V letošním roce 2016 si připomínáme 120. výročí založení dobrovolného hasičského sboru v Hrabové. Při příležitosti této události vám přinášíme další část textu z publikace 70 let dobrovolné požární ochrany v Hrabové, jež byla vydána roku 1966.
Ostatní dosud zveřejněné díly:
- 120. výročí založení hasičského sboru, první část
- 120. výročí založení hasičského sboru, druhá část
- 120. výročí založení hasičského sboru, třetí část
Založení sboru dobrovolných hasičů v Hrabové
V roce 1891 byl dosazen na hraboskou školu učitel Jindřich Dohnal. Byl to nadšený a horlivý propagátor hasičské myšlenky. Brzy po seznámení s občany snažil se založit sbor dobrovolných hasičů. Požádal o pomoc odborného učitele Rudolfa Ludwiga z Ostravy, zakladatele župní jednoty hasičské na severovýchodní Moravě.
Ten doporučuje paskovskémnu sboru dobrovolných hasičů, dopisem ze dne 18. 3. 1892, aby propůjčil jednací řád a stanovy pro nově se zakládající sbor v Hrabové. Po tomto datu se dostavilo na svolanou schůzi občanstva do hostince Sigmunda Turadta, několik členů z paskovského sboru, k projednání ustavení sboru v Hrabové.
Mladý, 23letý učitel Dohnal dovedl zapálit nadšením přítomné občany, pro myšlenku, která je založena na vznešených zásadách lidskosti, lásky k bližnímu, chránit jeho majetek, hodnoty společnosti a životy, proti dravým živlům, ohně a vody, vychovávat a vést občany ke kázni, odpovědnosti a opatrnosti před požárem.
Občané se hlásili do nového sboru. Dokonce zaplatili tzv. vstupné a příspěvky. Pan učitel kupil trubky a začal cvičit trubače. Tehdejší členové obecního výboru však nebyli nijak příznivě naklonění založení sboru, protože měli obavy, že obci vzniknou zvýšené výdaje, spojené s vybavením sboru. Domnívali se, že stará stříkačka postačí pro zásahy, v případě požáru a stanovy sboru, které vypracovali zakládající nadšenci hasičské myšlenky, nepodepsali: C. a K. místodržitelství poslalo stanovy zpět neschválené a nadšení občanů i pana učitele Dohnala, na nějaký čas pohaslo.
V roce 1894 byl zvolen starostou obce pan Rudolf Držonka, rolník, který zřízení sboru přál a také se o něj zasazoval. Avšak propagátor a organizátor, učitel Dohnal, byl v roce 1895 přeložen do Hrabůvky, kde v dubnu 1896 zakládá hasičský sbor. V té době představitelé obce, spolu s hrabovskými občany usilovně pracovali na založení sboru. Byly vypůjčeny a psány vzorové stanovy, které byly dne 19. června 1896 c. a k. místodržitelstvím v Brně schváleny.
Na den 5. července byla svolána ustavující členská schůze do hostince paní Marie Černé. Na této schůzi se přihlásilo 53 občanů za členy dobrovolného hasičského sboru v Hrabové. K přítomným promluvil o ušlechtilosti spolku dobrovolných hasičů pan odborný učitel Rudolf Ludwig z Moravské Ostravy. Ve svém projevu zdůraznil, »že hasičské sbory jsou zakládány na krásných humánních myšlenkách, nejen za účelem hasit a chránit majetek bližního, ale také vzdělávání a ušlechtování mysli a srdce a tím krocení zlých našich náruživostí. Do spolku ať vstupují členové vždycky jak v přítomnosti, tak i v budoucnu, ne pro lesk a slávu, ale s přesvědčením, láskou, vědomí si svých povinností. Jenom tak může spolek vzkvétat a rozvíjet činnost ve prospěch celé společnosti«. Po jeho povzbudivých slovech bylo přikročeno k volbě prvního výboru dobrovolného hasičského sboru v Hrabové.
Předsedou byl zvolen Rudolf Držonka, rolník a starosta obce.
Jednatelem — František Vaněk, učitel.
Pokladníkem — František Bartoník, nadučitel.
Náčelníkem — Jan Vogt, mlynář.
1. zástupcem náčelníka — Jan Šebesta, hutník.
2. zástupcem náčelníka — František Břenek — úředník.
Zbrojířem — Inocenc Raška — zámečník.
Členové výboru byli — František Piskoř — rolník a Jan Krautwurst obchodník.
V době založení sboru bylo v Hrabové 140 domovních čísel a 1550 občanů. Od obce převzal sbor starou stříkačku a skladiště. Ve výborové schůzi dne 11. července, bylo ujednáno zakoupit novou stříkačku s příslušenstvím a výzbroj pro 65 členů v celkové hodnotě 1853 zlatých. 19. července bylo provedeno první cvičení. 2. srpna dodala firma R. A. Smékal v Čechách u Prostějova novou stříkačku.
Jelikož sbor neměl dostatek peněz v hotovosti, kupovalo se na dluh a platilo se směnkami. Funkcionáři převzali na sebe velkou odpovědnost řízením sboru a navíc jako ručitelé směnečných dluhů. K zajištění finančních prostředků pořádal sbor různé slavnosti, taneční zábavy, posílal žádosti o podporu zámožným mecenášům, pojištovnám, průmyslovým závodům apod. Konala se sbírka u našich občanů a tu je třeba říci, že občané, vesměs chudí dělníci a drobní rolníci, neváhali přispět peněžním obnosem na zařízení, které mělo sloužit k výcviku členů sboru a pomáhat likvidovat nežádoucí živel, jakým byly a dosud jsou požáry a povodně.
Přes všechny hospodářské a také některé organizacní potíže vzrůstal a zoceloval se sbor v plnění základní myšlenky díky dobrovolné kázni všech členů. Práce výboru nebyla nijak snadná. Nebylo místnosti pro pořádání schůzí a přednášek, proto se výbor usnesl, konat schůze výborové, členské i pořádání tanečních zábav, vždy u jiného hostinského. Tehdy byly v Hrabové 4 hostince u Černých, Turadta, Süssera a Rozehnala. Výzbroj a výstroj členská byla uložena ve světničce v hostinci paní Marie Černé. Koně pro přípřež ku stříkačce se uvolnili zapůjčovat rolníci: Ludvík Staněk, Jan Chlupatý, František Lyčka, Marie Černá a rovněž velitel sboru Jan Vogt. Bylo dohodnuto zaplatit poplatek za koně 5 zlatých za výjezd k požáru mimo obec a v obci 3 zlaté, z pokladny sboru. Tito rolníci však většinou poplatek věnovali sboru. Rovněž tak v pozdější době rolníci Jan Piskoř, Rudolf a Ludvík Černý, Josef Kroček a Jan Sýkora nepožadovali poplatek.
