Pamětní kniha Hrabové – pokračování č. 17

Alois Janša, odborný učitel

Narodil se 15. června 1905 jako syn Františka Janše, porybného z č.p. 89. Studoval na české státní reálce v M. Ostravě a vykonal doplňovací zkoušku učitelskou na ústavě ku vzdělávání učitelů v Příboře. Odbornou zkoušku vykonal na na ústavě ku vzdělávání učitelů ve Slezské Ostravě. Působil na obecné škole v Žabni a na měšťanské škole v Místku.

MUDr. Fridolín Kolář, státní obvodní lékař

Narodil se 22. července 1905 jako syn Josefa Koláře, obuvníka z č.p. 103. Jeho matka provdala se po ovdovění za Františka Adámka, rolníka z č.p. 55. Studoval na gymnasiu v M. Ostravě a na Karlově universitě v Praze, kdež byl prohlášen doktorem veškerého lékařství v r. 1935. Působil v Praze jako vědecká pomocná síla na klinice u prof. dr. Eiselta, ve Vítkovicích jako sekundář závodní nemocnice a teď působí jako státní obvodní lékař v Rožnově p. Radhoštěm.

MUDr. Vojtěch Grossmann, lékař

Narodil se 25. ledna 1906 jako syn Josefa Grossmanna, domkáře z č.p. 82. Studoval na českém státním gymnasiu v M. Ostravě a na lékařské fakultě Masarykovy university v Brně, kdež byl promován za doktora v r. 1934. Působí jako lékař v městské nemocnici v M. Ostravě a jako zástupce obvodního lékaře hornické bratrské pokladny v M. Ostravě.

Vlasta Němcová – Slavíková, úřednice

Narodila se 3. listopadu 1906. Její otec byl řídícím učitelem v Hrabové. Studovala na státním dívčím reformním gymnasiu ve Slezské Ostravě. Po maturitě absolvovala poštovní kurs v Opavě a byla po šest let zaměstnána na poštovním úřadě v Mor. Ostravě jako poštovní adjuntka. Provdala se v r. 1931 za Vojtěcha Slavíka, úředníka nemocenské pojišťovny ve Fryštátě.

Ludmina Olšanská, učitelka

Narodila se 2. února 1907 jako dcera Viktora Olšanského z č.p. 71, kotláře ve Vítkovických železárnách. Po vyjití měšťanské školy ve Vratimově vyučila se švadlenou. Studovala soukromě a vykonala zkoušku do třetí třídy ústavu ku vzdělávání učitelek v Chrudimi, kde maturovala v r. 1927.

Působila jako řeholní učitelka v Nezamyslicích a ve Strážnici. Vstoupila do řehole a přijala řeholní jméno Norbertina. Přílišným přeceňováním svých sil si podlomila zdraví a zemřela v novociátě v r. 1933, aniž se dočkala vysvěcení za řeholní sestru.

František Hudeček, farář církve československé

Narodil se 28. března 1907 jako syn Valentina Hudečka z č.p. 182, tesaře . Studoval na gymnasiu v M. Ostravě a na evangelické theologické fakultě Karlovy university v Praze. Působil jako farář církve československé v Radvanicích v Bystrici u Olomouce, v Žilině, v Modřanech u Prahy, v Čerčanech u Benešova a v Nové Vsi u Dobříše.

Jaroslav Závada, profesor

Narodil se 8. května 1907 jako syn Karla Závady z č.p. 29. Studoval na českém státním gymnasiu v M. Ostravě, na filosofické fakultě university v Bělehradě a na Karlově universitě, kde byl prohlášen v r. 1934 profesorem.

Působí na obchodní akademii v Mladé Boleslavi jako profesor češtiny a ruštiny. Psal články a studie o literatuře polské a jihoslovanské. Překládal z literatury polské, ruské a srbochorvatské. Do nářečí hrabovského přeložil básně polského básníka Emila Zegadlovicze „Beskydské balady“.

Ladislav Figar, odborný učitel

Narodil se 11. listopadu 1907 jako syn učitele Františka Figara. Studoval na ústavě ku vzdělávání učitelů ve Slezské Ostravě a v Opavě. Působil na obecném škole v Karvinné a po vykonání odborné zkoušky na měšťanské škole v Kunčicích u Ostravy.

Jako dobrý pianista působil při různých oslavných večírcích a jiných vzdělávacích podnicích Slezské matice osvěty lidové, Sokola a v jiných vzdělávacích spolcích v kraji ostravském a slezském.

Rudolf Závada, úředník

Narodil se 24. ledna 1908 jako syn Albína Závady z č.p. 190, dělníka ve Vítkovických železárnách. Studoval na klasickém gymnasiu v Mor. Ostravě a po maturitě na právnické fakultě Karlovy university v Praze, kde složil 1. státnici.

Působil jako učitel v Krmelíně, při čemž studoval soukromě práva. Později byl členem redakce časopisu „Havíř“ v Mor. Ostravě – Vítkovicích. Byl zásadním stoupencem „Levé fronty“ politické strany komunistické, a konal přednášky v Dělnickém studiu ve Vítkovicích. V komunistické straně působil i po stránce kulturní a divadelní. Zprostředkovával styk naší mládeže s mládeži v SSSR. Později se stal úředníkem sanatoria na Bulovce v Praze. Politicky pak působil ve straně soc. demokratické.