Regulace Ostravice a její přemostění mezi Hrabovou a Vratimovem (1/4)

V tomto příspěvku vám přináším materiál z pozůstalosti pana Antonína Adámka, který ve své autentické výpovědi ze dne 24. dubna 1959 vzpomíná na regulaci řeky Ostravice a stavbu nového mostu mezi Hrabovou a Vratimovem.

24. 4. 1959

Regulace Ostravice a její přemostění mezi Hrabovou a Vratimovem

Už před první světovou válkou, hlavně však po státním převratu r. 1918 bylo na zemědělském venkově velmi rušno.

Jakási živelní síla omládlého národa započala ve velkém slohu prováděti meliorace pozemků, regulace řek, stavby dálkových silnic, a jiných uprav vlasti osvobozeného národa.

I u nás v Hrabové měli jsme už před první světovou válkou připraveny a zrevidovány meliorační plány na odvodnění mokrých pozemkových tratí /břehy, rybníky a slíny/. A stará škodonosná bolestná bolest – regulace Ostravice – a potom stavba mostu přišla do proudu veškerého úsílí o provedení.

Bylo třeba velkého a sebevědomého odhodlání majitelů pozemku pustiti se do podniků nákladných, protože v zájmu zemědělského pokroku a zlepšení pobytu ve vesnici – neodkladných. Povodně na Ostravici; pokud bývalo v Beskydách přes 1200mm, byly skoro pravidelně čtyřikrát do roka povodně. Při tom byly pokaždé změny roztrhaného říčního koryta, a dřevěné lávky do Vratimova pokaždé strženy.

Když chtěli míti moravští stavové město na moravské straně Ostravice naproti Polské Ostravy kol r. 1240 (správně roku 1256 – pozn. red.), přijel se sem na tu spoušť podívat sám král Přemysl Otakar II, a nařídil zakresliti hranice mezi Moravou a Slezskem podle tehdejšího toku Ostravice. A tak se stalo, že asi 400 roků později, kdy se Ostravici uráčilo přeložit postupně řečiště asi o 1.5 km na západ, zůstala část vesnice „Nové Hrabové“ (správně Velké Hrabové, Staré Hrabové či jen Hrabové – pozn. red.) u hranice vratimovské jako osada „Závodí“ dodnes.

Již před r. 1900 fungoval ve Frýdku jakýsi státní stavební úřad pro regulaci poříčí Ostravice, jehož obzor však sahal pouze od Lískovce po Frýdlant.

Asi od r. 1898 dostávala obec Hrabová ročně jisté paušální obnosy státních peněz na povodňové škody a úpravu břehů i lávek pod dozorem tohoto říčního úřadu. Takové práce dělali občané sami a našetřili při tom asi 30.000.- K na stavbu nové školy… (pokračování příště)

A. A.

Ponecháno v původním pravopise. Za poskytnutí materiálů vřele děkuji paní Marii Rozehnalové a Ing. Bohumilu Rundtovi.

Jeden komentář

  1. Jan Dvořák říká:

    Dnes by takové našetření bylo nazváno zneužitím dotace a bylo důvodem jejího vrácení…..

[email protected] [email protected]