Mlýn v Hrabové

Vlastník a provozovatel galerie Mlejn, pan Eduard Riedl, souhlasil se zveřejněním níže uvedeného textu a fotek, který je součástí rozsáhlé prezentace o zmapovaných mlýnech na Ostravsku.

Na místě, kde jsou dnes v Hrabové na konci Mlynářské ulice u haldy garáže stával mlýn. Z gruntovní knihy se dovídáme toto:

Mlýn Hrabovský nr.52 rok 1760, září Paskov.

Tchán Jana Nepom svobodný pán von Rebentisch pán hrabství Paskovského prodal mlýn ostravskému měšťanu mlynáři Josefu Schwartzovi, se zahradou ovocnou, kouskem půdy na dvě měřice a rybník Hranečník za 1.350,- zl rynských a to tak, že on a jeho potomci budou platit do pans. rent. Úřadu ročně 250,-zl. rynských kromě jiných dávek a daní, které platiti bude panství. Obnos 250,- zl.ryn. Na čtyři termíny bude platiti po 62 zl. A 50 gr. Kdyby mlýn přišel do prodeje opět reservuje si vrchnost Paskovská právo předkupní … ponechává se mlynáři tráva, 1 fůra sena a 1 fůra otavy, 2 kmeny bukové, 2 kmeny habrové a 2 kmeny lípy střední velikosti z panských lesů má mu mlynáři býti dodáno od vrchnosti paskovské a dopraveno mu býti.

Za to bude mlít vrchnosti deputátní šrot k výrobě kořalky se srozumněním paskovským mlynářem paskovským mlynářem zadarmo.

Za to jsou povinni hrabovští a hrabovští poddaní mlíti v jeho mlýně. Mlýnské kameny přivážeti jsou povinní rychtáři a svobodní sedláci.

Josef Schwartz předal mlýn synovi Janovi, který se oženil s Terezou dcerou fojta hrabovského Josefa Cholevy 8.9.1765 a to v den svatby. Jan v roce 1768 zemřel a Tereza se znovu provdala za Josefa Šuberta. Dostala se tak do soudní pře se svým tchánem Josefem Schwartzem.

V roce 1776 kupuje mlýn Josef Neisser.

Po držení mlýna v rukou Neissarů koupili mlýn Vogtové, kteří přišli z Německa na popud hraběte Stolberga. Jejich cesta nevedla přímo do Hrabové, ale nejdříve zakoupili mlýn v Paskově, který po čase byl přestavěn na elektrárnu. Tato elektrárna zásobovala celý Paskov. Z Paskova jejich cesta vedla do Lískovce, kde si pořidili malý mlýnek. Teprve pak se zabydleli v Hrabové.

Na obrazech neznámých malířů je podoba mlýna v Hrabové:

Dalším majitelem mlýna z rodu Vogtů byl Jan Vogt (*1853, +1918). V Hrabové za Jana Vogta byl mlýn, pila a pekárna. Jan měl celkem 5 dcer. Každých pět let se mu narodila jedna. I to ovlivnilo asi další osud mlýna. Protože neměl Jan syna, kterému by mlýn předal, prodal mlýn Vítkovickým železárnám a do konce svého života dělal ve mlýně správce. Nejmladší dcera Amálie se provdala v roce 1918 za Františka Konečného, který pak po smrti tchána dělal správce mlýna. Protože byl ale učitel a později účetní se správou mlýna mu pomáhal jeho bratr Jan. Ve mlýně se mlela pšenice a žito na válcových stolicích a na loupačce se loupal oves, ječmen se v mlýně nemlel. V době největší slávy mlýna byla naistalovány 4 válcové stolice a loupačka. Mlýn byl poháněn ze struhy, která protékala přes Hrabovou a byla napájena z Ostravice. Mlýn pracoval na vrchní náhon.

Jan Vogt s manželkou a dcerami a vnoučaty.

V roce 1933 Koneční odkoupili mlýn od Vítkovic zpět a mleli do roku 1951. Pro mlýn byla připravena rekonstrukce dle projektu firmy Prokop a synové, byly zakoupeny nové stroje. V roce 1951 byl provoz mlýna z úřední moci zakázán a tak již k zamýšlené modernizaci nedošlo. V roce 1975 byl mlýn zbourán. Poslední majitelkou mlýna byla Amálie Vogt-ová Konečná.

Výkres modernizace tohoto mlýna:

A takto to vypadá v místě Vogtova mlýna dnes. Jen cedulka s názvem ulice „Mlynářská“ připomíná, že tu kdysi stával mlýn…