Přinášíme vám materiál z pozůstalosti pana Antonína Adámka, který se ve své autentické výpovědi ze dne 8. května 1959 vzpomíná na stavbu nové silnice přes Hrabovou spojující Ostravu a Místek.
„Druhý den v 10 hod. bylo zmrzlo a silný poprášek sněhu; i šel jsem se na svoje pole podívat, jsou-li tam stopy po včerejší pochůzce. Byly troje stopy.
Následujícího dne jel jsem s koňmi k Vítkovicům a naproti šel známý cestař z Hrabové, zastavil mne a vítězným hlasem volál. Pan inženýr vám zkazuje, že tam ta cesta půjde.
Svolal jsem na nejbližší neděli majitelé postižených pozemků totiž místní hospodář. spolek, a usnesli jsme se nečiniti překážek a požadovat pouze 4,-Kč za 1M2 na stavbu dálnice na trati „břehy“ jen proto, že tím bude v dědině zabezpečen pokoj a divoká frekvence znemožněna.
Jen jeden tvrdohlavý žádal za 1M2 8,-Kč a dostal je – jeden ze 30. Když přijela vyjednávací komise prohlásil jsem naše usnesení a věc byla vyřízena.
Požádal jsem pak starostu E. Matěje (N. Bělá), aby svolal občany z Mítrovic do jejich útulné hospůdky, že jim přijdu něco zcela nového a zajímavého povědět. přišli a moji zprávu, že už nebudou muset obcházet směrem k Ostravě na Novou Bělou nebo polní cestou podél hrabovských rybníků skoro 4 km, přijali jako mikulášskou nadílku, když tam budou mít dobrou silnici přímo do Hrabůvky.
Když podnikatel stavby vytýčil základ silničního tělesa, zoral jsem mu traktorem celý pás od novobělské silnice u Hrabůvky až skoro po Žabeňský dvůr.
Při započetí stavby silnice jsem žádal, aby se velká dolina za hřbitovem nezavážela, ale aby se tam postavil podjezd pro polní cestu k pozemkům za dálnicí. To bylo sice uznáno, ale městští členové ostravského okres. výboru jichž byla většina, položili mi podmínku, že musím na ten nadjezd navézti 100 m3 betonového štěrku zadarmo a za druhých 100, že dostanu pouze polovinu t.j. 10,- Kč za 1 M3. To jsem považoval za nespravedlivou diktaturu a já jsem jí musel splnit, abych neohrozil ideální dílo, doplativ takto 3.200 ,-Kč, třebaže jsem svým návrhem směru silnice a polohy v poslední chvíli – podle názorů stavebních odborníků, zašetřil okresu 2 miliony Kč, mimo plánu paskovského, který ač schválený tím také padl do koše.
Silnice byla rychle stavěna a sedláci vozili hrubý štěrk z řečiště na vozovku – pod titulem „Na obranu vlasti“ taktéž zadarmo.
A když přišli Němci a revidovali tu stavbu poslali ke mně posla, chci-li míti za ten štěrk a dovoz náležitě doplaceno. Řekl jsem, že ne, když jsem přijal usnesení českého okres. výboru, ale já jsem přece odškodněn: neboť všude kamkoli se obrátím, vidím dobré výsledky moji usilovné, dobré pomoci, třebas bezplatně, – a to mne těší.“
A. A.
Text byl publikován v původním znění a pravopise. Za poskytnutí materiálů z pozůstalosti Antonína Adámka děkujeme paní Rozehnalové.
Jen bych upřesnil, že v roce 1959 se opravu jednalo o vzpomínku, jelikož v té době již silnice 18 let stála. Za pozornost stojí také to, že hrabovští sedláci prodali pozemky pod silnicí opravdu levně a všemožně výstavbu bez nároku na odměnu podporovali s jediným cílem – aby vesnice zůstala ušetřena zbytečného průjezdu dopravy směrem na Místek. Kdyby tehdejší sedláci viděli, jak vrchnost „jejich“ silnici fikaně přejmenovala na dálnici a zpoplatnila, určitě by je to nenechalo chladnými.
„Kdyby tehdejší sedláci viděli, jak vrchnost „jejich“ silnici fikaně přejmenovala na dálnici a zpoplatnila, určitě by je to nenechalo chladnými.“
Tak toto je tedy opravdu dost zavádějící.
Zavádějící kam?
Vrchnost, tedy patrimoniální správa skončila v letech 1848-1849, někde až 1850. Vrchnost v dnešním přeneseném smyslu slova jsme si sami zvolili ve svobodných demokratických volbách. Hlavně mám za to, že současná dálnice D56 není totožná se starou Místeckou ulicí. Z dvoupruhové silnice se pravděpodobně na počátku 90. let 20. století stala čtyřpruhová rychlostní komunikace s jinou mírně posunutou trasou (někde 50-100m posunutou směrem k hlavní obydlené části Hrabové, jiná trasa, jiná silnice, jiné dálniční mosty)… Ale třeba se zcela mýlím.
Zcela se mýlíš 🙂
Ale musím upřesnit, původní silnice vedla v úseku, kde se stavěly nové mosty, tj. od Hrabůvky až po cca. ulici Bělskou souběžně se stávající Místeckou, těsně vedle a stará silnice byla blíže Hrabůvky a Bělé. Od naší ulice Bělské se její trasa až do Paskova víceméně kryje a trasy se začaly rozcházet až cca. za 300m za odbočkou na ulici Bělskou v Paskově, kdy je původní silnice už zachována v původní trase. Ještě na úrovní Kuboně silnice přesně odpovídala trase dnešní silnice ve směru na Místek. Posun 50-100m nikde nebyl. Je pravda, že silnice byla dvouproudová, čtyři proudy skutečně neměla. Ty byly stavěny v 80. letech minulého století a úsek zprovozněn v roce 1990. Vzhledem k tomu, že původní obchvat byl bez náhrady zrušen, tak novou silnici i vzhledem k její trase, lze chápat jako vylepšení silnice původní, nikoliv jako úplně novou silnici.
Chápu sice, že máme tedy tu demokracii a skutečná vrchnost skončila někde kolem roku 1850, ale stále se nemohu zbavit dojmu, že tam „nahoru“ se to, i přes uplynulá léta, ještě nedoneslo.
V této souvislosti jsem si vzpomněl na glosu, kterou jsem kdysi napsal v MF DNES. Bylo to krátce poté, co se ze silnice stala „dálnice“. A protože tu glosu tenkrát převzal iDNES, tak není problém ji najít. Ať žije internet, vyhledávače atd. Tady ten text je, jen podotýkám, že je z roku 2005:
http://zpravy.idnes.cz/ostrava-ma-dalnici-03h-/domaci.aspx?c=A050802_225023_nazory_itu
Všechny zdravím
PŽ
Šikovný autor, kousavá glosa, jejího autora bych jednou chtěl potkat a stisknout mu pravici.
Je to drzoun a zakousl se do ministra! Vice takovych kousavych novinaru… 😉
Jinak upřesním i zde, v roce 2005 nakonec k onomu zpoplatnění nedošlo. Zpoplatněno bylo až od 1.1.2007 mýtnými branami pro nákladní automobily a pro ostatní automobily zpoplatněno nečekaně od 13.1.2009, což zvedlo bouři nevole.
Velmi dobrý článek a bohužel značně pravdivý…
Martin Slepička se nemýlí – D56 je opravdu zcela jiná vozovka včetně tělesa (například s novým mostem přes zářez tramvajové trati) než stará Místecká a je oproti ní osově mírně posunuta směrem k Hrabové. Pouze jízdní pás směrem do Frýdku-Místku je postaven částečně v trase staré Místecké.
Když čtu o tom jak majitelé pozemků prodávali pozemky za 4 Kč/m2 a snažili se stavbu všemožně usnadnit, jen aby v Hrabové odpadl zbytečný průjezd aut, nemůžu si nevzpomenout na přístup některých vlastníků pozemků pod Prodlouženou Mostní….
Pane Dvořáku, sedláci se snažili Hrabovou zachránit, na rozdíl od těch, včetně Vás, kteří z Hrabové dělají průtah pro budoucí tranzitní dopravu. Hrabová má vzhledem k tomu, že to je kotlina, velice špatné rozptylové podmínky pro lokální přízemní zdroje znečištění a těžce na to doplatí.
Cíl obou komunikací je stejný – dostat tranzitní dopravu z Paskovské. Ona tu už totiž tranzitní doprava zase je (byť jiná – teď dominantně směřuje na vratimovský most), pokud jste si nevšiml, a Hrabová potřebuje zachránit opět.
A ještě zkusím polopaticky. Když je Via Dolorosa úplně jiné těleso než než před dvěmi tisíci lety, je to stále Křížová cesta, nebo podvod na lidi? Důležité je podle mne kudy vede a ne jakou má skladbu. Byli jsme připraveni o obchvat s příslibem lepší silnice. Bohuželo to dlouho nevydrželo. Dnes již Hrabová obchvat nemá.
Ta glosa vznikla asi v době, kdy to vláda, potažmo ministr dopravy oznámil. Že to nabere skluz, autor v době psaní toho textu, nemohl vědět. Jinak tě s ním klidně seznámím, Milane. Dokonce mám pocit, že ho znáš, bydlí v Hrabové.
Je to velmi nadaný mladý muž mého věku?
Dobrý večer pane Slívo – původní informace tykající se Místecké silnice je logická a s malými odchylkami pravděpodobná.Cena 4 k/m2 je uměrná současným podmínkám. Jde o projekt na svou dobu progresívní.Silnice byla zbudována na pevném podloží s žulovými obrubníky, povrch tvořily žulové kostky. Co kilometr byl zbudován zásobník na posypový materiál a štola pro odvod vody ze západní strany. Odvodnění bylo provedeno s obou stran pomocí příkopu a svedeno pomocí kanálu nebo stružky do potůčku. Příkop byl osazen švestkami a silnici se staral ve svěřeném úseku cestář.Takto fungovala až do 70 let, kdy byla provedena generální oprava a pro měnící se parametry provozu rozšířena o půl metru po každé straně silnice.Takto fungovala až do realizace projektu čtyřproudové silnice dálničního typu, na svou dobu zcela unikátní s obdobnými neduhy (vlnění) zejména v oblasti Sviadnov-Paskov ( říká se ji „Mamulovka“- prosadil ji 1 tajemník KV KSČ soudruh Mamula ). Na zásah zemědělců (JZD ODRA) se prosadil v délce cca 1,2 km posun o cca 40 m východním směrem s cílem využit neproduktivní plochy. Plocha staré Místecké byla zúrodněna a současně byl postaven nadjezd pro potřeby obdělávání půdy a spojení s JZD ODRA v Krmelíně. „Mamulovka“ není identická s původní Místeckou.
zdravím kander zdeněk
Přeji příjemný den, pane Kander.
Já se ve svém popisu věnoval pouze trase Místecké na území Hrabové. Trasu původní a současné Místecké si může každý sám snadno ověřit a to následovně:
do prohlížeče otevřít stránku kontaminace.cenia.cz
Na této stránce si najít Místeckou. Mapu posunujeme uchopením mapy stiskem levého tlačítka na myši a posunem myši. Přibližujeme/oddalujeme kolečkem na myši. Uvidíte letecké snímky z roku 1949/1955. Když kliknete vpravo na tlačítko „Aktuální“ uvidíte mapu dneška. Jelikož se tyto mapy překrývají lze překlikáváním „Historická“/„Aktuální“ mapu studovat.
Zdraví
Milan Slíva jr.
Starostové obcí kolem Místecké by se mohli spojit a zatlačit podobně jako starostové mezi Ostravou a Opavou. Výsledek je evidentní, jenom by musel někdo chtít…..