Tramvajová trať vedoucí do Hrabové se po mnoha průtazích začala stavět až dne 9. září 1929.Původní tramvajová trať začínala v Zábřehu nedaleko dnešní zastávky Ředitelství Vítkovic, pokračovala přes Hrabůvku do Hrabové. Provoz na trati byl otevřen 5. října 1930, přičemž provoz na trati zajišťovaly parní vozy zv. Komárek. K elektrifikaci trati však došlo již v roce 1934.
K novému rozvoji tratě došlo až po druhé světové válce, hlavním podporovatelem a sponzorem prodloužení této tramvajové trati se staly opět Vítkovické železárny. Na nově vybudovaném úseku stály od roku 1948 dvě nové zastávky, Hrabová-Břehy a Hrabová-Ščučí. Provoz na prodloužené trati byl slavnostně zahájen dne 24. října 1948.
Na konci čtyřicátých let 20. století se poté plynule pokračovalo se stavbou do sousední vsi Nová Bělá. Od zastávky Hrabová-Ščučí došlo k vybudování náspu a mostů přes hrabovské potoky. Taktéž bylo započato se stavbou betonového nadjezdu nad ulicí Místeckou, pilíře z plánované trati tam stojí dodnes a jsou součástí významného krajinného prvku s názvem Tramvajová trať Hrabová, Nová Bělá. Dělníci také vybavili plánovanou trať kolejemi a trolejemi.
Částečné pozůstatky nezprovozněné trati ze zastávky Hrabová-Ščučí do Nové Bělé lze shlédnout i dnes, i když na tento historický dopravní skvost zřetelně působí zub času. Ačkoli po roce 1960 docházelo k pomalému odstraňování nefunkční trati, dodnes lze hlavně díky rostlinnému porostu obklopujícím zbytky kolejí či mostů, který roste přesně v místech bývalé trati, dobře sledovat zamýšlenou stavbu. Díky dopravní koncepci, v níž se hlavně kvůli levným pohonným hmotám počítalo s autobusy, a hlavně díky výstavbě nové čtyřpruhové Místecké ulice, byla však tramvajová trať k 1. září 1975 od kina Edison do zastávky Hrabová-Ščučí zrušena a demontována. [1]
Dodávám, že trať procházela Hrabovou v místech dnešní ulice Domovská, která dnes slouží převážně jako cyklostezka. V Hrabové v době před svým zrušením stála jednokolejná trať s několika výhybkami a se zastávkami Šídlovec, Hrabová-Břehy, Kostelík (na znamení) a konečnou zastávkou Hrabová-Ščučí. [2]
Poznámky:
[1] Více např. SLAVÍK, Vladimír. Tramvajová trať Komárek. In: vladimirslavik.netstranky.cz [online]. 20. 11. 2014. [cit. 17. 10. 2015]. Dostupné z: http://vladimirslavik.netstranky.cz/z-historie-hrabove/tramvajova-trat-komarek.html; DVOŘÁK, Jan. Tramvaj do Hrabové nejezdí už 40 let. In: hrabova.info [online]. 23. 8. 2015. [cit. 17. 10. 2015]. Dostupné z: http://www.hrabova.info/2015/08/23/tramvaj-do-hrabove-nejezdi-uz-40-let/.
[2] Rozhovor s paní Marií Stárkovou, Ostrava-Hrabová 2. 2. 2015.
Zajímalo by mě v které části jsou viděny zbytky kolejí a mostů.
Koleje už asi ne, ale mosty jsou v Nové Bělé, kde trať křižuje Mitrovickou. Ten val od Místecké je krásně zarostlý vysokými stromy, dá se projet i na kole od průmyslové zóny směrem k Bělé.
Zbytky kolejí a mostů jsou k vidění ještě tady. http://mapy.cz/zakladni?vlastni-body&x=18.2796302&y=49.7629690&z=17&base=ophoto&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9p.v8xWE2Z&ud=49%C2%B045%2746.108%22N%2C%2018%C2%B016%2750.763%22E
Děkuji dnes jsem byla procházkou po Domovské a zašly jsme k zastávce Hrabová Ščučí vím že by to byl asi nesmysl a asi nerealné ale co kdyby se tato zastávka zrekonstruovala pro další generace je tu velmi málo věci z dob minulých. Byla to jen myšlenka a snad k zamýšlení. Děkuji
Jsem rád, že pan Slepička téma zpracoval, ale v textu jsou určité nepřesnosti. V roce 1930 se začalo jezdit jen pár metrů za hranici Hrabové – konečná byla severně od dnešní čerpací stanice Benzina u dnešní ul. Aviatiků. Vozy typu Komarek (krátce, ale nebyl to Ostravák, nýbrž Němec) do Hrabové nejezdily. Vozy tohoto typu jezdily na starší trati Vítkovických železáren do Pískových dolů a podle nich lid začal nazývat později i tuto trať Vítkovických železáren a protože trať do Hrabové byla její odbočkou, přenesl se lidový název i na ni. Pro trať do Hrabové byly vyrobeny tehdy moderní vlečné vozy dle typu vídeňských tramvají, které byly v prvních letech tažené parní lokomotivou. Po začlenění vítkovických tramvají do Dopravního podniku města Ostravy se název “komárek” zpětně přenesl z trati i na tyto vozy, ač se skutečnými vozy typu Komarek neměly nic společného. Vítkovické železárny nebyly podporovatelem ani sponzorem, nýbrž přímým investorem a následně vlastníkem a provozovatelem. Nové zastávky byly v roce 1948 čtyři – též Šídlovec a Kostelík. Nadjezd nebyl nad ulicí Místeckou (tam byl podjezd), nýbrž nad Mitrovickou, ale nikdy nebyl dokončen. Koleje také nikdy nebyly položeny až k němu. Trolej pak byla jen přibližně po Místeckou. V Nové Bělé kromě oněch pilířů je ještě dochován nadjezd nad cyklostezkou.V Hrabové jsou vidět patky trolejových sloupků podél Domovské mezi ulicemi Na Konečné a Ve Stromoví a některé i u Šídlovce, staniční budova Hrabová Ščučí (původně stála na staré konečné u Benziny), měnírna (pozdější Dům zahrádkářů), opěry mostku přes Šídlovecký potok a v blízkosti podchodu pod Místeckou dnes zbytečné schody, sloužící původně pro přístup k tehdejší zastávce Šídlovec. Již mnohokrát jsem navrhoval umístění informačních tabulí, připomínajících trať i zajímavosti okolo (Kostelík, Šídlovec), ale dle pana starosty by je vandalové ničili a tak prý je lepší je nepořizovat…..
“Již mnohokrát jsem navrhoval umístění informačních tabulí, připomínajících trať i zajímavosti okolo (Kostelík, Šídlovec), ale dle pana starosty by je vandalové ničili a tak prý je lepší je nepořizovat…”
V Hrabové by měly být umístěny informační tabule o pamětihodnostech či o historii obce. Šídlovec, škola, kostel, hřbitov, obecní úřad, kříž z roku 1792, socha mistra Jana Husa, fara a dějiny školství, obecní úřad, hasiči a dějiny sboru, Lípa, dům či ulice, kde žil Vilém Závada, hrabovské rybníky, Sokol – dějiny spolku, Lyčkův statek, tramvajová trať.
Byla by z toho pěkná naučná stezka s naučnými tabulemi, nic hrozného ani příliš drahého. Podporovalo by to patriotismus občanů a rozvoj turismu v Hrabové.
Vandalové informační tabule příliš neničí, v Hrabové jich moc nežije, sprej se dá vyčistit, tabule zapuštěné v zemi, naučné tabule jinde také stojí v pořádku, proč ne v Hrabové? (Apollinairovské pásmo)
A když podpora turizmu, tak v centru obce umístit turistický rozcestník KČT a dovést k němu jednu turistickou značku a případně nechat zařídit i turistickou vizitku nebo turistickou nálepku pro sběratele.
Taky existuje antisprejerový ochranný nátěr.
Pro plastové protihlukové bariéry? Proč jej tedy nikde nepoužívají? Nehledě na to, že se tento typ bariér taguje taky škrábáním, které plochu znehodnotí definitivně.
Tady se spíše hovoří o turistických tabulích než o stěnách. Stěny by mohly být legální plochy pro street art, jako mají ve Svinově.
Omlouvám se, už se mi ty diskuze motají a já měl za to, že se jedná o protihlukové bariéry. U cedulí bych takovou obavu ze sprejerů neměl, tyto se obvykle potýkají s útoky jiné povahy. Ale všemu může pomoci všímavost sousedů a netolerování vandalismu tohoto typu.
Chi, chi, máte zajímavou fotku, vypadáte jako nazlobený občan.