Pamětní kniha Hrabové – pokračování č. 20

Rok 1898

18.8. V den narozenin Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. zasazeny byly na oslavu jeho 50-ti letého panování 4 lípy mezi hasišským skladištěm a starou lípou za účasti školních dětí, obecního výboru a zástupců spolků.

Rok 1906

14.4. Zastřelen byl četnický strážmistr František Janhuba mladíkem Břenkem na cestě od Hrabové k samotě Adámkově.

Břenek byl sveden k tomuto činu špatnou četbou. Dr. Antonín Glos, vyšetřující soudce u sborového soudu novojičínského píše o něm ve spise „Ze starých i nových zápisů soudních“: „Vrah četnického strážmistra Janhuby v Hrabové čítával pilně vedle sensačních krváků i jinak výborného Edgarda Allana Poe, tvůrce analytického kriminálního románu a kopíroval také věrně episodu z pověstného románu o Rinaldim“.
Podařilo se mu odjet do Ameriky, ale tam byl zadržen a eskortován zpět. Odsouzen byl do vězení na 15 let, při amnestii mu však bylo několik let prominuto. Nyní jest chauferem v Americe. Na místě vraždy postaven byl pomník s německým nápisem. Když po válce byl neznámým pachatelem tento pomník shozen, byl na něm vytesán nápis český.

Rok 1907

Po založení německé školy spolkem „Schulvereinem“ nastaly v Hrabové národnostní třenice, které přenášely se i mezi děti školní a měly odezvu i ve zprávách časopiseckých. Proti řídícímu učiteli Frant. Bartoníkovi psal „Ostrauer Tagblatt“ dne 20. 10. 1905.

Naproti tomu dne 5. 1. 1906 uveřejněna byla v časopise „Ostravský denník“ báseň o „Schulvereinu“ v Hrabové.

O okresních volbách v Hrabové a německém nátlaku při nich uveřejněn byl článek v časopise „Ostravský denník“.

Rok 1910

2. 10. konal ingenieur Warchalowski ukázkové lety na aeropláně nad Hrabovou. Místo k vzletu upraveno bylo na poli mezi hřbitovem a obecní cestou k Žižkovu. Vzletěl několikkrá velmi zdařile. Letu přihlíželo mnoho obyvatelstva jak z Hrabové, okolních obcí, Vítkovic a Mor. Ostravy, tak z dalekého okolí. Původně měl přijeti s letadlem ingenieur Čihák z Pardubic.

Rok 1912

24. 1. Pod žákem 4. třídy zdejší obecné školy, Karlem Šokalou, probořil se při klouzání led na nové struze, jež vybedněna deskami u mostu na pozemku Jana Piskoře. Ostatní chlapci, kteří se klouzali s ním dříve již odešli domů, takže nikdo nebyl přítomen. Chlapec stržen byl proudem po hladkých deskách pod led a utopil se.

1. 2. Do Hrabůvky přijel nový farář Svára, který jest prvním knězem po odfaření od Hrabové.

5. 2. Po prvé byl uveden v činnost „polévkový ústav“, tj. stravování chudobné školní mládeže. Vydržoval jej místní haléřový spolek. Vařila Františka Kolichová v obecním chudobinci, kdež bydlela.

7. 2. Odstěhoval se z Hrabové farář Antonín Mohapl.

21. 3. Zaveden byl do Hrabové první telefon, a sice na c.k. četnickou stanici do budovy rolníka Ličky číslo 163 (výminek).

25. 3. Projela Hrabovou automobilová stříkačka vítkovického závodního hasišského sboru. Projížděli s ní okolí, aby shlédli terén a v čas požáru aby mohli co nejrychleji při hašení vypomoci. Jízdy súčastnili se za sbor dobrovolných hasišů v Hrabové Jan Vogt, starosta sboru a Jan Piskoř, náčelník sboru.

6. 4. Ke „Vzkříšení“ pozval kaplan Josef Herodek obecní zastupitelstvo. Zúčastnili se jen někteří, jako: starosta L. Staněk a první radní Jan Chlupatý. Před tím byl obecní výbor ve stálém sporu s farářem Mohaplem.

7. 4. V noci ze 6. 4. na 7. 4. nastal velký vichr. Smetl střechu z domu paní Marie Černé číslo 188 (stará hospoda). Po prudkém lijáku řeka Ostravice se silně rozlila.

9. 5. Nastoupil v Hrabové nový farář Josef Řezáč a kooperátor Herodek se odstěhoval. Oficielního uvítání nebylo žádného, jen Inocenc Raška s několika ženami a dětmi na hranici obce několika slovy ho uvítali.

29. – 30. 6. Z Hrabové súčastnilo se mnoho Sokolů prvního všesokolského sletu v Praze.

3. 7. Řeka Ostravice opět se rozvodnila. Rolníkům nadělala velké škody, lávku do Vratimova pobořila. Byla to největší povodeň od r. 1880.

4. 9. Nalezen byl v Hrabové utopenec, který utonul při povodni někde u Frýdku.

25.-26. 9. „Hospodyňská besídka“ uspořádala výstavu ovoce. Vystaveny byly velmi krásné a cenné druhy ovoce. Výstavu navštívilo asi 600 lidí, oksesní hejtman šlechtic Gescheidler, poslanec Staněk, učitelský sbor ze Zábřeha a hospodářská škola z Vítkovic. Tato výstava byla vzpruhou k intensivnějšímu pěstování a zušlechťování ovocného stromoví.

7. 11. Řídící učitel František Bartoník slavil 30-ti leté působení v Hrabové.

Rok 1913

2. 3. Farář Řezáč oznamoval z kazatelny, kolik peněz bylo vybráno na stavbu nového kostela v Hrabové. Z toho 28. 000 K jest uloženo, za 5. 000 K byl koupen los. Na hlavní oltář jest vybráno 1. 700 K.

3. 3. Započata byla částečnán regulace Ostravice v Hrabové.

11. 4. Po krásném a teplém počasí v březnu padal 11. – 13. dubna sníh a silně mrzlo, takže některé vypučené stromy pomrzly.

18. 5. Obecní výbor se usnesl nazvati část obce při silnici k Nové Bělé „Osada Žižkov“.

26. 5. Počal stavěti první hrobku na novém hřbitově Ludvík Staněk. Sám pomáhal při vykopávání hlíny.

1. 7. – 17. 7. Řeka Ostravice se rozvodnila, nadělala mnoho škod. Lávka byla znovu zbořena a následkem dlouho trvající povodně nemohla být opravena. Město Paskov bylo pod vodou. V Hrabové nadělala velká voda mnoho škod, strhala a odnesla břehy v některých místech v šíři několika metrů, čímž kamenec se ještě více rozšířil.

18. 8. Řeka Ostravice se opět rozvodnila a nově zbudovanou lávku opět rozbořila.

8. 9. Dohotovena byla lávka přes řeku Ostravici.

10. 10. Konala se komise na regulování řeky Ostravice.

16. 11. Zdejší farář podal návrh na stavbu nového kostela, který podporoval také starosta Ludvík Staněk.

13. 12. Prohlášen byl zdejší rodák Josef Adámek na universitě Karlo – Ferdinandově za doktora lékařské vědy.

Rok 1914

Provedeny byly obecní volby

Zvoleni byli za III. sbor:
Hanzelka František, Závada Karel, Folta František, Žáček Vincenc, Homola Vincenc, Malucha Karel, Frýdecký Ferdinand, Adámek Antonín.

Zvoleni byli za II. sbor:
Staněk Ludvík, Lička František, Vogt Jan, Gerolt Karel, Kudělka Josef, Chlupatý Jan, Borovec Rudolf, Němčanský Bohumil.

Zvoleni byli za I. sbor:
Kaloč František, Černý Rudolf, Sýkora Jan, Dvorský Felix, Slíva Felix, Němec Štěpán, Bartoník František, Piskoř Jan.

Za náhradníky byli zvoleni:
Za III. sbor: Hulín Čeněk, Olšanský Vojtěch, Demel Josef, Černík Inocenc.
Za II. sbor: Chlupatý Jan mladší, Černý Ludvík, Kovařík Antonín, Folta Ludvík.
Za I. sbor: Pajorek Josef, Raška Inocenc, Nováček Josef, Řeha Arnošt.

8. 2. Starostou byl zvolen Adámek Antonín, prvním radním Jan Piskoř, druhým radním Liška František.

Bývalý starosta Ludvík Staněk odstoupil. Byl starostou od r. 1881, a to krom dvou období, kdy byl starostou R. Džonka a F. Pajorek. V obecním výboru byl L. Staněk od r. 1879.

12. 2. O obecních volbách v Hrabové byl zveřejněn článek v časopise „Svornost“.

14. 4. Místní Hospodářská besídka uspořádala s doktorem techniky Tichým z Přerova na pozemku Rudolfa Černého „Na Slíně“ za přítomnosti asi 600 osob z celého okresu pokus odvodňování výbuchy pomocí Pilsových amonálových nábojů ve hloubce 2 – 4 metrů. Jelikož zde není proudů spodních vod, pokus se neosvědčil. Za to byl však předseda Besídky a obecní starosta A. Adámek s doktorem Tichým po celé dva následující roky stíhán podle zákona proti anarchistům a od hrozícího žaláře je osvobodila až amnestie v roku 1916. Od útrat spojených s obhajobou však nikoliv.

2. 5. Bartoník Bohuslav, syn zdejšího řídícího učitele byl prohlášen na univerzitě Karlo – Ferdinandově v Praze doktorem práv.

19. 7. Konalo se veřejné cvičení sokolské župy moravsko-slezské v Hrabové. Účast byla obrovská – asi 4. 000 lidí. V té době počaly však řádit nespokojené živly. Jednoty sokolské z Vítkovic, Mar. Hor a Mor. Ostravy byly jimi na cestě na seřadiště u Českého domu ve Vítkovicích přepadávány. Policie musela Sokolům zjednávati volný průchod ulicemi. Na zpáteční cestě byli Sokolové opět přepadáváni. Demonstrace různé trvaly několik dnů, takže bylo povoláno vojsko ke sjednání pořádku.

1. 8. Vyvěšeny byly mobilisační vyhlášky. Započala válka.

20. 8. Zaveden byl telefon do nové školní budovy učiteli Štěpánu Němcovi.