Nedávno při studiu archivního fondu Lenní dvůr Kroměříž (ZAO, pob. Ol.) k jinému tématu jsem náhodou objevil listinu z roku 1534 obsahující nejstarší nepřímou písemnou zmínku o hrabovském kostele sv. Kateřiny Alexandrijské. Protože se jedná o zprávu novou a pro některé občany určitě zajímavou, napsal jsem rád tento článek.
Listinu datovanou k 30. září 1534 (Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc, fond Lenní dvůr Kroměříž, sign. Sla25, inv. č. 321) vydal olomoucký biskup Stanislav Thurzo, který v ní potvrzuje prodej biskupského paskovského léna rytíři Janu Skálovi z Doubravky a Hradiště (pozdější olomoucký biskup Jan Dubravius) a Zikmundu Nekešovi z Landeka na Kuřimi za 4000 kop českých grošů.
Důležitý je však výčet míst paskovského léna („Tvrz a městečko Paskov s dvorem s kostelním podacím, ves Žabeň, ves Novou Bělou, ves Velkou Hrabovou s kostelním podacím, ves Malou Hrabovou, ves Krmelín s lidmi platícími i neplatícími…“), v němž se objevuje u vsi Velká Hrabová (až od 1903 opět název jen Hrabová) kostelní podací právo, tj. právo držitele paskovského léna navrhovat olomouckému biskupovi jméno kandidáta či kandidátů na uprázdněné místo po odstoupivším/zemřelém faráři. Je tak takřka jisté, že v Hrabové již před 30. zářím roku 1534 stál dřevěný kostel. Nelze si totiž představit, proč by jinak bylo u Velké Hrabové zmiňováno kostelní podací právo, kdyby se ve vsi kostel nenacházel. Analogicky je stejné právo ve výčtu zmiňováno rovněž u Paskova, kde stál dřevěný kostel již v druhé polovině 14. století.
Výše uvedené zjištění tak de facto posouvá nejstarší zmínku o kostele do roku 1534, další doklad existence kostela představovalo úmrtní oznámení „Gira Cholewa Usnul w panu w strzedu trzeti Postni Letá Paně Tohoto 1564“ v předsíni kostela z 1. března 1564. Další zmínky pak 1573, 1580, 1596, 1597 etc.
Je tak možno říci, že kostel byl vystavěn před rokem 1534, což de facto potvrzuje dendrochronologický průzkum, který datoval dřevěné prvky kostela do doby po rozmezí let 1519-1522, byť tento jinak exaktní průzkum mohl být zkreslen požárem. Rovněž architektonické prvky kostela odpovídaly a po obnově stále odpovídají nejlépe druhé čtvrtině 16. století (totožný portál v Chrudimi z roku 1536).
Nevím, jestli zde není spíše opět přání otcem myšlenky. Z daného se v žádném případě nedá uvozovat, že se jednalo o stejný kostel jehož replika dnes stojí. Podací právo nepředstavuje automaticky, že se v dané lokalitě nacházel kostel, ale pouze právo navrhnout osobu do církevního úřadu v dané lokaci (a nemusí to být vysloveně farář jak uvádíš, ale kupříkladu i kaplan nebo oltářník). V Hrabové mohla být i kaple, kde probíhaly bohoslužby. Bohoslužby zde pravděpodobně probíhaly i před stavbou kostela samotného. V dokumentu nevidím nic, co by vysloveně domněnku o výstavbě kostelíka v Tebou uváděné době podporovalo, pouze to, že v dané době měla Hrabová pravděpodobně svého duchovního.
Na druhé straně je naprosto jisté, že kostelík stál již před rokem 1564. Tak proč by nemohl stát už v roce 1534? Logiku úvaha Martina Slepičky má, byť to určitě nelze tvrdit s jistotou.
Historie je humanitní věda interpretativní, nikoli objektivní, a proto nelze s jistotou tvrdit takřka nic, natož pak pro starší období, dokonce přesně neznáme ani všechny nejstarší hrabovské starosty v letech 1850-1871, neboť se na to již tzv. zapomnělo a v současně známých pramenech o tom není zmínka. Pokud je roku 1534 zmiňováno u vsi Velká Hrabová „kostelní podací“ právo, tj. musel zde takřka jistě stát nějaký sakrální objekt. Nejpravděpodobnější určitě je, že zde již stál dřevěný kostel ve známé podobě, když navíc dendrochronologický průzkum kostel datoval do doby po rozmezí let 1519-1522 (byť mohl být zkreslen) a použité architektonické prvky odpovídají v maximální představitelné míře celé 1. pol. 16. století, navíc kostel v Hrabové již stál před rokem 1564 („Gira Cholewa Usnul w panu w strzedu trzeti Postni Letá Paně Tohoto 1564“). Možná v Hrabové stála románská rotunda či dřevěná kaple sv. Martina u Ostravice (na místě kostela pravděpodobně ne, když to vyloučil archeologický průzkum po požáru), nevím to, ale pokud je to jakkoli nedoložené, odpovídá to věštění z křišťálové koule.
Ano, proti tomuto nelze samozřejmě nic namítat a zveřejněná souvislost je zajímavá. Ale to by článek nesměly deklasovat věty typu:
Je tak takřka jisté, že v Hrabové již před 30. zářím roku 1534 stál dřevěný kostel.
Protože to z uvedeného v žádném případě nevyplývá.
Ono i samotný nápis z roku 1564, tak jak je prezentován, není úplně jistý, zejména příjmení Cholewa, což bylo příjmení hrabovských fojtů. Já totiž na onom nápise vidím Holena. Označuje to však s největší pravděpodobností stejný rod, jelikož staročeská podoba staropolského slova cholewa je právě holena, obojí totiž označuje vysokou botu. Dá se předpokládat, že nápis napsal český duchovní a příjmí počeštil. Příjmí totiž tehdy nebylo ustálené, to přišlo mnohem později. Cholevové však pravděpodobně mluvili lašským nářečím a proto v pozdějších zápisech již najdeme podobu příjmí Cholewa.
Ano, v zásadě s tebou souhlasím, je to jen má odůvodněná interpretace, stejně jako každý historikův článek, ať již v odborném časopise či na webu. Protože v Hrabové roku 1534 asi nelze předpokládat stavbu typu „gotická katedrála sv. Kryšpína“, „kostelní“ podací právo jsem tak spojil s „kostelem“, který opět takřka jistě vznikl v letech 1500-1550, plus onen dendr. průzkum, to jsou pro mě pádné argumenty. Nápis je diskutabilní (fotka s. 31. v publikaci o hrab. kostele), „G“ nebo zdobné dvojité „J“, přičemž to nemění význam, neboť v té době G=J, je to Jira, Jíra, Jiří. Ligatura „Ch“ nebo „h“, které je však jiné než to“h“oto. Nebo je to divně vyvedené velké „H“, přičemž uprostřed „H“ je „břevno“, nebo tam žádné není a je to již ligatura „Ch“, nebo je to ta „šmouha“ dole. Jedná se o „n“ nebo ostré „w“, byť pravděpodobnější je ono „n“. Pokud však píšeš „Já totiž na onom nápise vidím Holena. Označuje to však s největší pravděpodobností stejný rod, jelikož staročeská podoba staropolského slova cholewa je právě holena, obojí totiž označuje vysokou botu. Dá se předpokládat, že nápis napsal český duchovní a příjmí počeštil. Příjmí totiž tehdy nebylo ustálené, to přišlo mnohem později. Cholevové však pravděpodobně mluvili lašským nářečím a proto v pozdějších zápisech již najdeme podobu příjmí Cholewa“, je to bezesporu zajímavé a přínosné. Případné mé další odpovědi až po 19. 1.
Jinak k tomu letopočtu 1564 se ještě vrátím. Když pomineme obsah nápisu jako takového, nevím, jestli si někdo všiml, ale celý nápis byl psán, s výjimkou onoho letopočtu 1564, který byl vytesán. Nápis v části letopočtu působí dojmem, že psaná část nápisu byla doplňována až po vytesání letopočtu, jelikož pisateli viditelně docházelo před letopočtem při psaní místo. Kolem letopočtu 1564 pisatel připojil orámování, které by mohlo značit, že se jedná o letopočet stavby kostela. Nasvědčuje tomu i nadbytečné slovo „Tohoto“, kdy usuzuji, že pisatel chtěl sdělit, že k úmrtí došlo tohoto památného roku, kdy byl postaven kostel.
Zobrazení značky kolem letopočtu připojuji níže.
Také se ještě po návratu z hostující přednášky k tomuto letopočtu a názoru ještě vrátím. Těžko můžeme pominout obsah oznámení. Můžeme sice pominout jeho formu, případně transkripci, ale těžko můžeme „přehlédnout“, že se jedná o poměrně běžný exemplář klasického úmrtního oznámení, které oznamuje, že k nějakému datu zemřela nějaká osobnost. V našem případě k 1. březnu 1564 Jiří Holena/Cholewa, snad hrabovský fojt. Informaci o vytesaném letopočtu shledávám jako zajímavou, avšak ze dvou poměrně nekvalitních fotografií to asi nelze určit. Ani na jediné barevné fotografii ze soukromého majetku, kterou mám k dispozici, to není takto přesně zřetelné, část barvy sice u letopočtu chybí a spíše na okrajích je vidět výraznější pozůstatek barvy, ale to může mít jakoukoli příčinu typu např. právě docházela před takřka 453 lety písaři barva, navíc musíme vzít v potaz zub času, lidský vandalismus v tomto případě asi nehrozí. Z raného mládí si pamatuji jen celý černý nápis. Dále i kdyby „psaná část nápisu byla doplňována až po vytesání letopočtu“, tak písař přeci mohl nejdříve vytesat letopočet a až poté doplnit nápis, o minutu později, další den apod. Orámování nepochybně znamená „zvýraznění“ či „zdůraznění“ letopočtu, aby nebyl přehlédnut. Ze slova „Tohoto“ lze asi těžko však usuzovat, že k úmrtí došlo „tohoto památného roku, kdy byl postaven kostel“, když nápis hovoří, že „Tohoto roku usnul v Pánu ve středu třetí postní léta Páně 1564 Jira Holena/Cholewa“. Navíc, i kdyby se ve vyhořelém kostele hypoteticky nacházel pouze „vytesaný“ letopočet 1564, mohl by pravděpodobně v souladu s řadou analogií značit spíše informaci, že tohoto toku začala výmalba kostela, která skončila po devíti letech roku 1573, tak, jak nám o tom podávají zprávu písemné prameny v Archivu města Ostravy. Zda se již jednalo o vybílení interiéru chrámu přítomné dle očitých svědků, rodinných příslušníků paní Marie Stárkové, ještě na konci 19. století, jak o tom se mnou v tzv. Oral history před časem, když jsem zpracovával monografii o hrabovském kostele, hovořila, nevím.
Ale třeba je vše jinak a za jediný den přivezli hrabovští sedláci („po dálnici“ :-)) z Metylovic tamější kostel, který složili na Prašivce a přes noc se dřevo ocitlo na současném místě a kostel byl tedy postaven tam. Tak totiž hovoří záznam v Pamětní knize farnosti hrabovské 1908-2004 z roku 1930.
Jinak pokud by někoho ona konkrétní listina zajímala, najde ji v elektronické podobě zde:
http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=5BEAFFBD240711E6AA078CDCD4447B65&scan=1
Listina je v češtině.
Tak takovouto diskuzi bych rád četl častěji a to jak v Hrabová.info tak i v dalších internetových, rozhlasových, televizních a přímých diskuzích. Nejsem odborník a tak se někdy ztrácím v problematice jazykové i grafologické, ale to nevadí. Jste slušní a vršíte své argumenty logicky dle požadavků vědecké argumentace a zcela jistě dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Budiž to vzorem pro další diskuze minimálně na zdejších stránkách.
Ale stejně bych chtěl pomocí dronu času vidět, jak to bylo.