V třídílné sérii přibližující dějiny správy v Hrabové se vám pokusím přiblížit zdejší správní uspořádání, moc soudní a poměry v církevní, vrchnostenské i obecní samosprávě. Druhý díl se zabývá správou vsi Hrabová do přelomového roku 1850.
V roce 1538 Jan z Pernštejna získal paskovské léno od Jana Skály z Doubravky a Hradiště výměnou za městečko Dědice s příslušenstvím, které se tak stalo svobodným šlechtickým statkem v dědičném držení rodu Pernštejnů. Hrabová se tak po dlouhých letech vymanila z držení manů olomouckého biskupství.
Na řízení vesnice se podílel fojt, zástupce vrchnosti ve vsi se zvláštními právy a povinnostmi. Fojt vybíral dávky pro vrchnost a dohlížel na pořádek ve vsi. Ve vsi ještě vykonával nižší soudnictví a vyhlašoval konání výročních soudů, kde se mj. schvalovala koupě gruntů.
Vrchnostenská správa naší vesnice probíhala pod dohledem tzv. panské kanceláře, která sídlila na paskovském zámku. Na chod panské kanceláře dohlížel samotný šlechtic, který byl odpovědný zemským sněmům, potažmo panovníkovi. Bohatí majitelé více panství (např. Bruntálští z Vrbna, hrabata z Mitrovic etc.) pak také měli tzv. centrální správu dominií, odkud se kontrolovala i částečně řídila činnost všech panství.
V rámci panské kanceláře působil hejtman, od 18. století nazýván ředitel, který řídil celou vrchnostenskou kancelář a který byl zástupcem feudála ve věcech řízení panství, neboť šlechtic pobýval často mimo své panství u císařského dvora. Pomocníkem hejtmana byl hejtmanský písař.
Z funkce hejtmanského písaře se vyčlenila funkce důchodního (Rentschreiber). Ten vedl účetní agendu velkostatku včetně vybíraných poddanských dávek, měl tedy přehled o všech finančních zdrojích panství.
Obroční neboli obilní písař (Kornschreiber) řídil rostlinnou výrobu včetně uskladnění a prodeje a v souvislosti s tím tzv. obilní účty, jeho pomocníkem od 17. století poklasný (patří však už k čeledi, většinou některý z mlatců).
Pojezdný dohlížel nad celkovým hospodářstvím. Šafář dohlížel na živočišnou výrobu a na údržbu dvora. Zvláštní aparát měla jednotlivá odvětví přidružených výrobních statků, dvorů, podniků apod., které měly vlastního písaře a další specifické funkce v rámci čeledi. V čele pivovarnictví stál sládek, v čele správy rybníků stál v naší vsi stál porybný.
Od 17. století začíná mít svůj zvláštní aparát lesní hospodářství v čele s polesným, až v 18. století vzniká zvláštní lesní úřad (dříve lesy sloužily hlavně honitbě).
Již od počátku 16. století se objevují centrální správy dominií složené z více panství. Vzniká vedoucí funkce vrchního hejtmana. V čele centrálních správy stojí centrální regent, vrchní hejtman, inspektor, od 18. století též působí různí administrátoři či vrchní ředitelé.
Do roku 1783 vykonávají soudnictví fojt či feudál. V rámci josefinských reforem vznikla nová instituce justiciára/justiciáře, který vykonával veškeré soudnictví nad panstvím. Justiciář musel složit zkoušky před apelačním (odvolacím) soudem, nejvyšším stupněm byl nejvyšší soud. Všeobecnou milost uděloval císař.
V rámci tereziánských a josefinských reforem se správa panství nově člení na tři hlavní odvětví:
– hospodářský úřad (Wirtschaftsamt) pro správu režijního velkostatku (pod všeobecným státním dohledem)
– soudní úřad (Justitzamt, Ortsgericht) v čele s justiciářem pro spornou a nespornou agendu včetně vedení pozemkových knih
– hlavní úřad (Oberamt) pro přenesenou veřejnou správu (nejsilnější státní dohled), záležitosti normativní (vyhlašování veřejných vyhlášek a nařízení), policejní, berní, finanční, školní, církevní, kulturní, obchodní a řemeslnické, vojenské, dohled nad obecními záležitostmi, zdravotnictvím, technickými stavbami – množství agend, ale v nich málo řešených případů, proto na malých panstvích byly veřejné záležitosti zanedbávány, případně přenášeny na orgány velkých dominií za peněžní příspěvek
V souvislosti se vznikem kostela sv. Kateřiny Alexandrijské došlo také k vytvoření farnosti, která prokazatelně existovala do roku 1633. Po tomto roce se sídlo farnosti přesunulo do Paskova a hrabovský kostel se stal filiálním. V roce 1780 bylo rozhodnuto o vytvoření lokálie, místní duchovní správy s vlastním lokálním kaplanem, jež trvala až do roku 1890.
Výdobytkem revoluce z let 1848–1849 bylo také zrušení vrchnostenské správy, proto se v Hrabové vytvořila nová obecní samospráva ustanovená roku 1850.
