Naštěstí jsou ale zakryté za domem na Příborské a nejsou ze starobylého náměstí vidět, to by totiž byla tragedie, viz. vnitroblok.

Ne každý, kdo rozumí technickým výkresům, má také cit pro krajinu a alespoň elementární vkus.

Na druhé straně, použitý materiál a blízkost obydlené haldy vzbuzuje naději.

Že nebudou STÁT příliš DLOUHO 🙂

Bývalé byty OKD,

takže Bakala, který k nim přišel prakticky zadarmo – a jeho RPG – no bodejt, když si za nájem bral nehorázné prachy, kterých si teď užívá ve Švajcu.
To je přece veřejné tajemství, tak proč ta tajnosnubnost.

A myslím si, že pan Žižka poukazoval na něco jiného, spojení sorely a současné nevtíravé, velmi vkusné architektury Havířova- města květin, ale to lidé, kteří schvalují plechové monstrum někde z NHáčka a málem ho nazývají Swarowskim, nikdy nepochopí 🙁

jen takové malé upřesnění k chráněné Havířovské sorele… jelikož o tom něco malinko vím, tak to jak v současné době tyto domy (viz. snímek) vypadají není až tak (no spíš vůbec) zásluhou města…
tyto domy totiž patří jedné soukromé společnosti, jejíž spoluvlastníkem byl, v době kdy probíhaly rekonstrukce, jeden nenáviděný miliardář (jehož jméno se snad v moravskoslezském kraji nesmí ani vyslovit)… 🙂

Musíme za tu krásu bojovat všemi prostředky

– slovem, osobním příkladem, komunikací s občany a úřady, které nám mohou být nápomocny a ochraňují naše kulturní dědictví, ale…

hlavně musíme být stále bdělí.

Tuto myšlenku vyjadřuje trefně jeden citát slavného politika:

Těm, kdo jsou PŘIPRAVENI utkat se s protivníky, hrozí daleko menší NEBEZPEČÍ, že budou napadeni, než těm nevšímavým, bezstarostným a lhostejným.

Benjamin Franklin

PŽ

PŽ

podepisuji každou větu, kterou jste napsala. Ale upřímně: myslím, že partyzánské hnutí, které „na tajňačku“ čte tyto naše debaty, aby pak dříve, než třikrát zakokrhá kohout říkalo, že tady nikdy nebyli, nepochopí, že to myslíme dobře.:-). Ostatně, všechny, kdo tady nikdy nebyli, pozdravuju…

Paní Tomisová, Vás pochopitelně zvlášť, máte můj hlubokosklon, protože Vy tady jste a netvrdíte, že ne:-)

PŽ

ne za sebe, ale za všechny obyvatele Starého Šídlovce.

V Havířově mám přátele a každý rok tam jezdím na Havířovské hornické slavnosti, hraje na nich skvělá muzika a vstupné je za pakatel.
Vždycky si centrum Havířova rádi projdem, je vystavěno s příkladným vkusem a a velmi citlivě pro všechny věkové kategorie.

A úřade, který hrabova.info nečte a sleduje jej pouze v ilegalitě, avšak pozorně, udělejte si tam výjezdní zasedání a nebudou to tentokrát vyhozené peníze – ještě před zastupitelstvem s magickým listopadovým datem.
Možná, že Vás tam konečně osvítí duch svatý, i když to je původem socialistické město a staré centrum Stalinovo baroko.
A začnete si Staré německé kolonie vážit a opravíte ji např.ve spolupráci s evropskými fondy, až sklopíte hlavu, začnete konečně myslet a uděláte si pořádek v účetnictví a budete se s úctou bavit s občany.

A s tím Havířovem to myslím vážně – fakt to stojí za procházku.

Zdravím

Petr Žižka

v mnohém mi nezbývá, než s Vámi souhlasit. Také mi připadá, že v Německu mají opravdu Heimatstilu dost. (Těší mne, že znáte tento dosti nevyskytující se odborný pojem) Přes jistý hrabovský patriotismus musím konstatovat, že Šídlovec opravdu Staroměstské náměstí není. Doba se však mění a s ní i nahlížení na památkovou ochranu apod. To, co dnes nemusíme považovat za památku, může být za 50 let ceněnou památkou a naopak.

Podle mého názoru je minimálně v Moravskoslezském kraji Šídlovec pravděpodobně druhou nejstarší kolonií po Jubilejní kolonii, která již památkově chráněna je. Starý Šídlovec měl být funkcionalistickou kolonií dle návrhu arch. Krajíčka. V roce 1939 byl pak návrh přepracován dle rozkazu nacistických pohlavárů Vítkovických závodů Hermanna Göringa v německém domovském stylu – neoklasicistním Heimatstylu, který od třicátých let 20. století uplatňoval představy NSDAP dle třeba Alberta Speera. Takových kolonií bude pravděpodobně na našem území dost málo, což neznamená, že z nich musí být nutně skanzen.

Osobně jsem rád, že tam nějaké schody vůbec povedou. Pod tíhou Vašeho článku jsem samozřejmě změnil názor a zdají se mi roštové schody přijatelným i dobrým řešením. Doufám jen, že barevnost nebude tak „fauvisticky“ výrazná. Hnědá barva by měla být jasnou volbou.

„Určitě by bylo velmi podnětné zmapovat organizační činnost po požáru a přípravě rekonstrukce, podíl konkrétních lidí, firem a organizací. Bylo to velmi zajímavé a poučné.“

To si také myslím, proto jsem napsal malou skromnou publikaci, která snad v Hrabové vyjde ještě před Vánoci, snad i s přispěním našeho městského obvodu.

Martin S.