Pátá část vzpomínání na historii hrabovského JZD z pera dnes již zesnulého hrabovského rodáka Adolfa Soboty. Tentokrát na dobu mezi léty 1972 až 1977.
Od roku 1972 se celostátně, na neuvážený, ale silný tlak shora, začaly vytvářet v zemědělství velké hospodářské celky spojováním družstev a státních statků, aniž by byly pro tak koncentrovanou výrobu vytvořeny podmínky. V rámci působnosti Okresní zemědělské správy v Karviné byly možnosti slučování velmi omezené, aby se však vyhovělo nadřízeným orgánům, bylo 1. ledna 1973 včleněno do JZD Hrabová družstvo Výškovice s výměrou 141ha půdy zemědělské, z toho 71ha půdy orné. Tam ovšem půdy ubývalo ještě rychleji než v Hrabové, hlavně následkem bytové výstavby. Včleněním Výškovic vznikly družstvu další problémy – bylo nutné dojíždět se zemědělskými stroji přes Hrabůvku a Jižní město. Kontrola prací byla obtížná a také škody na zemědělských kulturách, způsobené nesvědomitými občany, tam byly neúnosně vysoké. Chov skotu i prasat byl ve Výškovicích pro nevhodné umístění ustájení a špatnou evidenci zrušen úplně.
Ostravská průmyslová aglomerace způsobovala značné snížení výnosu v rostlinné výrobě, zejména svými exhalacemi a také narušováním melioračního systému při výstavbě. V blízkosti sídlišť se rozrůstal polní pych, v porostech se lidé rekreovali, odhazování odpadků do pole způsobovalo vážné poruchy na zemědělských strojích atd.
Přes uvedené těžkosti se družstvo konsolidovaloa postupně dosáhlo také potřebného mechanizačního vybavení. Veškeré obiloviny, řepka a kmín byly sklízeny vlastními kombajny přímou sklizní, dále vlastnilo 16 traktorů, tři nákladní auta, sklízeč brambor, tři závěsné řezačky, tři sběrací vozy, mechanizovanou posklizňovou linku se třemi věžovými sklady obilí, dvě senážní věže, dále všechny stroje na hnojení a obdělávání půdy, včetně postřikovače na ochranu rostlin. 5. srpna 1972 bylo v Hrabové poprvé použito letadlo „Slovairu“ na letecké ošetření brambor proti plísni bramborové.
Rok 1974 se vyznačoval velmi mírnou zimou, v létě a na podzim však mimořádně deštivo a chladno. Tím se značně opozdila sklizeň obilovin, brambor a cukrovky. Seno z velké části shnilo. Obiloviny však byly zdravé a daly rekordní výnosy (∅ 43 q/ha).
Pravým opakem byl rok 1975, kdy příznivé počasí usnadňovalo polní práci, ale též podporovalo rozšiřování chorob, zejména na obilovinách a okopaninách, čímž se podstatně snížily jejich výnosy (u pšenice ∅ 21 q/ha).
V roce 1976 se přestalo odměňovat v družstvech systémem pracovních jednotek. Byla zavedena pevná odměna, která se vyplácela měsíčně celá (u pracovních jednotek se vyplácelo 50% a zbytek na konci roku jako „Doplatky“). Rok to byl celostátně vlivem sucha velmi neúrodný, ale na severní Moravě, kde sucho nebylo tak zlé, byla úroda velmi dobrá. V JZD Hrabová bylo dosaženo rekordního výnosu u obilovin v ∅ 48 q/ha. Na pozemcích za dálnicí se výnos blížil u pšenice k 60 q/ha. Na ovocných stromech a na bobu se však rozšířily mšice nebývalou měrou.
V roce 1977 byla v Hrabové po velikém suchu 1. až 4. srpna povodeň, jaká neměla obdoby. Ostravice sice rozvodněna nebyla, ale Ščučí a Rybničný potok zatopily Tratě, Rybníky a Slíny včetně ulic a rodinných domků, ušetřena nebyla ani ulice Paskovská a Šídlovec. Na tyto místní povodně měl vliv zábor půdy a vykácení lesních porostů v Paskově a Oprechticích pro výstavbu závodu Celpak (Biocel) a odvalu dolu Paskov, čímž se snížila retenční schopnost těchto ploch na návodní straně Hrabové. Navíc ještě do Hrabové přitéká v období dešťů hodně vody z Nové Bělé po zrušeném výkopu tramvajového tělesa (Komárek).
Minulé díly:
