Nyní vám opět přinášíme materiál z pozůstalosti pana Antonína Adámka, který ve své autentické výpovědi ze dne 7. dubna 1959 vzpomíná na stavbu nové hasičské zbrojnice.
„… Ze starého skladiště byla ponechána část budovy a určena obec. výborem místnímu hospodářskému spolku na dobu neomezeného používání jako hospodářské skladiště pro stroje a umělá hnojiva.
Měli jsme tam: 1/ spol. trier, podle usnesení hosp. spolku nesměl žádný rolník sobě ani jinému sít obilí nevytrierované a nemořené, proto jsme neměli pole zamořená plevelem.
2/ buben na moření osiva a 2 kádě na moření rži proti plísni sněžné.
3/ Koňskou plečku /s hřebeny/ na ohnici a 2 m širokou.
4/ Mlátičku na prostou slámu k dělání povřisel a do slamníku a na rohožku.
5/ Rozmetadlo na drobná umělá hnojiva /prášky/.
6/ Dva secí strojky na řepu a luskoviny do řádků.
7/ Dvě ruční plečky na řepu a zeleninu. Tyto strojky si půjčovali ti, kteří vlastních neměli.
8/ Dvě jícní roury /proti nadmutí hovězího dobytka/.
9/ zásobu umělých hnojiv s nezbytnou decimální váhou.
Toto skladiště měl na starosti a vyřizoval se zájemci Lud. Balušek bydlící vedle za Sčičím.
To byl důkaz intensivního zemědělství v Hrabové postupně po porvedení obou melioračních plánů od r. 1923 do r. 1933, kdy už výnosy jakož i jakost plodin stoupaly a půda byla přebonitovaná do vyšších jakostních tříd.
Jelikož začaly nadbytečné úrody obilí a okres. hospod. družstva nemohla všechno prodati, bylo nařízeno omezovati osevné plochy, čili nastalo řízené hospodářství a pěstování hodnotnějších obilních pšenic s větším procentem lepku a hl vláhou nad 80 kgy. Od r. 1939 nastal úpadek ve výnosu všech plodin a slibné zemědělské kultury vůbec. Později bylo hospodářské skladiště vyprázdněno a zrušeno následkem nadešlé reformy v zemědělství.“
Ponecháno v původním pravopise. Za poskytnutí materiálů děkujeme paní Marii Rozehnalové.
