Vřele Vás zveme na již třetí výstavu ušlechtilých potkanů, která se bude konat 2.7.2016 v Ostravě-Hrabové.
Čeká Vás mnoho nadšenců těchto úžasných zvířátek a ještě více potkaních barev a variet. Pro vystavovatele máme nachystáno mnoho pěkných cen.
Otevřeno pro veřejnost: 9:30 – 17:00, vstupné je dobrovolné.
Zájemci o vystavení svého potkaního přítele máte posledních pár dní na přihlášení zde.
Těšíme se na Vás.
Zdroj: Barbora Veselá
Řekl bych, že dne 2. července 2016 do Hostince U Lípy nezavítám; tato budova se značnou historickou hodnotou je pro Hrabovou ztracena; škoda, že to není (a nemůže objektivně být) památkově chráněná budova.
Martine, čekal jsem, že se spíše ohradíš proti poloze hrabovského hostince U Lípy a Slezskému městu Ostravě. 🙂 Jinak termín byl zvolen dosti nešťastně vzhledem k tomu, že toho dne budou celý den probíhat oslavy 120 let vzniku hasičského sboru.
Milane, potkany nepokládám za úžasná zvířátka, hasičská technika bude jistě zajímavější. Otázkou je, zda mimo jiné tento článek není spíš aprílovým žertem publikovaným v červnu. Ostrava je také slezská, otázkou je, zda je historicky částečně slezská i Hrabová či nikoliv.
Lípa nikdy ve Slezsku nebyla. Aprílový žert to určitě není, osobně si myslím, že to bude zajímavá výstava, akorát ten termín těžce koliduje, takže já osobně se tam nedostanu.
“Ostrava je také slezská, otázkou je, zda je historicky částečně slezská i Hrabová či nikoliv.”
Zajímalo by mne spíše, zda území Hrabové za řekou Ostravicí, tzv. Závodí, lze historicky přičítat ke Slezsku či k Moravě.
Krásná debata se rozpoutala díky potkanům u Lípy. Hlavně, aby snad nějaký šlechtěný výstavní exemplář nepřišel s nápadem domestikovat. A k tomu, jak je to s Moravou a Slezskem bych vyšel ze smlouvy mezi olomouckým biskupem Dětřichem a těšínským knížetem Přemkem z konce 13. století. Pro příště měly být zemské hranice tvořeny tokem řeky Ostravice. Tam, kde se řeka dělila v ramena, měl být hranicí hlavní tok. Budoucí změny řečiště neměly mít na průběh hranice vliv. Takže pokud je nějaká část Hrabové za řekou, je (dle mého soudu) ve Slezsku.
Jen na svou obhajobu před případnými kritiky rovnou podotýkám, že nejsem ani zoolog ani historik, takže veškerá kritika mých laických názorů je jistojistě oprávněná:-).
PŽ
Díky za odlehčení debaty o ničem 🙂
Až na to, že tato smlouva řešila právě spor po změně toku řeky a určovala, že hranici Hrabové a také Moravy budou řešit hraniční kameny v původním toku řeky. Proto k Hrabové donedávna patřilo i Závodí. Jinak smlouvu podepsal za Slezsko těšínský kníže Měšek (Mečislav), nikoliv jeho bratr Přemek (Přemyslav) kníže Ratibořský. Nějakou dobu sice tito dva bratři vládli těmto knížectvím pospolu, ale kolem roku 1290, tedy ještě před touto smlouvou si knížectví rozdělili a těšínským knížetem byl již pouze Měšek. Tož tak 🙂
Protože opět nemohu dát tlačítko odpovědět, píši sem. Nelze jinak než souhlasit s Milanem Slívou jr. Smlouva mezi těšínsko-osvětimským knížetem Měškem I. Těšínským a olomouckým biskupem Dětřichem ze dne 2. srpna 1297 mluví jasně. Hraniční kopce (hranečníky) v Paskově a Hrabové budou navršeny ještě podle starého toku řeky Ostravice a budou tvořit novou zemskou hranici Moravy a Těšínsko-osvětimského knížectví na souši za řekou Ostravicí. Tak tomu jistě bylo v roce 1297 (ZAO, pob. Ol., fond Arcibiskupství Olomouc, sign. Ela4, inv. č. 939). Ale nejsem si jist, zda tomu tak bylo i v dalších staletích. (pro pana magistra Žižku, s. 14 v publ. o kostele; pro paní inženýrku Tomisovou – mně to o ničem nepřijde) Např. první vojenské mapování (1763-1787) vymezuje zemskou hranici Moravy a Slezska v rámci držav habsburského domu striktně na řece Ostravici; druhé vojenské mapování (1836-1840) pak jasně přiznává hrabovské Závodí k Moravě.
Ja osobne si myslim, ze diskuze o hranicich je sice dobra, ale v souvislosti s letakem a chybou v nem je naprosto o nicem a zbytecna.
Žádná diskuze není zbytečná 🙂 Prostě vyvstaly nejasnosti a je zapotřebí je ujasnit.
Až do období první republiky (včetně) každá obec příslušela k určité zemi, tzn. nemohla být nějaká část obce v jiné zemi. Bylo-li tedy Závodí součástí obce Hrabová, muselo patřit k Moravě.
Hraniční čáry jdou vidět poměrně dobře.
1809
http://earchiv.ostrava.cz/amo/pages/zoomify.jsp?page=0&entityRef=%28%5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28117084%29%29
1833
http://www.mza.cz/indikacniskici/index.php#show:MOR079418330
1836-1840
http://mapire.eu/en/map/secondsurvey/?bbox=2030191.35782562%2C6404386.2931016525%2C2043242.980405314%2C6409708.221196008
1869-1887
http://mapire.eu/en/map/hkf_75e/?bbox=2032403.2543316227%2C6403889.452417798%2C2045454.8769113165%2C6409211.380512154
Z odkazovaných map pouze mapa z roku 1809 Hrabové nepřiznává Závodí a to je mapa spíše mapující reality než mapa kladoucí si geografické cíle. Jinak na všech mapách je pěkně vidět o jaký kus Hrabová v roce 1957 z rozhodnutí Krajského národního výboru přišla. Většina kolejí z Kunčic na Paskov nepatřila Vratimovu, ten začínal až za nima, pouze okolím nádraží byl Vratimov vklíněn do Hrabové.
Termín se domlouval někdy loni,že to bude kolidovat s oslavami hasičů jsme nevěděli.Ale myslím ,že to nevadí, protože jde o uplně odlišné akce.Kdo si bude chtít odpočinout od stříkání hadic , může se stavit do Lípy , kouknout na potkany.
Nejde jen o odpočinek od stříkání hadic. Jedná se o to, že na hasičskou akci přijede poměrně hodně hostů, takže v okolí hasičárny a tedy i Lípy může nastat problém s parkováním. Předpokládám, že vystavovatelé také dojedou auty. Taktéž předpokládám po dobu průvodu ze Šídlovce na hřiště zastavení dopravy. S tím vším je nutno při organizování počítat.