Tento polemický příspěvek, který může sloužit i k zamyšlení vedoucích představitelů našeho městského obvodu, se zabývá tématem hrabovské přírody a otázkami pomalu mizející přírody v širším ekologickém kontextu.
V nedávné minulosti byla Hrabová příměstskou převážně zemědělskou obcí s hojnými poli, remízky a zvěří. S rozmachem industrializace a urbanizace se však přirozeně stala okrajovou součástí města. Ještě jedny z prvních leteckých map z 50. let 20. století (http://kontaminace.cenia.cz/) zachycují Hrabovou jako zemědělskou ves s množstvím luk, lesů a především polí po vysušených rybnících (20. léta 20. století). Druhá polovina 20. století a počátek 21. století se nesl v duchu někdy přílišné výstavby průmyslových aj. podniků a rychlé až neuvážené zástavby (haldy, Tajga, průmyslová zóna, autosalony, dálnice D56, Beta), která nebrala v potaz přirozené přírodní prostředí člověka. V Hrabové hrála prim doprava a ekonomika, nikoli pak zdravé ovzduší, klidné zóny se zvěří, louky a lesy nejen k relaxaci a procházkám apod.
Domnívám se, Hrabová by měla myslet také na svou přírodu, neboť jen díky ní je dosud relativně dobrým místem k životu. V případě výstavby na Šídlovci by měla hrát prim zachování a výstavba nových stromů i keřů. Parkoviště by měla být stavěna účelně po bocích domů, ne pod okny či balkóny. Snad by se mohlo také uvažovat o výsadbě jehličnanů (trvalé olistění) či několika málo okrasných květin. Šídlovecké náměstí k tomu přímo vybízí, ale i tam nelze hovořit o dostatku stromů či keřů. Mnoho z nich (borovice kleč, smrky?) bylo pravděpodobně neuváženě odstraněno, aniž by však byly zatím nahrazeny. Část plochy by mohlo být dětské hřiště, část plochy pěkný relaxační park, třeba s prvky arboreta. U parkovacích míst v zelených plochách by se měly využívat zatravňovací dlaždice, jako tomu bylo například u domů Šrobárova 23 a U Kotelny 20.
Jsem potěšen, že se ve Staré Hrabové podařilo odtěžit i poslední zbytky hald. Kolem řeky Ostravice může vzniknout cyklostezka částečně i po obou březích. Kvituji také lávku přes Ostravici, která při výletech zajistí dostatek okruhů a rozličných tras. Rád budu využívat možnosti zastávky a občerstvení ve statku. V místních Hrabovských listech bych se rád také dozvěděl o tématu haldy na Šídlovci, je již odtěžování u konce? Co zde bude? Golfové hřiště? Relaxační park?
Představitelé městského obvodu by také měli myslet na důsledky trvalého hluku na zdraví a kvalitu života obyvatel. Měla by být iniciována výstavba protihlukových stěn podél celé dálnice D56. Hlukové mapy jsou až katastroficky vypovídající. Protihlukové stěny citelně chybí, auta šumí a jdou slyšet po celé Hrabové. Chybějící část stěny na Šídlovci směrem k zastávce Benzina považuji za tristní, tak velká doprava blízko obytných domů odporuje všem limitům.
V Hrabové by měly být zachovány také louky a pole. Louka s náletovými dřevinami a stromy mezi točnou autobusů na Šídlovci a ZŠ Ostrava-Hrabová je také důležitá, jedná se o první a jedinou přirozenou relaxační a klidovou nezastavěnou plochu u Šídlovce. Louka slouží k venčení psů, pozorování hvězd apod. Přes tuto louku by měl vést chodník, který by měl být postaven co nejdříve. Trvale vyšlapaná velká cestička, často zablácená, svědčí o hojném využívání mezi Šídlovcem, zastávkou, školou a Starou Hrabovou. Doufám, že tato plocha nebude zastavěna v souladu s územním plánem, neboť jakákoli zelená plocha je důležitá.
Doufám také, že dojde k zachování přírody podél cyklostezky Domovská. Cyklostezka a pěší zóna, tolik využívaná k procházkám, jízdě na kole apod., by se neměla stát klasickou ulicí s plným provozem, ačkoli k tomu má již všechny předpoklady. Přejezdy aut by se měly omezit na nutné minimum, například užitím červených sloupků. Auta by měla pokračovat po nejbližší cestě směrem na Paskovskou.
Přírodní území, které v Hrabové zůstalo po rybnících, by mělo být zachováno. Dnes je tento významný krajinný prvek do jisté míry zmenšován a omezován. Plocha po rybnících by měla sloužit k procházkám (značené cesty), k zemědělskému využití a jako přírodní hráz k Místecké ulici.
Hrabová by si obecně snad zasloužila i informační „turistické“ tabule, například k problematice rybníků, Šídlovce, školy, fary, kostela, obecního úřadu, kříže, pomníku mistra Jana Husa, rodiště Viléma Závady, k historii hasičů, Sokola, mlýna, Lyčkova statku a dalším. Nevím, proč doposud nebyly instalovány tabule s protisprejerským nátěrem a odolné proti vandalům. Hrabová by si to zasloužila.
Více dostupná by měla být i lokalita Pilíků, evropsky významné lokality. Za naprosté minimum považuji opravenou přístupovou cestu s cykloturistickými značkami apod. Co se týče již dvacet let plánované Prodloužené Mostní, pokud bude skutečně postavena (uznávám, že může pomoci lidem bydlícím u severní větve Paskovské), tak by mělo být pamatováno i na přírodu a krajinu v oblasti, která tam tak hojně slouží k relaxaci po náročné práci či životě. Veliká výsadba izolujících listnatých i jehličnatých stromů plus všude protihlukové zdi by měly být samozřejmostí, pokud zde má vést tranzitní kamionová doprava Snad i malý zalesněný nadchod pro migraci zvěře, třeba i s chodníčkem pro lidi, by neuškodil a nebyl by jistě tak drahý.
K Vašemu článku Martine, lze dodat jediné…
nic víc, nic míň než pravda, souhlasím s Vámi naprosto ve všem.
Bohužel, současná garnitura, pro nezasvěcené konšelé, či radní, vládnoucí tč. v Hrabové na to, obávám se nebude a nechce slyšet. Alternativy nenabízí.
Co se po tom humbuku, který prošel i sdělovacími prostředky, vlastně změnilo? Málo či nic. Obměnil se pouze jeden člen rady a i kdyby chtěl něco změnit váhou své všeobecně uznávané osobnosti, stará garnitura ho převálcuje pohledem.
A nový, zkušený tajemník (a díky za něj), za kterým stojí kvalitní dlouhaletá práce pro obecní blaho jeho rodiště, je v případě Hrabové pouhopouhý zaměstanec problémového obvodu.
Co z toho vyplývá?
Je bezpodmínečně nutné ty nahoře ostražitě hlídat, protože pokud si znovu dovolí to, co předvedli v případě „VNITROBLOKU“
můžeme si za to vlastně „MY SAMI“.
Životní prostředí je věc veřejná
a proto si ho musí chránit sama veřejnost, ne pár lidí, kteří bojují s větrnými mlýny proti přesile technokratů, ekonomických přiživníků a ignorantů a po předem prohraném boji jim zůstane pouze rozčarování a bezmocnost, protože na to zůstali prostě sami.
A v neposlední řadě na ně ještě bezvýznamní hnidopichové ukazují prstem jako na obecního nepřítele.
Co ještě dodat k Vašemu článku?
Je opravdu dobře, že jste na tento problém poukázal a i když na něj nebudou lidé v diskuzi reagovat, třeba se zamyslí a změní do budoucna veřejné mínění.
KÉŽ BY.
Domnívám se, že i hrabovská příroda má svou cenu a je potřeba ji lépe chránit. Hrabová bohužel postupně ztrácí svou devízu. Člověk si uvědomí, že něco má, až když to ztratí.
Dovolím se zeptat…co se MUSÍ udělat pro to, aby se podél Místecké vystavěla protihluková stěna v plné délce?
Požádat obec? Hlavního architekta? Město? Sepsat petici?
Tohle je jiz v reseni. Nebude to presne, ale meril se hluk. Jednalo se o tom jak v komisi vystavby, tak dokonce i na Zastupitelstvu.
Presne to tady bude muset napsat asi Honza Dvorak.
Otázkou je, proč tato protihluková stěna již dávno nestojí.
Otázkou je, proč alespoň toto nebylo jednou z podmínek obvodu pro schválení problematické Prodloužené Mostní – je to přece jen dopravní záležitost a bydlení poloviny obyvatel Hrabové ve zbytečném hluku, kterému by se dalo alespoň částečně zabránit.
A otázkou zůstává, proč po této typické zkušenosti, na kterou si asi nikdy nezvykneme, bude zajištěna proti hluku Prodloužená Mostní.
Bude? A jak přesně?
Co nás Šídlováky v tomto případě může chlácholit, ale určitě ne těšit, že alespoň tento hluk nebudeme na Šídlovci slyšet a pokud přece jen ano, tak jen vzdáleně.
Ta stěna už totiž mohla stát dávno, minimálně 1/4 století, kdy se rozšiřovala Místecká, všechno je to o lidech.
A pokud by někdo namítnul, že ne, že tehdy nebyla politická vůle a prostředí, tak určitě v době, kdy se plánovala průmyslová zóna mohla být jedním z nosných témat, ale ty tehdy byly, počítám, nepřehledné peníze…
Tak hlavně, aby případná protihluková stěna byla technicky řešena betonovými panely (viz např. obchvat Bohumína) a nee zbytečně nákladnými, nepraktickými a pro vandaly vítanými plexiskly (viz zastávky na Jeremenku).
Červenobílé soupky na oddělení dopravy po cyklostezce na ulici Domovská na křížení s Bažnovou ulicí byly zamítnuty členy komise pro neřešitelnost s jejich odemknutím a položením před průchodem pohřebního průvodu. Návrhu osazení značkou zákaz vjezdu ale nic nebrání.
Doufám, že se při přípravách na realizaci Prodloužené Mostní (snad po dokončení Viléma Závady) počítá s protihlukovými stěnami po celé její délce, která má být asi do jednoho kilometru. Ať budou již z betonu či z plexiskla, které je v současnosti více preferováno (větší čerpání dotací), musí tam být, slyšet tranzitní kamionovou dopravu téměř po celé Hrabové, to není terno a zářné zítřky stavby, která má spasit Hrabovou a ulehčit obyvatelům bydlícím podél Paskovské ulice, což je třeba uznat, bydlet na Paskovské ulici bych nechtěl. Postavit tři kilometry protihlukové stěny podél celé Hrabové, a to jen po jedné straně dálnice D56, by nemělo být těžkým úkolem. Proč všude? Protože všude je dálnice slyšet, hučí, šumí a je to nepříjemné. Proč všude u Prodloužené Mostní? Protože bude všude slyšet, hučet, šumět a bude to nepříjemné. V průniku dvou hluků to bude dvojnásob nepříjemné.
Červenobílé sloupky nemusí být na ulici Bažanově, ale měly by být na ulici Domovská. Domovská je cyklostezkou a pěší zónou. Sloupky můžou být kdekoliv po její délce, ale nemusí, pokud je v Hrabové preferována automobilová doprava na Domovské dle koncepce rozvoje Hrabové.