Hrabová má za sebou březnovou část fotosoutěže, kterou pořádá Kulturní komise. Zvítězila fotografie „Cesta na stezku“, kterou do soutěže zaslala Barbora Ručková.
Vítězná fotografie:
Fotky z březnové části fotosoutěže jsou >>zde<<
Informace z Hrabové nejen pro Hrabovany 
Jen přípodotek. Pokud si dobře pamatuji, měl březen téma binec v Hrabové (myšleno fyzický nepořádek v katastru obce, nikoliv fotky z obecního úřadu), nebylo by správné, kdyby vyhrála fotka, která toto respektovala?
Souhlasím s panem Slívou a troufám si pochybovat, že je fotografie z března, suchá tráva a zažloutlé listí v aleji, počítám, že je z podzimu.
Osobně bych vybrala fotku od posprejovaných garáží s policejním autem nebo nějakou černou skládku – takové bylo totiž řeznové téma.
Já osobně bych hlasoval pro fotku kostelíka
https://www.flickr.com/photos/128017818@N04/16973960359/
ta fotka má náboj a atmosféru.
Jinak nemyslím, že vítězná fotka musí být z podzimu, máme před domem podobný strom a na tom doposud staré listí drží jak přilepené.
Souhlasím, strom shazuje listí až na jaře, kdy začíná rašit nové listí.
Fotka byla porizena 15.3. a jeste dnes jsem po Uklidme Cesko videl na tech stromech velmi hodne listi z podzimu. Mam i foto, pokud budete chtit;-)
Co se tyka temat, tak i ze zapisu je patrne, ze tema je nepovinne:
“Bude vyhlášeno pro každý kalendářní měsíc nepovinné téma námětu fotografií.”
A k fotce kosteliku.. . Ano, souhlasim, je to krasna fotka a taky jsme se rozhodovali mezi ni a tou co vyhrala. Da se rict, že skoncila na druhem miste. V breznove fotosoutezi bylo vice prekrasnych fotek, vyhrat muze jen jedna.
Ano, některé fotky byly velmi povedené, mi se například velmi líbily poetické fotografie jarních květů a přemýšlela jsem, jestli nemají náhodou stejného autora jako kostelík.
No a fotka kostelíka může být napříště třeba na úvodní straně hrabovských listů, u kterých bude hlavní téma historie.
Ano,
pokud odmyslíme soutěžní téma, je fotografie kostelíka rozhodně nejlepší, také mě velmi zaujala. Přesně jak píšete, má náboj a atmosféru – jako by k nám promlouvala z dávných časů.