Pamětní kniha Hrabové – pokračování č. 10

Spolky

Sbor dobrovolných hasičů
Dle kroniky hasič. sboru sepsal J. Mutina.

Požáry před založením sboru: 8. 10. 1879 vyhořel domek č. 8 patřící Janu Janšovi, šafáři v panském dvoře hrabovském. Zapálili známí hrabovští zloději když kradli vepře. Domek ten byl v r. 1933 zbourán. Číslo 8 jest nyní na domku na rybníce.

7. 7. 1880 vyhořely dva domky patřící Fr. Ličkovi č. 59 a Fr. Hranickému č. 90. Zapálily malé děti. 10. 5. 1884 vyhořel hrabovský mlýn patřící Jos. Pospěchovi. Zapálil týž pobuda, co dům Fr. Mutiny.

28. 6. 1885 vyhořela rolnická usedlost patřící vdově Barboře Piskořové. Zapálil blesk. Při tomto požáru pracovala poprvé nová dvojkolová stříkačka, zakoupená obci, ovšem bez hasičů. Bleskem byl také omráčen Jan Pajorek, stolář.

18. 2. 1886 vyhořel domek patřící vdově Marii Hubrové č. 86. Požár povstal od špatného komína. 26. 4. 1886 vyhořel domek č. 71 patřící Anežce Olšanské. Zapálil některý člen žebrající tlupy.

13.3. 1890 vypukl požár ve stodole Jos. Budína č. 19 a jelikož nebyla rychlá pomoc (občané nebyli vycvičeni v zacházení se stříkačkou), vyhořela také rolnická usedlost. Zapálili prý nocležníci, kteří ve stodole spali.

R. 1892 vyhořel dřevěný domek patřící Matěji Linhartovi. Jak oheň vznikl není známo. Nyní na tom místě je postaven domek č. 131 a 135, patřící A. Šustkovi a Karlu Linhartovi.

15. 2. 1894 vypukl požár v domku č. 4 u Ant. Baluška. Od něj chytil také domek č. 5 patřící Jos. Tichopádovi. Jak oheň povstal není známo. Domek č. 5 vyhořel již 3x, nyní jest číslo změněno.

R. 1895 v listopadu vyhořel domek č. 42, patřící Rud. Držonkovi. V domě byli nájemníci řezník Fr. Telecký a obchodník Lowinger. Později vyšlo najevo, že zapálil Lowinger, neboť kde byl nájemcem, všude hořelo. Dal vše pojistiti a pak vyhořel.

Hasičský sbor byl založen 5. 7. 1896. Zakládající schůzi svolal starosta obce Rudolf Držonka a zúčastnili se jí za Ústřední jednotu hasičského sboru Ludvig Rudolf, odborný učitel z Ostravy, který v přednášce „Úkol, směr a cíl hasičstva“ vyzvedl význam sboru a docílil toho, že se přihlásilo ihned 74 členů. Konalo se ve starém hostinci Marie Černé „U lípy“.

Do výboru byli zvoleni: Držonka Rudolf starostou, Jan Vogt náčelníkem, Šebesta Jan prvním místonáčelníkem, Břenek Frant. druhým místonáčelníkem, Vaněk Frant. pokladníkem, Piskoř Frant. a Krautvuřt Jan členy výboru.

Obec darovala sboru svou dvoukolovou stříkačku zakoupenou v roce 1884 a skladiště pro ni. Jelikož obé nevyhovovalo, zakoupil sbor novou stříkačku jež 2. 8. byla zkoušena za přítomnosti: za technickou komisi Ludwig Rudolf a Kybala Eduard, župní dozorce E. Hegrat, za firmu Smekal + Krátký jejich zástupce a za sbor starosta. Nové skladiště dala obec sboru postaviti v roce 1904. Slavnostní otevření se konalo 30. 7. za přítomnosti Ed. Klegy, župního dozorce. Kromě těchto darů přispívala obec sboru každoročně. Mimo to přispěli dary pojišťovny, hrabě Vintíř Stolberg, arcibiskup Kohn, císař František Fosef I, ředitelství státních drah, zemský výbor, ředitelství továrny na buničinu v Ratimově, sbor vojenských vysloužilců v Ratimově a mnozí občané hrabovští v poslední vůli nebo za pomoc při požáru, místní Raifeisenka skoro každoročně a vítkovické železárny. Vedle toho konány sbírky v obci a pořádány plesy, taneční zábavy, výlety, i při dalších příležitostech bylo pamatováno na sbor, jako při pohřbech, svatbách a podobně. Takto finančně podporován zakoupil sbor výzbroj pro členstvo a každoročně doplňoval hadice, nářadí, berlovky a nosítka. V roce 1908 zakoupil pro dorost obleky a čepice, v r. 1910 zakoupen též mechanický žebřík.

Tak sbor vzrůstal a bylo to hlavně zásluhou činovníků, že vyzvedli sbor v kritických dobách, kdy počala se jeviti netečnost občanstva a obce. Ve sboru samém se projevovala nechuť ke cvičení.

V roce 1907 počala kromě činnosti technické také činnost vzdělávací a v r. 1914 byly pro členstvo odebírány časopisy „Nový lid“, „Pravda“, „Ochrana hasičstva“. Vývoj zabrzděn válkou, kdy většina členů nastoupila vojenskou službu a činnost ustala. V té době založil sbor lazaret. Po válce byla činnost opět pozvednuta a v plné síle slavil sbor 25 leté výročí 19. 6. 1921, jehož se zúčastnili zástupci župy, sbory v župě sdružené a některé sbory slezské. Při této příležitosti rozděleno 14 diplomů jubilantům, kteří po 25 let ve sboru pracovali.

V roce 1922 sehrál sbor 4 divadla, uspořádal 59 tanečních zábav, 19 plesů, 15 výletů a 4 veřejné přednášky.
Dorost hasičský byl zřízen v r. 1908. Odbor samaritánský v květnu 1921. Ženský odbor také v r. 1921. Provdáváním sester tento odbor v r. 1930 zanikl.

V župě byla zřízena pohřební pokladna, k níž z našeho sboru přistoupilo 34 členů.

O dějinách sboru píše Karel Špaček ve 4. ročníku „Hasičského věstníku“ v r. 1926.

Do r. 1922 zúčastnil se sbor 36 požárů v okolních obcích i následujících požárů místních:

1896 domek Velké Anny č. 75, a Maluchy Jana č. 49. Vedle vyhořela dřevěná chaloupka, jež nebyla úplně dostavěna.

1899 ve dvože velkostatku hr. Stolberga oheň v komíně, Karel Susser, hostinec, stoh slámy u dvora velkostatku.

1901 světnice u J. Vaška č. 4, zapálily děti.

1906 Míček Teofil č. 166, stodola.

1907 Ant. Hranický č. 139, Olšák, rolník č. 21, stoh slámy.

1910 Tichopád Felix č. 5, Ludmila Cholevová č. 31 stodola.

1911 Piskoř Jan č. 34 chlévky, Nákielný Rud. č. 47 – dřevěný domek, Dorda Frant. č. 74 a Jakub Koliba č. 143.

1912 Jan Šebesta č. 7, Řeha Arnošt ze Závodí (dřevěný domek).

1913 Prádlo v kuchyni u Karla Baluška č. 169. Uhasili sousedé. Chlupatý Jan č. 33, stodola.

1914 Jan Vogt, mlynář, chlévky.

1917 vodovod patřící vítkovickým železárnám. Jan Fírek, Závodí.

1921 Frýdecký č. 98 chlév, Lyčka Josef č. 47 sláma a výměnek.

 

Raifeisenka – záloženský spolek

Založen byl v roce 1903. Po celou dobu pracováno beze strát a otřesů. Měl celkem 275 členů, odešlo 121, zůstává 154. Z těchto (kromě 3) všem byla poskytnuta finanční pomoc. Ve vedení zůstal nejdéle Olšanský (20 let) a účetní Št. Němec (20 let).

Postup a vývin od založení byl pozvolný, ale jistý. Pokles nastal za války bulharsko – srbské, neboť vznikla nedůvěra ve finance. Válečná doba, tj. půjčky v r. 1918 pohltily všechno, co za 15 let bylo nastřádáno. Brzy však byl spolek opět klidným tempem na vzestupu.

Nejčilejší byl rok 1920, pokud se týče vkladů. Všechno bylo uloženo u jednoty, kde bylo roku 1923 400.000 Kč přebytku. Spolek zřídil mostní váhu vedle hasičského skladiště naproti hostince „U lípy“. Od r. 1908 zavedeny byly pokladničky pro děti (zakoupeno jich 100 ks). Nyní jest jich v oběhu 60. Potěšitelný je zájem u nejmenších, morální cena toho jest veliká. I u dospělých je smysl pro spořivost. Jaký to obrat od doby založení, kdy na úvěry nestačila záruka členstva, veškerý úvěr byl vyčerpán a musel být pořizován směnečně. I na kulturní účely bylo pamatováno, celkem dáno bylo asi 5.000 Kč. Obrat v r. 1922 činil 1 mil. Kč, takže s důvěrou můžeme pohlížeti i do budoucna.

 

Zábavný spolek Omladina

Založen byl 26. 12. 1897. Ustavující valná hromada se konala v hostinci „U lípy“. Prvními činovníky byli zvoleni: předsedou Mutina Jan starší, místopředsedou Mutina Jan mladší, jednatelem Chlupatý Ludvík, pokladníkem Černý Jan, knihovníkem Pajorek Josef, stolář. Dle tehdejšího zvyku sloužena byla za spolkové peníze slavnostní mše, již se členové spolku korporativně zúčastnili. Večer konala se pak taneční zábava.

Spolek tento rozvíjel všestrannou činnost zábavnou, neboť „Čtenářský spolek“ po založení „Omladiny“ omezil svou činnost jen na půjčování knih a rovněž hasiči omezili svou činnost jen na výcvik členstva pro případ požáru.

Spolek tento sdružoval nejen mladé, ale všechny, kdož měli zájem o spolkový život. Nebylo vyhraněných názorů politických a nebylo dbáno rozdílů stavů, ale scházeli se všichni k družné srdečné zábavě, při které zrodil se nejednou i čin vlastenecký zvláště v době, kdy se počal u nás projevovati „Schulwerien“- poněmčování.

Pořádána byla divadelní představení, taneční zábavy, plesy, výlety do přírody a výjižďky do vzdálenějšího okolí. Pro členstvo odebíral spolek „Národní listy“, „Těšínské noviny“, „Brněnský drak“ a později „Obzor“.

Také knihovna byla zřízena, z níž půjčovány byly knihy nejprve pro členy, později i nečlenům. Čistý zisk z podniků neplynul vždy jen do pokladny spolkové, ale podporováni byli hasiči a chudobná mládež. Byl pěstován také sborový zpěv, nacvičovány národní tance.

Roku 1902: zúčastnili se korporativně výletu spolku „Kovodělník“, sehráli div. hru „Jedenácté přikázání“ ve prospěch národního divadla v Brně.

Roku 1903: sehráli div. hru „Služebník svého pána“, „Přítěž“, „Divadelní dceruška“.

Roku 1904: sehráli hry: „Generál bez vojska“, „Václav Hrobčický z Hrobčic“ a o kateřinské pouti „Zmatek nad zmatek“.

Roku 1905: uspořádali maškární ples, sehráli hru „Poklad“, uspořádali přednášku prof. Mejstříka z Mor. Ostravy na thema „Zajímavé statě z dějin českých“, „Následky válek husitských“, uspořádali výjižďku na Radhošť, provedli „Dožínkovou národní slavnost Hovorkova“, sehráli hru „Kulatý svět“, „Švédové v Praze“, z níž čistý výnos byl věnován na mikulášskou nadílku školním dětem, uspořádali přednášku na téma K. H. Borovský, po níž konala se Mikulášská zábava (k pouhé přednášce by přišlo jen málo lidí!). Uspořádali Sylvestrovskou zábavu, při které sehrány frašky „Telefon“ a „Ženich, který prodává svou nevěstu“.

Roku 1906: sehráli hru „Drama 4 chudých stěn“, divadelní odbor z Hrabůvky sehrál hru „K. H. Borovský“, ochotníci z Kunčic sehráli hru „Hraběnka z z Podskali“. Společně se spolkem cyklistickým sehráli hru „Vosí hnízdo“.

Roku 1907: uspořádali maškární merendu, sehráli společně se spolkem cyklistickým hru „Sedlák křivopřísežník“.

Po založení spolku Sokol začala činnost „Omladiny upadat a spolek se rozešel dne 13. 2. 1910.

 

Tělocvičná jednota Sokol

Založena byla 11. října 1908, jelikož pociťována byla potřeba spolku, jenž by sdružoval různorodé, navzájem se potírající živly, proti vzrůstajícímu nebezpečí rozvracenosti. Dne 27. srpna 1908 sešli se: Adámek Antonín, svolavatel, J. Němec, Pajorek Josef, Rouša Frant., Tvarůžek Adolf a Zdeněk Oliva a zaslali stanovy ke schválení. Přítomní předsedové „Omladiny“ a „Cyklistů“ se usnesli své spolky rozpustiti. Stanovy byly schváleny 7. září 1908 a 11.října založen spolek v hostinci „U Chlupatých“ se 46 členy. Prvním starostou zvolen Staněk Ludvík, místostarostou Štěpán Němec, náčelníkem A. Adámek. Výbor skládal se povětšině z předních representantů obecních a předních funkcionářů spolků jiných.

Dříve Sokol nemohl býti založen, jelikož nebylo vhodné místnosti cvičební a jednání s hostinským Turadlem z příčin živnostenských uvázlo. Na podzim roku 1908 postavila Marie Černá nový hostinec s prostorným sálem, kterýž si Sokol pronajmul. Dokud nebyl tento sál postaven, cvičilo se uprostřed nálevny v hostinci Chlupatého mezi hosty, kteří nepřihlíželi na cvičení vždy se zájmem a pochopením.
Nářadí zakoupeno na úvěr, za který zaručili se majetnější členové jednoty. Cvičení uchopila se nová jednota velmi čile, zúčastnila se včech akcí okrskových i župních i sletů v Praze v hojném počtu.

V roce 1909 počalo cvičení žáků, v r. 1910 cvičení dorostu mužského, v r. 1911 cvičení žen, v r. 1915 žákyně, v r. 1917 dorostenky. Kromě činnosti tělocvičné vyvíjel Sokol také činnost vzdělávací a to zprvu přednáškami a později i divadelními hrami. Na podnět Sokola uspořádány byly každoročně „Husovy oslavy“.

Při ustavující valné hromadě dne 11. října r. 1908 přednášel spisovatel Sokol – Tůma na thema „V zdravém těle zdravý duch“.

V r. 1909 konáno veřejné cvičení okrsku župy moravsko – slezské k oslavě památky Mistra Jana Husa. Přednášel br. Špaček ze Slezské Ostravy. Z významnějších přednášek v tomto roce dlužno uvésti Dr. Mareše z Kunčic na thema „Účinky tělocviku na vývin těla lidského“. V listopadu přednáška „Bílá hora a její následky“.

V r. 1910 byla sehrána divadla „Václav Hrobčický z Hrobčic“ a „Vpád“ za režie br. J. Němce. Oslava Jana Husa, veřejné cvičení.

V r. 1911 sehrány hry „Pan Měsíček“, „Svatojánská pouť“, „Bratranec“, „Dva mládenci“. Oslava Jana Husa. Bylo uspořádáno několik přednášek se skioptikonem. Veřejné cvičení.

V r. 1912 přednáška br. Čejky „Sokol v šatě občanském“. Pro děti pořádán pohádkový večer se světelnými obrazy. Veřejné cvičení v Piskořové topolině.

V r. 1913 sehrány hry „Bulharsko vítězí“ a pro děti „Perníková chaloupka“. Br. Klega z Hrabůvky přednášel o válce balkánské. Při oslavě Jana Husa u zapálené hranice přednášel br. Kubis, tajemník národní jednoty sokolské.

V r. 1914 pořádáno bylo okrskové cvičení v topolině J. Piskoře. Sjíždějící se Sokolové byli hrubě přepadáváni a znepokojováni hordami rozvratných provokatérů. To byl již počátek stagnace, neboť vzápětí vypukla válka, která nám hned zpočátku vyrvala ze středu 22 bratří. Nářadí před možnám násilím bylo uklizeno a různé jiné věc uschovány u jednotlivých členů před četnictvem, které pátralo po spisech jednoty. Sestry byly vycvičeny ve službě sanitní a ošetřovaly raněné vojíny v lazaretě v nové škole.

V r. 1915 nastoupilo službu vojenskou 8 bratří a v roce 1916 2 bratři a 5 dorostenců. Z nichž litice válečná zkosila 9 bratrů a zajato bylo 7, v legiích sloužili 3. Za záznam stojí fakt, jak četnictvo pátralo po všem, co bylo protidynastické 7. února 1916 byl ze sálu zkonfiskován sokolský plakát brněnského sletu z r. 1914.
V r. 1917 život jednoty byl vzkříšen. Sešlo se 6 bratrů s br. Mir. Němcem a počali cvičit.

V r. 1918 bylo již uspořádáno veřejné cvičení v sále „U lípy“. Na slavnostní schůzi při prohlášení naší samostatnosti přednášeli br. Štěpán Němec a Ant. Adámek. V prosinci byla sestavena na rozkaz ČOS branná četa, která čítala až 30 mužů.

V r. 1919 Poláci ohrožovali Slezsko. ČOS nařídila sokolské odvody, ke kterým se všichni členové, až na tři, dostavili. V únoru byli zalarmováni do Bratislavy k ochraně vlády a během 4 hodin odjíždělo již 8 bratří. Dne 6. dubna konána v sále „U lípy“ tělocvičná a pěvecká akademie s bohatým programem, který měl 10. bodů. Dne 24. srpna veřejné cvičení. V předvečer svátku svobody konán štafetový běh Dombrová – Praha. Sokol Hrabová obsadil trať Žižkov – Nová Bělá pěti běžci a dvaceti pořadateli.

V r. 1920 sehrány hry „Ta naše Máňa“ , „Ferdinand spí“ a „Kontoristka panna Natalina“. Konáno veřejné cvičení.

V r. 1921 konána hudební akademie s recitacemi. Ze spisů K .H .Borovského přednášel poslanec Špaček. Divadlo „Růžová pouta“ a „Mučedník brixenský“. Veřejné cvičení. Pro členstvo a občanstvo zakoupeny a zdarma rozdávány časopisy „Nový lid“ v počtu 50 výtisků a pro děti „Mládí“ v počtu 50 výtisků a „Skřivánek“. Pro děti bylo také zakoupeno loutkové divadlo.

V roce 1922 bylo v jednotě 59 mužů, 24 žen, 17 dorostenců, 18 dorostenek, 34 žáků a 38 žákyň.

 

Hospodářská besídka
napsal Ant. Adámek

Založena byla v r. 1902. Předtím soustřeďovala se vzdělávací činnost zemědělců ve „Čtenářském spolku“. Byla tu knihovna, časopisy, schůze s přednáškami o ovocnářství, chovu dobytka, atd.

„Čtenářský spolek“ založil nadučitel Fr. Bartoník, starosta obce Lud. Staněk a Jan Vogt okolo r. 1895. Ve staré hospodě „U Chlupatých“ č. 33 bylo sídlo spolku, tam byla hrána první ochotnická divadla a počínajíc rokem 1896 pořádány i slušné taneční zábavy za vedení učitelů. Hlavně to byl učitel Štěpán Němec, který cvičil i národní tance. Od r. 1898 byl skutečným pořadatelem všech ušlechtilých zábav a slavností až do r. 1909. Potom se přenesla jeho činnost do Sokola. Učitel Němec srostl se zemědělským lidem v Hrabové od prvopočátku tak důkladně jako jeho chef Fr. Bartoník. Oba uměli vybírati a přibírati nové pracovníky z řad dorůstající mládeže, kladouce přitom největší váhu na mravnost a věrné a neochvějné uvědomění příslušnosti k národu.

R. 1900 pořádal Spolek absolventů hospodářské školy z Místku výstavku ovoce a literatury zemědělské. Hlavními činovníky tohoto spolku byli z Ostravska Jan Klega z Hrabůvky a Ant. Adámek z Hrabové, kteří ještě s jinými pro neshodu s těžkopádnými vedoucími Hospodářské jednoty pro severovýchodní Moravu v Místku, jejímiž členy výboru, rovněž nespokojenými, byli L. Staněk, Fr. Bartoník z Hrabové a Alfons Mácha z Nové Bělé, připadli na myšlenku založiti samostaný okresní hospodářský spolek mor.ostravský s právem voliti delegáty do zemědělské rady moravské.

Toho úsilí se chopila starší generace na okrese a v r. 1902 byl okresní spolek založen. Předsedou se stal Fr. Staněk z Vítkovic, místopředsedou Alfons Mácha z Nové Bělé, jednatelem Fr. Bartoník z Hrabové (později Josef Klega z Hrabůvky). Fr. Bartoník navrhl, aby v každé obci byl ustanoven místní hospodářský spolek s názvem „Hospodářská besídka“ a sám tento návrh v Hrabové provedl. Taktéž vypracoval vzorové stanovy pro všechny obce okresu za přispění jednatele ústřední hospodářské společnosti v Opavě, Fr. Žižky, a zároveň stanovy pro okresní hospodářský spolek, který se skládal ze samostaných místních organizací.

Sídlem okresního spolku bylo vždy sídlo předsedy. Prvním předsedou byl do r. 1908 byl Fr. Staněk, rolník a zemský poslanec z Vítkovic. Druhým od r. 1908 do r. 1919 byl Alfons Mácha z Nové Bělé a od počátku roku 1920 je sídlem ostravského okresního spolku Hrabová, protože jeho předsedou je Ant. Adámek č. 43. Týž je zároveň členem výboru pro záležitosti regulační a meliorační při vodohospodářském svazu pro povodí Odry v Opavě.

Činnost místní hospodářské besídky v Hrabové byla od počátku pronikavá. O tom svědčí dobře vedená protokolní kniha. Jsou tam veškeré zemědělské záležitosti, zápisy ze schůzí, pořádání výstav, účast na okresních a jiných akcích, zájezdy, objednávky potřeb a strojů apod.

Prvním předsedou v Hrabové byl po dobu 10 let do r. 1912 Fr. Lička, rolník č. 30, jednatelem Jan Piskoř č. 34. Od r. 1912 je předsedou Ant. Adámek Jednateli byli: Fr. Lička, dřívější předseda, učitel Št. Němec, Fr. Kudělka a od r. 1922 Ant. Pisloř č. 11. Hybnou silou, obětavým pracovníkem až do r. 1916 zůstal Fr. Bartoník.

Před válkou největšího rozvoje dosáhl spolek v r. 1912 zhotovením melioračního plánu, uspořádáním velké výstavy ovoce, zeleniny a nářadí, kterou navštívil celý kraj, úřady, školy a zemědělské organizace. Členů má „Hospodářská besídka“ v Hrabové asi 60.

Když vypukla válka, ustala činnost. Tehdy byla takovou hospodářskou besídkou celá obec a schůzovalo se na obecním úřadě skoro každý den. Velmi upadala bonita půdy i výnosy, klesal stav dobytka co do počtu i jakosti.

První schůze po válce byla 6. ledna 1919, při níž zrevidována byla činnost válečná a zvolen nový výbor. Předsedou se stal opět Ant. Adámek, Jednatelem Lička Fr., rolník z č. 30. Protokol psal Ludvík Černý. Pak činnost neobyčejně oživla. Rychle se řešila zanedbána otázka vodoprávní, lámán odpor velkostatku, žádáno o jeho parcelaci. Docíleno shody na rozšíření drenážního projektu, na udělení podpory čsl vlády, a od r. 1923 se započalo se stavbou meliorizace směrem od Hrabůvky.