V letošním roce 2016 si připomínáme 120. výročí založení dobrovolného hasičského sboru v Hrabové. Při příležitosti této události vám přinášíme další část textu z publikace 70 let dobrovolné požární ochrany v Hrabové, jež byla vydána roku 1966.
Ostatní dosud zveřejněné díly:
- 120. výročí založení hasičského sboru, první část
- 120. výročí založení hasičského sboru, druhá část
- 120. výročí založení hasičského sboru, třetí část
- 120. výročí založení hasičského sboru, část čtvrtá
- 120. výročí založení hasičského sboru, část pátá
- 120. výročí založení hasičského sboru, část šestá
- 120. výročí založení hasičského sboru, část sedmá
- 120. výročí založení hasičského sboru, část osmá
3. listopadu 1918 se konala první vyborová schůze v samostatné republice Československé. Všechno členstvo přijalo s nadšením samostatnost Československého státu a zúčastnilo se společných oslav v Moravské Ostravě.
Činnost sboru se začala úspěšně rozvíjet. 5. ledna 1919 zvolili členové na vyroční schůzi nový výbor, s předsedou Vincencem Žáčkem, místopředsedou Čeňkem Homolou, náčelníkem Janem Piskořem, prvním zástupcem Ludvíka Baluška, druhým zástupcem Františkem Baluškem, jednatelem Karlem Duhanem, pokladníkem Josefem Gromnicou, zbrojířem Janem Pajorkem a členy výboru – Antonína Budína a Emanuela Tichopáda.
17. srpna 1919 odchází na zasloužený odpočinek do Místku, po úspěšné práci nejen ve sboru, ale také ve výchově mládeže na škole — dlouholetý funkcionář a čestný člen sboru, nadučitel František Bartoník.
V roce 1920 zakoupil sbor látku na stejnokroje zvané »čamary”. Stejnokroje byly ušity a rozdány členům, kteří se zúčastňovali cvičení a aktivně pracovali ve sboru. Zavedena přísná kázeň v docházce do cvičení. Člen, který vynechal 3x cvičení, byl vyloučen. Liknaví členové odešli a k práci se hlásili noví — mladí členové. Také finanční situace sboru se znatelně zlepšila. Obecní výbor odhlasoval, přispívat ze svého rozpočtu každým rokem — 300 korun na výzbroj a výstroj. Sbor znovu začal pořádat různé taneční zábavy, plesy, hrál divadla, dále obdržel od ředitele vítkovických železáren a vratimovských papíren různé dary. Funkcionáři ve snaze oprostit sbor od dluhu, ukládali veškeré finanční přímy ze zábav a jiných podniků v místní spořitelně na umoření dluhu, který byl v roce 1920 splacen.
Nová technika pronikala stále více do všech odvětví průmyslu, zemědělství atp. Rozvojem elektrifikace, zaváděním nových pohonnych hmot, plynofikace apod., vznikly nové, daleko nebezpečnější příčiny požárů, než na jaké jsme byli zvyklí z minulých let.
Aby se dovedlo účinně čelit požárům, vzniklých z těchto příčin, vyvíjela se také požární technika. Vyráběly se nové motorové stříkačky, hasicí přístroje a jiná podobná zařízení. Na výborových schůzích dobrovolného hasičského sboru v Hrabové, se uvažovalo nejdříve o přístavbě hasičského skladiště a později postupně zakoupit nové stroje a hasební prostředky.
V roce 1921 byl zvolen předsedou sboru Jan Piskoř, náčelníkem Ludvík Balušek, prvním podnáčelníkem Vincenc Homola, druhým podnáčelníkem Augustin Meca, místopředsedou František Tichopád, jednatelem Jan Mutina, pokladníkem Josef Gromica, zbrojířem Jan Pajorek a členové výboru — Emanuel Tichopád, Rudolf Budín, Ludvík Dužík a Antonín Budín. Čestným členem byl jmenován zakládající člen Vincenc Žáček.
19. června 1921 oslavoval sbor 25 let trvání. V tomto jubilejním roce byl založen ve sboru ženský odbor — do kterého se přihlásilo 13 členek. První členky byly: Anděla Dvorská, Marie Dvorská, Ludmila, Helena a Bedřiška Míčková, Františka Svrčková, Anna a Růžena Macková, Anna Kukučková, Marie Tiohopádová, Anděla Sobotová, Cecilie Vitoslavská, Ludmila Andrýsková a později Božena Hýlová, Olga Lýková, Marie Relínová, Aloisie Budinová. Odbor skončil činnost v roce 1930. Většina členek po provdání vystoupila, nebo se odstěhovala. Později nebyl vytvořen samostatný ženský odbor, ale ženy byly vedeny jako členky sboru.
5. listopadu 1923 zemřel čestný člen sboru a bývalý starosta obce pan Ludvík Staněk. Byl to velký příznivec sboru. Jeho přičiněním bylo v roce 1904 postaveno druhé hasičské skladiště.
Humánní myšlenky bratrské spolupráce, díky vzdělávací práci ve sborech, zakotvily u všech členů dobrovolných hasičů. Heslo »Na pomoc« chápali nejenom přispěchat na pomoc bližnímu, když je ohrožen nežádoucím živlem — ohněm nebo vodou, ale také pomoci v těžké osudové chvíli, kdy ztrácí navždy svého druha, syna nebo otce. Proto byl v listopadu 1923 založen v naší župě podporovací fond pro pozůstalé po zemřelých činných členech. Členové, kteří se přihlásili podle stanov k této podporovací pokladně, pojmenované po jejím zakladateli — lékárníku z Mar. Hor — Půrkovi, přispívali finanční částkou na úmrtí člena. Z našeho sboru se přihlásilo 43 členů, 12 dalších se nemohlo přihlásit, protože byli v té době starší 40 let. Z fondu podporovací pokladny se vyplácely podpory pozůstalým — 3 tisíce korun, později 3500 korun a více. Vyplácely se také podpory sirotkům a přestárlým členům. Půrkova pokladna byla zrušena v roce 1963.
V roce 1923 navrženo znovu projednat s obecním výborem přístavbu hasičského skladiště. Po schválení přístavby a příslíbení finanční podpory obce a místních rolníků, kteří se zavázali dovážet veškerý stavební materiál — písek a štěrk — zdarma, jestliže bude přistavena vedle skladiště místnost pro hospodářské stroje. Byl povolán architekt Karel Gajovský, tehdy okrskový velitel, k posouzení návrhu přístavby. Ten však navrhl jiné řešení. Staré skladiště rozbourat a postavit nové se sálem pro schůzování a bytem pro zbrojíře. — Vypracoval plány a rozpočet na celou stavbu, které byly obecním výborem schváleny a z jara roku 1924 započato s bouráním starého skladiště a výstavbou skladiště nového — moderního. Na členské schůzi bylo odhlasováno, že každý člen odpracuje 10 hodin zdarma, nebo zaplatí do sborové pokladny 20 korun. Iniciativa funkcionářů a členů sboru, pomoc hrabovských rolníků při dovážce materiálu a pochopení obecního zastupitelstva, vytvořila důstojný stánek pro spolkovou činnost, výstroj a výzbroj sboru dobrovolných hasičů v Hrabové v celkové hodnotě 115 237,60 korun. Zvláště je třeba ocenit obětavost bratří Jana Piskoře, Ludvíka Baluška, Čeňka Žáčka, Jana Mutiny, Ludvíka Folty a Jana Dužíka, kteří vyřizovali veškeré objednávky, vedli evidenci o celé stavbě a často se s prosbou obraceli na ředitelství Vítkovických železáren, vratimovských papíren nebo u velkostatku paskovského — o slevu při prodeji stavebního materiálu.