V třídílné sérii přibližující dějiny správy v Hrabové se vám pokusím přiblížit zdejší správní uspořádání, moc soudní a poměry v církevní, vrchnostenské i obecní samosprávě. Třetí díl se zabývá správou vsi Hrabová od roku 1850 až do současnosti.
Revoluce z let 1848–1849 zapříčinila i zrušení vrchnostenské správy, proto se v Hrabové vytvořila nová obecní samospráva ustanovená roku 1850. Občané s volebním právem v samostatné Hrabové zvolili obecní výbor (zastupitelstvo), který ze svého středu volil starostu a členy obecního představenstva (rada).
Starosta byl výkonným orgánem obce, který zajišťoval policejní, dopravní, chudinské, hasičské, čelední, tržní, mravnostní a stavební agendu. Starosta též zodpovídal za věci na poli drobné kriminality, zveřejňoval zákony a nařízení, vybíral a odváděl přímé daně, spolupracoval při soupisech branců a odvodech, vydával domovské listy etc. Příslušnost nově utvořených obcí k politickým a soudním okresům a krajům byla definitivně vyřešena roku 1854.
V souvislosti se zánikem Rakouska-Uherska a vytvořením samostatné Československé republiky došlo i v nadále samostatné Hrabové ke změnám v obecní samosprávě. Nejprve bylo zavedeno všeobecné, rovné, přímé a tajné hlasovací právo do obecních orgánů. Obecní zástupce volili na čtyři roky, ve 30. letech 20. století bylo volební období šestileté.
Během první republiky se změnily názvy orgánů obecní samosprávy. Občané volili do obecního zastupitelstva, to ze svého středu volilo obecní radu. Nejvyšším představitelem obce zůstal starosta, které měl podobné úkoly jako dříve. Dalšími obecními orgány mohly též být obecní trestní senát a obecní komise.
Dne 1. ledna 1924 se sloučilo sedm obcí v nový městský celek s názvem Moravská Ostrava (Moravská Ostrava, Přívoz, Mariánské Hory, Vítkovice, Zábřeh nad Odrou, Hrabůvka, Nová Ves). Dne 29. května 1941 se během druhé světové války vytvořilo nové statutární město Moravská Ostrava, k němuž byla připojena i Hrabová.
Po osvobození Hrabové Rudou Armádou stanul v čele místního národního výboru Ludvík Sobek. Ten se 6. července 1945 transformoval na pomocný národní výbor, neboť Hrabová stále zůstávala součástí Moravské Ostravy. K 31. prosinci 1945 byl pomocný národní výbor v Hrabové zrušen a nahrazen obvodní radou, která zde působila až do roku 1954, kdy se v rámci statutárního města konaly volby do obvodních národních výborů, které však neměly téměř žádné pravomoci.
Dne 10. května 1957 se Hrabová stala po 16 letech znovu samostatnou obcí, na tři roky se stala samosprávnou součástí okresu Ostrava-venkov. Dne 1. července 1960 se Hrabová opět musela připojit k Ostravě, avšak jen jako pouhá součást městského obvodu Ostrava-Zábřeh. V prvních samozřejmě nesvobodných a nedemokratických volbách do Obvodního národního výboru v Ostravě-Zábřehu obsazovala Hrabová 14 z 90 „poslanců“. Do rady ObNV Ostravy-Zábřehu se dostali dva radní z Hrabové.
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se v rámci politických i společenských změn stala Hrabová jedním z městských obvodů města Ostravy. První volby do Zastupitelstva městského obvodu Hrabová se konaly 26. listopadu 1990. V komunálních volbách bylo zvoleno patnáctičlenné zastupitelstvo, jež poté zvolilo dva členy rady, dva zástupce starosty (Břetislav Stárek a Ing. Rostislav Gavlas) a starostu Ing. Bohumila Rundta (sdružení nezávislých). Ve volebních obdobích 1994–1998 a 1998–2002 se volilo patnáctičlenné zastupitelstvo, tři členové rady, již jen jeden zástupce starosty a starosta.
Od roku 2002 se ve statutárním městě Ostrava – městském obvodě Hrabová volí patnáctičlenné zastupitelstvo, tři členové rady, místostarosta a starosta. Od roku 2006 zastává funkci starosty Mgr. Rostislav Naď.
