Zápis č. 2016/02 z jednání letopisecké komise, konané dne 1. srpna 2016 v Hrabové
Přítomni: Slepička M., Orkáčová M.
Nepřítomni: Michalkovič J.
Letopisecká komise:
- projednala a odsouhlasila zápisy za rok 2015 do pamětní knihy
- se shodla na struktuře ročních zápisů pamětní knihy, a to v následující podobě:
- Přehled událostí roku (počasí, politika, změny v obci, tradiční události, společenské organizace, ostatní)
- Statistické údaje (počet obyvatel, bytová výstavba)
- Organizace zřízené MOb (mateřská a základní škola ve statistikách)
- O čem jednalo zastupitelstvo obce
- Rozpočet
- Volby (Parlament, zastupitelstvo obce, prezident)
- Tříkrálová sbírka
- Zájezd seniorů
- Počasí (podrobněji rozepsané)
- Škola
- Osobnosti
- Společenské organizace (hasiči, Sokol – fotbal, chovatelé, velocipedisté)
- Kulturní život v obci
- Silvestrovský běh
- Církevní život v obci (Noc kostelů, ministatistiky)
- Ostatní
- navrhuje RMOb, aby o obsahu zápisů kroniky od r. 2015 (včetně, pokud je to retrospektivně možné) a dalších rozhodovala RMOb svým usnesením
- projednala přípravu pamětní knihy (1990–2006) na uložení do Archivu města Ostravy
- projednala činnosti a připravované akce letopisecké komise:
- článek do HL o kronikářských záznamech za rok 2015
- „Jeden den v obci“ – zachycující život v Hrabové ve vybraný den v roce 2017
- obměna výstavky na ÚMOb zaměřené na historii obce (např. kroniky, Hrabová na starých mapách, významné milníky Hrabové, fotodokumentace)
- chystaná publikace k 720. výročí obce
V Ostravě – Hrabové dne 1. srpna 2016
Ad bod 5) Myslím, že v roce 2017 budeme spíše než 720. výročí (1297) slavit 750. let (1267) od první písemné zmínky o naší vsi Hrabová.
Nově zjištěné skutečnosti a nejnovější literatura o dějinách severovýchodní Moravy ve 13. století tomu vcelku přesvědčivě nasvědčují. Ještě se budu snažit kontaktovat několik historiků, kteří se středověkou problematikou újezdu Franka z Hückeswagenu zabývají, případně bych pak napsal článek do Hrabovských listů, pokud bude pan Žižka souhlasit.
“…újezd, který začíná od vodního toku, který se jmenuje Sedlnice, a má z jedné strany jako hranici Odru, z druhé strany Bruneswerde se 70 lány. Tento újezd Bruneswerde koupili jsme od paní Konráda z Plavče a jeho dědiců a celý náleží našemu kostelu. Na třetí pak straně Rosenowe a Grabowe, které jsou od starodávna v újezdu našeho kostela, ale jsou to vsi námi vysazené. Na čtvrté straně Ostravice, tak, jak sestupuje od Uher a cokoliv se nachází na této straně Ostravice proti Uhrám. Polovinu pak tohoto újezdu směrem k Moravě drží týž hrabě lénem od našeho kostela jak pro sebe, tak pro své mužské i ženské dědice.”
Ze závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku (i Schaumburku), 29. listopadu 1267
Bruneswerde – Stará Ves nad Ondřejnicí
Rosenowe – Proskovice či jiná zaniklá ves (možné i přejmenování osady)
Grabowe – Hrabová (g=h, 1297=Hrabová zachycena jako “Grabow”)
opravím: Rosenowe – Rožnov pod Radhoštěm, Grabowe – Hrachovec
Ano, to je pohled mnohých historiků prezentovaný ve starší literatuře. V historii však není nic stoprocentně dané, zvláště pak pro středověk, a historické názory a bádání se v čase vyvíjí. Je to ale stejně poměrně komplikovaná záležitost.
Rosenowe – Rožnov pod Radhoštěm, Grabowe – Hrachovec
Toto jsem si až do nedávna myslel také , ale změnil jsem po přečtení odborné literatury názor. Začal jsem studií PhDr. Tomáše Baletky, Ph.D. “Na třetí pak straně Proskovice a Hrabová”: konec jednoho mýtu a nový pohled na stav severovýchodní Moravy ve 13. století; pokračoval pak např. publikací Mgr. Dalibora Janiše, Ph.D., Hrad a město Rožnov v časech středověku (část “Otazníky nad nejstaršími dějinami Rožnova, s. 11-16), vydanou v Rožnově pod Radhoštěm.
Již se k nejstarší zmínce z roku 1267 nehlásí ani v tebou zmíněném Hrachovci, nehledě na to Hrachovec ležel zcela mimo újezd Franka z Hückeswagenu, ve 13. století byl na neosídleném území Rožnova prales a má kořen “hrach”. (http://www.hrachovec.net/historie/):
“Území kolem Hrachovce se týká listina olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce z r. 1297 (viz u Brňova). Starší literatura někdy spojovala s Hrachovcem ves zvanou „Grabowe”, uvedenou v závěti biskupa Bruna ze Schauenburka z r. 1267, jde tu však beze vší pochyby o Hrabovou u Ostravy. Hrachovec samotný se vzpomíná až r. 1376 („Hrachovic”) jako součást lenního statku Arnoltovice. Po husitské revoluci došlo k zániku lenního charakteru řady vsí arnoltovického léna. Mezi alodizované vsi patřil i Hrachovec, který pak zůstal součástí rožnovského panství až do zrušení feudalismu. Více zde: http://www.hrachovec.net/historie/”
Pokud to nebude nikomu vadit, přepsal bych s. 11-16 z textu dr. Janiše a dal jej sem na hrabova.info, možná to něco vysvětlí.
Protože mám na starost kapitolu o středověké Hrabové v chystané publikaci (pokud ji rada apod. schválí, vcelku poctivě poslední měsíce studuji veškeré dostupné prameny a literaturu), nemohu si však nechat sám pro sebe takto zásadní informaci, když má Hrabová v příštím roce slavit výročí obce.