Při četbě místních časopisů (podle novelizovaného tiskového zákona „periodického tisku územního samosprávného celku“) si nelze nepovšimnout, jak v různých obcích mají zastupitelé k tomuto informačnímu prostředku rozdílný přístup. Faktem je, že tyto časopisy jsou placeny z veřejných rozpočtů a měly by proto sloužit zájmům všech obyvatel.
Skutečnost bývá jiná. V mnoha statutech redakčních rad se uvádí, že plní úkoly stanovené radou obce. Vychází se z toho, že redakční rady jsou vlastně poradními orgány rad obcí. Protože rady obcí jsou složeny převážně ze zástupců vítězů voleb, koalice se logicky snaží uplatňovat svůj vliv i v místních časopisech. A nachází oporu ve statutech redakčních rad.
Jen výjimečně se do zásad pro vydávání místních časopisů promítají nové prvky, obsažené v novelizaci tiskového zákona z r. 2013. Zejména je zde nově stanovena povinnost vydavatele „poskytnout přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení, která vyjadřuji názory členů zastupitelstva“. Tedy i těch opozičních.
Touto výjimkou je statut místního časopisu městské části Brno-Medlánky. Vliv novelizovaného tiskového zákona se projevuje jak v názvu časopisu (Zpravodaj místního zastupitelstva městské části) tak v obsahu statutu redakční rady.
Druhým příkladem je radniční periodikum Frýdku-Místku. Mají zde pravidelnou rubriku s názvem „Téma“, kde se probírají aktuální místní problémy. K těmto se mohou vyjadřovat zastupitelé všech politických stran a hnutí, mající zastoupení v samosprávném orgánu města. Poněkud zavádějící název tohoto periodika „Zpravodaj Rady města Frýdek-Místek“ má asi svou tradici a zastupitelé jej ani po novelizaci tiskového zákona nepokládají za nutné upravit.
Na druhé straně jsou ještě i dnes periodika, kde se preferuje především „slovo starosty“ včetně neúměrného počtu fotografií současných představitelů samosprávy. Ostatní stránky jsou vyplněny místními informacemi, které se pečlivě vyhýbají i té sebemenší kritice současných představitelů veřejné správy.
Příkladem těchto periodik je místní časopis ostravského městského obvodu Hrabová. Ve statutu tohoto časopisu se mimo jiné uvádí, že jde o „apolitický“ zpravodaj, který „není platformou pro uveřejňování politických názorů a příspěvků týkajících se činnosti politických stran a hnutí, článků urážlivých, textů útočících proti jednotlivcům či skupinám obyvatel, organizacím, institucím, atd.“. Jednotlivá čísla zpracovává šéfredaktor, kterého jmenovala rada městského obvodu. Rubriku „Názory čtenářů“ nebo „Dopisy čtenářů“ šéfredaktor, vybraný bez výběrového řízení radou, nepokládá za potřebnou.
Autoři tohoto statutu asi vůbec netuší, že existuje novelizace tiskového zákona, která umožňuje zveřejňování i tzv. politických názorů. Rovněž formulace o textech, „útočících proti jednotlivcům či skupinám obyvatel“ může být záminkou k potlačování i oprávněné kritiky. Doufejme, že tento přístup k poslání místních časopisů je pouze ojedinělý.
Nelze se divit, že v některých obcích vznikají alternativní informační prostředky prostřednictvím internetu a webových stránek. Aktivní občané tak úspěšně nahrazují nedostatečnou funkci místních časopisů. V okolí mého bydliště existují tyto weby ve městě Vratimov, městě Šenov a možná i jinde. V městském obvodě Ostrava-Hrabová dokonce existují dva tyto internetové časopisy a jejich stránky jsou hojně navštěvovány.
Zveřejněno i Deníkem veřejné správy.
