Čtvrtá část vzpomínání na historii hrabovského JZD z pera dnes již zesnulého hrabovského rodáka Adolfa Soboty. Tentokrát na dobu mezi léty 1962 až 1969.
V roce 1962 převzalo družstvo statek pana Otakara Lyčky jako ČSSS Hnojník bez živého a mrtvého inventáře. Jenom pozemky, sklady a stáje zamořené Bangovou nemocí (brucelóza skotu). Družstvo pak mělo již 491 ha půdy, 7 traktorů i nákladní auto.
V roce 1963 byla dána do provozu nová porodna prasat pro 60 ks, na ní navazoval předvýkrm prasat u pana Čakona č. 19. Výkrmna prasat pro 500 ks s automatickým mokrým krmením byla upravena na statku p. Lyčky. V živočišné výrobě bylo družstvo zaměřeno na výrobu vepřového masa, krav chovalo jen 135 kusů, dále pak mladý dobytek a okrajově také výkrm kuřecích brojlerů.
Rozloha obhospodařované půdy se měnila následkem záboru půdy, zejména na výstavbu průmyslových objektů – na jižní straně Důl Paskov, na východní halda VŽKG, Ingstav, Pozemní stavby, panelárna atd. Několik ha přibylo desocializací a zavedením společných záhumenků.
V roce 1962 po mokrém jaru přišlo nebývalé sucho, obilí se sice urodilo, ale objemného krmiva bylo strašně málo, což se projevilo již v létě a zejména pak v zimním období bylo krmení poskrovnu.
Z jara roku 1965 po dlouhé zimě přišly deště, které zkomplikovaly polní práce. Žně v roce 1966 byly nejmokřejší od roku 1925. Povodně zatopily brambory, otavy, obilí se někde v gumácích vynášelo na výše položená místa.
V roce 1967 bylo příznivé počasí, ale ozimy, které byly sety za mokra byly špatné, zato krmná řepa a mrkev daly rekordní výnos – řepa 850q/ha a mrkev 600q/ha.
Šedesátý osmý rok začal hned v lednu dost bouřlivě. Po odvolání generálního tajemníka KSČ Antonína Novotného (president) organizoval změny v politickém vedení státu jeho nástupce Alexander Dubček.
30. března byl zvolen presidentem generál Ludvík Svoboda. Ministrem zemědělství se stal Borůvka. Začínala se tvořit různá výrobní družstva, menší společné dílny, někteří zemědělci brali zpátky své pozemky z JZD a začali samostatně hospodařit, nebylo jich však mnoho. V Hrabové nevystoupil z družstva nikdo. Ve společnosti se vytvářely různé svazy a organizace. Rovněž od roku 1950, kdy byl zrušen Jednotný svaz českých zemědělců, neměli žádnou svojí organizaci a tím také neměli žádné zastání. Proto, vyloženě na iniciativu zdola, byl na zasedání v Nitře ustaven Svaz zemědělců. Ten měl sdružovat všechny lidi na vesnici, kteří měli o zemědělství zájem, bez rozdílu povolání.
Také v Hrabové byl utvořen přípravný výbor Svazu zemědělců. který zahrnoval všechny zájemce z celého obvodu Ostrava 3 (Hrabová, Hrabůvka, Zábřeh). Předsedou přípravného výboru byl zvolen Ing. Václav Petr. Organizačně spadal pod přípravný výbor okresního svazu v Karviné.
Srpnové události, kdy Československo obsadily 21. srpna vojska Varšavské smlouvy, však otočily vývoj událostí poněkud jiným směrem. Na mnoha místech, zejména v průmyslových centrech, se stávkovalo. Na vesnicích, kde odpor k sovětům byl největší, však právě vrcholily žně, sklízely se brambory a otavy, na stávkování jaksi nezbyl čas a právě tento smysl pro povinnost zmírnit následky zmatené hospodářské situace těchto srpnových dnů, kdy vázlo zásobování potravinami v městech. V tu dobu vozili zemědělci do měst brambory k přímému prodeji, dodávali mléko i ostatní výrobky, tím zmírnili strádání městských obyvatel.
Do čela KSČ byl postaven Gustav Husák, který pak na pokyny Moskvy řídil tzv. „normalizaci“ v Československu. Rušily se různé výrobní a obchodní společnosti, nově vzniklé organizace a spolky, potíral se soukromý sektor. Svaz zemědělců však úplně zrušen nebyl, ale musel být přejmenován na Svaz družstevních rolníků (SDR), což znamenalo,že členství v něm měli jenom členové JZD.
29. ledna 1969 byl ustaven okresní výbor tohoto svazu v Karviné a jeho prvním předsedou byl zvolen p. Tománek z Poruby. Družstevníci byli kolektivními členy tohoto svazu. Družstva ze svých finančních příjmů odváděla 0,25% na činnost svazových orgánů. Celostátním předsedou SDR byl Ing. Pavol Jonáš.
Činnost SDR se projevila tím, že zemědělci začali mít zastání ve společnosti. Zvýšily se žalostně nízké starobní důchody u družstevníků, rozšířila se zdravotní a rekreační péče pro ně a celkově se poněkud vyrovnávaly rozdíly mezi městskými a vesnickými lidmi.
porodna prasat dnes
v současné době zde sídlí výrobní firma
předvýkrm prasat v sousedství
dnes se již pro chov nevyužívá
Minulé díly:
