Pamětní kniha Hrabové – pokračování č. 11

Dělnická tělocvičná jednota
Napsal Nováček Peter, starosta DTJ.

Naše jednota vstupujíc v život jako nová složka strany sociálně demokratické, neměla na růžích ustláno. Leč velká chvíle pro proletariát již nastala a jsouc burcován neúnavnými pracovníky, zapustila pevné kořeny. Byl to hlavně rok 1907, kdy strana soc.demokratická jest na všech stranách posilována vítězstvím ve volbách do říšského sněmu, čímž stále získává nové a nové bojovníky. Na Ostravsku je jeden z nezapomenutelných vůdců a průkopníků socialismu Petr Cingr, jemu pak po boku Jan Prokeš. Titio burcovali a povzbuzovali dosud neuvědomělé dělnictvo ostravského kraje. Právě do těchto dob spadá založení DTJ v Hrabové. Ač bylo založeno až 1. 8. 1908, přec první počátky musíme hledat zde.

Zakládá ji 20 uvědomělých soudruhů, mezi nimiž nachází se několik mladičkých hochů, kteří si navzájem slibují, že budou pracovati k jejímu rozkvětu. A skutečně, mnohý z nich věnoval veškerý svůj volný čas k jejímu povznesení. Uvážíme-li tehdejší pracovní dobu a životní poměry, v jakých žili, musíme si přiznati, že oběti jejich byly velké. Ne však nadarmo.

Zakládajícími členy byli: Mikolajek Karel, Viliamus Metoděj, Mikolajek Jan, Duda Jan, Karel a Ludvík, Kolich Antonín, Knebel Josef, Kořínek Vojtěch, Olšanský Jan, Krautvuřt Josef, Mutina Inocenc, Opěla Jan, Choleva Josef, Slíva Karel.

Prvním starostou byl s. Mikolajek Karel. Prvním náčelníkem byl s. Viliamus Metoděj. Z nejvýznamnějších pracovníků jest s. Ludvík Duhan.

Činnost vyvíjela se pomalu, neboť nebylo hlavního prostředku – finančního základu. Cvičení konáno v hostinci Karla Sussera, kde soudruzi metali kozelce, skákali na obyčejném kuchyňském stole, neb přes obyčejný motouz z cukrových homolí.

Vzestupná linie, která byla následkem rozvratu v soc. dem. straně na na centralisty a autonomisty zpomalena, byla světovou válkou úplně zastavena. Členská kniha muselá býti odevzdána na četnické stanici, kdež byla zapsána jména všech soudruhů, které vedli pak ve stálé evidenci a bylo dosti těch, kteří by byli rádi, aby se již nikdy neprobudila. Leč s blížícím se koncem války probudila se v červnu 1918 k životu a soudruzi chápou se práce s novým zápalem a radostí, neboť cítí blížící se historický okamžik našeho osvobození. Co tu jásotu a radosti, když zase po 300 letech zasvitly červánky svobody.

Jednota kvapem vzrůstala a téměř každým dnem přibývalo sil. V r. 1920 založen byl odbor žen, který se velmi slibně uvedl v život. Žel že přišel rok 1921, veliký to mezník v politickém hnutí. Komunistickým rozvratem ztratila naše jednota mnoho. Mnozí dobří činovníci, jsouc otráveni politickými štvanicemi, odešli do ústraní a jiní nechali se svésti k nečinnosti. Přes všechny ty otřesy zůstala jednota věrna DTJ a dnes předstihla již počet členů před rozvratem komunistickým.

Zúčastňuje se všech akcí, pořádaných vyššími instancemi. První Dělnické olympiády zúčastnilo se z Hrabové 20 členů, druhé 12 členů a Druhé mezinárodní olympiády ve Vídni 2 soudruzi.

Dnes má jednota 6 cvičebních odborů, dobře fungující sbor cvičitelský, vychovatelský, odbor házené, odbor loutkářský a stavební. Žáků a žaček jest 70. Dorostu jest 30 mužů a 90 žen.

Z činnosti: V r. 1908 sehráno bylo prvé divadlo u Sussera „Není v Praze nad legraci“. V r. 1909 sehrána divadelní hra „Člověk bestie“ a konáno první veřejné cvičení v lesíku p. Víty. Uspořádán přátelský večírek u Sussera. V r. 1910 uspořádáno veřejné cvičení v Míčkově olšině. V r. 1919 sehrána hra „Průboj“ v sále „U lípy“, a opakována v Zábřehu n. Odrou. Uspořádána tělocvičná akademie „U lípy“. V r. 1920 uspořádáno veřejné cvičení v závodním lesíku u vítkovického vodovodu. Konána tělocvičná akademie poprvé s ženským odborem. V r. 1921 zúčastnilo se členstvo I. dělnické olympiády v Praze. Rovněž bylo sehráno první dětské divadlo „Nanynka z Týnice“.

Klub českých velocipedistů
Napsal Rudolf Břenek, jednatel.

Klub byl založen 2. června 1906. Založení nestalo se jen ze sportovních důvodů, ale i z důvodů národnostních, neboť tehdy snahou mnohých dělníků a předáků spolků vojenských vysloužilců bylo založiti mezinárodní klub „Radfahren“.

Rychlým založením klubu českých velocipedistů byl záměr ten zmařen, neboť dle zákona nemohl být druhý klub v obci povolen. Největší zásluhu o založení klubu měli předáci spolku „Omladina“. Při ustanovení klubu přihlásilo se 56 členů. Zakládající členové jsou zapsáni ve spolkových stanovách. Klub pak zahájil svou činnost. Pořádal národní slavnosti, veřejné i sportovní výlety, hrával divadla a členové všude propagovali národní uvědomění. Po založení Sokola měl být klub přeměněn na jízdní odbor Sokola. Z různých důvodů se tak nestalo.

Pak přišla doba světové války a činnost spolků byla zastavena. Po válce nemohla býti činnost obnovena pro nedostatek kol a členů. Teprve na výzvu politické správy sešli se bývalí členové a valná hromada konala se 28.8.1920. Nepolitickou a nestrannou solidaritou klub opět vzrostl na 82 členů. V r. 1922 byl předseda klubu Josef Linhart jmenován pro dlouholeté zásluhy čestným členem a odevzdán mu diplom v ceně 195 Kč. Klub v době národního osvobození omezil se na činnost sportovní, zábavní a humánní.

Včelařský spolek pro okres mor. ostravský
Napsal Frant. Kleveta, jednatel spolku.

Spolek byl založen dne 5.7.1912 v hostinci p. Haladěje v Hrabůvce na podnět Fr. Bartoníka, nadučitele v Hrabové, Klementa Pavlů, ředitele hosp. školy v Zábřehu n. Odrou, Václava Dudy, odborného učitele hosp. školy, Josefa Kropa, obuvníka v Hrabůvce a dalších přátel včelařství.

Účelem spolku je poučování nejen včelařů, nýbrž i širší veřejnosti o významu včel pro polní hospodářství, hlavně ala pro ovocnářství, o významu medu jako pokrmu a léku, o pěstování a rozšiřování medonosných a okrasných stromů, keřů a rostlin a tím zvelebování kraje , jakož i hájení zájmů svých členů, zprostředkování nákupu včelařských potřeb a odbytu včelařských výrobků.

Na návrh řed. Pavlů zvolila každá zúčastněná obec svého člena výboru, a sice:
Nová Bělá – Frant. Cigánek, správce školy
Stará Bělá – Jan Blahut, starosta
Hrabová – Frant. Bartoník, nadučitel
Hrabůvka – Josef Knop, obuvník
Mar. Hory – Gabriel Luzar, soukromník
Mor. Ostrava – Karel Janeček, správce hřbitova
Proskovice – Frant. Kašpárek, rolník
Vítkovice – Ant. Prokš, hutník
Zábřeh n. Odrou – Václav Duda, odb. učitel
Krmelín – Jos. Hranický, syn rolníka
Stará Ves – Jos. Sýkora, starosta
Výškovice – Frant. Bolom, učitel.

Mimo celé řady spolkových záležitostí, projednaných při mnoha různých schůzích, konal spolek také následující akce:

V r. 1912 při valné hromadě včelařů v Zábřehu byla provedena prohlídka včelínu, načež přednášel ředitel Pavlů o včel. přístrojích a předseda spolku o pracích ve včelíně v červenci a srpnu.

V r. 1912 při valné hromadě ve Staré Bělé v hostinci u Rusků přednášel předseda spolku o falšování medu a vosku a jednatel spolku p. Duda o včelí pastvě.

V r. 1913 při členské schůzi ve Staré Bělé přednášel předseda spolku p. Bartoník o úlech amerických a jejich výhodách.

V r. 1913 přednášel předseda skolku na členské schůzi v Hrabůvce o medometech.

V r. 1913 na mimořádné valné hromadě v hostinci Balcarově v Nové Bělé přednášel řed. Škrobánek z Mor. Ostravy o jarních pracech ve včelíně.

V r. 1913 přednášel ve schůzi ve Výškovicích předseda Bartoník o zazimování včel.

V letech první světové války činnost spolku ustala úplně. V poválečných letech pak utvořily se v jednotlivých obcích samostatné spolky a spolek náš počal živořit. Po předcházejících poradách, svolaných p. Felixem Měkýšem a Floriánem Vítou, byl při mimořádné valné hromadě, konané dne 29.2.1920 v hostinci p. Haladěje v Hrabůvce, spolek náš uveden znovu v činnost a zvolen nový výbor. Zvoleni byli: předseda Felix Měkýš, obchodník z Hrabůvky, místopředseda Alois Bohuš, úředník z Vítkovic, jednatel Florián Víta, zámečník z Hrabůvky, pokladník Frant. Haladej, hostnský z Hrabůvky.

4.4. 1923 při členské schůzi v Hrabůvce přednášel p. Víta o vyzimování včel a o dalších pracích až do hlavní snůšky. Potom byla hromadná přehlídka včelstev u předsedy Měkýše a přednáška o výrobě medoviny.

V r. 1924 přednášel předseda Měkýš o slabé sklizni medu toho roku a o příčinách, které ji zavinily.

V r. 1925 přednášel předseda Měkýš o včelaření dříve a nyní, mnohostranném použití vosku a velké spotřebě medu.

V r. 1925 při členské schůzi u p. Víty v Hrabůvce všeobecně pojednáno o zazimování včel. Spolek obdržel za jeho pilnou a záslužnou práci od Zemského sdružení pochvalný diplom.

V r. 1928 pořádal spolek v hostinci p. Chlupatého v Hrabové přednášku o výběru včelstva a o jeho vlivu na snůšku. Přednášel p. Kocián, učitel včelařství z Mitrovic na Moravě.

V r. 1932 přednášel p. Víta na členské schůzi v Hrabůvce o zazimování včel.

V r. 1933 přednášel předseda p. Víta na členské schůzi v Hrabůvce o ošetřování a řezu ovocných stromů a o důležitosti vysazování medo a pylunosných dřevin. Na podzim v r. 1933 vysázel spolek kolem závodní strouhy v Hrabůvce na 500 různých medonosných stromů a 350 jich zaškolkoval. Na jaře a podzim příštího roku byly poškozené a uschlé dosazeny.

V r. 1934 vysadil spolek u Husova sboru v Hrabůvce dvě pamětní lípy a zřídil tam park.

V r. 1934 pořádal spolek v Zábřehu n. Odrou kurs pečení medového pečiva, jehož se zúčastnilo 30 dam. Učitelkou byla paní Božena Janišová z Rousínova.

Ve spolku v Hrabůvce jsou organizováni i včelaři z dolního konce Hrabové.

Včelařský spolek v Hrabové
Napsal Ludvík Gerold.

Včelaři z Hrabové byli členy okoličních spolků. Nejvíce jich bylo ve včelařském spolku v Paskově. Navštěvování vzdálených spolků bylo spojeno s velkými obtížemi, proto členové hrabovští rozhodli se založiti vlastní spolek. Tento byl ustanoven 15.11.1929.

Do výboru byli zvoleni: předsedou Jan Piskoř, rolník, jednatelem Rudolf Kolář, kovář, pokladníkem Boh. Slíva, horník.

V r. 1930 pracoval spolek s plným zdarem. Čítal 12 členů se 46 včelstvy. Každý člen dostává odborný časopis „Včela moravská“. Mimo to byly odebírány 3 výtisky „Včelářské rozhledy“.

V r. 1932 uspořádal spolek odbornou přednášku, na které promluvil Ferdinand Kocián z brněnského ústředí.

V r. 1933 bylo přikročeno k vysévání rostlin medonosných: hořčice, svázenka, komonice bílá, bodlák medonosný a brutnák.

V r. 1934 bylo vysázeno 200 akátů a 10 líp.

Politická organisace čsl. sociálně demokratické strany dělnické
Napsal Štěpán Janša, důvěrník strany.

Místní org.soc.dem. je součást politické strany, která jest hlavním nositelem myšlenek socialismu a představitelem zápasu za jejich uplatnění ve veškerém životě. Sociální demokracie se liší od ostatních politických stran tím, že hledá odůvodnění své činnosti ve věděckém poznání, čili, opírá se při své politické práci o vědu. Tedy o žádné fantasie nebo zbožná přání. Tento vědecký základ dal sociální demokracii velký učenec světového jména Karel Marx, jenž v druhé polovině minulého století vystoupil se svým geniálním rozborem vývojových směrů kapitalistické výroby, které určují z největší části také vývoj moderní společnosti. Základ našeho programu tvoří kolektivismus, mezinárodnost, třídní boj a demokracie.
Výše jmenována organisace byla založena dne 4.11.1906 těmito členy: Olšanský Jan, Hanzelka Frant., Susser Karel, Mikolajek Karel, Opěla Jan, Sobek Jan, Zdražila a Křižák. Spolková místnost její byla v hostinci Karla Sussera.

Veřejná činnost projevuje se ve společných akcích se všemi sociálně demokratickými složkami v Hrabové, a to ať v divadlech, přednáškách nebo oslavách.

Starý pracovník v dělnickém hnutí, 64 letý Antonín Kolich vzpomíná založení a práce v organizaci následovně: V roce 1901 a ještě dříve svolávány byly politické schůze soc.dem., avšak tyto pro neporozumnění zatemnělého občanstva a takřka nemožného propůjčení místnosti, anebo pro zákaz policejní správy, končily vesměs bez odezvy, bez povšimnutí. Proto několik odvážlivců (12) rozhodlo se založiti nějakou organizaci, v níž by se volněji a plánovitěji pracovalo.

Bylo to 2.11.1901, kdy došlo také k oficielnímu založení odborové organizace skupiny kovodělníků. Veškeré pomůcky dostali jsme od Svazu kvodělníků, avšak ta pro německé pojmenování byla nenáviděna obecním výborem, který také nařídil buď nápis odstranit nebo skupinu rozpustit. Přirozeně, že jsme neuposlechli, což popudilo některé pány tak, že střežili každý náš krok, aby nás mohli alespoň v něčem potrestat. Také se jim to podařilo. Vyfotografoval jsem skupinu a pak prodával jeden obrázek za 35 krejcarů. Tím dány byla příležitost. Byl jsem udán a pro neoprávněné prodávání fotografií pokutován 10 K. Vzpomínám si dále, když v r. 1902 s okolními vesnicemi demonstrovali jsme proti zdražení cukru, museli jsme při průvodu přes Hrabovou sejmouti a odevzdati rudý prapor nesený na bambusové tyči. To nás však nezaleklo. Šli jsme dál i bez praporu s holou tyčí za vytčeným cílem. Skupina kovodělníků byla pak přeložena do Hrabůvky, protože členové její byli většinou z této obce.

Poté, 4.11.1906, založili jsme pol.org. strany soc.demokratické. Avšak ta byla početně velmi slabá. Byli v ní zastoupeni ponejvíce horníci, kteří v tehdejší době chápali lépe než dělníci význam strany. Práce, setkávající se velmi často s neúspěchem, byla úmorná a vysilující, přesto však vědomí, že sloužíme celku, bojujeme za spravedlivou věc, a že také jednou zvítězíme, bylo nám vzpruhou ve všech těžkých chvílích. V této době vedly se urputné boje za všeobecné hlasovací právo, které bylo také dobyto.

Život v organizaci byl velmi družný a vyznačoval se také ve veřejných akcích, jako výlety, vycházky atd., z nichž čistý výdělek nejednou jsme věnovali školním dětem. Když podnikli jsme jednou takový výlet, k němuž do průvodu stáhli jsme vedle školních dětí hasiče a veterány, stalo se nám nemilé překvapení. Sotva jsme ušli několik metrů, zadržel nás policejní komisař, přečetl nám nějakou listinu v níž se nám zakazovalo jíti společně s dětmi v průvodu. Poté policejní komisař jako anděl strážný kráčel v čele průvodu dítek, a nám byla vyměřena mezera 30 metrů za průvodem, z čehož vznikly průvody dva.

Po této akci činnost naše se rozvíjela, řady naše se pozvolna rozšiřovaly a proto jsme se také odhodlali založit Dělnickou tělocvičnou jednotu. Stalo se tak 1.8.1908.

Tím byly položeny základy k mohutné stavbě dělnického hnutí v Hrabové, které se i v dnešní době, vzdor bídě a nedostatku, stále rozvíjí a mohutní.

V roce 1920 přibylo 60 členů, v r. 1921 ubylo 40 členů, v r. 1927 přibylo 27 žen. Jinak pohyb příslušníků střídavý.

Hnutí družstevní zapustilo dobře své kořeny. Čítá 220 členů a dvě prodejny – č. 30 a 250.

Dělnické časopisy jsou hojně odebírány, „Duch času“ – denně 50 výtisků, dále „Volné slovo“ , „Tělocvičný ruch“ a „Jednotář“.

Zásluhou naší strany získala obec z parcelace pozemek pro stavbu dělnických domků za nízkou cenu. Kromě toho i obecní pozemek byl za tímže účelem rozparcelován a dělníkům odprodán.

Z významných pracovníků zasluhuje pozornost soudruh Jan Opěla (již zemřelý), jenž celý svůj život zasvětil myšlence pravdy a spravedlnosti. Jméno jeho zůstane v dělnickém hnutí sociálně demokratickém v Hrabové nezapomenutelným pro jeho milou povahu, ryzí charakter a obětavou práci, které tolik vykonal. A dále je to náš oblíbený a všemi milovaný soudruh Ludvík Duhan, který od svého mládí svádí boj o lepší život pracujícího člověka. Stal po několik roků v přední řadě jako dobrý voják strany a v době popřevratové bylo mu souzeno, aby se ujal řízení obce jako starosta. Ač poměrně mladý (28 let), vžil se do svěřeného úkolu tak znamenitě, že jsme těžce postrádali jeho odchodu z Hrabové. Úřad starosty zastával po tři volební období.

Místní organizace republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu
Napsal A. Adámek.

Založena byla 8. února 1920. Přítomen byl tomu obvodový tajemník Josef Holek, učitel z Frýdku. Členů se přihlásilo 79, z toho všichni rolníci se svými manželkami, ostatek chalupníci. Prvními činovníky byli zvoleni: důvěrníkem Adámek Ant., č. 43 co by zakladatel, místodůvěrníkem L. Černý, rolník, pokladníkem Piskoř Antonín. Členy výboru Nováček Emil, který v r. 1923 přešel k Lidové jednotě, Kudělka František a Chlupatý Jan.

Účelem bylo organizovati zemědělský lid po stránce politické dle demokratického programu republikánsko – agrárního za vůdcovství Antonína Švehly.

Výchovné schůze se konaly obyčejně současně s „Hospodářskou besídkou“ ve spolkové místnosti v hostinci „U Chlupatých“. Organizace zúčastňovala se všech podniků strany v kraji. Podala žádost o zábor a rozparcelování půdy přináležející zdejšímu velkostatku. Sepsala přihlášky o půdu počtem původně pro 67 uchazečů na 385 měřic a ustavičnými zákroky u sekretariálu předsednictva strany v Praze dožadovala se provedení pozemkové reformy. Škoda, že do této čnnosti zasahovaly politické zájmy jiných stran. Tak se stalo, že zbytkový statek zůstal příliš velký (118 ha). Chalupníci nedostali ornou půdu po východní straně okresní silnice směrem k řece, jak bylo původně žádáno a projektováno, nýbrž museli se spokojiti s rozparcelovanými nekultivovanými rybníky a obec nemá ničeho, jelikož ničeho nechtěla, mimo malé plochy asi 18 mír pro okamžité uchazeče – stavební místa pro rodinné domky. Ničeho více – škoda!¨

Pastevní družstvo – zaps. spol. s ruč. omez. v Hrabové
Napsal A. Adámek.

Bylo založeno v r. 1923 za tím účelem, aby se zkultivovalo 51 ha v  pozemkové reformě přidělených rybníků (Vyplatník, Nový Hurt, část Starého Hurta) a založilo tam družstevní žírnou pastvinu pro odchov hovězího dobytka ušlechtilého kravařského plemene. Členové jsou rolníci z venkovských obcí okresu mor. ostravského v počtu 67. Podíly po 1000 Kč asi za 120.000Kč.

Vodní družstvo
Napsal A. Adámek.

Družstvo založeno vlastně už v r. 1908, ale ověření se mu dostalo až po vodoprávním schválení melioračního projektu v r. 1923. Výbor, který meliorace provedl, byl tento: A. Adámek předsedou, Lička František místopředsedou, od r. 1924 Kaloč Frant., Kudělka Frant. jednatelem, Lýčka Josef z Vratimova pokladníkem. Dalšími členy výboru byli: Folta Frant. domkář, Olšák Alois rolník, náhradník Sobota Jan.
Stavba byla zadána firmě „Technická akciová stavební společnost“ v Brně. Na jaře r. 1925 nastala změna, a práci dokončilo družstvo ve vlastní režii za vedení melioračního mistra Emila Matěje z Nové Bělé.
Celkem bylo drenováno 446 ha pozemků a odpadů v délce asi 4,5 km. Náklad obnášel 1,180.874 Kč. Podpory státní a zemské bylo za 506.175 Kč, majitelé pozemků zaplatili 674.175 Kč, čili na 1 ha 2.044 Kč. Likvidace byla provedena ke dni 31.12.1928.

Vodní družstvo II
Napsal A. Adámek.

Družstvo bylo založeno kvůli provedení meliorace na rozparcelovaných panských rybníkách s přibráním okrajových parcel a rybníka Šídlovec, který od Vítkovického těžířstva si najal na dobu 30 let Frant. Petr, rolník č. 51 po Karlu Chlupatým.

Meliorační plán byl sdělán opět jako předešlý, zemským technickým stavebním úřadem roku 1925 až 1930. Výměr činil přes 148 ha, odpadů přes 4,5 km, rozpočtový náklad okrouhle 850.000 Kč. Nejdražší projekt na Moravě. Obtížný terén, spád často sotva 1 promile, množství můstků a objektů vůbec, jakož i příkopů.
Hlavní odpad končí před Hrabůvkou, pod sruskovým tunelem (viz foto).

Výbor II. vodního družstva, zvolený k provedení tohoto podniku: Ant. Adámek, předseda, Brániok František z Mitrovic, místopředseda, Olčák Alois, rolník č. 21, jednatel, Šebesta František, domkář č. 7, hutník, pokladník. Za pastevní družstvo Mácha Alfons, rolník z Nové Bělé, Šeděnka Valentin, rolník ze Staré Bělé, Balcar Emil, rolník z Nové Bělé, Sobota Jan, domkář z Hrabové.

 

Místní jednota republikánského dorostu
Napsal Antonín Adámek mladší.

„Besídka venkovského dorostu“ v Hrabové byla založena 29. ledna 1922 na ustavující schůzi v hostinci u Chlupatých. Schůzi svolali a podnět k založení dali absolventi hospodářských škol – Piskoř Vilém a Kaloč Vladislav.

Dávno předtím v letech 1911 byl ze Staré Vsi a Staré Bělé založen podobnýspolek a sice Frant. a Vojt. Dlouhými ze Staré Vsi, Jožou Matějem z Nové Bělé, Jožou Hranickým z Krmelína a Bohušem Novákem ze Staré Bělé. Spolek nesl název „Spolek absolventů hospodářských škol“ a byl ve spojení se spolkem „Spolek agrární mládeže na Moravě“. Názvy těchto spolků venkovské mládeže byly různé. Ve středu Moravy a Čech byla to hlavně „Agrární mládež“ a „Absolventi hospodářských škol“, ve Slezsku byly to „Besídky venkovského dorostu“.

Přišla světová válka a výše jmenováni vůdcové všichni odešli na vojnu a žádný z nich se nevrátil. Po válce zbylí členové založili „Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu“, ale na mládež se zapomělo.

Teprve v roku 1921 – 22 našli se v okresu noví nadšenci, kteří chtěli mládež venkovskou sloučiti ve spolcích. U nás v Hrabové to byli Piskoř Vilém a Kaloč Vladislav. Byla založena „Besídka venkovského dorostu“.

Úkolem spolku je sdružovat a vychovávat vesnickou mládež v duchu pokroku a pracovat pro blaho národa a státu československého. Spolek staví se mezi spolky nepolitické. Činnost spolku spočátku byla slibná. Měl asi 40 členů. Velkého úspěchu hned na počátku svého trvání docílily dožínkové slavnosti v srpnu 1922. Scénu k této a zpěvy procvičil Vojtěch Pospěch. Tato dožínková scéna byla opakována několikkrát a vždy s úspěchem.

V druhém roce trvání byl spolek vystaven těžké zkoušce. Byla zakládána politická strana lidová. Mnozí členové, ač neradi, na nátlak svých rodičů vystupují ze spolku a vstupují do strany lidové. Dlužno vzpomenouti Jana Nováčka, prvního jednatele spolku. Snažil se celou naši besídku převésti ke straně lidové, aniž se jeho úmyls povedl.

V roce 1925 odchází Vojtěch Pospěch. Byl dosud naším nejlepším kulturním pracovníkem a přes velké překážky zůstal čnným členem až do konce svého mladého života. Zemřel 22. prosince 1925. Při pohřbu nesli naši členové zesnulému věnec.

Spolková místnost, která byla od počátku v hiostinci u Chlupatých, byla v r. 1925 změněna. Přeložena byla do hasičského skladiště, kde 16. dubna byla prví schůze a tam se konají dosud.

V r. 1931 byl změněn název spolku na „Místní jednota republikánského dorostu v Hrabové a okolí“. V okolí proto, že v naší jednotě jsou i členové z Ostravy.

Dnešním dnem čítá organizace 47 členů. Prvními funkcionáři spolku byli: Piskoř Vilém, Malinovská Anna, Nováček Jan, Kaloč Vladislav, Adámek Alois, Nováčková Lída, Slívová Matylda, Olšanský Ludvík.
Nynější členové jsou také členy jiných spolků. 18 je v Sokole, 10 ve spolku dobrovolných hasičů a 5 ve „Selské jízdě“.

Politická strana národně socialistická

V Hrabové, obci převážně dělnické, bylo do r. 1925 skoro všechno dělnictvo organizováno ve straně sociálně demokratické. K založení politické strany národně socialistické dal podnět kapelník Valentin Balušek se svojí ženou Rozálií a hutník Rudolf Břenek. Prvními propagátory této myšlenky byl Karel Motloch, hutník, a Adolf Blecha, železniční zřízenec, kteří, získavše informace u poslance Jana Sladkého, svolali na den 20. 8. 1925 ustavující schůzi, na které o programu strany přednášel župní tajemník Kadlec a Petr. Důvěrníkem nové organizace byl zvolen Adolf Blecha, zástupcem Vojtěch Teichman, jednatelem Karel Stibor, pokladníkem Karel Motloch. Členy výboru: Rudolf Budín, Valentin Balušek a Antonín Andrýsek.

Za 14 dní po ustavující schůzi konala se veřejná schůze, na níž promluvil poslanec Jan Sladký. Neshody mezim národními socialisty a sociálními demokraty zalášely se i do církce čsl., neboť národním socialistům bylo vytýkáno, že církve čsl. používají k agitaci pro svou politickou stranu. Při volbách v r. 1925 dostala strana počet hlasů, jež sama neočekávala. Dostala v Hrabové do národního shromáždění 222 a do senátu 165 hlasů.

Ochrana matek a dětí

Ochrana matek a dětí v Hrabové byla založena 29. dubna 1923. Podnět k založení dala Okresní péče o mládež v Ostravě. První činovníci byli: předsedkyní paní M. Hotová, žena velitele četnické stanice, místopředsedkyní paní A. Adákmová, žena rolníka Ant. Adámka, jednatelkou sl. Rašková, pokladní sl. Janková, revizor účtu paní M. Němcová, žena učitele, paní Fr. Figarová, žena učitele, a paní Duhanová, žena starosty.

Vedoucím lékařem poradny jest MUDr. Josef Adámek, obvodní lékař v Paskově. Úkolem poradny jest preventivní péče o děti a matky, zjišťování zdravotního a sociálního stavu matek a dětí, soustavné a pravidelné prohlídky dětí, poučování matek a šíření pravidel o ochraně zdraví. Poučování o správné výživě a životosprávě malých dětí, odrostlejších a těhotných žen. Snižování úmrtnosti dětí. Poradna byla zpočátku otevřena jednou za měsíc, později dvakrát měsíčně.

Místní sdružení čsl. živnostensko – obchodnické strany středostavovské v Hrabové
Napsal Alois Lipina, t.č. jednatel.

Sdružení ŽOS založeno bylo na podzim r. 1919 následujícími členy: Němčanský Boh., obchodník, Laník Karel, stolař, Dvorský Felix, hostinský, Mikolajek Leopold, odchodník, Lipina Alois, obchodník, Petr Alois, stolař, Kroček Antonín, krejčí, Hošek Maxmilián, autodopravce, Kus, krejčí.

Prvním předsedou zvolen Němčanský Boh., a zůstal jim až do své smrti v r. 1927. Pak zvolen Mikolajek Leopold, po něm v r. 1928 Boh. Olšanský, v r. 1929 Arnošt Nosek, pekař, v r. 1930 Ant. Zuzánek, klempíř, v r. 1930 Ant. Nosek a v r. 1931 opět Boh. Olšanský, který je předsedou dosud. Sdružení uspořádalo řadu přednášek, zájezdů na výstavy do Příbora, Brna, Přerova, Frýdku atd. Zvolen zábavní odbor, který uspořádal řadu divadelních představení, humoristických večírků, výletů a plesů. Vše jen do r. 1931, neboť začala se projevovat krise u všech občanů. Proto upustilo sdružení od pořádání všech zábavních podniků, aby uchránilo své členy od zbytečných vydání. Oslavy 28. října a narozenin p. prezidenta pořádalo sdružení samostatně až do té doby, kdy pořádání těchto oslav se ujala Místní osvětová jednota.

Národní sjednocení
Napsal Karel Motloch.

Místní politická organisace československé národní demokracie v Hrabové založena byla 8. února r. 1931 místním občanem Baluškem Josefem, domkařem a horníkem. Zdejší horníci jsou většinou organizováni v odborové organizaci národního sdružení. Z toho důvodu založili i organisaci politickou. Prvními funkcionáři byli: předseda Hájek Karel, místopředseda Krupa Karel, jednatel Hranický Alois, pokladník Sládek Ondřej, organisátor Babiš Rudolf, revisor Václavek Frant. Členové výboru: Klíž Vítězslav, Kožušník Josef, Vašíček Ludvík, Balušek Rudolf, Šuhaj Frant. Organisace uspořádala 1 divadlo, 1 večírek, 2 taneční zábavy, 3 veřejné schůze, 1 zájezd autobusem do Rožnova, 1 zájezd autobusem do Zlína. Následkem sloučení Národní demokracie, Národní ligy a Národní fronty změněn byl název 1. ledna 1936 na „Národní sjednocení“.