Třetí část vzpomínání na historii hrabovského JZD z pera dnes již zesnulého hrabovského rodáka Adolfa Soboty.
V roce 1958 vrcholil tlak na zemědělce (samostatné) ke vstupu do družstva. Za tímto účelem byli i několikrát v týdnu svoláváni na Národní výbor. Celou kampaň vedl náměstek předsedy ONV (Okresní Národní Výbor) okresu Ostrava-venkov soudruh Dluhoš, jemu vydatně pomáhali členové vesnické organizace KSČ, rada národního výboru a aktivisté z řad členů Strany. Zvlášť zásadoví rolníci byli voláni před radu ONV, kde jim bylo mimo jiné vyhrožováno trestním stíháním či výměnou pozemku, někdy dokonce vystěhováním.
Do družstva postupně vstoupili nebo dali své pozemky kromě Jana Janše. Ještě přede žněmi ti zemědělci, kteří nestačili plnit předepsané dodávky museli podepsat členské přihlášky do JZD, ale ještě dál pokračovali samostatně. 12. září byli přijati za členy. Po předcházejících neoficiálních schůzkách v kuchyni Josefa Ličky č.p. 30 byla 17. září 1958 v restauraci „Na Vyhlídce“ členská schůze rozšířeného JZD Hrabová. Na ní byl zvolen předsedou družstva Josef Lička z č.p. 30.
předseda: Josef Lička
místopředseda: Ludvík Sobek (dosavadní předseda JZD)
agronom: Jaroslav Olšák
zootechnik: Bedřich Chlupatý
ekonom: Evžen Plšek
a další čtyři členové představenstva
19. září se začalo se společným setím ozimů. Všechno se dělalo společně ještě koňmi a úplně zdarma. Jenom orbu větších scelených lánů prováděly 2 traktory „Strojní Traktorové Stanice“ ze střediska Nová Bělá, na kterých jezdili traktoristé z Hrabové (Adámek Josef a Zdeněk Sýkora jako placení pracovníci STS).
Družstvo obhospodařovalo 370ha půdy, z toho 274ha půdy orné. Kancelář družstva byla v bývalé staré škole.
Od 1. ledna 1959 začalo družstvo hospodařit společně podle vypracovaného celoročního plánu a většina prací byla znormována. V rostlinné výrobě se odměňovalo podle výkonu, v živočišné podle užitkovosti. Odměňovalo se formou pracovních jednotek. Na každou PJ (pracovní jednotku) bylo stanoveno určité množství práce. Z takto odpracovaných PJ bylo vypláceno měsíčně zálohově 50% a zbytek se nechával až na roční vyúčtování podle toho, jak vyšlo celkově hospodaření družstva. Za každou odpracovanou jednotku, kromě finanční hodnoty, měl družstevník možnost odkoupit od družstva určité množství krmného obilí a brambor, pokud to výnosy dosažené v družstvu umožňovaly. Každá družstevní rodina měla nárok na užívání 1/2ha půdy (včetně zahrad) zvané záhumenek. Mohla chovat 1-2 kusy skotu, dvě prasata a úměrné množství drůbeže.
V únoru bylo provedeno skupinové ustájení dobytka a na jaře se začalo s výstavbou nového kravína typu „Burkvist“. Jeho hodnota byla 340000Kčs, ale postaven byl svépomocí za 240000Kčs. Do jara bylo provedeno protokolární ocenění a převzetí živého a mrtvého inventáře od družstevníků. Polovina koní byla prodána na jatky do Martinova, odkud je údajně prodávali do Itálie na výrobu léků. Ještě do žní družstvo zakoupilo dva traktory, ty byly umístěny u pana Josefa Adámka. Obilí se sklízelo samovazy, stavělo do panáků a pak se odváželo k mlátičkám na dvě výmlatová střediska.
V lednu 1960 bylo ustájeno 96 krav v novém kravíně. Mechanizační středisko bylo upraveno z bývalé výrobny cementového zboží u pana Machýčka.
V červnu 1960 byl zrušen okres Ostrava-venkov čímž JZD Hrabová přešlo pod Okresní zemědělskou správu Karviná.
(pokračování příště …)
Minulé díly:
Historie hrabovského JZD (část 1.)
Historie hrabovského JZD (část 2.)
