Studie mateřských škol – posouzení potřeby kapacit v městském obvodu Ostrava-Hrabová.
1. Úvod
1.1. Cíl a obsah studie
Cílem studie je posouzení potřeby kapacit mateřských škol (MŠ) vycházející zejména z prognózy vývoje počtu dětí vměstské části Hrabová ve statutárním městě Ostrava, v dlouhodobém výhledu (do školního roku 2029/2030).
Obecně je vycházeno z prognózy vývoje počtu obyvatel, následně pak dětí ve věkové skupině 3-6 let v městském obvodu a dále pak všech relevantních poptávkových faktorů (od očekávaných politických rozhodnutí voblasti školství, makroekonomického vývoje, zaměstnanosti v řešeném území a regionu, pohybu za prací a do škol, až po faktory technické (technického stavu, životnosti a funkčnosti stávajících školek) včetně ekologických aspektů možných řešení.
Předložená studie vychází zdostupných podkladů, které jsou v současnosti poměrně omezené. V rámci města Ostravy neexistuje aktuální prognózní podklad v oblasti mateřských škol, bohatší jsou prognózní podklady o vývoji počtu obyvatel ve městě. Částečně tak navazuje na dostupné podkladové materiály zpracované v minulých letech (např. územně plánovací dokumentaci a územně analytických podkladech ), ale i na dostupné demografické podklady (např. prognózu vývoje počtu obyvatel do r.2050 zpracovanou ČSÚ, širších podkladů ČSÚ).
Studie obsahuje 4 základní části:
1) Úvod
2) Zhodnocení faktorů ovlivňujících vývoj počtu obyvatel ve městě Ostravě a městském obvodu Hrabová
- možnosti vývoje do roku 2030,
- hodnotící základní faktory vývoje počtu obyvatel ve městském obvodu (zejména nezaměstnanost, bydlení),
- popis obecné demografické situace a širších vazeb,
- analyzující současné demografické podmínky tj. především věkovou strukturu obyvatel,
- možnosti migrace a přirozené reprodukce obyvatel v městském obvodu.
3) Promítnutí vývoje počtu obyvatel a počtu dětí do potřeby kapacit MŠ
4) Závěry – celkové shrnutí
1.2. Metodický přístup
Ve většině měst ČR dochází vposledních cca 30 letech kvýrazným změnám v demografickém vývoji, které se dotýkají v prvé řadě školství (posléze s určitým zpožděním i systému zdravotnictví, bydlení, sociálního a důchodového systému atd.). Obecně je vývoj měst v celé ČR pod tlakem suburbanizačních procesů, tj. stěhování obyvatel z měst do jejich atraktivního zázemí, mnohdy však i vrámci vlastního města. Širší migrační procesy, odrážející změny percepce (vnímání) kvality bydlení, se tak stávají rozhodující pro vývoj celých měst (které jako celek vykazují obvykle pokles počtu obyvatel), ale i jejich městských částí (obvodů), u nichž je vývoj výrazně diferencován.
Předložená studie vychází ze širokého zhodnocení jednotlivých faktorů ovlivňujících vývoj počtu obyvatel, obecných demografických faktorů a širších hospodářských determinant města Ostravy a regionu, ale zejména specifik městského obvodu Hrabová.
Vývoj počtu dětí je odhadován z výchozích podkladů – současného počtu žijících dětí ve městě ve věku do 6. let a prognózy počtu narozených dětí. Malý rozsah zkoumané populace limituje přímou projekci (výpočet) počtu narozených dětí v jednotlivých letech. Na základě vývoje – počtu narozených v posledních letech je budoucí vývoj odborně odhadnut. Přístup k řešení prognózy vychází z obecně potvrzeného předpokladu, že nejdůležitější a nejproblematičtější částí prognózy vývoje počtu obyvatel v území je odhad vlivu migrace. Přesněji řečeno salda migrace, tj. rozdílu mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel z města.
Migrace obyvatel je ovlivňována několika faktory, obvykle je však nejvýznamnějším regionálním faktorem nabídka pracovních příležitostí (jejím hlavním znakem je především nezaměstnanost). Dalšími významnými faktory jsou kvalita obytného a životního prostředí, dopravní poloha (dostupnost), vybavenosti sídla (velikost jeho obslužné funkce). Proto jsou v následujícím textu všechny tyto faktory podrobněji hodnoceny. Následně jsou promítnuty do prognózy migrace a dále do odhadu počtu narozených dětí.
Pro formulaci závěrů je vycházeno i ze současného stavu – počtu dětí, kterým je v současnosti odmítáno přijetí do mateřských škol zkapacitních důvodů a vysoce pravděpodobných legislativních změn ve školství.
2. Faktory ovlivňující vývoj počtu obyvatel ve městě Ostravě a městském obvodu Hrabová – možnosti vývoje do roku 2030
2.1. Hospodářské podmínky území – hlavní vývojový faktor
Hospodářské podmínky území jsou u většiny obcí ČR rozhodujícím faktorem dalšího rozvoje, který se odráží zejména i ve vývoji jejich počtu obyvatel. Nabídka atraktivních pracovních příležitostí je tak výrazným tradičním podnětem pro migraci obyvatel. Ostatní faktory – různě definované obytné podmínky území, vlastní demografické charakteristiky obyvatel, vybavenost obcí (z hlediska územního rozvoje pojímány jako soudržnost obyvatel území), či dále pak podmínky životního prostředí, jsou dominantními faktory spíše u menších skupin města a obcí (například s rozvinutou rekreační funkcí – příkladem mohou být obce Čeladná, Malenovice).
Hospodářské podmínky území jsou měřitelné zejména úrovni zaměstnanosti obyvatel a průměrnou výškou příjmů, z makroekonomického hlediska pak například úrovní hrubého domácího produktu či přidané hodnoty. Z uvedených údajů jsou v ČR v územní podrobnosti měst a obcí k dispozici údaje o zaměstnanosti obyvatel, ostatní údaje jsou dostupné pouze na úrovni krajů.
Nezaměstnanost
Nejlépe dlouhodobě dostupným údajem jsou údaje o míře nezaměstnanosti, které byly prvotně dostupné z evidence ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) s měsíční periodicitou. V současnosti je nahrazují údaje o podílu nezaměstnaných, publikace dat byla vminulých letech do značné míry omezena a chybí i dlouhodobé prognózy vývoje. Nedostatkem ukazatele míry nezaměstnanosti byla skutečnost, že na úrovni obcí byla vypočtena z aktuálního počtu nezaměstnaných a zastarávajícího počtu ekonomicky aktivních ze sčítání v roce 2001 po celé intercenzální období. U obcí, kde se počet obyvatel a tím i ekonomicky aktivních výrazně měnil, docházelo ke zkreslování výsledků.
Od ledna 2013 se přechází v ČR na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nový ukazatel je s původním ukazatelem míra nezaměstnanosti nesrovnatelný, je však jednoznačně kvalitnějším ukazatelem s lepší srovnatelnosti i na úrovni EU (jeho zavedení je v souladu s požadavky Eurostatu, směrnice EU).
Tab. č. 1 Vývoj nezaměstnanosti v Hrabové a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, MPSV)
| územní jednotka | Nezaměstnaní | |||||
| SLDB 2011 | MPSV 31.12. 2015 | MPSV 31.3. 2016 | ||||
| počet | podíl v % | počet | podíl v % | počet | podíl v % | |
| Hrabová | 158 | 6,2% | 134 | 5,4% | 124 | 5,1% |
| Ostrava | 18236 | 8,8% | 20662 | 10,0% | 20439 | 9,8% |
| ČR | 499859 | 6,9% | 450703 | 6,4% | 396413 | 5,6% |
Z dlouhodobého hlediska (ve srovnání s průměry ČR, ale i města Ostravy) je z předchozí tabulky patrné, že postavení městského obvodu Hrabová je příznivé. Nezaměstnanost je zde dlouhodobě nižší než průměr ČR, podobná jako u atraktivních příměstských obvodů města Ostravy. Dobrou pozici obvodu z hlediska nabídky pracovních míst potvrzuje i vyšší koncentrace firem s 26 a více pracovníky (ve srovnání s jinými obvody podobné velikosti – viz roční zpráva ostravského úřadu práce z r. 2015)
Hodnocení nezaměstnanosti je potřebné spojovat i s dlouhodobým vývojem úrovně mezd. Nepříznivou skutečností je fakt, že evidence úrovně mezd za okresy byla zrušena, údaje existují pouze za kraje. Pokles relativní mzdové úrovně po r. 1990 (propadání se v pořadí mezi okresy) bylo v okrese Ostrava významné. To přispívá k negativní percepci ekonomického vývoje regionu. Ekonomickou a sociální realitu doplňuje poměrně nepříznivé mediální „postavení“ regionu a města. Právě percepce – celkové vnímání vývoje a jeho perspektiv je zásadním momentem při rozhodování o migraci obyvatel, zejména mladších – mobilnějších věkových skupin.
2.2. Atraktivita bydlení
Pro vývoj počtu obyvatel vobcích, sídlech je dlouhodobě rozhodující široce pojatá atraktivita bydlení jež je dána:
- jejich ekonomickou prosperitou (hodnocenou v rámci regionů dojížďky za prací), jak již bylo uvedeno
- vlastní atraktivitou bydlení (danou velikosti sídla, úrovní vybavenosti, kvalitou životního prostředí, obytného prostředí, dostupností rekreačního zázemí, kulturními tradicemi, atd.),
Obytnou atraktivitu je možno hodnotit různě. Velmi často se používá multikriteriální hodnocení atraktivity bydlení. Jednotlivým faktorům se obvykle expertním způsobem přisuzuje určitá váha. Protože tyto metody nejsou ustálené, jsou zatíženy značnými subjektivními faktory jednotlivých hodnotitelů. Podobně problematické je i vyhodnocování nejrůznějších anket mezi občany, velmi často chybí srovnání s jinými městy, přesněji podobnými lokalitami.
Obytná atraktivita sídel je patrná především z obvyklých (tržních) cen bydlení – především bytů, rodinných domků a úrovně, místně obvyklého nájemného. Tržní ceny (hlasování peněženkami) přesně odrážejí preference „spotřebitelů“, obecná očekávání i stav trhu. Stav trhu bydlení je ve městě Ostravě výrazně poznamenán jak způsobem privatizace, tak především existencí dominantního vlastníka nájemních bytů (RPG).
Průměrná (obvyklá-tržní) cena staršího panelového bytu 3+1 se ve městě Ostravě pohybovala kolem 1050 tis.Kč, při průměru ČR cca 1550 tis. Kč (na konci r.2015), po poklesu v posledních letech začala opět stoupat. Ceny bydlení – starších bytů jsou v Hrabové mírně vyšší (cca o 10%) než průměr města Ostravy, což svědčí o mírně nadprůměrné atraktivitě bydlení.
Od roku 2008-2009, po nástupu realitní krize se ceny bytů snížily cca o 1⁄4, podobně jako v ostatních regionech ČR. Prodejnost starších bytů je v regionu (Ostrava a okolí) dlouhodobě na úrovni 50 až 70% nového bytu (po odpočtu opotřebení). Nízká prodejnost starších bytů odráží především nízkou poptávku.
Podobně dopadne i srovnání úrovně cen bydlení s „blízkým“ zahraničím – s Polskem a Slovenskem. Např. průměrná cena srovnatelného bytu v Žilině je více než 1,5 krát vyšší než v Ostravě i při srovnatelné příjmové úrovni a nezaměstnanosti. Právě nižší ceny bydlení na Ostravsku – ve vztahu k Polsku, a především ve vztahu ke Slovensku (a i relativně nižší nezaměstnanost než na Slovensku), včetně komfortnější sociální sítě vytvářejí potencionální ekonomický základ migrace do města (regionu).
Závěry:
Celková atraktivita bydlení ve městě Ostravě se odráží v cenách nemovitostí, zejména starších bytů. Cenová úroveň města je z tohoto pohledu podprůměrná (ve srovnání s jinými městy v ČR).
Samotný městský obvod Hrabová vykazuje mírně vyšší atraktivitu než město Ostrava. Obvod má dobré dopravní napojení na jižní i centrální území města, na území obvodu a v blízkém okolí vznikla řada podnikatelských aktivit, s reálným předpokladem jejich výrazného rozšíření (především průmyslová zóna Hrabová se současnou nabídkou cca 7 tis. pracovních míst, rozlohou 110 ha). Současně nabízí i plochy s atraktivním obytným prostředí, což přináší vyšší dynamiku rozvoje obytných funkcí (viz bytové výstavba).
2.3. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve městě a městském obvodu
Město Ostrava je příkladem prudkého růstu města v návaznosti na rozvoj těžby uhlí a hutnictví v19. a 20. století. Vývoj počtu obyvatel a věkové struktury obyvatel byl nerovnoměrný. Tempo růstu počtu obyvatel městského obvodu Hrabová bylo až do padesátých let minulého století podobné jako u města Ostravy. Po r.1950 však došlo ve městě Ostravě k výstavbě rozsáhlých sídlišť, zejména na jižním a západním okraji města, na místě kde byly předpokládány menší negativní důsledky těžby uhlí a průmyslu na obytné prostředí.
Velká imigrace přivedla do města původem většinou vesnické obyvatelstvo, s pestrou národnostní strukturou. Podrobnější demografické výzkumy z minulosti dokumentují, že obyvatelstvo rychle přijalo „městský“ způsob života – zrcadlící se např. v nižší plodnosti žen. Růst počtu obyvatel v Ostravě skončil v období po r.1990, v Hrabové již po r. 1950. Vývoj počtu obyvatel od r.1869 (prvního moderního sčítání obyvatel na našem území) je patrný z přiložené tabulky.
Tab. č. 2 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Hrabové a Ostravě (ČSÚ, sčítání lidu)
| Sčítání v roce | Hrabová – obyvatel [1] | r.1869 =100% | Ostrava celkem – obyvatel [1] | r.1869 =100% |
| 1869 | 847 | 100,0% | 38598 | 100,0% |
| 1880 | 1035 | 122,2% | 56128 | 145,4% |
| 1890 | 1438 | 169,8% | 84492 | 218,9% |
| 1900 | 1748 | 206,4% | 144550 | 374,5% |
| 1910 | 2211 | 261,0% | 186084 | 482,1% |
| 1921 | 2277 | 268,8% | 198438 | 514,1% |
| 1930 | 2740 | 323,5% | 219528 | 568,8% |
| 1950 | 4584 | 541,2% | 215791 | 559,1% |
| 1961 | 4571 | 539,7% | 254297 | 658,8% |
| 1970 | 3946 | 465,9% | 297171 | 769,9% |
| 1980 | 3544 | 418,4% | 322073 | 834,4% |
| 1991 | 3446 | 406,8% | 327371 | 848,2% |
| 2001 | 3433 | 405,3% | 316744 | 820,6% |
| 2011 | 3622 | 427,6% | 296224 | 767,5% |
| 2015* | 3687 | 435,3% | 292 681 | 758,3% |
Poznámky:
[1] 1869 – obyvatelstvo přítomné civilní
1880 až 1950 – obyvatelstvo přítomné
1961 až 1991 – obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu)
2001 – obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem)
2011 – obyvatelstvo podle obvyklého bydliště
2015 počet obyvatel města podle ČSÚ a obvodu z vlastní evidence
Při porovnávání jednotlivých demografických údajů je potřeba vzít vúvahu základní skutečnost, že mezi evidencí obyvatel města a evidencí obyvatel (ČSÚ) existují dlouhodobé rozdíly, obvykle v řádu 1-3%, které byly předmětem zejména metodických vysvětlení ČSÚ v minulosti. Sjednocení a zlepšení evidencí je otázkou dalšího vývoje, propojování registrů i změn legislativy (viz. např. problémy evidence bydlících na radnicích měst a obcí). Z hlediska kvality prognóz mají tyto nepřesnosti malý vliv. Definitivní výsledky sčítání 2011 nově přinesly počty obyvatel podle deklarovaného obvyklého, nikoliv administrativního – trvalého bydliště (podle požadavků Eurostatu). Při používání jednotlivých vstupních dat je proto nutno vždy vnímat jejich vypovídací schopnost. Pro další bilance bylo vycházeno z počtu obyvatel podle evidence městského obvodu, poskytující nejaktuálnější podklad o věkové struktuře obyvatel.
Z předchozí tabulky je patrné, že v období let 1991-2001 došlo v Hrabové ke zmírnění poklesu počtu obyvatel, naopak u města začal akcelerovat. Příčinou byl útlum státem dotované bytové výstavby ve městě už v osmdesátých letech minulého století, tj. dostupné bytové výstavby, která byla po r. 1950 jednou z hlavních příčin stěhování mladých rodin z Hrabové.
Vývoj počtu obyvatel po r. 2010 dokumentuje následující tabulka, z níž je patrné, že rozhodujícím faktorem růstu je kladné saldo migrace (převaha počtu přistěhovalých nad vystěhovalými). Kladné saldo migrace ve výhledu „zlepší“ i podmínky přirozené reprodukce – věkovou strukturu obyvatel městského obvodu. Vytváří tak předpoklad pro mírný růst počtu narozených dětí.
Tab. č. 3 Vývoj počtu obyvatel v Hrabové po r. 2010 (zdroj: evidence obyvatel MO)
| rok | Změna celkem | Narození | Zemřelí | Přirozená měna | Přistěhovalí | Odstěhovalí | Saldo migrace |
| 2010 | -5 | 24 | 37 | -13 | 87 | 79 | 8 |
| 2011 | 33 | 35 | 40 | -5 | 89 | 51 | 38 |
| 2012 | 19 | 29 | 46 | -17 | 121 | 85 | 36 |
| 2013 | 16 | 36 | 44 | -8 | 97 | 73 | 24 |
| 2014 | -4 | 27 | 38 | -11 | 114 | 107 | 7 |
| 2015 | 5 | 31 | 37 | -6 | 118 | 107 | 11 |
| celkem | 64 | 182 | 242 | -60 | 626 | 502 | 124 |
*začátek roku 2016
Po r. 2000 začalo ve vývoji počtu obyvatel Hrabové docházet k postupnému, avšak zásadnímu obratu. Především kvalitativní změny životního způsobu (proces suburbanizace) se tak stal základním faktorem dalšího vývoje počtu obyvatel v Hrabové. Zájem o „příměstské“ bydlení v Hrabové se začal promítat i do růstu počtu obyvatel v tomto obvodu. Změna demografické situace ve Hrabové (i městě jako celku) je zásadní, do značné míry odpovídá obecným trendům v jiných vyspělých zemích. Otázkou prognózy je zejména intenzita této změny v budoucnu, nikoliv změna trendu, ta je v nejbližších 20-30 letech prakticky vyloučena.
Závěry:
Městský obvod Hrabová vykazuje v posledních 15 letech relativně stabilní růst počtu obyvatel, pokles počtu obyvatel ve městě jako celku nemá na vývoj vobvodu výraznější vliv. Zdrojem růstu je migrace mladých obyvatel (rodin) v návaznosti na rozvoj bytové výstavby.
2.4. Vnější demografické podmínky
Pro dokreslení situace ve kterých se ČR, město Ostrava, ale i městský obvod nachází je uveden následující popis širších – vnějších demografických podmínek.
Obecné demografické podmínky ČR a regionů vytvářejí celkový rámec vývoje počtu obyvatel v jednotlivých sídlech. Obyvatelé sídel netvoří oddělené populace, jsou součástí širšího vzájemně propojeného systému jehož chování a vývoj se vzájemně rychle ovlivňuje. Po r. 1991 došlo ke zásadním změnám v demografickém chování obyvatel v celé České republice, které však mají hlubší kořeny, už od dob demografické revoluce v 19. století. Dlouhodobý pokles porodnosti projevující se již v šedesátých letech minulého století do značné míry utlumily pronatalitní opatření „Husákova režimu“, vkombinaci spříznivou věkovou strukturou, pak došlo kvýraznému zvýšení porodnosti vsedmdesátých letech minulého století. Tato „silná“ generace však vykazuje zcela odlišné demografické chování než generace rodičů, což se projevilo i v menší porodnosti než se před cca 10-15 lety očekávala.
Hlavní vývojovou změnou je doposud největší propad počtu narozených dětí v celé historii ČR. Míry plodnosti a reprodukce klesly hluboko pod hladinu zabezpečující prostou reprodukci obyvatel. Úhrnná plodnost (průměrný počet živě narozených dětí jedné ženě) rychle klesla pod západoevropský průměr. V r.1997 poklesla v ČR pod hodnotu 1,2. Pokles počtu narozených nastal ve všech transformujících se ekonomikách. Nejhlubší byl v bývalé NDR – tzv. východních zemích SRN. Z následujíc tabulky jsou patrné i výrazné poklesy čisté míry reprodukce v okolních zemích – např. zejména neočekávaně v Polsku a Slovensku, kde se úhrnná plodnost v osmdesátých letech minulého století pohybovala kolem hodnoty 2.
Následující tabulka obsahuje i údaje o kojenecké úmrtnosti, dokumentuje její výrazně snížení a velmi nízkou úroveň (nižší než např. v Rakousku nebo Německu) v r. 2010 a 2012. To potvrzuje zejména dobrý kvalitativní stav zdravotnictví (do úmrtnosti dětí se pouze omezeně promítá životní styl či faktor životního prostředí).
Tab. č. 4 Vývoj vybraných demografických ukazatelů v jednotlivých evropských zemích (zdroj: ČSÚ)
| Země | Kojenecká úmrtnost, ‰ | Úhrnná plodnost | ||||||
| 1995 | 2005 | 2010 | 2012 | 1995 | 2005 | 2010 | 2012 | |
| Bulharsko | 14,80 | 10,40 | 9,40 | 7,80 | 1,23 | 1,32 | 1,57 | 1,50 |
| Česká republika | 7,70 | 3,40 | 2,70 | 2,60 | 1,28 | 1,29 | 1,51 | 1,45 |
| Dánsko | 5,10 | 4,40 | 3,40 | 3,40 | 1,80 | 1,80 | 1,87 | 1,73 |
| Německo | 5,30 | 3,90 | 3,40 | 3,40 | . | 1,34 | 1,39 | 1,38 |
| Polsko | 13,60 | 6,40 | 5,00 | 4,60 | 1,62 | 1,24 | 1,38 | 1,30 |
| Portugalsko | 7,40 | 3,50 | 2,50 | 3,40 | 1,41 | 1,41 | 1,39 | 1,28 |
| Rakousko | 5,40 | 4,20 | 3,90 | 3,20 | 1,42 | 1,41 | 1,44 | 1,44 |
| Rumunsko | 21,20 | 15,00 | 9,80 | 9,00 | 1,33 | 1,39 | 1,54 | 1,53 |
| Slovensko | 11,00 | 7,20 | 5,70 | 5,80 | 1,52 | 1,27 | 1,43 | 1,34 |
| Slovinsko | 5,50 | 4,10 | 2,50 | 1,60 | 1,29 | 1,26 | 1,57 | 1,58 |
| Španělsko | 5,50 | 3,70 | 3,20 | 3,50 | 1,17 | 1,33 | 1,37 | 1,32 |
| Švédsko | 4,10 | 2,40 | 2,50 | 2,60 | 1,73 | 1,77 | 1,98 | 1,91 |
Populační klima České republiky se zásadně změnilo, byl opouštěn model rodiny se dvěma dětmi a prakticky se stále výrazněji prosazuje model rodiny s jedním dítětem. Roste počet bezdětných manželských párů a jednočlenných domácností (což výrazně souvisí s bydlením, generuje i potřebu bytů v případě stagnace počtu obyvatel). V mnoha západoevropských městech tvoří právě jednočlenné domácnosti až 50% z celkového počtu domácností. Vývoj v ČR se ubírá také tímto směrem. Obecná transformace tradiční rodiny vyvolaná změnami postavení žen a mužů, umocněná plošnými sociálními systémy je skutečností. Tradiční mocenská, ekonomická a širší sociální motivace kvýchově dětí ustoupila novým oblastem lidské seberealizace, percepce (vnímání) hodnot. Děti jako kladnou “hodnotu” vytlačují jiné hodnoty – volný čas, spotřeba, nižší zodpovědnost. V kolonce životní úroveň je nutno vnímat nejen pouze finanční náklady, ale právě i volný čas, který v současném otevřeném světě se stal mnohdy mnohem cennější (včetně navazujícího průmyslu volného času, zábavy). Zároveň výchova dětí pro mnohé rodiny nenabyla dostatečně pozitivního obsahu, podmínky výchovy jsou mnohdy komplikovány nepromyšlenými zásahy státu.
V současnosti nastal v ČR přesun z těžiště plodnosti ze skupiny 20-24 let do skupiny 25- 29 let, tak jak je tomu v západoevropských zemích, zároveň i výrazně roste podíl dětí narozených mimo manželství (v regionu přesahuje 50% počtu narozených dětí).
Příznivý vývoj zaznamenala úmrtnost, která však od šedesátých let minulého století stagnovala a u mužů středních věkových kategorií se dokonce zvyšovala. Zlepšení zdaleka neznamená, že by mohlo brzy dojít k dosažení úrovně v západoevropských zemích. Vzhledem k roku 1990 nastalo zlepšení u mužů o cca 7 let, u žen o více 5 let.
Tab.č. 5 Vývoj vybraných demografických ukazatelů v ČR (zdroj: ČSÚ)
| ukazatel – rok | 1987 | 1991 | 1995 | 2000 | 2004 | 2010 | 2012 | 2013 |
| úhrnná plodnost | 1,91 | 1,86 | 1,28 | 1,14 | 1,23 | 1,49 | 1,45 | 1,46 |
| průměrný věk matek | 24,7 | 24,7 | 25,8 | 27,2 | 28,4 | 30,1 | 30,3 | 30,5 |
| průměrný věk matek při narození prvního dítěte | 22,4 | 22,4 | 23,3 | 24,9 | 26,6 | 28,1 | 28,5 | 28,7 |
| úhrnná potratovost | 1,52 | 1,50 | 0,66 | 0,63 | 0,55 | 0,51 | 0,51 | 0,52 |
| naděje dožití – muži | – | 68,2 | 69,7 | 71,6 | 72,6 | 74,4 | 72,0 | 75,2 |
| naděje dožití – ženy | – | 75,7 | 76,6 | 78,3 | 79,0 | 80,6 | 80,9 | 81,1 |
Po roce 1989 nastal postupně i prudký pokles sňatečnosti, hlavní jeho příčinou je odkládání sňatků do vyššího věku snoubenců. Pod vlivem poklesu sňatečnosti klesá i rozvodový potenciál a rozvody. Prohlubuje se individualizace společnosti, vzájemné odcizení jednotlivců, jehož výraznou příčinou je i vlastní způsob bydlení na sídlištích, především u velkých měst. Zásadní změny demografických podmínek po r.1989 je nutno vzít v úvahu, otázkou však zůstává nakolik jsou uvedené změny dočasné či trvalé. Je pravděpodobné, že nelze očekávat zlepšení ukazatelů plodnosti – viz. vývoj plodnosti v posledních letech, dosažení úrovně před rokem 1990 je nemožné.
Závěry:
Dlouhodobě dochází v ČR podobně jak v mnoha dalších vyspělých zemích k zásadním změnám v demografickém chování obyvatel, především jsou omezeny možnosti růstu počtu obyvatel přirozenou měnou, migrace je rozhodujícím faktorem rozvoje regionů i měst a obcí. Mírné zlepšení úrovně porodnosti v posledních letech bylo odrazem příznivé věkové struktury žen, nikoliv zásadního zlepšení plodnosti žen. Výhledy pozitivních změn vdemografickém chování jsou silně omezené, podobně i u zahraniční migrace je pravděpodobný pokles jejího kladného salda (v r.2013 bylo mírně záporné).
2.5. Věková struktura obyvatel
Věková struktura obyvatel spoluvytváří základní předpoklady pro další vývoj počtu obyvatel přirozenou měnou. Zejména vysoký podíl žen ve fertilním věku (15-45 let) vytváří dobré předpoklady pro porodnost (vysoký počet narozených dětí). Z následující tabulky je patrné, že odlišnosti ve věkové struktuře obyvatel Hrabové, města Ostravy a ČR mají tendenci ke sblížení.
Z následující tabulky je patrné, že v roce 2001 byl podíl dětí v Hrabové výrazně nižší než vOstravě, ale i ČR. Tato nepříznivá věková struktura vznikla ještě před rokem 1990, v období kdy se mladé rodiny z Hrabové stěhovaly na sídliště města Ostravy.
Tab. č. 6 Základní charakteristiky věkové struktury trvale bydlících obyvatel r. 2001 (podle definitivních výsledků sčítání z r.2001 – trvalého bydliště ČSÚ)
| územní jednotka | celkem | věková skupina 0-14 | věková skupina 60+ | nezjištěno | průměrný věk | ||
| obyvatel | podíl v % | obyvatel | podíl v % | ||||
| ČR | 10 230 060 | 1 654 862 | 16,2% | 1 883 783 | 18,4% | 3 483 | 39 |
| Ostrava | 316744 | 51843 | 16,4% | 55693 | 17,6% | 35 | 38 |
| Hrabová | 3433 | 496 | 14,4% | 702 | 20,4% | 0 | 41 |
Pro rok 2011 pak údaje ze sčítání, v podrobnějším členění dokumentují, že celkový podíl dětí 0-14 let – 14% v Hrabové jen velmi mírně zaostává za srovnatelným průměrem ČR – 14,3% a je naopak velmi mírně vyšší než u Ostravy 13,7%. Mírné nižší byl podíl dětí 0-5 let (tj. obvykle tvořících hlavní část dětí navštěvujících MŠ). I za této situace však kapacity MŠ nestačily a část dětí musela být z kapacitních důvodů odmítána.
Tab. č. 7 Základní charakteristiky věkové struktury a bydlení obyvatel v r. 2011 (podle definitivních výsledků sčítání z r.2011 – obvyklého bydliště, ČSÚ)
| celkem | -s trvalým pobytem | – bydlící v bytech | – bydlící v zařízeních | věk | věk | věk | věk | |
| 0-5 let | 6 – 14 let | nezjištěn | 65 a více let | |||||
| ČR | 10436560 | 10141553 | 10144961 | 194456 | 675812 | 813116 | 35627 | 1644836 |
| podíl v % | 100,0% | 97,2% | 97,2% | 1,9% | 6,5% | 7,8% | 0,3% | 15,8% |
| Ostrava | 296224 | 291163 | 286034 | 8000 | 18390 | 22248 | 1275 | 47960 |
| podíl v % | 100,0% | 98,3% | 96,6% | 2,7% | 6,2% | 7,5% | 0,4% | 16,2% |
| Hrabová | 3622 | 3542 | 3571 | 34 | 184 | 321 | 9 | 575 |
| podíl v % | 100,0% | 97,8% | 98,6% | 0,9% | 5,1% | 8,9% | 0,2% | 15,9% |
Dlouhodobý vývoj věkové struktury obyvatel od r.1980 je patrný z další tabulky. Rozsáhlá migrace v minulosti nepříznivě ovlivňovala věkovou strukturu obyvatel obvodu. Ostrava přitom byla v osmdesátých letech minulého století stále ještě městem „mladých“, právě ve srovnání s jinými městy.
Tab. č.8 Dlouhodobý vývoj věkové struktury (zastoupení v %, zdroj ČSÚ)
| Rok/ věková skupina | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2015 |
| Hrabová Předproduktivní – děti 0-14 let | 20,2% | 19,0% | 14,4% | 14,0% | 13,5% |
| Produktivní – m15-59, ž15-59 | 53,9% | 56,7% | 65,2% | ||
| Poproduktivní – m60+,ž60+ | 25,9% | 24,3% | 20,4% | ||
| Celkem % | 100% | 100% | 100% | ||
| Ostrava celkem
Předproduktivní – děti 0-14 let |
23,8% | 21,5% | 16,4% | 13,7% | 13,6% |
Celkově je možno věkovou strukturu obyvatel Hrabové po r. 2011 považovat za relativně příznivou, na vývoji se dosud projevuje nepříznivý stav v minulosti, situace se však mění. Otázkou je budoucí vývoj, především do roku 2030. Další pozitivní změnu by moha přinést především omezení migrace mladých rodin z Hrabové a naopak stěhování mladých rodin do městského obvodu.
Závěry:
Věková struktura obyvatel Hrabové se v posledních cca 15 letech relativně zlepšovala, přibližovala Ostravě i ČR, což se projevuje a dále projeví zejména v mírném růstu počtu dětí narozených v nejbližších letech. Další vývoj závisí zejména na migraci a bytové výstavbě, pro niž existují v obvodu příznivé podmínky.
2.6. Bydlení
Podle definitivních výsledků sčítání lidu, domů a bytů z r.2011 bylo v Hrabové 1474 obvykle obydlených a 152 tzv. neobydlených bytů (v r. 2001 – 1354 trvale obydlených bytů a 81 neobydlených bytů, v roce r.1991- 1225 trvale obydlených a 67 neobydlených bytů). V současnosti – na začátku roku 2016 je podle ČSÚ v Hrabové celkem 1690 bytů, z toho 1567 administrativně obydlených a 123 neobydlených bytů.
Tab. č. 9 Bytový fond v Hrabové a širší srovnání – r. 2011 (zdroj: ČSÚ, definitivní výsledky sčítání – podle obvyklého bydliště)
| Byty celkem | Obydlené byty v domech celkem | Obydlené byty v rodinných domech | Obydlené byty v bytových domech | Počet osob v bytech celkem | Neobydlené byty celkem | |
| Hrabová | 1626 | 1474 | 729 | 736 | 3571 | 152 |
| Ostrava | 137469 | 127641 | 20298 | 106287 | 286034 | 9828 |
| ČR | 4756572 | 4104635 | 1795065 | 2257978 | 10144961 | 651937 |
Počet obydlených bytů se v intercenzálním období 2001-2011 zvýšil, rychleji však rostl počet tzv. neobydlených bytů, který rostl i v jiných obcích a obecně celé ČR. Rozsah druhého bydlení je v ČR mimořádný i ve srovnání s vyspělými zeměmi, cca 25% domácností má dostupné druhé bydlení. Značná část z neobydlených bytů tvoří tzv. druhé bydlení, které je jak projevem růstu bohatství domácností, tak i „šedé zóny bydlení“. Tato skutečnost do značné míry souvisí i s omezenými možnostmi evidence bydlení (evidence bydliště obyvatel na radnicích – např. z důvodu ochrany před exekucí apod.), tj. zkreslení části dostupných údajů o bydlení.
Tab. č. 10 Bytový fond v Hrabové – dlouhodobý vývoj (zdroj: ČSÚ, definitivní výsledky sčítání z r. 2011 – podle obvyklého bydliště)
| Rok | 1991 | 2001 | 2011* | 2016 |
| Obyvatel | 3446 | 3433 | 3622 | 3784 |
| Obydlených bytů | 1225 | 1354 | 1474 | 1567 |
| Neobydlené byty | 67 | 81 | 152 | 123 |
| Byty celkem | 1292 | 1435 | 1626 | 1690 |
| Zalidněnost obyvatel/byt | 2,81 | 2,54 | 2,46 | 2,41 |
V současnosti je rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech růst počtu domácností i při stagnaci počtu obyvatel, nikoliv vlastní odpad bytů. Je způsoben především růstem podílu domácností s 1-2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby). Právě růst podílu domácností jednotlivců bude vyvíjet hlavní tlak na poptávku po bytech. Tento faktor způsobuje situaci, že i v případě stagnace, či mírného poklesu počtu obyvatel se počet domácností zvyšuje. Podružnějšími faktory jsou obvykle i změna počtu obyvatel a tlak na pokles soužití domácností. Tyto faktory se promítají do snížení průměrné velikosti bytové domácnosti (zalidněnosti bytů).
Z další tabulky je patrné, že Hrabová vykazuje vysoký podíl bytů z období výstavby (nebo rekonstrukce) v letech 2011-2011.
Tab. č. 11 Bytový fond – věková struktura (zdroj: ČSÚ)
| Celkem obydlené byty | Obydlené byty – období výstavby domu: 1919 a dříve | Obydlené byty – období výstavby domu: 1920 – 1970 | Obydlené byty – období výstavby domu: 1971 – 1980 | Obydlené byty – období výstavby domu: 1981 – 2000 | Obydlené byty – období výstavby domu: 2001 – 2011 | Obydlené byty – období výstavby domu: nezjištěno | |
| Hrabová | 1474 | 44 | 917 | 114 | 226 | 162 | 11 |
| Ostrava | 127641 | 3315 | 67838 | 22815 | 25968 | 6034 | 1671 |
| ČR | 4104635 | 374654 | 1472371 | 822621 | 974308 | 364333 | 96348 |
| Hrabová | 100,0% | 3,0% | 62,2% | 7,7% | 15,3% | 11,0% | 0,7% |
| Ostrava | 100,0% | 2,6% | 53,1% | 17,9% | 20,3% | 4,7% | 1,3% |
| ČR | 100,0% | 9,1% | 35,9% | 20,0% | 23,7% | 8,9% | 2,3% |
Nová bytová výstavba vykazuje ve městě Ostravě dlouhodobě velmi nízkou intenzitu. Počet dokončených bytů za rok, přepočtený na 1000 obyvatel je pouze na 1/3 průměru ČR (viz následující tabulka). Zcela odlišnou situaci vykazuje Hrabová, kde intenzita bytové výstavby po r. 2010 je cca o 1⁄2 vyšší než průměr ČR. Právě intenzivní bytová výstavba je odrazem zájmu o bydlení v tomto městském obvodu, ale i územně technických podmínek, které tuto výstavbu umožňují.
Tab. č. 12 Dokončené byty v posledních letech a průměrná intenzita bytové výstavby – přepočteno na 1000 obyvatel/rok (zdroj: ČSÚ, stavební úřad)
| Rok | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | Intenzita výstavby na 1000 obyv./rok |
| Hrabová | 12 | 7 | 17 | 5 | 12 | 22 | 7 | 4,53 |
| Ostrava celkem | 755 | 326 | 498 | 323 | 266 | 1,05 |
Závěry:
Počet obydlených bytů v městském obvodu Hrabová výrazně stoupá, zejména v posledních 15 letech. Bytová výstavba zde vykazuje vysokou intenzitu a je do značné míry odrazem zájmu o bydlení v tomto „příměstském“ obvodu.
2.7. Prognóza vývoje počtu obyvatel
V ČR byla v minulosti zpracována řada projekcí, zejména ČSÚ. Poslední projekce ČSÚ – Projekce obyvatelstva vkrajích ČR do roku 2050 vychází z demografické struktury obyvatelstva k 1. 1. 2013 (podle pohlaví a jednotek věku), která navazuje na výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Horizontem projekce krajů je rok 2050, (1. 1. 2051). Na rozdíl od předchozích krajských projekcí je zde uvažováno s migrací, jejíž vliv roste s poklesem velikosti území, za které je projekce sestavena.
Odhad migrace představuje obtížný úkol všech prognóz a to jak vnitřní tak vnější migrace (saldo migrace se zahraničím se po r. 1990 výrazně měnilo). Projekce ČSÚ 2013 byla zpracována komponentní metodou podle jednotek věku, a v jedné variantě. U přirozené měny obyvatel je očekáván mírný růst úrovně plodnosti (což je poměrně optimistický předpoklad) a pokles intenzity úmrtnosti ve všech krajích ČR (pokračování příznivého trendu po r. 1990). Saldo migrace (se zahraničím) v letech 2003-2012 bylo v ČR cca 342 tis. obyvatel. V žádném roce nebylo menší než 10 tis. obyvatel, záporné salda se v minulosti vyskytovaly ojediněle. Proto i v budoucnosti je uvažováno s opakováním kladného salda migrace a jeho pozitivním dopadem na další populační vývoj v ČR (struktura migrace je v porovnání s jinými zeměmi EU příznivá, nevytváří výraznější integrační problémy).
Uvedená demografická projekce ČSÚ se stala základem pro prognózu vývoje počtu obyvatel na úrovni SO ORP Moravskoslezského kraje do roku 2030 (tj. v rámci běžných úvah vytvářející rámce zpracování územně plánovací dokumentace).
Tab. č. 13 Prognóza počtu obyvatel do r. 2030 (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ)
| SO ORP – rok | 2012 | 2030 | Index změny r.2012=1,00 | Změna počtu obyvatel |
| Ostrava | 328323 | 298065 | 0,91 | -30258 |
| Moravskoslezský kraj | 1226602 | 1130292 | 0,92 | -96310 |
Při zpracování prognózy za SO ORP MS kraje je vycházeno ze základního rámce prognózy ČSÚ – že počet obyvatel kraje k 1.1.2030 poklesne na cca 1130 tis. ze současného stavu 1 226 tis. obyvatel, tj. v absolutním vyjádření se pokles počtu obyvatel překročí 96 tis.. Zároveň bylo vycházeno z prolongace trendů v minulosti, tj. skutečného vývoje v letech 2001-2012.
Pro město Ostravu jako celek je pravděpodobné, že úbytek obyvatel bude realizován ve vlastním městě Ostravě (v zástavbě bytových domů), ostatní obce v zázemí města budou míst tendenci spíše k růstu.
Pro další úvahy je nezbytné vycházet ze shrnutí rozvojových faktorů městského obvodu tj. především:
- že neexistují reálné možnosti výraznějšího růstu počtu obyvatel přirozenou změnou, je však pravděpodobný mírnější pokles počtu obyvatel přirozenou měnou (pozitivně se promítne současná migrace mladých rodin do Hrabové),
- migrační atraktivita obvodu (viz bytová výstavba) je vzhledem k Ostravě i okolnímu regionu nadprůměrná,
- obecné demografické podmínky v celé ČR jsou nepříznivé, otázka migrace ze zahraničí je stále otevřená, je zde reálná možnost, zvýšené zahraniční migrace (Ukrajina, Slovensko, Polsko) do regionu,
- omezení dalšího vývoje představuje ekonomická situace celého ostravského regionu, především vysoká nezaměstnanost, propad ve mzdové úrovni za jinými regiony, v současné době se však projevují možnosti zlepšení ekonomické situace širšího regionu (průmyslové zóny na jihu Ostravy, Mošnov, Nošovice).
Po zvážení všech těchto faktorů byl přijat závěr, že pokračování růstu počtu obyvatel městského obvodu Hrabová je nejpravděpodobnější variantou dalšího vývoje.
Závěry:
Do r. 2030 existuje v Hrabové reálná možnost růstu počtu obyvatel, podobně jak ve většině obcí v okolí Ostravy, v jejím suburbanizačním zázemí a to i za předpokladu, že počet obyvatel města Ostravy jako celku bude dále klesat. Otázkou zůstává rychlost růstu počtu obyvatel v Hrabové. Po r. 2000 byla determinována především značným rozsahem bytové výstavby, což je možné očekávat i v budoucnu. Pomalu ustupuje i faktor nepříznivé věkové struktury zděděné z minulosti, která se zlepšuje migrací mladých obyvatel a rodin. Reálná varianta prognózy rámcově uvažuje s růstem počtu obyvatel na cca 3950-4000 do roku 2030. Eventuální hromadní investoři v bytové výstavbě by mohli přinést ještě vyšší růst počtu obyvatel.
3) Promítnutí vývoje počtu obyvatel a počtu dětí do potřeby kapacit MŠ
3.1. Mateřské školy – stav a využití kapacit
V současnosti jsou v Hrabové dvě mateřské školy, s naplňovanou kapacitou 112 dětí, tj. 4
oddělení po 28 dětech. Od r. 2006 jsou děti odmítány k přijetí do MŠ, kapacita MŠ je extenzivně využívána (je povolena výjimka 28 děti v oddělení, při „běžném“ legislativním maximu 24 dětí).
Všeobecná známost, že dítě může být odmítnuto k přijetí již mírně snižuje skutečnou poptávku, vytlačuje ji do MŠ mimo obvod, např. ve vazbě na pracoviště matky apod. MŠ na ulici Příborské je umístěna ve 2 bytových jednotkách. Realizace záměru výstavby nové MŠ by přinesla 5 nových oddělení s kapacitou 24 dětí a zrušení původní MŠ (2 oddělení), v městské obvodu Hrabová by bylo k dispozici celkem 168 míst v MŠ.
Tab. č. 14 Využití MŠ v Hrabové (zdroj: MŠ Hrabová-roční výkazy)
| 2015/16 | 2014/15 | 2013/14 | 2012/13 | 2011/12 | 2010/11 | 2009/10 | |
| Kapacita MŠ = počet dětí v MŠ | 112 | 112 | 112 | 112 | 112 | 112 | 112 |
| Přijato do MŠ =odešlo do ZŠ | 28 | 33 | 40 | 30 | 49 | 27 | 19 |
| Odmítnuto dětí | 15 | 4 | 5 | 7 | 4 | 12 | 9 |
3.2. Poptávka po umístění dětí v mateřské škole
Vývoj poptávky po umístění dětí v mateřských školách závisí na více faktorech, než pouze na vlastním počtu dětí v konkrétním spádovém území (městském obvodu), i když rozhodující je právě tento faktor.
Významnými faktory jsou zejména:
- širší sociální podmínky (nastavení jednotlivých sociálních dávek ovlivňuje nakolik je zaměstnanost žen – matek s dětmi atraktivní, jaký je zájem o umístění dětí ve školkách),
- vývoj zaměstnanosti žen v obvodu (zaměstnanost žen je nad průměrem ČR, nemůže být výrazněji posílena),
- možnosti pohybu za prací (Hrabová a její bezprostřední okolí posiluje nabídku pracovních míst, hybnost obyvatel se zvyšuje se stupněm automobilizace a relativním příznivém vývoji cen pohonných hmot),
- rodinné chování – preference, které budou ovlivňovat podíl dětí navštěvujících mateřské školy, zejména dětí mladších 3 let, částečně i starších pěti let (stále častější odkládaní nástupu šestiletých dětí do základní školy),
- zakotvení povinné docházky do MŠ, legislativní úpravy (v současnosti poslední rok před základní školou navštěvuje MŠ více než 90% dětí), nakolik bude povinnost vytvářet podmínky pro umístění dětí mladších 3 let.
Počet dětí ve věkové kategorii 3-5 let je rozhodující pro poptávku umístění dětí do mateřské školy, počet dětí v této skupině je v Hrabové cca 100 dětí, 90% těchto dětí je umístěno v MŠ. Počet dětí této věkové kategorie závisí zejména na počtu dětí, narozených v jednotlivých letech a dále na saldu migrace dětí, tj. na počtu přistěhovalých dětí. Počet narozených dětí je poměrně proměnlivý, má mírnou tendenci k růstu – na 35 až 40 dětí v ročníku do roku 2030. Dále pak s výhledem udržení počtu dětí v závislosti na mírném růstu počtu obyvatel (migraci mladých rodin do obce).
Následující tabulka uvádí počet dětí zapsaných do mateřské školy v příslušném školním roce a počet dětí narozených v obci v uvedeném roce. Počet 6-letých a starších dětí je poměrně nízký, je otázkou jak se bude vyvíjet.
Tabulka č. 15 Přehled o počtu dětí zapsaných do mateřské školy (zdroj: MŠ Hrabová – roční výkazy)
| Děti narozené | Zapsané děti – stav r. 2015-2016 | |
| Počet | Podíl v % | |
| 1.9. 2013 a později | 0 | 0,0% |
| 1.1.2013 – 31.8.2013 | 4 | 3,6% |
| 1.9.2012 – 31.12.2012 | 9 | 8,0% |
| 1.9.2011 – 31.8.2012 | 32 | 28,6% |
| 1.9.2010 – 31.8.2011 | 34 | 30,4% |
| 1.9.2009 – 31.8.2010 | 26 | 23,2% |
| 1.9.2008 – 31.8.2009 | 7 | 6,2% |
| 31.8.2008 a dříve | 0 | 0,0% |
| 112 | 100,0% | |
3.2. Prognóza potřeby kapacit
Potřeba kapacit v mateřských školách bude v městském obvodu Hrabová v nejbližších letech mírně růst, ve výhledu (po r. 2025-2030) bude následně stagnovat.
Tato prognóza byla stanovena s ohledem na několik poptávkových faktorů, zejména:
- Stávající odloženou poptávku (odmítnutí zájemců – nevyřízené žádosti o přijetí).Neuspokojená a odložená stávající poptávka se bude promítat do nárůstu potřeb kapacit o cca 10 až 15 dětí v ročníku.
- Mírný růst počtu dětí v nejbližších letech vyplývající z kladného salda migrace a relativně pozitivního vývoje věkové struktury – tj. mírného růstu počtu narozených dětí. Pravděpodobný pozitivní hospodářský vývoj městského obvodu Hrabová a jeho blízkého okolí, vývoj v suburbanizačním prstenci města Ostravy se značnou migrační atraktivitou pro mladé rodiny s dětmi.Celkový nárůst počtu obyvatel se bude promítat do nárůstu potřeb kapacit o cca 5 až 10 dětí v ročníku.
- Na potřebu kapacity mateřské školy budou mít i obecnější faktory změn poptávky – požadavků na umístění dětí do MŠ (rozšíření povinné docházky), ale i zabezpečení kapacit pro mladší děti.Tento legislativní tlak se bude promítat do nárůstu potřeb kapacit o cca 10 až 15 dětí v ročníku.
4. Hlavní závěry :
1) Na demografický vývoj Hrabové působía) Pozitivní faktory:
- dobrá dopravní poloha v příměstské krajině, na okraji města Ostravy,
- značné podnikatelské aktivity, poměrně nízká nezaměstnanost v samotném obvodu,
- kvalita obytného prostředí, v posledních desetiletích stoupající preference obyvatel pro bydlení v příměstských sídlech, zájem o bydlení v Hrabové
b) Omezující faktory:
- značná nezaměstnanost v širším regionu
- omezujícím faktorem je menším rozsah vybavenosti a služeb, význam tohoto faktoru,
však s rostoucí automobilizací – mobilitou obyvatel klesá.
2) Do r. 2030 existuje v městském obvodu reálná možnost růstu počtu obyvatel, sdlouhodobějším výhledem stagnace, podobně jak u značné části obcí vsuburbanizačním zázemí města Ostravy. Reálná varianta prognózy uvažuje s růstem počtu obyvatel na cca 3950-4000 do roku 2030.
3) Počet dětí a následně i počet dětí ve věku 3-5 let bude dále mírně růst, ze současného počtu cca 30-35 dětí v ročníku, na 35 až 40 dětí. Příčinou je především výhled kladného saldo migrace.
4) Pokud budou měněny širší podmínky fungování MŠ (zejména povinná docházka, sociální, zaměstnanosti, rodinné), pak budou ovlivňovat i počet dětí navštěvujících mateřské školy.
5) Z hlediska potřeb je reálné uvažovat s poptávkou na umístění dětí do mateřské školy každoročně v počtu cca 35-40 dětí v ročníku, celkově 140 až 155 dětí v MŠ, za předpokladu maximálního využití kapacit 24 dětí je potřebná kapacita 6-7 oddělení, při optimálním snížení obsazenosti a držení provozní rezervy 7 oddělení MŠ.
Zpracoval: RNDr. Milan Polednik (květen 2016)
