), Františkem (*2.12.1876) a Ludvíkem (*18.12.1878).

Na hospodářství mají 1 hříbě mladší 1 rok, 2 kobyly, 3 jalovice mladší jednoho roku, 2 jalovice starší, 6 krav, 4 běhouny a 4 úly. Foltovi z toho vlastní 1 krávu a 1 běhouna.

V roce 1900 jsou ve sčítání stále dva byty, u Kudělků přibyly děti narozené po minulém sčítání František (*17.2.1891), Františka (*8.4.1893), Vladimír (*16.1.1895) a Ludmila (*8.4.1897, sezdána 23.11.1918). Ubyl synovec Karel, který umírá na neštovice. Dále ubyly neteř Marie, švagrová Ludmila a zůstala pouze neteř Františka.

Na hospodářství u Kudělků jsou dva valaši, jedna jalovice, pět krav, jeden běhoun a dva úly. Je zde 8 slepic a 6 kusů ostatní drůbeže.

V druhém bytě u Foltů ubyla pouze dcera Karolína, která se 16.11.1897 vdala za Františka Kolibáče, hutníka z Hrabové.

Hospodářství Foltů čítá dvě krávy, jednoho běhouna a čtyři slepice.

Při sčítání v roce 1910 je obýván pouze jeden byt a v něm bydlí Kudělkovi.

Přibývá Štěpánka narozená po minulém sčítání 8.3.1901. Ubyli syn Josef, dcera Aloisie, která se 8.10.1906 vdala do Hrabůvky za Viléma Tomšíka a ubyla také neteř Františka Ličková, která se vdává 28.10.1901 za Františka Kaloče do Vratimova.

Kudělkovic hospodářství čítá 2 valachy, 7 krav a jednoho mladého býčka, jednu plemennou svini, dva úly a velké hejno 33 slepic.

Foltové/Žáčkové zde již nebydlí. Jan Folta, nyní již jako vdovec se přestěhoval k rodině své dcery Karolíny Kolibáčové v domě číslo 170. Ludvík Folta se 28.9.1908 oženil s Marií Pajorkovou a bydlí s ní a jejich dětmi v domě číslo popisné 102, který vyženil.

V roce 1921 v domě bydlí již pouze rodiče František a Františka Kudělkovi, všechny děti již z hnízda vylétly. Spolu s nimi bydlí děvečka Otýlie Mutinová (*9.12.1898).

V pozdější době si vnučka Františka a Františky Jarmila Kudělková (*10.3.1927,+22.6.2004) bere Leopolda Motlocha (*27.8.1921,+14.8.2002) a jejich dcera Jarmila Motlochová si bere Lubomíra Nestrašila. V dnešní době stavení vlastní Martina Kučerová rozená Nestrašilová s manželem Pavlem a Radka Damková rozená Nestrašilová.

Předchozí díly:

Hrabová a její rody, badatelské zdroje
Hrabová a její rody, grunty a chalupy
Hrabová a její rody, grunt č. 1, fojtství
Hrabová a její rody, grunt č. 2, volenství
Hrabová a její rody, grunt č. 3, mlýn
Hrabová a její rody, grunt č. 4
Hrabová a její rody, grunt č. 5, Stodola
Hrabová a její rody, grunt č. 6
Hrabová a její rody, grunt č. 7