Hrabová a její rody, grunt č. 9

Vložil Milan Slíva jr. dne 13.3.2015 v 10:47

V jižním sousedství minulého gruntu se nachází grunt, kterému se budeme věnovat dnes a který dostal přiděleno popisné číslo 44.

Kup gruntu Jana Dlouhého

Léta páně 1696 dne 9. prosince v přítomnosti úředních osob fojta Melichara Cholevy, purkmistra Jana Žáčka, Josefa Jaroše, Jana Honuse i všech jiných. Stal se jest kup a prodej dobrovolný celý dokonalý a na budoucí čas trvající a to takový:

Jan Dlouhý ukoupil jest sobě grunt robotný v těch mezích a hranicích jak od starodávna jest po nebožtíkovi Václavovi Martinákovi za sumu 100 slezských zlatých bez závdanku. Gruntovní peníze počínaje léta 1697 o Svatém Jiří po 3 slezských zlatých klásti povinen bude až do vyplacení sumy z vrchu dané (celkem 34 let).
Přidává se k tomu gruntu tři koně a jedno hříbě se vším příslušenstvím, vůz celý kovaný (okovaná všechna čtyři kola) též se vším co k němu náleží, pluh hák z železa, dvě páry bran, ittem (rovněž, dále, kromě toho) řetěz, ittem jiné náčiní hospodářství potřebné vše a setí ozimého polovici, z druhé polovice pak těm třema syrotkům, každému po 3 věrtele žita (pšenice) a po 2 věrtelech rži (žita) a po jednom hovádku pro svatební veselí jednomu každému, však takové zboží i hovádka při gruntě při hospodáři bez platu zůstaváti má až toho potřeba bude oddati. Co se dotýče gruntu podle poručenství do zrostu dítek, kdyby kterýkoliv žádostiv byl za tu sumu zas jak on ukoupený má, bude povinen pustit.
Strany výminku Evy staré Martinačky, jak v předešlé koupi zní, až do smrti zůstaváti má. Načež kupitel zaručil, že na tom přestávati, tomu kupu zadost učiniti a dobrým hospodářem býti chce pod propadnutím 5 kop českých grošů. Polovici na Vrchnost Milostivou a druhou polovici na obec Velkohrabovskou. Rukojmí představil Melichara Mutinu a Josefa Jaroše.
Stalo se Anno ex die ut Supra.

Navíce při tom gruntě zůstává za jedneho koňa, který prošacovaný (ohodnocený) jest za 8 slezských zlatých, ittem (dále) hříbě za 4 slezské zlaté, ittem 10 kop 2 letého plodu (rybí násada do rybníka) za 2 slezské zlaté 18 grošů. Takové peníze zůstávají při gruntě až do potřeby sirot. Rukojmí za ně Melichar Mutina a Josef Jaroš.

K tomu gruntu přináleží

Role na Břehu a na Slíně
asi na 34 měřic (6.52ha)

S loukou v Luhu a na Kamenci
asi na 4 měřice 2 achtly (0.82ha)
za vodou (Závodí) asi na 5 měřic (0.96ha)
====================
činí celkem 43 měřic 2 achtly (8.3ha)

Plodové rybníčky kteréž
násadou plodovou, setím a trávou užívají: 2
do kterýchž by se vyséti mohlo asi 12 měřic (2.3ha)

Zahrada při domě
na kteréž vysívá asi 2 měřice (0.38ha)
ostatek pak travou a ovocem užívá

Vyšetření nápadníků

Ano i Pratensi jich na tomž gruntě (pretensí, tj. nároků na tom gruntě) majících a to takto

Jan Dlouhý koupil tenž grunt za	100 slezských zlatých
Vyplatil, jak v předešlých registrech vyšetřeno jest	6 slezských zlatých
a tak ještě dopláceti přijde následujícím nápadníkům	94 slezských zlatých

totiž

1.	nápadníkům po nebohým Jakubu Martinákovi =================== Evě manželce nebohého Jakuba třetina 23 slezkých zlatých (později vepsáno:) zemřela, po smrti její připadá na ty 4 nápadníky (tzn. že se jejích 23 zlatých připočte k podílům následujícím příbuzným, podle úmrtní matriky zemřela 23.1.1701 ve věku 80let, věk však býval v matrikách při úmrtí hodně orientační a mohl se lišit i o desítky let) Mařeně Matouše Černého ženě 9 slezských zlatých 12 grošů Kateřině Martina Tylečka ženě 9 slezských zlatých 12 grošů Janovi Dlouhému po manželce Evě 12 slezských zlatých 6 grošů Tomášovi Šedovi v Paskově na díl jeho ženy Anny 12 slezských zlatých 6 grošů	66 slezských zlatých
2.	nápadníkům po nebohém Václavovi Martinákovi Evě manželce třetina 9 slezských zlatých 12 grošů Janovi, Ondrovi a Václavovi, dětem jeho, každému po 6 slezských zlatých 8 groších, 18 slezských zlatých 24 grošů	28 slezských zlatých
	a tak dobře vychází těch nápadníkům patřících	94 slezských zlatých

Nejdříve opět odkaz na původní záznam. Tento naleznete zde.

Záznam v gruntovní knize je zajímavý hned z několika důvodů. Prvním je, že grunt pravděpodobně kupuje zeť bývalého majitele Jakuba Martináka. Druhým je ten, že grunt je kupován podmíněně a pokud se některý ze synů bývalého hospodáře rozhodne grunt koupit, je kupující povinen mu tento grunt prodat za částku, za kterou jej koupil. Takto se také později, po devatenácti letech, v roce 1715 stalo.

Z genealogického hlediska opět poklad, jelikož záznam umožňuje nahlédnout před nejstarší dochované záznamy v matrikách a zjistit, že původní majitel Václav Martinák měl ženu Evu a tři syny Jana, Ondřeje a Václava. Starší gruntovní kniha se bohužel nedochovala, ale jeho rodiči byli s největší pravděpodobností Jakub a Eva Martinákovi. Taktéž je pravděpodobné, že měl sestru Evu, která byla manželkou nového majitele Jana Dlouhého a sestru Annu, která se přivdala do Paskova, kde si vzala Tomáše Šedu. Vztah Marie Černé a Kateřiny Tylečkové k původnímu majiteli nelze jednoznačně odvodit, ale vzhledem k nižší částce k vyplacení bych uvozoval, že se jednalo o jeho tety, sestry Jakuba Martináka.

První splátku položil Jan Dlouhý 1. prosince 1699 ve výši 3 slezské zlaté, které šly následovně 1 slezský zlatý Evě, vdově po Jakubovi Martinákovi. A Marii Černé, Kateřině Tylečkové, Janovi Dlouhému a Tomáši Šedovi po 18 groších (4×18 grošů = 2 slezské zlaté). Shodně to bylo i v následujícím roce 1700. Zajímavý byl rok 1701, kdy ze splátky 3 zlatých šlo 1 zlatý a 18 grošů na pohřeb Evy Martinákové (+23.1.1701) a zbylí čtyři věřitelé dostali méně, pouze 13 grošů.

Jednalo se o grunt dobře vedený a vyhýbalo se mu časté střídání a útěky hospodářů jak u jiných gruntů.

Další majitelé gruntu:

24. července 1715 kupuje na základě podmínky včleněné do minulé koupě gruntu Jan Martinák

13. srpna 1752 kupuje grunt Václav Martinák za 100 slezských zlatých

18. srpna 1782 kupuje grunt Josef Bartoš od Václava Martináka za 560 říšských rýnských, každý rýnský po 60 krejcarech

23. října 1799 se připisuje grunt Františkovi Děkanovi ze Staříče na základě licitačního protokolu za sumu 980 říšských rýnských. Necelý rok od jeho svatby s manželkou Viktorií ve Staříči (6.11.1798).

28. dubna 1829 kupuje grunt Valentin Děkan od svého otce Františka za 300 rýnských zlatých

23. července 1832 odkupuje grunt zpět František Děkan od svého syna Valentina za 300 rýnských ve stříbrných penězích

následně, ve stejný den František Děkan prodává grunt svému druhému synovi Janovi Děkanovi (* 7.5.1805) za 300 rynských

Rok 1835 je pro grunt smutným rokem, nejdříve ve věku nedožitých 30 let umírá na tyfus hospodář Jan (+11.2.1835). V prosinci umírá na zavodnění plic i jeho matka Viktorie (+15.12.1835) a čtyři dny po ní na zápal plic i bývalý hospodář, Janův a Valentinův otec, František Děkan (+19.12.1835).

Po Janovi zůstává vdova Marianna. Znovu se vdává 25.8.1835 kdy si bere Jana Ličku z Hrabové, číslo popisné 30. Tento grunt č. 30, který Jan vlastní, přináší do manželství.

4. prosince 1835 Marianna grunt získává za 300 zlatých konvenční měny, kdy je jí jakožto dědičce grunt soudně odevzdán.

Následně Marianna prodává grunt svému švagrovi Josefu Ličkovi za 200 rýnských ve stříbře. Při prodeji si vymiňuje na gruntě doživotní výminek pro svého tchána Jana Ličku a jeho manželku.

3. června 1848 prodávají manželé Josef a Anna Ličkovi grunt zpět manželům Janovi a Marianně Ličkovým za 200 rynských stříbra.

10. ledna 1849 grunt kupuje za 600 zlatých konvenční měny Jan Lička.

Z matrik lze uvozovat, že dalším majitelem gruntu byl syn Jana Ličky Jan (*17.10.1843), jelikož ve sčítacích operátech roku 1900 jsou majitelé domu uvedeni dědicové Ličkovi.

Rok 1885 je opět pro grunt 44 rokem smutným, 25.9.1885 umírá při porodu Janova manželka, rozená Kudělková (⚭16.6.1864 Svinov), ve věku 41 let. Byla to starší sestra Josefa Kudělky, majitele sousedního gruntu č. 8, číslo popisné 45, gruntu, který jsme probírali minule. Za dva měsíce a dva dny ji následuje na věčnost i majitel gruntu Jan Lička (* 27.11.1885), kdy ve věku pouhých 42 let umírá na souchotiny.

V roce 1890 jsou v domě 5 bytů.

Byt č. 1 obývá a na gruntě hospodaří Jan Vašut (*2.6.1841 Domaslavice, druhá ⚭17.5.1897 s vdovou Josefou Stavinohovou rozenou Nevludovou z Fryčovic) s rodinou, manželkou Marií (rozená Adamusová *9.10.1840 Řepiště, ⚭1.10.1867 Řepiště, +20.3.1897 Hrabová) a dětmi Františkem (*30.1.1868 Řepiště), Terezií (*3.3.1872 Řepiště-Vinohrad) a Janem (*12.12.1880 Hrabová).

Byt č. 2 obývá se svou rodinou hrobař Jan Moravec (*15.1.1838 Hrabůvka), vysloužilý voják uherského pěšího pluku hraběte Nagyho. S manželkou Mariannou (*19.8.1853 Hrabová , ⚭18.9.1871 Hrabová) a dětmi Mariannou (*25.11.1871, +25.3.1944), Rosálií (*23.8.1873) Františkou (*6.10.1879), Josefem (*22.8.1881,+7.12.1895), Ignácem (*6.3.1884, ⚭10.11.1919 s Filipou Hrtoňovou v Místku), Vilémem (*13.10.1877, ⚭16.10.1915 v Hrabové, ⚭31.5.1919 s Teklou Slívovou v Hrabůvce) a Ludmilou (*13.3.1890, +26.11.1918).

Byt č. 3 obývá nádeník Florián Zabral se svou rodinou. Je to stejná rodina, která byla uvedena již u gruntu 6 (čp. 48) kde v roce 1900 obývali byt č. 3.
Bydlí zde tedy Florián Zabral (*4.12.1844 Velké Kunčice), se svou manželkou Františkou (rozenou Pavelkovou *27.1.1860, +30.7.1918), jejími dětmi z prvého manželství s Františkem Slívou (+21.6.1888 na tuberkulózu) horníkem ze Zámostí (⚭12.8.1884 Zámostí) , Anežkou Slívovou (*26.5.1885 Slezská Ostrava), Karlem Slívou (*18.9.1886 Slezská Ostrava) a Filomenou Slívovou (*21.4.1888, ⚭31.5.1919 Hrabůvka, +10.9.1953).

Byt č. 4 obývá pohrabáč cest (pohrabáč cest se staral o sjízdnost cest jejich pohrabováním, aby se netvořily výmoly, jelikož silnice ještě nebývaly asfaltové s pevným povrchem) bývalý voják Jan Velký (*10.2.1844, +13.7.1896 sebevražda oběšením) se svou rodinou. Manželkou Rosalii (rozená jako dcera hrabovského šafáře Duhana *31.8.1841, ⚭9.11.1869 v Hrabové, +22.5.1906 Hrabová), dětmi Justinou (*13.5.1874, +20.12.1919), Rudolfem (*15.4.1877, +26.1.1903), Františkem (*31.13.1880, +11.2.1904) a Janem (*25.12.1882). Osud rodiny je smutný, nejen tragickým skonem hlavy rodiny, ale většina dětí zemřela v poměrně mladém věku.

Byt č. 5 obývá horník František Mikolajek (*2.6.1851 Hrabová) se svou rodinou, manželkou Johannou (rozena Ličková *5.9.1855, ⚭17.11.1878) a dětmi Janem (*8.7.1880) a Karlem (*31.10.1884).

V roce 1900 jsou v domě 3 byty.

První z nich obývá Jan Tomis (*9.5.1868, Rychvald) se svou rodinou. Manželkou Marianou (rozená Marková *20.9.1873 Hrabůvka,⚭5.11.1894 Vítkovice) a dcerou Bohumilou (* 30.11.1895 Vítkovice). Spolu s nimi žije čeledín František Dluhoš (*28.11.1881 Hrabová, +1.9.1940 Moravská Ostrava).

Ve stáji mají dvě kobyly. Chovají tři jalovice mladší 1 roku, a dvě starší, z toho jedna je březí. Dále mají 5 krav. V chlívku dva běhouny a jednu chovnou prasnici. Z ptactva 25 slepic, 3 husy a 4 kachny.

Byt č. 2 obývá rodina z bytu č. 4 z roku 1890. Vdova Rosalie Velká, se syny havířem Rudolfem, hutníkem Františkem a nádeníkem v továrně na buničinu Janem. Spolu s nimi bylí nocležník, kovářský pomocník Tomáš Hlavatý (*24.1.1877 na Salmě v Slezské Ostravě).

Byt č. 3 obývá hutník Karel Cigánek (*9.2.1872 Hrabová, druhá ⚭ 21.11.1922,+8.8.1950) s manželkou Justýnou (rozená Velká *13.5.1874, ⚭18.5.1896 v Hrabové, +20.12.1919), dcerou Velkých z bytu č. 2. Dále s nimi bydlí jejich dcera Marie (*27.1.1898, ⚭5.1.1924).

V roce 1910 je ve sčítání uveden jako dvě čísla popisná. 44 a 44a.

První číslo popisné obývá nový majitel gruntu František Kaloč (*23.3.1875 Vratimov) se svou rodinou, manželkou Františkou (rozená Ličková, dcera původního majitele gruntu Jana Ličky, *6.9.1882 Hrabová, ⚭28.10.1901 v Hrabové) s dětmi Vladimírem (asi *13.11.1902), Jaroslavem (asi *3.4.1905) a Marií (asi *28.2.1909). Dále s nimi bydlí hospodářův bratr Josef Kaloč (*25.1.1893 Vratimov) a dvě děvečky Marie Vašíčková (*12.9.1895 Hrabová) a Johanna Muroňová (asi *20.5.1889 Morávka)

Ve stáji stojí dva valaši, dvě jalovičky (mladší jednoho roku), jeden býk, dvě březí jalovice a čtyři krávy. V chlívku mají dva běhouny a v kurníku pobíhá 21 slepic.

V popisném čísle 44a jsou dva byty, které František Kaloč pronajímá.

V prvním bytě bydlí cestář Karel Cigánek s manželkou Justýnou a dcerou Marií, které známe v tomto domě z minulého sčítání. K dceři přibyli dva synové, Emil (asi *8.6.1902) a Ludvík (asi *14.11.1904).

Rodina chová v chlívku jednoho běhouna a také chová pět slepic.

V druhém bytě bydlí Anežka Ličková (*21.5.1870, +18.10.1946) sestra manželky majitele gruntu.

V roce 1921 je již dle sčítání v domě pouze jeden byt a ten stále obývají hospodář Josef Kaloč s manželkou Františkou a dětmi Vladimírem, Jaroslavem a Marií. Od minulého sčítání k nim ještě přibyla dcera Milada (asi *20.2.1911). Spolu s nimi je ještě jako děvečka Marie Slívová (*3.5.1899).

V pozdější době grunt kupuje Alois Silber (+2008). V dnešní době grunt vlastní Věra Nováková, dcera pana Silbera. Pozemky gruntu se, stejně jako u ostatních gruntů časem dělily, takže potomka rodu Kaločů naleznete naproti stavení gruntu přes ulici Paskovskou.

Je to jeden z mála hrabovských gruntů, který si i v dnešní době udržuje staletou tradici a jeho majitelé se nadále věnují zemědělství a chovu dobytka.