Sice očekávám vlnu nesouhlasných reakcí, protože přispívatelé na tyto stránky zjevně mají dominantní pocit, že když se zlepšily Hrabovské listy, tak už obvod funguje skvěle. Přesto ale považuji za potřebné zveřejnit průběh další fáze přípravy nové školky, aby byli všichni „v obraze“.
Když se komise výstavby, dopravy a ekologie dozvěděla o tom, že studie nové školky již je hotova, požádali jsme o její předložení, abychom se k ní mohli vyjádřit. Bylo nám však řečeno, že ji dostaneme k vyjádření až po její prezentaci zastupitelům.
Prezentace proběhla 20. dubna v objektu stávající školky a její paní ředitelka dělala vše proto, aby vytvořila příjemné prostředí. Také přítomný zpracovatel studie byl fundovaný a výsledku jeho práce se toho mnoho nedá vytknout.
Nová školka má nahradit stávající budovu na ul. V. Huga a je řešena jako přízemní (s výjimkou zázemí pro paní učitelky, které je v patře) s pavilóny pro každou třídu zvlášť, vzájemně propojenými společnými prostorami se sociálním zázemím, kancelářemi a jídelnou v těsné blízkosti ulice V. Huga. Tříd zde bude pět oproti dnešním čtyřem a navíc se počítá se zachováním provozu na Příborské, kde jsou dvě třídy (byť se připouští, že to možná nebude potřeba). Kapacita školky by tak vzrostla až o 75%.
Poněkud zarážející byla reakce pana starosty na dotaz zastupitele Šumbery jaká je prognóza vývoje počtu dětí v Hrabové v dalším období, neboť tím vyšlo najevo, že rada rozhodla o tom, jaká má být kapacita nové školky (tedy stavby za desítky miliónů korun) bez toho, aby takový údaj znala. Navíc pan starosta pravil, že taková prognóza není třeba, protože je přece jasné, že novou školku potřebujeme, což bylo podpořeno sdělením paní ředitelky o tom, kolik dětí musela při letošním zápisu odmítnout.
Na námitky pana Šumbery i mé, že přece stavíme objekt na desetiletí a k tomu potřebujeme demografickou prognózu znát (což mimochodem podpořil i pan tajemník), ať víme, zda budova nebude v příštích letech kapacitně nedostačující nebo naopak předimenzovaná, pan starosta stále opakoval, že je to zbytečné a neustále tlačil zastupitele k tomu, aby řekli, zda (tedy že) s předloženým návrhem souhlasí.
Když jsem pak v duchu dříve slíbeného požádal o předložení studie do komise výstavby, dopravy a ekologie, dostalo se mi odpovědi, že studie je vyřešená a stanovisko komise není zapotřebí.
Komise ji nakonec aspoň k nahlédnutí snad přece jen dostane, ale já si opravdu myslím, že o tom, jak by měl vypadat tak důležitý objekt, kterým je školka, by měla být místo utajování vedena širší diskuse a s návrhem by měla být seznámena i veřejnost (aspoň zveřejněním studie na webu obvodu), aby se k němu mohla vyjádřit.
Z pohledu plánů výstavby nové školky jsem nenašel jednu důležitou a poměrně zásadní informaci. Vzhledem k tomu, že nová školka nahradí starou budovu, lze předpokládat, že bude etapa, kdy stará budova bude stržena a nová ještě nebude dostavěna. Kde budou v této etapě umístěny děti, které navštěvují školku na V.Huga?
Prý je předběžně dohodnuto, že v budově školy, kde jsou volné prostory, resp. dají se uvolnit.
Politické rozhodnutí, investice do nové školky, je dobrou a Hrabové prospěšnou investicí, zejména, pokud lze získat až 85% rozpočtu z evropských dotací, tj. hlavně peněz německých a francouzských daňových poplatníků, ale to nás nemusí trápit. Investice do vlastních občanů, zdraví, her a zdárného prospívání hrabovských dětí je dobrým záměrem pro budoucnost, zvláště, pokud školka na Viktora Huga není pravděpodobně ve vyhovujícím technickém stavu. Pokud jsou odmítány děti hrabovských občanů, je to špatně, třeba dojíždět s malým tříletým dítětem městskou hromadnou dopravou do Hrabůvky není ideální.
Měla by však být zpracována prognóza vývoje počtu dětí, případně si lze vzít počty přihlášených dětí za posledních třeba deset let, udělat křivku či logikou zhodnotit nárůst či pokles. Při současné četné výstavbě ve Staré Hrabové lze očekávat mírný nárůst dětí.
Vizualizaci nové školky bych rád zhlédl, zveřejnění studie na novém webu obce by mohlo být vstřícným krokem vůči občanům. Komise výstavby se mi zdá být určena k tomu, aby se zabývala výstavbou v Hrabové, v tom má pan Dvořák pravdu.
Kdyby se projekt nové školky spojil s projektem kulturního domu, ušetřil by se čas, peníze, prostor apod. Vybudovat sál s několika místnostmi či vlastním vchodem navíc není tak složité, otázka financí na kulturní dům by tak mohla být vyřešena. Kulturní akce se mimo to nekonají dopoledne ani v brzkém odpoledni a děti v mateřské škole by nebyly ani rušeny. Prostoru je v daném místě dostatek, parkovacích míst na Reymontově je dost, lze také vybudovat nová zešikmená místa po obou stranách, velkokapacitní parkoviště by tak bylo zajištěno.
Myšlenka nepochybně zajímavá, ale musím upozornit na dvě rizika. Prvním je, že děti ze školky si musí mít taky kde hrát venku (i na to je norma) a už tak v navržené podobě budova zabírá pozemek v daleko větší míře než dnes (pět tříd místo dvou prostě zabere více prostoru a mít třídu v patře už není tak provozně výhodné jako navržené řešení). Druhé riziko je to, zda by kulturní dům nevadil lidem z těsně přilehlých bytových domů (při plesech by zde hrála hudba do rána).
Dle mého názoru není důvod nemít školku s patrem/patry s podkrovím, okolní domy také nejsou přízemní. Na Příborské jsem také chodil do školky v patře, nijak mi to nevadilo. Kdyby se postavilo místo pěti tříd sedm, uvolněný prostor na Příborské by mohl být prodán a použit k financování. Taktéž náklady na topení či energie dvou budov místo jedné budou vyšší.
V otázce spojení s KD, myslím, že několik plesů ročně by nemuselo vadit, lze též v zimě zavřít plastová okna a nic neslyšet, ale uznávám, že v okolí bydlící lidé mohou mít jiný názor. Nicméně takový problém může nastat téměř po celé relativně hustě zastavěné Hrabové. Osobně si myslím, že v Hrabové žádný kulturní dům stejně nebude.
Koncepce školky počítá s tím, že děti ze třídy budou moci jít rovnou ven a to má něco do sebe. S prodejem budovy na Příborské máte samozřejmě pravdu a tohle naštěstí vedení obvodu připouští, jenže zatím nikdo neví, kolik těch dětí v Hrabové bude.
Kulturní dům jednou určitě bude, protože je potřeba – jen asi nebude za současného vedení obvodu.
Nárůst dětí nemusí být velký, v okolí vím o 5 novostavbách, kde 3 domy mají dvě děti a 2 domy po jednom. O 3 dětech nevím. Budeme se spoléhat na příliv dětí z dalekého jihu?
Martine,držte se svého a netlačte se do věcí, které jsou vám na hony daleko- myslím tím KD.Rád vám vysvětlím k čemu slouží KD i v dopoledních hodinách a co je třeba pro těch vámi zmiňovaných plesech…
Vážený pane Houžvičko, rád se nechám poučit od vzdělaných lidí na svém místě, kteří mají k dané problematice co říci. Některé mé dobře míněné nápady (https://www.hrabova.info/2015/11/28/kulturni-dum-v-hrabove/) lze využít i Vámi při prosazování stavby nového kulturního domu, na který se již těším, ačkoli realisticky z důvodů financí i jisté neochoty neočekávám jeho postavení v nejbližší době.
Komentáře na http://www.hrabova.info jsou pravděpodobně určeny ke komentování článků, dokonce lze vyjádřit vlastní nápady, návrhy i jiný názor, který se může, ale nemusí vždy shodovat s názory zde diskutujících předsedů a členů místních politických stran. Kdo nechce číst mé komentáře, ať je nečte; případně lze podat provozovateli stránek návrh na smazání účtu či zablokování přístupu.
Martine, asi jste si nevšiml, že nepolemizuji s vašimi jistě do bře zmíněnými nápady-ty jsou vítány vždy.Jen vás chci hlouběji zasvětit do fungování nejen KD, ale budovy jakékoliv,která má sloužit pro kulturní vyžití.Vaše věty o politických stranách a o jejich předsedajících jsou zbytečným dovětkem.V pohodě se s vámi sejdu a problematiku vám vysvětlím. Odkazy na to co kdo kde kdy sdělil jsou zbytečné.Vždy je důležitá přítomnost.Jinak na vznik KD mám stejný názor, což si určitě vyhledáme v archivu vebu, bez mých upozornění. Takže zkusme rozlišovat diskuzi a napadání…Chcete-li být v obraze pro další diskuzi o KD-jsem k dispozici, ale né vaším způsobem na webu.
Já myslím, že je jen dobře, když na těchto stránkách kdokoliv napíše jakýkoliv konstruktivní nápad (i když se pak třeba ukáže, že má vadu). Osobně jsem již pár nápadů z těchto stránek považoval za natolik dobrých, že jsem je uchopil a přenesl dál – a některé z nich byly i od Martina Slepičky.
Jistě,souhlasím s nápady,ale né s konstatováním neověřených informací-např.o nevyužívání v dopoledních a brzkých odpoledních hodinách.Nerad píšu, spíš rád si vyříkám problém z očí do očí v klidu a bez psavých emocí..
Dobrý den – to co probíhá ve věci školky je jakási diskuze,bez zodpovědnosti a systémového přístupu. Pro úspěšnost tohoto projektu se zdá být výchozí a základní informace to zda je možno získat pro tuto stavbu peníze z EU. Ty peníze nedostaneme z Německa nebo Francie,ale s EU.Jsou to však naše peníze, které do fondu EU. Pokud tyto peníze se budou nárokovat, pak je potřeba celý proces projekčního záměru podřídit podmínkám, které stanovilo Eu. To znamená,že příprava projektové dokumentace musí odpovídat těmto podmínkám. To znamená, že již v samém počátku by měl proběhnout jakýsi brainstorming- tedy fáze kdy se hledají pouze nápady a nekritizuje se.Z tohoto by po kritice měl vzejít jakési užší výběr 2-3 variant s kterými by se pracovalo dál.Tento proces probíhá v rámci týmu, který je složen z pracovníků různých profesí, vedoucí týmu měl by být znalý procesu tvořivé práce.Výsledkem práce týmu je pak navržení varianty pro potřeby zpracování projektové dokumentace.Toto je první jednoduchočký krok. Zpracování projektová dokumentace má podstatně jiný algoritmus který je uveden ve Stavebním zákonu. S ohledem na systémové pojetí se budu vyjadřovat pouze v obecné rovině.Výchozí podmínkou pro zpracování projektové dokumentace je Zadání projektu a to musí všechny podmínky pro úspěšné zpracování projektové dokumentace. Jsou to: 1. Úvod(potřeby) – 2. Umístění stavby, včetně vstupů a výstupů – 3. Architektonické řešeni – 4.Pomocné studie (na př.demografická,dopravní,marketing) – 5. Věcné řešení (projekt) – 6. Rozpočet stavby – 7. Časové řešení stavby včetně plánování čerpání finančních prostředků (síťový graf.) – 8. Finanční zabezpečení stavby – 9. Právní projekt – 10. Efektivnost stavby včetně závěru. Tak to je druhý jednoduchoučký krok a třetí to je přece EIA a samozřejmě to předpokládá erudovanost a takt pracovníků obecního úřadu při vyjednávání a to je ten poslední jednoduchočký krok.
Zcela souhlasím, ale ta diskuse měla proběhnout (měla být umožněna) před tím, než rada zadala studii s konkrétním zadáním.
Dobrý den – vyjádřil jsem se pouze obecně. Uvedené postupy byly použity ve spolupráci s ing. Petrem Lachnitem a ing. Kuchtovou s Magistrátu Ostrava a pro MNO. Úspěšnost kterou jsem dosáhl je okolo 95 %. Mám za to že každý kdo vstupuje do funkce již na úrovní obecního úřadu (tajemník, starosta, odborný personál stavebního oddělení) měl by tyto techniky ovládat. Pokud to tak není,tak je to smutné a pracovníky je potřeba poslat na školení(jak to udělal na př.Ford před x-léty). To jak se půjde ve věci strategie stavebních prací školky – rekonstrukce či zbourat to je věci odborného personálu obecního úřadu včetně tajemníka – to jsou ti, kteří musí něco rozumného připravit (a za to jsou placeni), aby starosta a zastupitelstvo se mohlo kvalifikovaně rozhodnout.K všetečné otázce pana Holiše jen to, co jsem již v obecném vyjádření uvedl – je to na erudovanosti příslušných pracovníků obecného úřadu.
Příjemnou neděli
Dpoplnění -misto MNO patří MPO (min.pr.a obch.)
Doplnění:
-Jsou to však naše peníze, které do fondu EU vkládáme.
A to všemu co jsem napsal se jmenuje studie proveditelnosti.
Podílí se obvod taky určitými ( desítkami) procent z celkové částky z konečné ceny? Dotace z EU ale nejsou 100% námi poslanými penězi do EU. Něco v EU vytisknou a přidají…:-) Ten poměr může být proměnlivý nebo pevně určený?
Z diskuze:
„Trápí mě názory některých příslušníků nejmladší generace (jmenovitě Martina Slepičky), který se domnívá, že pokud můžeme získat pro stavbu nové školky peníze německých a francouzských daňových poplatníků, tak nás to nemusí trápit.“ ; „Za několik let budeme také my přispívat našimi penězi do fondů Evropské unie, často tvrdě vydělávanými a tvrdě vymáhanými na daních, a bude nás asi zajímat, na co je budou utrácet v Bulharsku, Rumunsku a jinde. Nebo ne?“ ; „Ještě že jsou i v Hrabové lidé, jako ing. Zdeněk Kander, který čtenářům Hrabova.info vysvětlil (možná až příliš odborně s ohledem na možnosti pochopit tyto záležitosti občany Hrabové) jak se věci mají. V podstatě zdůvodnil, že peníze Evropské unie jsou i naše peníze.“
Investice do nové hrabovské školky, potažmo budoucnosti Hrabové, je pro mě dobrou investicí. Investice do nových, lepších, technicky dokonalejších, úspornějších, dětem přívětivějších apod. mateřských školek nemusí trápit německé, francouzské ani daňové poplatníky v dalších 26 zemích EU včetně České republiky, kteří všichni přispívají do rozpočtu EU a tím se podílejí na rozvoji. Vše probíhá dle pravidel a procedur EU. I v jiných zemích EU pravděpodobně dochází k investicím do školek.
http://europa.eu/about-eu/basic-information/money/expenditure/index_cs.htm
Pouze dle wikipedie (rozpočet EU) – přínos jednotlivých zemí v roce 2011
Členský stát V miliardách eur V procentech
Německo
21,190 19,56 %
Francie
19,076 17,60 %
Itálie
14,518 13,40 %
Spojené království
12,918 11,92 %
Španělsko
9,626 8,89 %
Nizozemsko
4,268 3,94 %
Polsko
3,502 3,23 %
Belgie
3,343 3,09 %
Švédsko
2,680 2,47 %
Rakousko
2,505 2,31 %
Řecko
2,183 2,02 %
Finsko
1,707 1,58 %
Portugalsko
1,553 1,43 %
Česko
1,318 1,22 %
Dánsko
1,318 1,22 %
Irsko
1,264 1,17 %
Rumunsko
1,170 1,08 %
Maďarsko
0,923 0,85 %
Slovensko
0,631 0,58 %
Slovinsko
0,338 0,30 %
Bulharsko
0,329 0,30 %
Lucembursko
0,278 0,20 %
Litva
0,259 0,20 %
Kypr
0,165 0,10 %
Lotyšsko
0,157 0,10 %
Estonsko
0,130 0,10 %
Malta
0,055 0,05 %
CELKEM 108,328 100 %
Každý dotační program má domácí spoluúčast, ale každý jinou. Teoreticky je ale možné, že by spoluúčast zaplatilo za Hrabovou město, ale vzhledem k pověsti obvodu u magistrátu to asi není pravděpodobné.