Jelikož jsme si nedávno připomněli 97. výročí od konce první světové války, tak vám nyní přinášíme přehled hrabovských vojáků, kteří se podíleli na bojích první světové války, ať již na straně rakousko-uherské armády či v československých legiích.
Z hrabovských občanů, kteří bojovali v první světové válce, zahynulo celkem 30 mužů, přičemž do zajetí upadlo 23 mužů. Většina rakousko-uherských vojáků pocházejících z Hrabové bojovala na rakousko-ruské frontě v Haliči. Jeden hrabovský občan působil také jako pilot stíhacího letounu.
Mnozí občané z Hrabové se také nepřímo podíleli na formování nového československého státu v československých legiích v Rusku, Itálii a Francii. Do zahraničních legií vstoupilo 14 obyvatel Hrabové. Celkem 10 vojáků působilo v legiích ruských, tři v italských a jeden ve francouzských.
V československých legiích v Rusku působili František Dluhoš, František Hejč, Štěpán Klečka, František Kudělka, František Laník, Evžen Petr, Karel Pustka, Alois Švrček, Albin Závada a Josef Závada. V československých legiích v Itálii působili Josef Mutina, Leopold Slavík a Josef Závada. V československých legiích ve Francii působil Alfons Mutina.
V první světové válce padli hrabovští občané p. Bakota, Aflons Blahut, František Budín, Inocenc Duda, Jan Fírek, p. Fíža, František Hejč, František Huber, Cyril Choleva, Alois Kroček, Rudolf Kýr, Karel Lička, Florian Mutina, p. Mutina, Rudolf Mutina, Antonín Mynář, Viktor Mynář, Josef Pajorek, František Petr, Josef Petr, Karel Salomon, Augustin Slavík, p. Slavík, Alois Stavinoha, Josef Stavinoha, Bohdan Šodek, Alois Tichopad, Arnošt Tománek, Josef Tvarůžek, Jan Vašut, Emil Velký, Karel Závada, Čeněk Hulín a Albin Závada.
Díky zájmu a podnětu paní Marie Stárkové se mi podařilo zjistit z matrik a sčítacích operátů několik základních informací k několika padlým hrabovským vojákům:
Alois Stavinoha, č. 11 (dnes Mlynářská 29,31), syn Františka Piskoře, nar. 14. 5. 1890, řím. kat., čes., svob., pomáhá v polním hospodářství, selská živnost.
Alois Tichopád, č. 32 (dnes Paskovská 94, farní budova), byt č. 2, syn Anežky Tichopádové, nar. 4. 11. 1890, řím. kat., čes., svob., nádeník a výroba buničiny, továrna ve Vratimově.
Arnošt Tománek, pravděpodobně syn Tomáše Tománka, č. 163 (dnes Paskovská 48), byt č. 1.
Albín Závada, č. 190 (dnes Paskovská 236), byt č. 2, nar. 14. 3. 1883, řím. kat., čes., žen., majitel bytu.
Josef Pajorek, č. 130 (v mapě z roku 1910 jsem číslo nenašel), byt č. 1, nar. 1. 7. 1876, řím. kat., čes., svob., stolařský mistr.
Emil Velký, č. 104 (dnes snad Na Luhu 2 či Paskovská 309), byt č. 1, nar. 19. 11. 1891, řím. kat., čes., svob., strojník ve Vítkovických železárnách.
Josef Petr, č. 26 (dnes Paskovská 74), byt č. 1, syn Františka Petra, nar. 3. 3. 1886, řím. kat., čes., svob., dělník ve Vítkovických železárnách, výroba železa.
Karel Závada, č. 29 (dnes Paskovská 99), byt č. 1, majitel bytu, nar. 1. 1. 1875, řím. kat., čes., ženatý, dělník a opravář železa, železná huť.
František Budín, č. 10 (dnes Mlynářská 25), byt č. 4, syn Josefa Budína, nar. 11. 8. 1898, řím. kat., čes., svob., nepracuje.
Ferdinand Dulný, č. 118 (tehdy bydleli na Závodí, dnes Vratimov), byt č. 1, syn Ferdinanda Dulného, nar. 28. 4. 1893, řím. kat., čes., svob., učeň ve slévárně, Vítkovice.
František Petr, č. 76 (dnes dům v oblasti křižovatky Bělská a Paskovská), byt č. 1, nar. 31. 3. 1880, řím. kat., čes., ženatý, dělník ve Vítkovických železárnách.
nebo
František Petr, majitel domu č. 105 (dnes Paskovská 268), byt č. 1, nar. 18. 11. 1873, řím. kat., čes., ženatý, hutník, Válcovna Bohumín.
Ludvík Knebel, nezjištěn, rodina Knebelů bydlela jen na č. 37 (dnes Paskovská 104,106), byt č. 1.
Děkuji pane Slepičko za studii o ztrátách v 1. světové válce z řad občanů Hrabové. Nejsem zdejší rodák a tak mi bylo a nadále je záhadou, proč tu není někde pomníček, pamětní deska. Vždyť to je v každé vísce, Hrabová nebyla snad tak chudá aby se nesložila. Není tu patrná náves, kde to zpravidla je umístěno, ale na hřbitově místo bylo. Nebo snad došlo k nejhoršímu, že byl památníček padlých zlikvidován? To snad ani není možné. Nešlo by si tímto chybějícím důkazem hrůza války vysvětlit chladný postoj ku Dni veteránů? Je to moc otázek. Snad by se někdy v novém Obecním domě našlo místo pro pamětní desku za padlé v 1. i 2 válku.