Hrabová v roce 1699

V tomto článku se zaměřím na to, jak vypadala Hrabová přesně roku 1699, který nám objasňuje několik dochovaných písemných pramenů, např. urbář paskovského panství, hrabovská gruntovní kniha či matriky.

Vrcholně novověká vesnice Hrabová byla středně velkou zemědělskou vesnicí s panskými i početnými soukromými rybníky, jež se výraznou měrou podílely na ekonomickém zajištění jednotlivých usedlostí. Z výtěžku rybníků byla poskytována především finanční renta paskovské, povětšinou lidumilné, vrchnosti. Částečně docházelo i k přímému dodávání ryb vrchnosti.

V roce 1699 ve vsi stál filiální dřevěný kostel sv. Kateřiny, avšak stále bez dnešní charakteristické věže předsunuté před kostelní loď. V roce 1699 visely v tehdejší hranolové věži nad střechou téměř čtvercové lodi tři zvony, okolo kostela sv. Kateřiny též existoval funkční hřbitov. V Hrabové existovalo také fojtství v místě dnešní restaurace U lípy, kde se scházeli na schůzích vrcholní představitelé obce, hlavy rodů obývající Hrabovou a kde pod vedením fojta Melichara Cholevy určovali např. harmonogram prací ve vsi apod.

Z pramenů se dozvídáme, že Hrabová měla 38 usedlostí vystavěných podél jediné hliněné silnice procházející z Malé Hrabové (Hrabůvky) do Paskova. V Hrabové stálo 26 gruntů, tj. usedlostí s polnostmi a 12 domů bez polností, mezi nimi i obecní chalupa pro velmi chudé či jinak zkoušené obyvatele. V Hrabové také působil svobodný sedlák Jan Žáček. Hrabovou v té době obývalo mezi 190–210 obyvateli.

Z dochované matriky lze vyčíst, že roku 1699 bylo v Hrabové pokřtěno, tj. se narodilo (všichni obyvatelé byli katolíci), 11 dětí. Téhož roku 1699 neproběhla v Hrabové žádná svatba, avšak v kontrastu s tím se konalo 14 pohřbů.

V Hrabové existoval mlýn vybudovaný na mlýnské strouze a vrchnostenský dvůr na místě dnešního statku, jenž zůstával střediskem vrchnostenského hospodaření, v rámci povinné roboty i mimo ni za úplatu Hrabované pracovali na pozemcích či v prostorách hrabovského dvora, který podléhal vedení paskovského šafáře, potažmo přímo Františku Josefu hraběti z Oppersdorfu, vysokému císařskému úředníkovi a c. k. dvornímu radovi, c. k. komořímu a moravskému zemskému hejtmanu.

Vrchnostenský dvůr roku 1699 obhospodařoval 291 měřic polí, choval 23 krav, 29 kusů ostatního hovězího dobytka, jednoho plemenného býka, 321 ovcí a nesčetnou drůbež.