Již jsem informoval, že 7. ledna Komise výstavby, dopravy a ekologie doporučila řešit prostory pro kulturu stavbou nového kulturního domu.
Důvodem je to, že novostavba na obecním pozemku bude podstatně levnější než odkup Lípy a její rekonstrukce, v optimistickém odhadu by mohly být náklady až poloviční. Přitom by bylo novostavbu možno lépe přizpůsobit kulturním potřebám obvodu.
Následně komise dohodla na 2. února exkursi do Paskova, kde město obdobné velikosti jako Hrabová vlastní a provozuje kulturní dům (oficiální název Komunitní centrum Paskov, lidově „sokolovna“). V Paskově se nám věnoval osobně pan starosta a řekl nám spoustu informací i dobrých rad z praxe, z nichž nejvýznamnější byla skutečnost, že díky příjmu z pronájmu nekuřácké pizzerie nemusí obec provoz kulturního domu vůbec dotovat.
Komise se 4. února znovu zabývala stavbou nového kulturního domu. Potvrdila svůj závěr z předchozího jednání a po zvážení všech možných lokalit jsme doporučili realizovat stavbu kulturního domu západně od Úřadu městského obvodu, a to tak aby v blízkosti ulice Bažanovy byla nekuřácká restaurace – cukrárna, kterou by mohli využívat lidé procházející se či projíždějící se na kole po Domovské. Za ní by pak byl sál, klubovna, zázemí a také pošta, čímž by se uvolnily prostoru pro úřad, který po převzetí bytové agendy již prostorově nestačí.
K diskusi je také to, zda by do nového kulturního domu neměla být přemístěna také knihovna, což by sice zvýšilo prostorové nároky, ale na druhé straně umožnilo prodej tzv. kulturního střediska na Šídlovci.
Předpokládáme, že v prostoru za úřadem by došlo také k rozšíření parkoviště a k celkové estetické úpravě venkovního prostoru.
Dobrý den, s velkou radostí a vděkem sleduji aktivní přístup Komise výstavby a nejen této komise, v řešení kulturního stánku v Hrabové. Také velmi oceňuji nápad poradit se a využít zkušenosti v městě Paskov. Tam tuto situaci velmi dobře znám, protože se tam dlouhá léta podílím na kulturním a pohybovém dění. Chtěla bych podotknout, že Paskov má kromě tohoto krásného, renovovaného KC ještě několik jiných sálů a prostor a všechny jsou využity. Do jaké míry jsou rentabilní nemohu posoudit. Je to krásný kinosál a současně divadelní sál Panorama, sál nad Zámeckou krčmou,Orlovna(bude se rušit) prostory na zámku(renovuje se)a samotný zámecký park vhodný na mnohé akce. Paskov by měl být pro nás tedy velkou inspirací i co se týče návštěvnosti kulturních, sportovních a dalších společenských akcí. A ještě malinká připomínka- nebude se uvažovat, pokud bude schválena myšlenka zřízení kulturního centra v Hrabové za úřadem, o vybudování zastávky MHD v blízkosti tohoto místa? Velmi by to prospělo dostupnosti méně mobilním občanům i co se úřadu, ev.knihovny a pošty týče.
Paskovské kino rentabilní není – je to jiný objekt. Pokud se týká zastávky MHD, tak toto zatím nikdy nikdo nenavrhl, ale prostorově by se asi její záliv v tom místě nikam nevešel.
Kina v dnešní době nebudou rentabilní,ale promítání pro děti v novém KD,bude určitě záslužnou činností. Cena souboru krátkých filmů je velmi atraktivní.Doufám, že se s tímto bude počítat.Neboť se této přípravy pro promítání dá využít pro přednášky,cestopisy,outdorové“ filmy atp.
Příležitostné kino by se mi líbilo také, proto jsme se na to při exkursi v Paskově ptali, ale sám paskovský starosta nám to rozmlouval, protože jeho technologie vyjde na půl miliónu korun a návštěvnost je velmi slabá.
Kino jsem nemyslel,ale to je na osobní setkání…Půl miliónu je při digitalizaci a to samozřejmě nemůže být rentabilní,viz „vyhozené“ peníze ve Vratimově.
Stačil by dataprojektor s notebookem, existuje možnost, že se dataprojektor spouští a zajíždí do podhledu, stropu. Navíc je to skvělý pomocník na prezentace, dal by se využít při zastupitelstvu, komisích, kdy mi příjde, že se bavíme v některých případech každý o něčem jiném.
Přesně definováno…
Dobrý den, myšlenka výstavby kulturního domu se mi moc líbí a rozhodně ji velice podporuji. Nicméně z celého srdce doufám, že se neuchytí myšlenka přestěhování knihovny. Knihovna je nyní velice strategicky umístěna poblíž školy, školky a domu s pečovatelskou péčí pro seniory, což jsou podle mě ty části obyvatelstva, které tuto instituci využívají nejvíce. Zároveň na Šídlovci aktuálně bydlí nejvíce obyvatel Hrabové, kteří knihovnu určitě také hojně využívají. Co by navíc mělo v uprázdněných prostorách vzniknout? Další hospoda?
Musím Vás trochu poopravit, na Šídlovci aktuálně nebydlí největší počet obyvatel Hrabové a poměrově dále ztrácí. Prostory stávající knihovny nejsou aktuálně nejideálnější. Jediné co je téměř jisté je, že by v uvolněných prostorách nevznikla hospoda. Byla by to věc na další zkoumání a průzkum, co by si samotní obyvatelé Šídlovce přáli. Já osobně bych se nebránil ani demolici budovy a dobudování parku, zeleň se nemusí stále jen ubírat. Ono ta budova knihovny je z architektonického pohledu takový vřed na tváři Šídlovce a park tam zapadne mnohem lépe. Je dobré si uvědomit, že čím multifunkčnější a tím pádem více využívaný nový kulturní dům bude, tím bude snadnější financovat náklady na jeho provoz.
Děkuji za podporu návrhu. Docela mně nadchl návrh pana Slavíka na název Kulturní dům Viléma Závady. Přestěhování knihovny byla jen úvaha jak snížit provozní náklady obvodu, aby pak nemusel vytápět a udržovat tolik budov. Komise to nechala otevřené a diskutována byla i možnost umístit ji do budovy školy, kde jsou volné prostory. Rozhodnutí o knihovně nechce činit naše komise a měli by o tom diskutovat jiní, mj. její uživatelé. Určitě jsme nepočítali s přeměnou knihovny na hospodu, spíše jsme uvažovali o prodeji nějaké firmě, která by si tam mohla udělat své sídlo. Demolice by nebyla řešením učiněným s péčí řádného hospodáře, neboť by obvod nejen nevydělal za prodej budovy, ale ještě by musel platit náklady na její demolici.
Chovat se s péčí řádného hospodáře neznamená vydělávat za každou cenu. S touto Vaší logikou nemá cenu stavět ani kulturní dům, protože nejen že bude stát fůru peněz, ale nikdy si s největší pravděpodobností na svůj provoz nevydělá a obvod ještě bude muset doplácet náklady na jeho provoz. Správný hospodář opečovává svěřený majetek a činí kroky v zájmu toho, v čí prospěch opečovává. Demolice není samoúčelná, obzvlášťě, když se zváží nutné náklady na případnou další nutnou rekonstrukci budovy a její údržbu. Nepopíratelné by bylo i zlepšení životního prostředí obyvatel Šídlovce. Správný hospodář nejen buduje, ale s rozumem i boří. Neexistují totiž pouze krátkodobé strategie, jak je u nás v tomto našem městském obvodě běžné, ale mnohem důležitější jsou dlouhodobé strategie a koncepce. Takže prodejte budovu nějaké firmě a pak s údivem pozorujte, až bude ta firma chtít nakládat se svým majetkem výdělečným způsobem, příliš nedbaje zájmů okolních obyvatel.
Podstatný rozdíl je v tom, že prostor pro kulturu potřebujeme nezbytně. Další využití prodávané budovy se dá ošetřit v kupní smlouvě, není potřeba již nyní strašit okolobydlící.
Úřad do této chvíle spolehlivě dokazoval, jak umí smluvně ošetřit zájmy své a potažmo zájmy občanů. Vy jste opravdu komik.
Ale věřme, že jsme se o změny na úřadě nesnažili zbytečně – vždyť máme tajemníka, který má bohaté zkušenosti. A snad už více lidí pochopilo, že takovouto smlouvu musí vidět dobrý právník.
Prodej ani náhodou, prodáno už tu máme díky minulým vedením skoro vše. Soukromník by byl schopný si tam pověsit i červenou lucerničku.
Jen pokud bychom mu to umožnili.
Mně osobně by se do agiťáku nejvíce líbilo přestěhování zmíněné pošty.
Plusem je jednoznačně umístění v centru obce s dostupností MHD včetně očekávaných parkovacích míst plánovaného parkoviště.
Báječným doplňkem pošty by byl konečně i bankomat.
Knihovna by zde zůstala taky, prostor pro cvičení dětí by se přestěhoval do nového kulturáku (ten by s tím počítal).
To se tady člověk dovídá věcí: na Šídlovci žije nejvíce lidí, nyní že Šídlovec je centrum obce. Analogicky centrem Prahy je Jižní město? Zajímalo by mne, dle jakého klíče jste rozklíčoval Šídlovec centrem, protože podle hustoty obyvatel na m2 se centrum obvykle neodvozuje.
Na Šídlovci žije přesně 44% obyvatel, bez Žižkova, Závodí a Staré Hrabové. Řekl bych, že centrum obce se odvozuje od historicky nejstarších částí s velkým výskytem veřejných budov a institucí. Za odvěké centrum obce považuji de facto uliční náves u zastávky Kostelík s obchodem, kostelem, farou, hasičárnou, býv. fojtstvím atd. Za centrum místní části Šídlovec pak ulici Příborskou, která vytváří náměstí s obchodem a prozatím zničeným parkem.
Kulturní dům u obecního úřadu by mi vyhovoval, pošta by tam měla být taky a rozhodně větší, jednou jsem na naší poště čekal i půl hodiny, nevím, proč dávno nebyla rozšířena či proč vždy alespoň nepracují dvě pracovnice, bankomat je dobrý nápad (jen jaké banky?).
Knihovnu bych nechal v současných prostorech, jen by se tam mohla trochu rozšířit, blízkost školy i MHD je nespornou výhodou, hustota obyvatel také, velké parkoviště také. Mnoho dětí chodí ze školy do knihovny a pak na MHD či domů na Šídlovec, k obecnímu úřadu by nikdo nešel/nejel. Zastávka MHD poblíž obecního úřadu by asi také nešla, nejsou na to prostory plus v okolí současné zastávky Kostelík bydlí desetkrát až dvacetkrát více lidí než u obecního úřadu a je tam základ obce – obchod, hasič, restaurace, takže by to bylo nesmyslné.
Hrabová má nevýhodné rozměry, je moc dlouhá.
Doufám, že tyto komentáře jsou přínosem pro zřizovatele nového kulturního stánku. V každém příspěvku je kus pravdy a teď je nesnadným úkolem najít nejpřijatelnější řešení. Ideální řešení totiž neexistuje. Já bych se stále přimlouvala ,pokud bude nový „kulturák“ za obecním úřadem, o zřízení nové zastávky MHD poblíž tohoto objektu. Ikdyž se nyní zdá, že toto řešení není technicky možné. Dále bych chtěla upozornit na fakt, že většina obyvatel Hrabové si neuvědomuje, že každé kulturní centrum musí být dotováno. Tak to funguje ve všech obcích- kultura, sport, spolky, atd. si většinou na sebe nevydělají. Už teď slyším kritické hlasy: „tolik peněz to bude stát, neměly by se investovat někde jinde?“ Já si to samozřejmě nemyslím, podílím se na kultuře v obci s divadlem pro děti jako Divadlo tety Chechtalíny a snažím se rozhýbat místní obyvatele v pohybových, tanečních a rehabilitačních kurzech od malých dětí, přes ženy až po seniory. Takže z mého pohledu je zřízení důstojného a vyhovujícího kulturního stánku nezbytností(samozřejmě ne kvůli mým aktivitám).Ale mnohým lidem se třeba zdá tato investice nežádoucí. Proto bych asi předem zvýšila osvětu a maximální informovanost obyvatel, možná i referendum, ikdyž toto je věc velice sporná.
Za první odstavec velice děkuji.
Co se týče druhého odstavce, myslím, že problémy s frontami na poštách jsou celorepublikovým problémem, stejně jako zavřená okénka bez ohledu na délku fronty. Nafouknutí prostor pošty a přidání okének by asi nepomohlo. Problém je počet zaměstnanců a pošta je jedna z firem, na které těžce dopadlo elektronické zasílání zpráv a zvýšení počtu zaměstnanců na všech poštách by tato organizace asi ekonomicky neustála. Tato služba zrozena za Rakousko-Uherska se dnes těžce a dýchavičně ekonomicky potýká s moderní dobou a v blízké budoucnosti se dozajista nevyhne transformaci ve společnost úplně jiného typu.
Dalším, ještě starším artefaktem jsou knihovny. I na ně moderní komunikační elektronická doba tvrdě dopadá. Je pravda, že spousty dětí chodí ze školy do knihovny, ale v drtivé většině proto, aby si tam zahrály na playstationu. V žádném případě nechci rozporovat, že tam to zařízení je, protože i kdyby to přitáhlo ke knihám byť jediné dítě, které podlehne kouzlu knih při čekání ve frontě na hru, tak se to zařízení bohatě vyplatilo. Bylo by dobré, kdyby v knihovně bylo více jednoúčelových počítačů připojených k síti, ne pro děti, ale zejména pro seniory, kteří by často rádi dozajista uvítali radu či pomoc od obsluhy v knihovně s pro ně záludným internetem. Velkou ranou pro knihovny jsou i elektronické čtečky knih, které z knihoven odvádějí i vášnivé čtenáře. Čtení ze čteček s elektronickým inkoustem je pohodlné, plně srovnatelné se čtením z knih a na rozdíl od nich je i komfortnější. Jediné o co je člověk ochuzen je vůně papíru a pocit z jeho šustění, kvůli kterým někteří zůstávají věrni papírovým knihám. Když pominu knižní pirátství, lze i legální cestou elektronickou knihu snadno zakoupit a během chvilky knihu v pohodlí domova číst a nechat se jí vtáhnout do jejího imaginárního světa, či vstřebávat fakta a poznatky naučných knih. Rozvíjí se i systém půjčoven elektronických knih, přestože je nepoměrně dražší než půjčování v systému veřejných knihoven. Dá se očekávat, že pokud by půjčování v systému veřejných elektronických knihoven zastřešil v budoucnu stát a za symbolický poplatek by čtenář pohodlně získal časově omezený přístup ke knihám, které již nejsou v prodeji, nebo od jejich vydání uběhla nějaká doba, čekala by stávající knihovny nutnost obrovské transformace. Každopádně se domnívám, že navzdory všem transformacím by veřejné knihovny s přístupem k papírovým knihám měly být zachovány. I když do budoucna lze očekávat drastický pokles vydávaných papírových knih na úkor elektronických a tím i omezení toho, co lze v knihovnách půjčovat.
Co se týče délky Hrabové, nejsme mezi obcemi až tak velká výjimka, neobvyklé je pouze to, že se jeden rybník proměnil v sídliště a zahustil nás na jednom konci.
Šídlovec coby centrum obce vnímám pocitově.
Samozřejmě jak p. Slepička vnímá okolí kostelíka centrem obce po stránce kulturní – s tím zcela souhlasím a kulturák si zaslouží vznešené umístění mimo zástavbu činžáků Šídlovce v kontextu zasazení do přírody v blízkosti radnice.
Já vnímám Sídlovec po stránce občanské.
Je zde škola, dvě školky, dětský domov, doktoři, zubař, masáže, čistírna, 3 obchody, 3 restaurace, dočasně měšťáci, kadeřnictví, atd. atd. atd.
Pošta může být „logickým“ doplněním služeb lidem, kteří (44%) žijí na mnohem menším plácku než ostatní z „roztahané“ střední, jižní a západní části Hrabové.
Řeknu to jednoduše, obyvatelé ostatních částí Hrabové stejně na poštu jezdí autem, takže zajížďkou na Šídlovec si nepohorší, nicméně si polepší všichni ti, kteří ze Šídlovce na současnou pozici chodí pěšky.
Ohledně umístění pošty by nebyla od věci anketa mezi lidmi.
Vaše zdůvodnění respektuji.
Jediným problémem s poštou na Šídlovci je pravděpodobný problém s parkováním poblíž objektu. Poblíž stávající pošty není problém zaparkovat v kteroukoliv denní dobu a člověk nemusí jít s často těžkými balíky přes půl Šídlovce.
Dalším úskalím vidím to, že je vhodné zajistit v kulturním domě příjmy z veřejných služeb k jeho financování. Kvalitní restaurace, pošta, knihovna, to jsou dle mého mínění hlavní adepti na ulehčení financování. Od ochotníků a dalších zájmových činností financování nelze očekávat a toto očekávání by bylo, dle mého mínění, i nežádoucí, protože tyto činnosti jsou v zájmu obce a tato by je měla podporovat. Je celospolečenským zájmem aby občané provozovali v co největší míře zájmové činnosti, stejně jako je celospolečenským zájmem, aby lidé v co největší míře četli a vzdělávali se.
Osobně tedy proti poště na Šídlovci nic nemám, obzvláště pokud budou poblíž místa k časově omezenému parkovaní kupříkladu na půl hodiny v době od 9:00 do 17:00 ve všední dny. Ale je nutno mít na paměti i jiná hlediska.
A park by tam pasoval stejně nejlépe 🙂
Rozumně řešený park by byl bezva (a mohl by se jmenovat třeba Janhubův), nicméně spíš uvítám poštu.
Parkování je nasnadě…má se budovat parkoviště podél celé pětatřicítky a DSP a hned zkraje není nic jednoduššího než pár rezervé míst během pracovní doby pošty. Beztak zeje parkoviště během pracovního dne způlky prázdné už teď. Takže parkování OK.
Nápad využít kulturní středisko pro poštu i knihovnu je varianta dosud nikým nevyřčená a rozhodně stojí za zaznamenání a úvahu, nejen proto, že bychom se nemuseli přít, zda tam bude červená lucerna či ne. Budovu bychom sice neušetřili, ale výhodou je to, že tím pádem by zase stavba kulturního domu mohla být levnější. Pěší dostupnost pošty by se pro více lidí zlepšila, zastávka MHD je přímo za objektem a parkoviště přímo před ním, bude se rozšiřovat a díky momentálně schválené redukci bude mít i kapacitní rezervu pro následné rozšíření. Ale rozhodování o tomto musí proběhnout v širším fóru, kde zazní třeba i jiné argumenty.