120. výročí založení hasičského sboru [12]

V letošním roce 2016 jsme si připomněli 120. výročí založení dobrovolného hasičského sboru v Hrabové. Při příležitosti této události vám přinášíme další část textu z publikace 70 let dobrovolné požární ochrany v Hrabové, jež byla vydána roku 1966.

Ostatní dosud zveřejněné díly:

• 120. výročí založení hasičského sboru, první část
• 120. výročí založení hasičského sboru, druhá část
• 120. výročí založení hasičského sboru, třetí část
• 120. výročí založení hasičského sboru, část čtvrtá
• 120. výročí založení hasičského sboru, část pátá
• 120. výročí založení hasičského sboru, část šestá
• 120. výročí založení hasičského sboru, část sedmá
• 120. výročí založení hasičského sboru, část osmá
• 120. výročí založení hasičského sboru, část devátá
• 120. výročí založení hasičského sboru, část desátá
• 120. výročí založení hasičského sboru, část jedenáctá

Osvobození a budování zničené republiky

Přes veškerý útlak scházeli se členové na schůzích a školeních, kde čerpali síly k překonání všech obtíží, které kladla doba. Sílu k odboji čerpali z českých dějin a národních tradic. Kulturní vyžití se zaměřilo na ochotnickou činnost, kde režiséři sboru Inocenc Březina, Alois Tichopád a Josef Černý uvedli na scénu řadu divadelních her, které sehráli nejen v Hrabové, ale i v okolí.

Rovněž členové zpívali v pěveckém kroužku, který řídil Adolf Slavík. Zkoušky se konaly v sále hasičské zbrojnice. Nutno dál říci, že přes značné ochromení činnosti sborová pokladna nezaznamenala žádný dluh, díky hospodárnému využívání prostředků a poctivé péče tehdejšího pokladníka Josefa Kročka, který zemřel 22. 10. 1959, ve věku 73 let, pokladnu vedl až do své smrti. Značným přínosem pro sborovou pokladnu byl peněžní dar pana Aloise Hranického, který věnoval na sklonku roku 1938 pro potřeby sboru. Tento šlechetný dárce byl jmenován 1. ledna 1939 na výroční členské schůzi čestným členem sboru, protože jeho přízeň a porozumění pro věci hasičské se projevovaly již v dávnějších letech.

Hrabovský sbor vytrval v důsledném odporu k okupantům. Jeho členové nikdy nezakolísali ve věrnosti ideím demokracie a svobody. Věřili, že po temných, krutých dnech nesvobody vysvitne opět nad naší vlastí slunce draze vykoupené svobody. Čtyři mladí členové sboru: Jaroslav Vavruška, Vlastimil Gromnica, Emil Mutina a Antonín Mynář, pracovali ilegálně v odbojové skupině »Záře«. Při přechodu fronty přes Hrabovou převáděl Jarda Vavruška sovětské rozvědčíky přes rozbořený most do Vratimova. Po boku udatných rudoarmějců pokračoval v pronásledování německých fašistických vojáků. Padl s ranou v srdci v době, kdy opět zavlály nad naší obcí svobodně československé prapory v prvém dni osvobození.

Národ si po šestileté okupaci oddechl a pustil se s chutí do budovatelské práce, aby zacelil šrámy na těle znovuvzkříšeného státu. Členové sboru se zúčastnili sbírání raněných a mrtvých vojáků na katastru obce Hrabové, při postupu fronty, hledání odhozené a nevybuchlé munice. Dále pracovali na obnově letiště v Hrabůvce.

20, května konala se v hostinci u bratra Chlupatého první mimořádná valná členská schůze, za účasti 30 členů. Členové sboru se zúčastnili tryzny v sále u Lípy, za hrabovské občany, která byla důstojnou poctou všem padlým a umučeným v letech 1939-1945. Spolu se širokou hrabovskou veřejností vzdali hold všem hrdinům padlým s puškou v ruce na bojišti, nebo umučeným v koncentračních táborech, kteří neváhali obětovat své životy ve spravedlivém boji, abychom my mohli svobodně žít, pracovat a vychovávat další generace v duchu krásných ideí pravdy, svobody a demokracie.