Stručný přehled událostí 14. týdne (30.3.-5.4.) roku 2015.
V pondělí 30.3. proběhlo před vydáním březnového čísla poslední jednání redakční rady HL. Starosta redakční radě sdělil, že rada je připravena uvolnit peníze potřebné pro navýšení počtu stránek u dalších čísel. Přítomni: Šumbera, Naď, Rundt, Strnišťová, Orkáč. Omluveni: Pavelka, Fajfr
Pro velký úspěch zimních lyžařských zájezdů a na přání rodičů oznámila dne 31.3. Komise pro děti a mládež uspořádání dalších, tentokrát letních zájezdů. Letní zájezd jednodenní do polského městečka Ustroň a letní zájezd třídenní do Zlatých Hor. Zájemci si budou moci vybrat z několika termínů a konat se bude pouze termín s největším počtem přihlášených. Více informací již brzy na Hrabová.Info a webu obce.
Zástupce občanů připravujících publikaci “Hrabová v období druhé světové války” informoval vedení obce, že náklady na vytištění jedné publikace budou přibližně 170,- Kč. Bude se jednat o reprezentativní publikaci s šitou a lepenou vazbu, obálka bude z lesklého lakovaného papíru (300 g/m2) a text publikace bude na kvalitním offsetovém papíře (140 g/m2). Rozsah publikace bude 64 černobílých stran formátu A5. Z rozpočtu obce bude možno pořídit celkem 117 publikací za radou přislíbených 20 000,- Kč. Na obálku bude umístěna fotografie odstřeleného mostu a název publikace. Publikace bude zájemcům následně dostupná zdarma i ve formátu PDF a formátech pro elektronické čtečky knih.
Dne 1.4. se konalo (mimořádné) zasedání Zastupitelstva, na kterém byla hlavním bodem stavba – revitalizace vnitrobloku. První část z jednání již byla zveřejněna a záběry ve své reportáži použila i Česká televize.
Stanislav Holiš zaslal dne 1.4. ostatním členům Komise výstavby, dopravy a ekologie email, ve kterém žádá o aktivní přístup komise, respektive se informuje o dalším postupu.
Dne 2.4. uplynulo třináct let od chvíle, kdy lehl popelem dřevěný kostel svaté Kateřiny ze 16. století v Ostravě-Hrabové. Více informací o této události a následném vývoji má na svých stránkách Ing. Petr Bernat.
V pátek 3.4. bylo vydáno březnové číslo Hrabovských listů. Nepřehlédnutelnou změnou je nový vzhled, který nahradil původní přes dvacet let používaný.
V sobotu novinky.cz informovaly o hromadném návratu čápů, tak doufejme, že i Hrabová bude mít brzy tu čest.
Rozklikl jsem si odkaz, který má na svých stránkách Ing. Petr Bernat.
Nevím, jaký je aktuální stav zabezpečení kostelíka v Hrabové, ale v případě, že by nebyl funkční odkaz níže, dočetli by jste se, že….
Pětipodlažní secesní dům Antonína Macka v centru Ostravy koupilo od realitního fondu Ostravsko-opavské biskupství dle odhadu za 50 miliónů Kč.
http://byznys.ihned.cz/c1-63791630-realitni-fond-ceske-sporitelny-prodal-budovu-v-ostrave-za-50-milionu-ji-kupuje-biskupstvi
Stránky pana Bernáta jsou autentickým záznamem z doby vyhoření a obnovy kostelíka. Od té doby nebyly prakticky aktualizovány. Poslední zásahy byly na jeho stránkách (v jiných částech) snad v roce 2008.
Každopádně mi uniká, co bylo záměrem předchozího příspěvku pana Holiše sdělit. Pokud to mělo být pranýřování církve za to, že má tolik peněz, tak všichni víme, že v rámci církevních restitucí církve obrží poměrně hodně peněz. A pokud investují do historických budov, je to nanejvýš chvályhodné. Jelikož u nich snad nehrozí, že z historické budovy nechají pouze skořápku obvodové zdi a uvnitř vystaví novou “hypermoderní” budovu ze skla a betonu. O záměru s budovou se dá spekulovat, ale nájmy v budově budou pravděpodobně pro pronajímatele zajímavé a církvi dozajista nejde o okamžitý zisk, jako spíše o dobré uložení peněz.
Tím článkem jsem mínil zejména to současné zabezpečení kostelíka, na které v době před vyhořením asi tolik peněz nebylo, nebo bylo něco podceněno. To samé se stalo nedávno na Pustevnách. Což mi při dnešních možnostech hlava nebere. A co se týče té 50 mil. investice? Pokud to bude chudobinec nebo nalezinec, neřeknu křivého slova. Jestli to bude honosné sídlo podobné Olomouckému, potom mi smysl církve nějak uniká. Od posledního papeže jsem slyšel něco o skromnosti a pokoře. Ještě k investicím, Krajský úřad investuje desítky miliónů do církví. Uvidíme.
Krajský úřad investuje desítky miliard a jsou položky o kterých se dá polemizovat více.
Nevím jaké zabezpečení máte na mysli, jediné opravdu účinné by byl automatický hasební systém, vzhledem k charakteru stavby snad něco, co by prostor v případě požáru naplnilo plynem. Což by vyžadovalo zamezení přístupu vzduchu zvenčí ve chvíli požáru.
Hasiči byli na místě poměrně rychle i tehdy, ale bohužel dřevostavba hoří opravdu rychle. Nehledě na to, že příčina požáru nebyla uspokojivě prokázána. Každopádně elektroinstalace v dnešním kostelíku je mnohem bezpečnější.
Každopádně já osobně na tu noc nikdy nezapomenu. Když jsem se v noci probudil, viděl jsem v dálce záři počínajícího ohně, sedl jsem ihned do auta a jel hledat místo požáru, abych zavolal hasiče. Dle směru jsem to odhadoval na nějakou zahradní chatku. Jaký byl můj úděs, když jsem dojel až k požáru a spatřil, co plameny stravují. Hasiči už tam byli a zrovna začínali hasit. Byl jsem v šoku a neschopen slova, jel jsem nevěřícně pryč, abych nepřekážel a celou cestu doufal, že to je jenom sen. Nebyl.
Nevím, které honosné sídlo v Olomouci máte na mysli, nicméně předpokládám, že tím myslíte Arcibiskupský palác v Olomouci. Ten dle mého názoru příliš honosný není, byl barokně přestavěn ve 2. polovině 17. století a je dosti skromný, v rámci našeho dynamického proudu v barokním umění bych čekal více. Kdybyste žil v 17. století, byl byste šťasten z toho, že máte své místo na světě, dokonce by Vaše potomky mohl vyučovat místní farář, jediný vzdělaný člověk ve vsi. Doufám, že náhodou také nežijete v honosném sídle či v něm nepracujete.
Skromnost a pokora má své meze, aby náhodou, až církvím za chvíli nebude vypláceno ze státního rozpočtu nic, okamžitě nezanikly a s nimi i všechny bohulibé organizace, které zřizují, např. hospic sv. Lukáše ve Vyškovicích, který je asi nejlepší v celém kraji, sen mnoha nemocných.
Dřevěný kostel, ačkoli je pěkný a starobylý a měl bych o něm něco vědět, je bohužel jen ze dřeva, tj. dobrý hořlavý materiál, dřevo se taktéž využívá k přikládání do kotlů apod.