Pamětní kniha Hrabové – pokračování č. 5

Povinnosti poddaných

Mlýn panský ve Velké Hrabové: Mlýn ve Velké Hrabové leží na řece Ostravici, měl 3 chody /složení/ a obyvatel tohoto mlýna panského jako mlynář musel z něho platiti do panských důchodů 150 fl. Taktéž rovně jako paskovský mlynář měl povinnost 2 kusy vepřů vyřezaných ze svých vlastních prostředků zakoupiti a na schopný špek vykrmiti, kteréž měly cenu na 24 fl.

K tomu byl ještě povinen své jednoroční prasátko milostivé vrchnosti dodati a tedy vydržeti, aby ono bylo na kuchyň za hodnoditelné uznáno. Cena jeho aby se hodnotila na 3 fl. Poddaní z Paskova byli povinni v panském mlýně v Paskově své zboží mléti. Poddaní z Velké Hrabové byli povinni ve mlýně panském své obilniny mléti. Kdo by byl přistižen, že veze do jiného mlýna mlivo, bylo mu všechno, co vezl zabaveno, sebráno a musel to zavésti a odevzdati polovici na panskou sýpku a druhou polovici místnímu panskému mlynáři.

Panská pila na řezání desek, latí a klad:

Při paskovském mlýně byla zřízena na vodní sílu pila, která byla pro vrchnostenské řezání klad, desek a latí velmi potřebná a užitečná pro tehdejší potřebu na stavby.
Poddaní, když chtěli na pile něco řezati, byli povinni od jednoho řezu /šnitu/ do panských důchodů jeden krejcar odvésti, avšak jeden řez z klády se jim prominul a mlynářovi od každého kládu 3 krejcary zaplatili a jednu desku z té klády dali. Toto se týkalo také poddaných z Velké Hrabové.

Povinnosti fojtů /Erb Richter/ bylo:
Ze dvoru na panské role 6 fůr hnoje ročně vyvésti, 2 nebo jeden den orati, 2 fůry sena z panských luk do dvora přivésti. Fojt velkohrabovský neměl tyto povinnosti. Mlýnské kameny k panským mlýnům a trouby k panským rybníkům jak část a potřeba bude, dle pořádku na své útraty přivážeti. / Fojt velkohrabovský taktéž od této povinnosti osvobozen byl /.

Panské pivo a gořalku fojti:

Žabenský, Krmelínský, Malo a Velkohrabovští šenkovali, a toto svým potahem z paskovského pivovaru a palírny sobě přiváželi, spravedlivou míru dávali a vždy zásoby tohoto míti, aby nenastal nedostatek. Cizí pivo nebo gořalku nesměli přinášeti nebo přivážeti pod přísnou pokutou.

Při týdenních panských spravách přítomen býti.

Na panské roboty, které od úřadu hejtmanského nařízeny budou, poddané včasně vypravovati a co více nařízeno bude vše poslušně provésti.

Při čase pilných obilních žní při robotnících býti a pozor dávati, aby tito obilí správně žnuli nebo sekali. Pak mandele odpočívati a správně označiti místo, kolik se na jednotlivých kusech mandelí nachází.

Při koupání a stříhání ovec býti, tyto odpočítávati a přihlížeti, aby byly předně čistě vykoupány, pak dobře stříhány, a aby se z vlny nic neztratilo.

Při předení, co poddaným od milostivé vrchnosti k roční povinnosti uloženo bylo pilně přihlížeti, nejen aby bylo správně rozděleno, nýbrž také na pěkné předení, bílení a nefalšované a v pravý čas odvádění příze.

Při opuštění rybníků býti a pozor míti, aby robotníci při lovení ryb včasně se dostavili, jich robotu správně konali a nic nezpronevěřili.

Honitbě býti přítomen a pilně přihlížeti, aby honci na svých místech zůstávali, nepotřebné křiky nečinili, a co do sítě vpadne uniknouti nenechali.

Vrchnostebské stálé peněžní plty, jakož i husy, slepice a vejce anebo peníze za tyto tudíž vysázenou taxu v určitý čas pilně vyupínali a na příslušném místě proto potvrzení odvésti.

Na obecní cesty, chodníky a také mosty obzvláštní zřetel míti, aby tyto každý čas, když potřeba, byly opraveny a nikdy zničeny se nenacházely.

V čase průchodu císařského vojska potřebné posly rychle vypravili.

Ve všem každém, co od milostivé vrchnosti by nařízeno bylo, se věrně, pilně zachovali, a když pozorováno, že něco nenáležitého ke škodě milostivé vrchnosti by činěno býti mělo, toto nezamlčovati, nýbrž nejvěrněji oznámiti.

Burmistři s jejich rodinami a přísežnými jsou povinni:

Císařskou kontribuci a zemské dávky rozpočítati, aby byly na občany rovně rozděleny, tyto vybírati a na patřičném místě kontribučnímu odváděti.

Při ubytování císařského vojska, když by přes obec pochodovalo, toto rovnoměrně rozděliti.

Povinnosti pro důchod i úřad, které jemu k odvádění jsou, pilně vybírati a na patřičné místo proti kvitanci odváděti.

Při čase zásevu obilnin, při odměru osiva, na panské sýpce býti a pilně přihlížeti, aby toto správně a sice zimní osivo střihanou a jarní osivo vrchem mírou měřeno bylo a poznamenati, kolik kterého naměřeno bylo.

Při sežnutí a ustavení obilí mandele odpočívali, při mlácení, vjatí ve stodole přítomen býti a zaznamenati, kolik kop vymláceno a kolik zrní předního a prostředního na panskou sýpku přinesen a mlatcům přinášející plat vypláceti.

Při mletí krup a kaše pro vrchnost ve mlýně být a přihlížeti, aby byly správně spracovány a nic se neztratilo z toho.

Volní sedláci /volenství/ jsou povinni:

Velkohrabovský: Orati na panské roli ročně 4 dni, hnůj voziti na panské role ročně 6 fůr, seno svésti s panské louky 2 fůry ročně, obilí ve slámě do stodoly ročně 20 kop.

Také jako fojti potřebné mlynské kameny a trouby k rybníkům bez záplaty přivážeti.

Sedláci čili celogruntovníci jsou povinni:

1. Koňskou a pěší robotu ať by se jakkoliv jmenovati mohla, a jim nařízeno bude poslušně vykonávati a sice: Od svatého Jana počínaje až do svatého Václava po celé týdny každý den – od svatého Václava ale do svatého Jana týdně jen po tři dny.

Celosedláci z celého panství:

2. Daleké fůry konati a sice: Když jest cesty 6 mil neb dále, čtyři do jednoho voza, když jest cesty od 5-3 mil, dva sedláci zapřahají, když jest cesty na 1-2 mile, jest povinnost jen jednoho páru zapřáhati.

3. S rybami na trh do měst jezditi (tam je dovážeti) do 56 mil vzdálenosti 4 sedláci do jednoho voza zapřáhají, v blízkosti toliko jen dva.

4. Když se naskytne, že se sedlákům v tom čase, když tito jen 3 dni robotují, a jim všechny 3 dni k dělání palivového dřeva naporučeny jsou, tak jest těchto povinnost v třech dnech 4 sáhy dřeva udělati a do hráně uložiti. (V roce 1755 Maria Paula z Firstenbusch jim jednu tj. čtvrtou sáhu upustila).

5. Na hon choditi, jak často se milostivé vrchnosti zalíbí, avšak v odpočítání týdenní roboty.

Polorolníci čili zahradníci (v Hrabové nebyli):

Jsou povinni: Po celou dobu roční robotovati. Všechnu a každou sobotu robotu pěší jak dle potřeby toho kterého času bude nařízeno vykonati a sice: Od svatého Jana až do svatého Václava každý den po celý týden a od svatého Václava do svatého Jana jen týdně po 3 dny. Na hon choditi taktéž v odpočívání roboty.

Chalupníci jsou povinni:

Roboty přes celý rok týdně jen po 2 dny konati. Na hon choditi jsou také povinni.

Vyměnkáři a nájemníci nebo spolubydlící jsou povinni:

V panské stodole (obzvláště ženatí) mlátiti, za toto jim dle uznání plat toho času dvanáctá míra dávána je.

Na hon choditi tak často, jak se milostivé vrchnosti líbí.

V panské chmelnici tak často jak potřebí seti, čistiti, tyčky zasazovati, pak chmel obírati čistě, tyčky vytahovati a ustaviti.

V panské ovocné zahradě a louky čistiti. Ženy těchto veškeré práce se lnem a s přízí konati. A také když něco v zámku do práce jest, tuto práci vykonati. Avšak jak často tam práci konají, obdrží každý den krajíc chleba.

K tomu všemu jsou všichni ženatí nebo neženaté mužské či ženské osoby spolubydlící (snad nádeníci?) a vyměnkáři povinni, každý z těchto ročně panského přediva jeden a půl lokta napřásti.

Taktéž měšťané ( Stattler) jako druzí chalupníci, nájemníci vyměnkáři posílky konati, jim však z vrchnostenských důchodů za každou míli cesty zaplaceno bude.

Celé obce jsou povinny:

Jejich obilniny nikde jinde než v panském a také v poddanském mlýně při panství paskovském proti odevzdání potřebné mýtní mírky dáti semílati. Když by se ale opovážil někde jinde mleti, tak má mu býti všechno to zabaveno a z toho dva díly na panské povinnosti a třetí díl panskému mlynáři odvedeno býti.

Stavební a palivové dřevo v panském lese kupovati, s výjimkou jen tehdy, když by milostiva vrchnost prodati nechtěla, jest dovoleno někde jinde si potřebné obstatati.

Co se týče činže za husy, slepice a vejce jest vrchnost oprávněna tyto in natura (v přirozeném stavu) požadovati, nebo peníze za ně bráti. A když budou peníze brány, tedy přijde do důchodu k placení: za jednu husu 12 krejcarů, za jednu slepici 7 krejcarů, za jedno mladé kuře 4 krejcary, za jedno vejce 2 hl (denáry).

K povinnému odvádění obilí se připomíná, že žito a rež se měří štrychovanou mírou a oves vrchovatou mírou a také odvádí.

Každoročně se konala v paskovském zámku tak zvaná „Afrer-Recht“ čili obecná hromada, ke které byly povinny všechny obce (fojti, rychtáři, přísežní a ti občané, kteří měli nějaké řízení: kupy, prodeje, stížnosti) se dostavili a včasně sobě peníze opatřili, by mohli své roční poplatky zaplatiti, a aby ti předsedající náležitě obslouženi býti mohli, od každého súčastněného složené částky v hotovosti 3 krejcary, z čehož dle staré zvyklosti hejtman 2 a řídící 1 krejcar vezmou.

Zvláštní povinnosti paskovské a hrabovské obce:

Ten Wassetrag (vantroky) přes Olešnou u fary jsou taktéž povinni paskovští a hrabovští občané na své vlastní výlohy dělati, k čemuž jim ale ze strany milostivé vrchnosti potřebné dřevo dodáno býti má.
Z tesařské práce obce na svůj náklad při vrchnostenských rybnících dělati povinnosti jsou a sice:

Velkohrabovští jsou povinni dělati, aneb dělati nechati:

Při rybníku Šajar, nový koš a opustu, při rybníku Krašický nový koš, při rybníku Bezděk jeden koš a jednu opustu. Co ale k výše jednotlivým pracím ze dřeva nebo železa zapotřebí jest, toto všechno z vrchnostenských postředků k tomu dodáno bude.

K tomu všemu jsou všechny obce téhož panství Paskovského povinny:

1. Obecní cesty, mosty a chodníky pilně opravovati, též nové stavěti, aby skrze vadu těchto někomu nějaká škoda nestala.

2. Taktéž, kdyby nějaké nebezpečí se přihodilo, v paskovském zámku tak často jak by toho potřeba bylo a nebezpečí toho vyžadovalo, ve dne i v noci na vartu jíti.

Zvláštní povinnosti poddaných své vrchnosti ve všech obcích:

1. Odebírati ryby od vrchnosti a to 5ti, 6ti, 7mi a 8mi krejcarové brakované. Velká Hrabová musela odebírati o vánočním Štědrém dnu 3 kopy a na Zelený čtvrtek (jestli jsou) též 3 kopy,.

2. Pivo z panského pivovaru a Paskově -1 bečku.

3. Gořalku z panské palírny v Paskově -78 mázů, máz za 20 krejcarů.

Fojti v dědinách na panství Paskovském museli mimo to ve svých hospodách na fojtství šenkovati pivo a gořalku a tyto odebírati jedině od vrchnosti Paskovské. (Fojt v Paskově ne). Také ku svadbám museli jednotliví poddaní odebírati ustanovené množství piva. (Dle majetkových poměrů, nejméně jedno vědro. Celkem vyčepováno bylo průměrně v roce ve všech obcích 150beček piva).

4. Dřevo od vrchnosti své Paskovské kupovali předně na stavby a na palivo, a v pádu, že by palivové dřevo v lese zbylo, od potřeby pro vrchnost a nerozprodalo by se, jsou povinni fojti, volní a sedláci koupiti toho dřeva každý za 1 fl 12 kr., zahradníci za 36 kr. a chalupníci za 18 kr.

5. Poplatek za pasení dobytka jsou povinni zahradníci a chalupníci, kteří svůj dobytek chtějí pásti v panských lesích, od jedné krávy 9 kr., a od jalového kusu po 4,5 kr. ročně do panského důchodů.