Pan Martin Slepička napsal bezesporu zajímavý článek o původu našeho kostelíka z pohledu pověstí hluboce zapsaných v paměti hrabovského lidu. U článku se rozpoutala mezi mnou a jeho autorem zajímavá diskuze, která mne přivedla k zajímavému poznání. Jelikož je těžké se v oné diskuzi orientovat, zkusím ono poznání sepsat tak, jak jsem jej po uvedení do souladu na jedné straně pověsti a na druhé straně historických událostí uviděl já. Musím se dopustit ale jednoho velkého prohřešku. Nebudu přihlížet k obecně uznávanému roku stavby kostela v Hrabové, ale použiji rok, který soulad mezi pověstí a skutečností naplňuje. Proto ta fabulace v názvu článku. Fabulovat budu já, nikoliv Martin Slepička v původním článku. Ten se vždy drží aktuálně známých poznatků a vyšlapané cestičky nerad opouští. Proto se v neprošlapaná křoviska pustím já. Data historických události uváděných v článku jsou skutečné. Fabulací je příběh do kterého jsem upravil hrabovské pověsti a zejména rok postavení, který se od všech doposud uváděných let liší. Článek berte jako autorskou intenci a lidi hledající po internetu založení hrabovského kostela upozorňuji, že se uváděný rok postavení kostela 1596 nesetká s pochopením.
Kurzívou budou napsány části, které zmiňují hrabovské pověsti. Nyní již pojďme fabulovat …
Hrabová v polovině 16. století byla chudou vesnicí, kterou si paskovští páni příliš neopečovávali. Neměla ani vlastní svatostánek. Důstojný prostor pro pravidelnou modlitbu a setkání s Bohem. I proto zdejší lid, který si vydělával na obživu na nepříliš úrodné půdě v potu tváře, po takovémto místě toužil. Po místě, které by jim dávalo naději na lepší zítřky a lásku v náruči Boží. Rozhodli se tedy svatostánek postavit. Navozili materiál a těšili se na dobré dílo, ale paskovská vrchnost materiál odvezla a použila na opravy svého dřevěného kostela. S nadějí očekávali nového pána ze Staré Vsi a Proskovic, vrchního písaře markrabství moravského Ctibora Syrakovského z Pěrkova, který se po smrti svého otce Jaroše jal rozšiřovat své panství a v roce 1579 ke svému panství připojil i Paskov. O novém pánu šly zvěsti, že nemá do truhlice hluboko, rád své panství zvelebuje a lid podporuje v jejich víře. Brzy po příjezdu nového pána proto hrabovjané vysílají svého fojta a starší, aby se u nového pána za kostel přimluvili. Pán pro jejich přání projevuje pochopení a zasílá biskupovi Stanislavovi II. Pavlovskému, olomouckému biskupovi, list v němž žádá o přidělení duchovního pastýře pro Hrabovou. Vypadá to, že Hrabová se dočká svého faráře a i svatostánku. Rozčarování přichází v roce 1587, kdy Ctibor Syrakovský začíná stavbu velkolepého kostela ve své Staré Vsi. Lidu Hrabové je jasné, že pán nebude souběžně stavět dva kostely a na svatostánek si budou muset počkat. Pochopení a naději však nečekaně získavají u Českých bratří, pobývajících v Paskově. Donesla se k nim zpráva, že v Metylovicích se postavil nový zděný kostel a pro starý dřevěný, který ještě může dobře sloužit, nemají užití a rozebraný leží již téměř dekádu poblíž nového kostela. Není až tak starý, dodnes žijí pamětníci, kteří jeho stavbu pamatují. Vždyť i v Paskově mají kostel dřevěný a stále je to více než v co nyní mohli doufat. Čeští bratři nelenili a jelikož věděli, že na Hukvaldech pobývá z obav před morem biskup Stanislav II. Pavlovský, slíbili, že prosbu hrabovského lidu biskupovi přednesou. Jak slíbili, tak učinili. Biskup s nezvyklým přenesením kostela souhlasil. I tak ještě obec čekala ještě ke kostelu dlouhá cesta. Nejdříve bylo nutno nahradit nepoužitelné trámy za nové a celý kostel, trám po trámu, povozy pomalu převést na své nové místo na Prašivku, kde bude Hrabové i Hrabůvce k užitku. Navážený materiál se však záhadně přesunoval na jiné místo. Několikrát jej vrátili zpět na Prašivku. Vždy jej však znovu nalezli na tom samém jiném místě v kříbí. Pustili se tedy do stavby kostela v místě, kde se materiál přesouval. Stavba kostela utěšeně pokračovala, ale obec postihla rána. Při stavbě kostela umírá v roce 1596 všemi oblíbený fojt Mikuláš Choleva. Na jeho památku pro všechny budoucí věky vyřezávají zprávu o jeho skonu do dřeva kostela a navždy jeho jméno spojují s kostelem. Jeden ze starších, který již několik fojtů pamatoval, podotknul, že by bylo záhodno připomenout i Mikulášova otce Jíru, který také pro věc kostela a víry mnoho dobrého učinil. Starší všichni souhlasili a proto Mikulášuv syn, nový fojt, datum úmrtí svého děda na zeď kostela, pro věčnou památku, vepsal. Dobré dílo se podařilo, kostelík je zdárně postaven a mše v něm slouží Čeští bratři. Když se o českobratrských mších doslechl biskup, vcelku ho toto popudilo, jelikož o tomto nikdy řeč při žádosti o přenesení kostela nepřišla. Usedá tedy za stůl a 30. dubna 1597 posílá dopis paskovskému pánu Ctiboru Syrakovskému, aby na svém panství heretiky netrpěl a povolal na hrabovskou faru pořádného katolického kněze. Lid však byl Českým bratřím příliš vděčný za to, že jejich přičiněním i oni mají ve své obci svatostánek. I proto v kostele, který byl přenesen z Metylovic a postaven památného roku 1596, působili Čeští bratři dlouhých 20 let, než většina těch, co v srdcích Českým bratrům vděčnost nosila, odešla na pravdu Boží a hlas zbylých zeslábl.
Dofabulováno 🙂 Článek je z velké částí pouhá invence zasazení pověsti do dobových reálií. Přečíst pověsti si můžete v minulém článku Martina Slepičky.
A které že to jsou události, které lze vyčíst z historických pramenů?
1577 započíná stavba kostela v Metylovicích (vysvěcen však byl až v roce 1653)
1579 kupuje Paskov Ctibor Syrakovský z Pěrkova, pán na Staré Vsi a v Proskovicích
1587 započíná Ctibor Syrakovský stavbu zděného kostela ve Staré vsi
1587 pobývá na Hukvaldech biskup Stanislav II. Pavlovský
1596 umírá fojt Mikuláš Choleva
1597 zmiňují odborné prameny počátek působení Českých bratří v Hrabové (až do roku 1617)
Zajímavý článek (lze kliknout a článek zobrazit) zmiňuje působení Český bratří v Hrabové už od roku 1527 a to, že měli v Hrabové i vlastní školu. To by umožňovalo mít českobratrské mše v této škole. Ale vzhledem k tomu, že neznám přímý zdroj, který by toto popisoval a příběh by byl z tohoto důvodu rozcupován, do příběhu jsem jej nezahrnul a použil České bratry, kteří byli prokazatelně v sousedním Paskově.
Vážený pane kolego Slívo, děkuji za velmi pěkný článek. V rozporu s Vaším míněním si myslím, že rád opouštím vyšlapané cestičky předchozích badatelů, nicméně dosavadní poznatky se snažím kriticky zhodnotit a pokud jsou správné, tak je i využít. Můj předchozí článek nezmiňuje, co si myslím já, nýbrž, co dokládají obecně přijímané názory mezi badateli, lidmi i prameny.
Mezi námi prozatím nemohu být v souladu s mým dogmatickým pokulhávajícím logickým myšlením například přesvědčen o roku 1543, který je pouze uveden v jednom evidenčním listu kulturní památky z roku 1961, v dalších evidenčních listech již chybí, prozatím jsem neviděl inventář z roku 1796, až se do archivu vypravím, budu o datu 1543 moudřejší. Nikdy jsem také netvrdil, že nápis z roku 1564 či 1596 byl téhož roku skutečně napsán atd. K rozmezí působení Českých bratří podle Dr. Al Saheba mám výhrady, myslím si, že je chybné atd.
Za jediné dva neochvějné body z historie hrabovského kostela považuji dopisy mezi Ctiborem Syrakovským z Pěrkova na Paskově a Staré Vsi a olomouckým biskupem Stanislavem II. Pavlovským z roku 1580 a 1597, což jsou prozatím jediné písemné prameny zmiňující hrabovskou faru, faráře, kostel, kazatele etc.
Článek je to pěkný, občas jsem se avšak pousmál, konečně vím, jak jste to myslel. Myslím, že asi očekáváte mou reakci, mé argumenty avšak jsou stále podobné, jiné snad ani nemohou být.
Odkaz na zajímavý článek úplně dole bych raději odstranil, protože by mohl znevažovat Vaši odvedenou práci. Článek je opsán ze známé knihy Mgr. Poláška, což by bylo po zdola uvedeném zdroji v pořádku, kdyby Mgr. Polášek neuváděl hlouposti z minimálně nedostatečné přípravy na vydání publikace, údaje o Hrabové na stránce jsou také částečně opsány slovo od slova z Jiříkových Dějin Ostravy atd.
Za chvíli napíši další komentář…
Děkuji za reakci, ale abych pravdu řekl, komentář jsem moc neočekával. Vše jsme si řekli v minulé diskuzi a těžko přineseme nějaké nové poznatky, než se vypravíme do archívů. Předpokládám, že Mgr. Polášek informace o škole Českých bratří a roku 1527 odněkud čerpal. Než totální výmysl bych to spíše tipoval na možnou záměnu s Paskovem. Zkusím zjistit, kde tyto údaje mohl vzít a na kolik jsou hodnověrné.
Článek jsem napsal zejména z důvodů, že naše diskuze je díky členění komentářů nepřehledná a po tom co se v ní ztratil i Váš bratr, cítil jsem potřebu to nějak zrekapitulovat. Tato forma se mi zdála vhodná a pro čtenáře pochopitelná. Potěšilo mne, že jste pochopil, co jsem se snažil v naší diskuzi sdělit.
Osobně si myslím, že kriticky hodnotit události kolem kostelíka je vzhledem k chudobě původních dobových pramenů hodně těžké. Často se jedná o informace přejímané navzájem. Osobně přikládám váhu ústně předávaným pamětem, které kladou důraz spíše na samotné události, zúčastněné a místa, přesnou dataci obvykle nepovažují za klíčovou. Vždyť i Starý zákon byl přenášen dlouhou dobu ústně, než byl zaznamenán také písemně.
Jinak pokud nebudete mít námitek, můžeme se do archívů vypravit i spolu.
Jednota bratrská v Paskově viz další komentář.
Podle mě se rok 1596 také nesetká s pochopením, neboť záměrně vypouští všemi dosavadními badateli obecně přijímaný písemný pramen, dopis z roku 1580. Ačkoli jsem jej fyzicky neviděl, na 99,9% dodnes existuje a píše se v něm minimálně o hrabovské faře a o tom, aby biskup poslal do vsi katolického faráře.
Taktéž se mi nelíbí, že záměrně neuvádíte nápis pravděpodobně z doby okolo roku 1564, uvádějící, že 1. 3. 1564 zesnul Jura Choleva. Pokud by v té době stál v Metylovicích, těžko by jej tam někdo napsal. Nemyslím si, že by jej dopsali třeba o 32 let později. Pamatovali by si, že by zemřel ve středu třetí postní? Slova „léta páně tohoto“ je dost výmluvné (prostě tento rok), nepochybně je to výmluvnější než „zde“ u M. Cholevy, zde v kostele (zemřel na mrtvici, infarkt po práci?)? Nebo „zde“ v Hrabové?
Čeští bratři v Hrabové těžko byli 1527-1617, to jsou data podložená prameny přesně pro Paskov, viz listina ZA Opava, pobočka Olomouc, fond Arcibiskupství Olomouc, sign. Ald22, inv. č. 161, vydaná dne 29. 9. 1578 v Paskově. Vše včetně školy Jednoty bratrské platí pro Paskov. Doklad pro Hrabovou jen z 1597, s tím pracují i současní historici.
Za chvíli napíši další komentář…
Musím upozornit, že se nápisu s rokem 1564 nevyhýbám, ale je do příběhu zakomponován:
Jeden ze starších, který již několik fojtů pamatoval, podotknul, že by bylo záhodno připomenout i Mikulášova otce Jíru, který také pro věc kostela a víry mnoho dobrého učinil. Starší všichni souhlasili a proto Mikulášuv syn, nový fojt, datum úmrtí svého děda na zeď kostela, pro věčnou památku, vepsal.
Ten delší text bych navrhoval rozčlenit do odstavců, příběh bude navazuje i tak, blbě se v něm orientuje.
Na minulé diskuzi jsem nechápal to, co je převážně Vaší interpretací a co není v tomto článku napsáno kurzívou, do hlavy Vám zatím na dálku nemohu vidět. Máte pravdu, že kdyby neexistovaly další doklady, tak to takto mohlo být a celkem to i pasuje, ačkoli je to příliš převyprávěno do fantaskního příběhu.
Např. již jen začátek „Hrabová v polovině 16. století byla chudou vesnicí, kterou si paskovští páni příliš neopečovávali. Neměla ani vlastní svatostánek. Důstojný prostor pro pravidelnou modlitbu a setkání s Bohem. I proto zdejší lid, který si vydělával na obživu na nepříliš úrodné půdě v potu tváře, po takovémto místě toužil. Po místě, které by jim dávalo naději na lepší zítřky a lásku v náruči Boží. Rozhodli se tedy svatostánek postavit.“
Hrabová byla chudou vesnicí?
V polovině 16. století?
Paskovští páni to neopečovávali? Myslel jsem, že se k Hrabové chovali téměř vždy s péčí dobrého hospodáře, což je zaneseno v pramenech a co odpovídá žádným neobvyklým „výstřelkům“ či dokonce vzpouře či povstání hrabovských obyvatel, jak tomu bylo poměrně běžné jinde.
Neměla ani vlastní svatostánek? Možná ano.
Důstojný prostor pro pravidelnou modlitbu a setkání s Bohem? Místo měli doma, byli velmi zbožní, víra byla jejich jediná životní jistota, minimálně kaple byla přítomna ve vesnicích téměř vždy atd.
I proto zdejší lid, který si vydělával na obživu na nepříliš úrodné půdě v potu tváře, po takovémto místě toužil? Možná po takovémto místě toužil.
„Jeden ze starších, který již několik fojtů pamatoval, podotknul, že by bylo záhodno připomenout i Mikulášova otce Jíru, který také pro věc kostela a víry mnoho dobrého učinil. Starší všichni souhlasili a proto Mikulášuv syn, nový fojt, datum úmrtí svého děda na zeď kostela, pro věčnou památku, vepsal“
To je ale strašně nepravděpodobné a sám víte, že jste si to vymyslel jen tak v hlavě, což se avšak v historii nedělá, protože to vede neznalé lidi k přejímání nesmyslů a například také k pozměnění pověstí o přenesení kostela, i když to třeba někdo nedělá naschvál.
Nepravděpodobné, možná. Strašně nepravděpodobné, to bych se tvrdit neopovážil. Ale možné vysvětlení nápisu by to mohlo být.
Nápis a dopis. Důvodů pro nápis napsaný v jiné době než o které pojednává bych vymyslel spousty. Bohužel přesný důvod a doba vzniku zprávy nám bude pravděpodobně navždy zahalen. Dobu vzniku nápisu Vám nevyvrátím, stejně jako Vy ji nikdy nebudete mít možnost jasně dokladovat. Pouze jsem jeden z možných způsobů zahrnul do příběhu. A je to pro mne úsměvné, protože tu pasáž jsem tam původně neměl. Ale z důvodu, že jsem věděl, že byste se ohradil, že tento fakt ignoruji, tak jsem toto před zveřejněním dopsal. Moc jsem si nepomohl, protože jste se ohradil i tak. Každopádně mne pobavilo, jak přesně jsem odhadl Vaše budoucí reakce. To bude tím, že Váš postoj chápu a rozumím mu. Rozdíl mezi námi je pouze mezi mým romantických a Vaším pragmatickým přístupem, o kterém jsem psal v minulé diskuzi.
Dopis považuji za klíčový, blíže budu moct napsat, až si jej osobně přečtu. Až se tak stane, přepisu dopisu zde budu věnovat článek.
Co se týče prostoru pro modlitbu, jsou chvíle, kdy svou modlitbu potřebujete sdílet s ostatními věřícími. Taktéž, minimálně pro mne, mají liturgické prostory jistý emocionální náboj a věřím, že obdobně to měli lidé i v minulosti.
Hned v prvním odstavci bych doporučoval změnit „že se uváděný rok postavení kostela 1596“.
Lepší by bylo „postavení kostela v Hrabové, přenesení do Hrabové nebo přenesení z Metylovic do Hrabové.“ Evokuje to k tomu, že kostelní loď fyzicky vznikla až v roce 1596, což je z uměnovědného hlediska nemožné.
Romantikem asi budete, nicméně i romantik by mohl raději najít dokumenty, tj. písemné prameny, dokládající přítomnost Českých bratří v Hrabové, třeba v období 1540-1580, tím bychom pomalu mohli najít společnou řeč.
Ještě bych se chtěl zeptat, zda nevíte, odkud Mgr. Polášek převzal uvedené znění pověsti? Ta verze si sama odporuje a jeví znaky fantaskní nesmyslnosti, přidávání osobností a údajů.
Nicméně pověst z hrabovských pramenů jsem vždy respektoval, protože by měla zákonitě mít pravdivé jádro. Žádná verze z hrabovských pramenů mi nepřipadá nesmyslná kromě zázračného přenesení na Prašivku, nicméně zázrak se může někdy stát. Také v ní nikdo ale nehovoří o Českých bratřích a biskupu Pavlovském ani paní Stárková a snad ani babička Vaší manželky.
Do archivu bych se rád s Vámi podíval, nicméně nevím, zda vůbec budou chtít, aby bylo manipulováno s takto starým dokumentem.
Bohužel kde údaje Mgr. Polášek čerpal netuším. Ale neméně zajímavé by bylo vědět, zda Al Saheb čerpal počátek působení z dopisu biskupa ze stejného roku, nebo je nalezl i v jiných dokumentech.
Co se týče prokázání přítomnosti Českých bratří je z pohledu pověstí před tímto rokem je z mého pohledu irelevantní, takže se naše řeči těsně minuly. Samozřejmě ale prokázání kteréhokoliv nového faktu bych považoval za velký přínos.
Archiválie v archívu nejsou uvedeny jako pro bádání nepřístupné (pokud se alespoň jedná o kopiář korespondence biskupa), takže se zpřístupněním bych problém neviděl. Maximálně si povinně budeme muset zakoupit bílé rukavice.
Pro zajímavost: musel jsem v nastavení komentářů na tomto webu zvednout hloubku vnoření komentářů, abych mohl vůbec odpovědět a neprovedl znepřehlednění odpovědí novým komentářem nejvyšší úrovně 🙂
Dr. Al Saheb podle mě čerpal počátek působení jen z dopisu 1597, podle mě to je i logický počátek působení Moravských bratří v Hrabové, protože biskup S. II. P. ihned poté, co se to dozvěděl, žádal s titulu funkce rekatolizačního biskupa o „netrpění heretických kazatelů“ v Hrabové. Proč Dr. Al Saheb má působení do roku 1617, to nevím.
Podle mě mohli čeští bratři působit v Hrabové reálněji po roce 1580-1615, v roce 1615 je docela hodnověrně zmiňován katolický farář Vojtěch. Pro rok 1580 svědčí zase ten dopis žádající biskupa o katolického kněze, proto si myslím, že by nežádal o katolického, kdyby předtím někdy byli v Hrabové členové Jednoty bratrské, byla zde tradice katolictví. Snad by mohli působit i dříve, jen pro to není žádný důkaz, spíš protidůkaz z dopisem 1580.
Nemohli dávní hrabovští obyvatelé přenést pouze nějaký materiál, tj. dřevo v ústní i písemné hrabovské tradici, z bývalého kostela v Metylovicích s tím, že by vystavěli pouze hranolovou věž, sakristii, sanktusník, sobotu nebo třeba dřevěný retábl s tím, že by hrabovský kostel již dříve stál, například by se do mladého kostela zařizovali věci? Tím by snad mohl být i vyřešen rozpor s nápisem 1564, ten nápis „Léta Páně tohoto 1564“ byl těžko dopsán později, lživý nápis (slovo „tohoto“) v kostele by asi nebyl nikdy později doplněn. To písmo, co si z dětství pamatuji, také bylo docela příznačné pro 16. stol.
Také bych rád nalezl nějaký nové informace, třeba se nám podaří vydolovat informace z těchto známých originálních dokumentů, třeba tam jsou nějaká slovíčka, žádný dosavadní badatel neměl nic společného s Hrabovou, tak pro něj třeba neměly další inforamce smysl.
Problém s Českými bratry bude také ten, že českobratrské mše neexistují. Čeští bratři vůbec neměli kostel, nýbrž sbor, který mohl avšak také působit ve starším katolickém kostele, nicméně mohli Čeští bratři také působit např. v domě, třeba mít vlastní modlitebnu v gruntu, ve kterém se pod vedením kazatele společně modlili etc. Pokud budete chtít jít se mnou do archivu, nejsem proti, viz email.
Označení mše berte jako nutné zjednodušení, aby čtenář věděl co chci říct. Kdybych napsal českobratrské večeře Páně, málokdo by si to spojil s pravidelnou bohoslužbou Českých bratří.