Na příštím Zastupitelsvu se bude hlasovat o uzavření veřejnoprávní smlouvy s Římskokatolickou farností Ostrava-Hrabová na poskytnutí dotace, určené na tisk publikace s názvem Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské. Dnes máte možnost si přečíst druhý posudek, tentokrát od pana Mgr. Zdeňka Kravara, Ph. D. V minulém příspěvku byl zveřejněn posudek pana PhDr. Jiřího Junga, Ph.D.
Recenzní posudek
Martin Slepička – Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové
Historie menších lokalit či jednotlivých objektů (zámky, kostely apod.) jsou z badatelského hlediska vděčným tématem pro knižní výstup, neboť skýtají záruku adekvátního čtenářského ohlasu, převážně z řad obyvatel lokality. Kvalita takových publikací však bývá rozmanitá, často jsou texty pouze kompilacemi starších prací či překlady předválečné německé produkce.
Martin Slepička se rozhodl zpracovat historii dřevěného kostelíka v dnešním městském obvodě statutárního města Ostrava-Hrabová, který postihl v roce 2002 devastující požár. Publikace byla zaštítěna církevními kruhy a jejím vydavatelem je římskokatolická farnost v Hrabové.
Autor text rozdělil do logicky řazených kapitol. V úvodu si všímá nejstarší historie Hrabové, jak je možné ji rekonstruovat na základě dochovaných archivních pramenů. Tento exkurz je doveden až do 20. století. Čtenář si tak může učinit obraz o proměně života v Hrabové v průběhu staletí, v němž hrál kostel přinejmenším od 16. století důležitou roli.
Jeho vlastní dějiny začíná autor analýzou nejstarších dochovaných dokladů týkajících se hrabovského kostela, na jejichž základě lze přibližně nastínit jeho počátky. Postavení kostela v rámci církevní správy je poté vylíčeno v dalších kapitolách s mezníky v letech 1780 a 1890, tedy při oddělení od paskovské farnosti a zřízení lokálie.
Po přiblížení událostí spojených s tragickým požárem v roce 2002 následuje kapitola postihující obnovu a znovuvybudování kostela v původní podobě. M. Slepička si všímá rovněž architektury a stavebního vývoje hrabovského kostela a jeho umělecké výzdoby včetně zvonů. Neopomíjí další s tím související témata, například jiné sakrální památky v Hrabové a patrocinium kostela.
Závěrečný oddíl textové části knihy přináší časovou osu historie kostela a přehled jeho duchovních správců, na nějž navazuje slovníček liturgických pojmů.
Seznam použitých archivních pramenů potvrzuje poctivý přístup autora ke studiu zvolené problematiky. Kromě fondů farností z Archivu města Ostravy a dokumentů z fary v Hrabové využil autor písemnosti uložené ve frýdecko-místeckém okresním archivu, Zemském archivu v Opavě a také Moravském zemském archivu v Brně. Také přehled použité literatury je k dané problematice vyčerpávající. Nechybí ani odkazy pro zájemce o dohledání podkladů na internetu a doklady o vzpomínkách pamětníků. Kniha je vybavena četným obrazovým materiálem a shrnutím v několika cizích jazycích.
Během pročítání rukopisu jsem provedl přímo v textu několik oprav překlepů a nepřesností v letopočtech způsobených překlepy. Také jsem navrhl některé drobné stylistické úpravy. Na několika místech se opakují znovu již uvedené informace, např. o zvonech. Možná by bylo v rámci přehlednosti textu efektivní tato opakování vypustit, ale jejich ponechání nechávám na úvaze autora, neboť tento jev nepůsobí v textu nijak rušivě.
U názvů méně známých lokalit, které se v textu objevují, doporučuji doplnit údaj např. o okresu, v případě zahraničních lokalit může postačovat informace o státu.
Kniha bude jistě přínosem k dějinám kostela i farnosti, proto ji mohu doporučit k publikování.
V Opavě dne 14. října 2015
Mgr. Zdeněk Kravar, Ph. D.
