Ochrana hnízdicí zvěře v travnatých porostech

Myslivecký spolek Ostrava – Hrabová upozorňuje vlastníky, popřípadě nájemce honebních pozemků a vlastníky mechanizačních prostředků, na povinnost stanovenou § 10 odst. 3 zákona č. 449/2001, o myslivosti:

(3) K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni

a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin,

b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji,

c) provozovatelé silážních jam a krechtů provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře.

Na katastru Hrabové se kosení trávy a pícnin, případně jiných prací hlásí v předstihu Mysliveckému spolku Ostrava – Hrabová, na telefony Šustr Tomáš 723788251, 604859087 – myslivecký hospodář nebo Ing. Chlupatý Bedřich – předseda spolku, tel č. 606700804.

Za MS Ostrava – Hrabová Ing. Milan Orkáč

11 Komentáře

  1. Marcela Poláčková říká:

    Děkuji moc pane Orkáči za zveřejnění tohoto upozornění. Mnoho lidí vůbec neví jaké jsou možnosti ochrany mláďat volně žijících zvířat (nebo vědí, ale nedělají to)a kolik těch mláďat končí hroznou smrtí posekáno žacími stroji. Děkuji a nabízíme se jako dobrovolníci při plašení zvěře před sečením.

  2. Stanislav Holiš říká:

    Možná by stálo za úvahu zveřejnění termínu sečení a místa tady?

    • Milan Slíva jr. říká:

      Kosí se podle počasí, to není věc dlohodobého plánování typu konkrétní pozemek – datum – čas. Spíše to chce jednoho styčného člověka nebo mobilní číslo, krerému může provozovatel pár hodin před vyjetím na pole zavolat. Zvířata se musí plašit těsně před kosením, jinak se na pole zase vrátí.

  3. Radomír Orkáč říká:

    Zapomněl jsem pod článek napsat, že s prvotním podnětem přišel pan Poláček, za což mu patří obrovský dík.

  4. Milan Slíva jr. říká:

    Na druhou stranu, provozovatele takové techniky lze u nás spočítat na prstech jedné ruky a jsem si téměř jist, že hrabova.info nečtou. Majitelé pozemků většinou netuší, kdy bude nájemce pozemek obhospodařovat. Bylo by mnohem efektivnější jednotlivé provozovatele obejít a domluvit se s nimi přímo. Takto je to jen plácnutí do vody, bez valného efektu.

    • Radomír Orkáč říká:

      Na jednu stranu samozrejme pravda, na druhou stranu je sance, ze jim to majitele pozemku reknou – pobavi se o tom lide mezi sebou.

      Pokud myslivci clanek poupravi, bude pravdepodobne i v Hrabovskych listech. Je samozrejme mozne, ze to bude az prilis pozde.

      Obejiti jednotlivych „provozovatelu“ by mel zaridit urad, coz vidim jako nerealne:(

      • Milan Slíva jr. říká:

        Další Hrabovské listy vyjdou v červenci, což je opravdu pozdě, jedná se zejména o ochranu snadno zranitelných mláďat při jarní senoseči. Při sklizni otavy už problém není tak palčivý. Otava není tak vysoká jak jař a mláďata jsou již větší a méně zranitelná.

        Taktéž je možná naivní si myslet, že plašení je o tom, že naběhne skupina dobrovolníků, udělá rojnici a zvířata vyplaší. Kromě toho, že pole zválejí, to není moc účinná metoda. Nejlepší cesta je, že pole před sečením projde zkušený myslivec s ještě zkušenějším a vycvičeným loveckým psem, který je schopen mláďata najít a větší zvěř zaplašit. Předpokládám, že by hnízda v poli měla být viditelná i z výšky dronem a pole by se dalo takto prověřit za krátkou dobu.

        Úředníci úřadu by mohli kontrolovat používání povinných plašičů zvěře, účinné by mohlo být už i pouhé povědomí o tom, že se toto kontroluje.

        Konkrétně pro účel záchrany zvěře existuje i speciální portál, který bude přínosem, pokud bude aktivně využíván zejména ze strany zemědělců a myslivců.

        • Radomír Orkáč říká:

          S tim dronem to je velmi dobry napad;-)

  5. Marcela Poláčková říká:

    Ano, drony jsou teď běžně používané prostředky na velkých obhospodařovaných pozemcích. V Hrabové nevím, jestli by to bylo realizovatelné a ekonomické. Ale co beru jako velký přínos, že se o tomto problému vůbec mluví a je snaha to řešit. Určitě nelze kosení přesně plánovat, je závislé na počasí a dalších okolnostech, ale ochota ke spolupráci zemědělců, myslivců a všech občanů je nutná. A dovolím si nesouhlasit s názorem pane Slívy, že zapojení dobrovolníků je k ničemu. Jednak není v silách myslivců pokrýt všechny seče jejich odbornou pomocí a jednak nevidím rozdíl v plašení zvěře laika-dobrovolníka těsně pčed kosením. My si tedy velmi dobře pohlídáme, aby nebylo usmrceno srnče, které před několika dny porodila srna na louce, která se má v nejbližší době sekat.

    • Milan Slíva jr. říká:

      Pokud pohlídáte jednu louku, kterou máte poblíž a o které máte přehled, tak je to nanejvýš chvályhodné a dozajista i účinné. Ale zde se myslím jedná o hledání systémovějšího řešení. Většina luk nemá v sousedství tak obětavé lidi. Jedinou překážkou co se týče dronů jsou legislativní překážky kladené na komerční využití dronů, kdy je nutný pilotní průkaz, drahá licence a poměrně drahé havarijní pojištění. Takže nákup na myslivecké sdružení by byl asi problematický. Musel by to být nadšenec s vlastním dronem a rekognoskaci provádět myslivcům zdarma v rámci amatérské činnosti, která tak přísné omezení nemá.

      • Marcela Poláčková říká:

        Taky si myslím, že drony pro naši malou Hrabovou nebudou zatím z ekonomických důvodů možné. Bohužel. Byly by velmi účinné. Proto pokládám zapojení každého ochotného občana za vhodné. Ale největší problém vidím v tom, že toto čtou a řeší právě lidé, kteří nejsou zemědělci. Ti jsou právě teď na těch polích a lukách a zaplať pánbůh za to, že ještě je někdo, kdo je ochoten ty pozemky obdělávat. Ale to už je jiné téma.

[email protected] [email protected]