Pamětní kniha Hrabové – pokračování č. 24

30.9. Starostou zvolen: Lud. Duhan, I. náměstkem: Černík Inocenc, II. náměstkem: František Lička.

6.10. Odbývalo se biřmování v Hrabové. Provedl světící biskup Dr. Viesnar. Přijel den před tím večer a po biřmování zase večer odjel. K uvítání dostavilo se několik kněží z okolí.

6.10. Hasičský sbor chtěl právě konati své cvičení, když ve Vel. Kunčicích vypukl oheň. Jeli tedy ku požáru a byli tam první.

16.10. Mezi Ratimovem a Paskovem srazily se vlaky o 1/4 11. hod. dopoledne za nejprudší jízdy při ohbí trati. Z Hrabové raněn byl při této katastrofě obchodní cestující Vojtěch Procházka těžce, Fr. Hrabovská ze Žižkova č. 193 lehce, Kateřina Sládečková utrpěla otřes nervů. Zpráva o tom uzveřejněna v “Časopise čsl. obce učitelské” dne 27.3. 1924.

18.10. Žádosti Rzehy Ernesta a spol. v Hrabové o připojení Závodí k Ratimovu a tím o změnu hranic obcí Hrabová u Vítkovic – Ratimov, a tím také o změnu hranic okresů moravsko-ostravského a frýdeckého a hranic Moravy a Slezska – ministerská rada nevyhověla, poněvadž pro toto opatření není toho času zvláště závažných důvodů.

31.10. K stavbě “Husova sboru” vozil zdarma štěrk a písek z kamence Jan Piskoř. Na stavbu dohlížel Teofil Míček, předseda sboru starších v Hrabové.

2.11. Nastoupil službu k poště p. Pazourek. Němcová Milada, která byla poštmistrovou od založení pošty v Hrabové, přeložena byla na poštovní úřad Ostrava II.

3.11. Zemřel dřívější dlouholetý starosta obce Ludvík Staněk. Staněk se přiženil do Hrabové v roce 1876 na grunt č. 35 (Velký) z rodiny Staňků z Vítkovic. Jeho otec byl předposlední český starosta ve Vítkovicích. Byl to člověk na svou dobu vzdělaný a neobyčejně podnikavý. Statek za krátko zvelebil na stupeň vzorný a burcoval rolnictvo k práci a pokroku svým sugestivním způsobem sjednával porozumění pro své plány na obrodu obce. Měl mnoho nepřátel, ale překážky činily mu radost. Jako starosta obce a předseda starostenského sboru hájil zájmy venkovských obcí a především zájem národní. Byl spoluzakladatelem “Národního domu” v Mor. Ostravě, “Českého domu” ve Vítkovicích, Českého akc. pivovaru v Mor. Ostravě, konsumního spolku “Vzájemnosti” jehož filiálku do Hrabové zavedl. S řídícím učitelem Bartoníkem se navzájem doplňovali v návrzích i provádění všech počinů k zvelebení obce.

Regulace řeky Ostravice, meliorační plán, stavba nové školy, úsilí o prodloužení tramvaje z Vítkovic do Hrabové, stavba nového kostela, atd. (viz zápisy o schůzích obecního výboru). Byla příslovečná jeho dochvílnost a šetrnost. O tom viz zprávy 3.11. v “Mor.-Slez. deníku”, 10.11. ve “Svobodné republice”, 12.11. v “Ostravském deníku”.

10.11. Bylo započato s úpravou místností pro poštu v obecním domku vedle hostince “u Mištů”. Školnice Balušková dána z obecního domku do staré školy, do světnice pro učitele, jelikož jest po tu dobu prázdný.

28.11. Společnost ruských studentů “Červený kohout” pořádal v hostinci “U lípy” zábavný večírek. Program mnohem slabší nežli kdysi spolku “Lyra”. Účast také byla slabá.

28.11. Konalo se v obecní kanceláři vodoprávní řízení okresní politickou správou za účelem definitivního schválení doplňkového projektu vypracovaného moravským zemským stavebním úřadem.

Přítomni byli:

• zástupce okresního hejtmanství,
• cestmistr,
• zemský stavební rada,
• Stolberg a rolníci z Hrabové.

Původní projekt téhož úřadu z r. 1908 schválen byl již r. 1912, ale pro odpor velkostatku zvláště kvůli rybníku “Bezďáku” nemohl býti proveden.

29.11. Církev čsl. ze Zábřehu pořádala ve staré škole přednášku: “Letem českým světem” se světelnými obrazy. Účast dětí byla malá.

4.12. Sekce soc. dem. bezvěrců zakoupila skioptikon od učitelského nakladatelství v Brně za 1700 Kč.  Obnos sebrán mezi členy jakožto bezúročná půjčka. TJ Sokol zapůjčila 400,- Kč na dobu 4 let, spolek cyklistů 200,- Kč bezúročně. Ant. Rokůsek promítal jím obrazy na požádání nejen všem spolkům v Hrabové, ale zajížděl obětavě do obcí sousedních i vzdálenějších.

22.12. Zemřel Vojtěch Pospěch, abiturient ostravského gymnasia, jenž působil v Hrabové jako učitel. Ve škole i ve spolkovém životě byl neúnavným pracovníkem přičemž zapomínal i na zákeřnou nemoc, která již delší dobu podrývala jeho zdraví. Měl obzvláštní talent ke studiu neboť vystudoval gymnasium v 6ti letech, ale i nadání hudební. Již jako chlapec hrál na několik hudebních nástrojů a řídil kapelu, kterou sestavil farář J. Řezáč. S ní účinkoval při bohoslužbách, svadbách, pohřbech a jiných příležitostech. Později i teorii hudby se zálibou i pěstoval aji ovládal. Za svého působení v Hrabové řídil pěvěcký sbor, účinkoval a řídil hudební čísla akademií různých spolků. Pro povznesení lidu obětoval vše, i svůj život. Pro vzácné pochopení osvětových snah, pro svou obětavost a milou povahu byl znám, třebas ještě mlád, v širokém okolí.

Obdivuhodný člověk!

Na jeho náhrobním pomníku jest tento nápis:

Svou krásnou duši vložil
v sladké tóny zlatých strun,
by srdcem zachvěly
neb praskly napětím.

Zprávy o V. Pospěchovi uveřejněny byly v “Ostravském deníku” 23.12. a 25.12., ve Svobodné republice 30.12. v “Ostravském Kraji” 5.1.