Rada se rozhodla vestavbu provést s rozborem investičního záměru asi dle hesla: „Bo chcem“ či vědečtěji „protože proto“. Rada na zasedání 11.1.2017 rozhodla o prvním kroku investice.
58/1261.) Rada městského obvodu Hrabová
rozhodla zaslat písemnou výzvu k podání nabídky na zakázku malého rozsahu na zpracování projektové dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení „Vestavba kanceláří, Ostrava – Hrabová (PD, IČ, AD)“ uchazečům dle předloženého návrhu,
souhlasí se zadávacími podmínkami vč. požadavků na obsah smlouvy o dílo a smlouvy příkazní k zakázce malého rozsahu na zpracování projektové dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení „Vestavba kanceláří ÚMOb Hrabová, Ostrava–Hrabová (PD, IČ, AD)“
a rozhodla o jmenování pracovní skupiny pro otevírání obálek ve složení: Igor Trávníček, Ing. Jan Socha, Ing. Jana Faicová.
Na zasedání zastupitelstva 7.9.2016 jsem k navrhovanému řešení měl připomínky:
„Ing. Petana, CSc. upozorňuje, že vzdalujeme službu občanům. Nedostalo se mu žádných informací, proč se toto dělá. Projektu má předcházet rozbor možností řešení. Jeví se mu podlahová plocha Úřadu dostatečná. Proč se pro řešení nevyužije malá zasedací místnost. Informuje, že jsou dnes technologie, které umožňují přenášet videokonferenci kdekoliv, takže navrhuje řešit pohyb dokumentů, nikoliv osob. Obává se o statiku stávající budovy Úřadu. Doporučuje probrat všechny možnosti, až pak přijmout definitivní rozhodnutí.“
V rozpočtu na 2017 se počítá na tuto akci 3 miliony Kč. Drobný majetek financovaný z jiných kapitol nebude levný.
V době kdy existují Systémy pro správu dokumentů (používají se různé zkratky zpravidla ECM, DMS, EDM a jsou aplikovány dokonce i v Česku. Například v Ostravě má firma Siemens Centrum sdílených služeb (učto apod.) pro celou Europu. Mnoho firem zpracovává své dokumenty v Indii v Bangalore a jinde. Za své auditorské práce jsem se již s těmito systémy setkal a fungují dobře. Nejsou, jak se někdo domnívá, jen na archivaci. Firmu neobíhají lidi a papíry, ale elektronické dokumenty se všemi možnými stupni podpisových a schvalovacích kompetencí.
Přemístění kanceláře obecní realitky na Bažanovu na několik dní v týdnu a dále ponechat úřední den/dny v knihovně bude znamenat pro každou (2) úřednici navíc židli, skříň, stůl, sešívačku, počítač (nebo si budou nosit laptop?), připojení na net atd. Kancelář nebudeme moci vyklidit a pronajmout. Takže tady nějaké velké úspory nehrozí.
Přílepek či lépe vlepek kanceláří nad schůzovnu do stávající budovy úřadu pravděpodobně nebude proveden bleskově a naruší chod úřadu.
Dovolil bych si navrhnout lepší řešení:
Pozemky kolem úřadu jsou naše a na severní straně je dostatek místa. Zde by šlo postavit variabilní kancelářský komplex. Inspiraci jsem převzal od základní školy ZŠ T.G.M a MŠ POŘÍČANY www.zsporicany.cz. Je to v obci, kam emigrovala moje dcera, a kde našlo Zastupitelstvo (nemají radu) odvahu k neobvyklému provedení stavby – monťák. Při nedostatku místa ve stávajících budovách takto získali jednu třídu MŠ a nyní přistavují na patro třídu pro MŠ.
Nějaké foto je na jejich stránkách a nevypadá to jako zařízení staveniště z buněk (tzv. buňkoviště). No a až populační exploze dozní, tak to můžou demontovat, prodat či něco jiného s tím provést. Toto u úřadu nemůže nikdy nastat, není-liž pravda?
Taková stavba by na severní straně měla místo, napojení krytou chodbou od invalidního vchodu do úřadu. Dokonce by to šlo postavit na zemní šrouby a nebylo by třeba dělat betonové základy. Průběh výstavby by minimálně ovlivnil chod úřadu.
Tento typ staveb se samozřejmě v našem kraji používá běžně a nevidím důvod, proč by to u nás nešlo.
S pozdravem „To nejde“
Pozn: Neprošlo jazykovou korekturou.
V dnešní době není finančně nejnáročnější stavba ani technika. Dneska je největším finančním luxusem lidská práce. I proto je nutno vždy směřovat k jejímu co nejefektivnějšímu využití.
V prvé řadě je nutno určit, zda je požadovaná změna přínosem a zda se práce zefektivní. Pokud se sezdá, že ano, tak je nutno zvolit řešení směřující k co největší produktivitě zaměstnanců. Pokud by kanceláře měly být mimo a přemísťování by vyžadovalo přesun venkovním prostředím, je úplně jedno, zda jsou kanceláře 20 metrů nebo na Šídlovci. Efektivnější by bylo v tomto případě vybavit pracovníky malým automobilem pro přesun na úřad.
Systémy pro elektronickou správu dokumentů a virtuální jednání existují, ale jejich existence vyžaduje trvalou přítomnost kvalitního IT pracovníka, který zabezpečuje plynulý chod této agendy a klade také zvýšené nároky na pracovníky. To znamená dobře placeného IT odborníka, kterých se v současné době vcelku nedostává a další nemalé finanční náklady na tuto změnu. Realizací takovéhoto virtuálního řešení, které má opodstatnění u větších týmů, geograficky poměrně vzdálených, by u nás vzbudilo posměch. Stavařině dozajista rozumíte, ale zde jste docela mimo. Často se jedná o projednávání záležitostí, ke kterým jsou doklady teprve obdržené a namísto okamžitého řešení je nutno nejdříve provést jejich seskenování a zavedení do systému, moc efektivitě nepřidá. Nic nenahradí úroveň efektivity, kdy stojí jednající vedle sebe a mají možnost si přímo prstem ukázat projednávanou část. Viditelné je toto i na nejvyšší úrovni, na úrovni státu, kdy úředníci mají k dispozici výkonnou techniku a sofistikovaná programová řešení, ale úředníků stále rychleji přibývá a nedá se říci, že by dělali svou práci efektivněji, než zlomek úředníků před dvaceti lety bez těchto moderních pomocníků.
Když už se něco dělá, má se to dělat pořádně. Když vidím ten plechový montovaný hnus na fotkách, na které odkazujete ve svém článku, tak se mi ježí odporem chlupy na celém těle. Chápu, že po válce u úřadu podobné budovy byly, ale jsem rád, že je tato doba minulostí. Montované stavby také moc neoplývají energetickou úsporností a zvukovou izolací. Taktéž jsem si jist, že za pár desítek let by tyto budovy již nebyly k užívání a potomci by řešili, jak se jich zbavit.
Na návrhu vestavby se mi líbí především to, že toto řešení nezabere žádnou další volnou plochu a stavebně nijak tváři Hrabové neuškodí. I jednací místnost v přízemí úřadu, nad kterou se má stavět, je také vestavba z pozdější doby a nikdo nenamítá, že tato vestavba byla chyba a lepší by bylo mít jednání v unimobuňkách mimo objekt, obzvláště, když vezmeme v úvahu frekvenci využití těchto prostor. Taktéž tato vestavba vylepší tepelnou bilanci celého objektu, jelikož se zmenší plocha ve styku s vnějším prostředím a taktéž se bude moci kvalitněji zateplit nová střecha. Řešení energeticky, a tedy i finančně, nesrovnatelně výhodnější, než Vámi navrhovaná stávající budova úřadu a samostatně stojící montovaná stavba. Vámi navrhované řešení by na jedné straně nějaké finanční prostředky jednorázově ušetřilo, ale na druhé straně by plnými hrstmi ušetřené peníze kontinuálně vyhazovalo oknem.
Tak jsem si vzpomněl na kostnický koncil. Dnes už ale víme, že pravdu tam měl ten jediný s jiným názorem.
Pane Dvořáku, kostnický koncil řešil úplně jiné věci než pravdu a nepravdu. V prvé řadě řešil trojpapežství, tedy situaci kdy byli tři papežové a všichni se považovali za legitimní. Chápu, že jste si na tento koncil vzpomněl, ale patrně v souvislosti s vaší ČSSD a současným komickým ostravským dvojpředsednictvím. Dokonce i v případě Husa nešlo až tak o pravdu a nepravdu, to jste si možná spletl s Giordanem Brunem.
Žádné dvojpředsednictví v ČSSD není, to si jen někdo myslí. Buďte si jistý, že již brzy si uděláme pořádek.
Pravdu míním ve smyslu správný názor a Vy to dobře víte. Chtěl jsem tím říct, že názor většiny, která má zrovna moc, ještě nemusí být správný.
Proč uděláte pořádek,když žádné dvojpředsednictví v Ostravském ČSSD není? V Reportu ČT to vypadalo s úst vašeho vedení,že máte dva vůdce.
Jde o to, aby si to jednoznačně nikdo nemohl myslet. Pořádkem ale myslím především zbavit se těch, kterým jde jen o osobní prospěch, nikoli o prospěch strany a už vůbec ne o prospěch občanů.
Dovolil bych si pár přípodoteků k výše uvedené diskuzi.
1. Skutečně vůbec nerozumím IT, pracuji s kuličkovým počítadlem, nikdy jsem ve firmě nevybíral a nezaváděl infosystém. Nebo snad jo? Jo, ano! Něco o tom vím na straně uživatele. Na nejzásadnější jsem zapomněl. Náš úřad není firma generující zisk, ale obecní správa přerozdělující peníze. Jestliže státní správa přes veškeré deklarace všech „velikých“ politiků není schopna spojit různé databáze a nutí nás dodnes poletovat od ouřadu k ouřadu pro potvzeníčko, tak jak bychom mohli chtít něco tak nebesky složitého po obyčejné veřejné správě. To by bylo porušení subordinace. Co by tomu řekli ti nahoře?
2. Když už pendlovat mezi knihovnou Paskovská a Úřadem Bažanova, tak jedině s elektromobilem. Ostrava s tím začíná a na toto to je tak akorát dobrý.
3. Dobrý stabilní, robustní, odzkoušený a hlavně úředníky akceptovaný systém potřebuje ajťáka na začátku a potom jeho přítomnost asymptoticky klesá. Samozřejmě jsou potřebné zásahy na rozšíření, aktualizaci, deratizaci od virů apod.
4. Je asi pravdou, že naše úřady začnou sdílet informace a ne papíry v době, kdy už tady nebudu, jako ta babička z reklamy na nátěr plotu.
5. Co se týká vlastností „monťáků“, tak jste pane Vy, takový renesanční člověk, zcela vedle. Já nepamatuji hnusná odporná plechová stavení budovaná po válce. Pamatuji provizoráky pro vybombardované v mém rodném městě. Byly zhotoveny z dřevěných panelů a postupujícími roky je obyvatelé vylepšovali a vylepšovali a představte si, stojí do dnes. Obecně znám je „Fiňár“ tedy finský domek, kterých v Ostravě je taktéž dost. Některé jsou fakt hnusné, díky „intenzivní péči“ vlastníků či obyvatel jako na Liščině. Kde mají řádné pečovatele, tak jsou pořád dobré.
6. Tepelné vlastnosti jsou limitovány pouze požadavky zákazníků. Zvuková izolace výborná. Jinak v takovém hnusu bydlí rodina mé dcery dokonce s dětmi a dokonce jsme tento typ stavby jim doporučili. A představte si, že sousední „fortelně“ postavené cihláky mají podstatně větší spotřebu plynu a elektřiny při velmi podobné skladbě rodin a jejich pobytu v domě.
7. Soused odjel na služebku a vrátil se třetí den večer a měl na vedlejším pozemku velký patrový dům.
8. Při tomto systému se nemusí vůbec použít mokré procesy a tak je minimalizováno množství vnesené vody, která opouští stavbu až 5 let za cenu nižší tepelné pohody.
9. Na uvedených stránkách školy je někde zasut nějaký snímek na stav, kdy bylo jen přízemí – třída mateřské školy. Teď je stavba zaplachtovaná, oplášťuje se první patro, dle aktuálních povětrnostních podmínek. Co se týká hnusu, tak tato třída v monťáku je plně využívaná, hygienou bez úplatku schválená, maminky tam ochotně a bez donucení dávají své miláčky (i moji vnuci v tom strávili kus života). A věřte, že tam jsou taktéž maminky se slunéčkovými tendencemi. Po předložení všech papírů od použitých materiálů dokonce získali přesvědčení, že je to tam zdravější než ve školce staré z cca padesátek.
10. Hrabová. info jsou necenzurované noviny. Tak jediné co mohu je, požádat Vás: Netahejte do věcné diskuze politiku. Jestli cítíte potřebu nám to natřít, otřískat o hubu, prosím. Založte si na to svůj článek. Nemíchejte prosím odborné, technické, historické, kulturní a další témata s politikou.
11. V diskuzi se objevilo slovo PRAVDA. Moje stanovisko ku pravdě: v letním semestru 1. ročníku 67/68 na Technice jsme měli Základy filozofie se zkouškou. Téma pravdy bylo nekonečně diskutováno a vím, že každý máme svou. K tomu si přidávám stále (a nyní opět často) kreslený vtip pana Renčína z časopisu Reportér podzim 68 s textem: „Lidem je třeba říkat pravdu, neboť skutečnost je daleko horší.“ Z praktického života vím, že pravdu má ten, kdo drží Colt Peacemaker .45 anebo pořádný ranc peněz. Tož nic z toho nemám a tak nemůžu mít pravdu.
A proto se loučím pozdravem: „To nejde“ (a bohdá nepůjde)
Neprošlo jazykovou korekturou
ad 2. elektromobil je fajn, ale jen do první výměny baterií. Při zohlednění veškerých náklaů je čistá cena za ujetí jednoho km více než 22x vyšší v neprospěch elektromobilu. Doba na elektromobily ještě neuzrála, to už je výhodnější, a na životní prostředí ohleduplnější, pohon zemním plynem.
Info kupříkladu zde.
ad 3. pokud ajťák není přítomen, může být prodleva mezi poruchou a její nápravou poměrně výrazná, což by chod úřadu mohlo poměrně nepříznivě ovlivnit. Ajťák také musí průběžně zajišťovat zabezpečení sítě a podřízené techniky, což je pohužel v dnešní době čím dál tím více aktuálnější problém. Stačí vzpomenout kybernetické útoky z internetu, kterých jdou vůči každé síti denně desítky, až stovky a také záludný ransomware, který je schopen během pár vteřin znehodnotit uložené dokumenty.
ad montované domy. Montované domy mají obvykle poměrně hodně špatnou prostupnost vzduchu a s tím související mikroklima, obdobně jako polystyrénem zateplené budovy, které často neřeší odvětrávání fasády, protože to prodražuje. Pak bývá v budovách problém se sporami plísní a obsahem CO2. Je nutno tedy v projektu kvalitně vyřešit vzduchotechniku a s ní související rekuperaci. Mám obavy, že by se na tomto šetřilo, protože „to není vidět“ a dost to výslednou stavbu prodražuje. Montovaným stavbám v Německu bych věřil mnohem více než u nás, obdobně, jako se dá mnohem více věřit německým potravinám než našim. V Německu si dodavatelé a výrobci nedovolí to, co si dovolí u nás. Politiky raději ani nezmiňuji.
Opravdu si myslíte, že Vámi navrhované řešení montovanou stavbou bude v součtu s budovou úřady energeticky výhodnější než vestavba? Chápu, že můžete postavit hypermoderní odvětrávanou montovanou stavbu atraktivního designu, ale opravdu bude pak výsledná finanční úspora tak výrazná oproti řešení vestavbou? Jste přesvědčen, že kvalitní a nadčasová montovaná stavba bude o tolik finančně výhodnější než vestavba. A to nebereme v úvahu, že montovaná stavba zabere zbytečně volný prostor.
Nechápu, že hledáte pravdu v něčem co už z principu o pravdě není. Každé řešení má své výhody a nevýhody a cílem je najít nejvhodnější řešení, nikoliv univerzální pravdu.
Pane Slívo, pravda může být relativní, ale zásadně musím odmítnout přístup, že když Vůdce řekl, že nejlepší je přístavba, tak je nejlepší přístavba. Ač třeba na elektromobilitu máme shodný názor, tak pokud nejsou pro obě varianty řešení rozšíření úřadu předloženy porovnatelné výpočty nestranného subjektu, je nutno připustit, že zastupitel Petana může mít názor správný.
Pane Dvořáku, nesděluji zde názor nějakého „Vůdce“, nejsem ničí tiskový mluvčí. Sděluji zde pouze a výhradně svůj názor, o kterém jsem bytostně přesvědčen. Ostatně, pokud tím „Vůdcem“ myslíte současného starostu, tak je sice našim starostou, ale mým „Vůdcem“ určitě ne, jelikož mé politické preference jsou poněkud jiné. I když je pravda, že shledávám, že na spoustu věcí máme podobný názor.
Dle logiky na konci Vašeho příspěvku musíte stejným pravidlem připustit, že správný názor může mít i občan Slíva, potažmo starosta zastupitel Trávníček. Vzhledem k tomu, že se jedná o dva protichůdné názory, tak vcelku patová situace. Můžeme jen doufat, že nepřijde někdo třetí, kdo prohlásí, že nejlépe by bylo si připojit kancelářskou komůrku k vesmírné stanici ISS, jelikož modularita stanice toto umožňuje a pouze odtud bude jednou za 92 minut na ten náš obvod ten správný náhled. Dokonce by se dala přes víkend a státní svátky výhodně pronajímat. I tento fanda orbitálních řešení může mít, dle Vaši logiky, do doby porovnatelného výpočtu nestranného subjektu, správný názor.
Ono i takové porovnatelné výpočty nestranného subjektu nejsou zrovna levná záležitost, vzhledem k tomu, že by bylo nutno zpracovat projekty na obě varianty, aby byly výpočty přesné. A projekt není levná záležitost. Nehledě na to, že finanční hledisko je jenom jedno z hodnotících kritérií. Obzvláště u tohoto projektu, který zdaleka nedosahuje finanční náročnosti kupříkladu rekonstrukce jednoho parkoviště na Šídlovci, to je vcelku kontraproduktivní.
Vzhledem k tomu, že Vaše agresivita začala počátkem minulého roku, tak to tak vypadá.
Já přece netvrdím, že nemůžete mít pravdu. Při vší úctě k Vám si ale myslím, že stavebním věcem pan Petana rozumí více než Vy.
„Posudek“ nemusí dělat firma, prostě jen člověk, který tomu rozumí. Soudě dle srovnání s parkovištěm mám ale pochybnost o tom, zda vůbec víte, kolik je předpokládaný náklad na přístavbu.
Netuším co myslíte tou agresivitou. Vlastní názor? Poukazování na to, co mi nelíbí? Chápu, že vám to není po chuti, ale nazývat to agresivitou? I ten počátek minulého roku je jen vaše fabulace. Stačí projít mé články tady z konce roku 2014 a počátku roku 2015, tedy od počátku hrabova.info a zjistíte, že byly mnohem kritičtější.
Jakou stavební odbornost člověk potřebuje k tomu, aby rozpoznal, že roubovat montovaný hnus na pěknou historickou budovu, kterých tady v Hrabové moc nemáme, je zhůvěřilost? Na to nemusí být člověk stavební lumen, ale postačuje selský rozum a kapka smyslu pro estetično.
Naše radnice je typickým příkladem stavby ouřední postavené na začátku 20. století v rakouské části monarchie. Stylově podobné najdete od Haliče až k Jadranu ve Slovinsku. Jsou to typicky úřední budovy, školy, nádraží, kasárna apod. Nejedná se o památkově chráněnou budovu a tak se mohla naštěstí postupně změnit v dobře fungující budovu obecního úřadu. Určitě by staromilci namítli, že je zateplená, plastovými okny vybavená, ta barva fasády taktéž není dle doby vzniku. Dle mého názoru, je vydařeným příkladem přestavby zanedbané budovy a jejího použití k jinému, veřejnému účelu.
Z pohledu východního, jižního a západního je stav nezměněn. Ze severní strany je přílepek schůzovny připomínající „ šupu mezi stodolou a maštalí, nebo taky možná výměnek pro dědu“ . No žádná architektonická krása.
Teď se nad to přilepí další patro a to jistě architekturu obohatí.
Kdyby za radnicí stály montované kanceláře v dostatečné vzdálenosti od budovy, zakryly by přílepek schůzovny.
Jinak nevidím důvod k dalšímu zdůvodňování z Vaší strany proč ten HNUS je HNUS. Myslím, že laskavý čtenář si udělal již svůj názor a já mu nenutím ten můj, tak jak jej nenutím Vám. Ale nezměním jej kvůli Vám. Krom toho je to o ničem, protože již rada rozhodla o zadání a vyhlásila soutěž na vestavek – vlepek, viz můj článek nahoře.
Selský rozum ode mne nemůžete očekávat. Já jsem jen vnuk domkáře s 3-mi hektary a šafáře na panství Kinských. Tím pádem nemám selský rozum v genech. S mým smyslem pro estetično to taky není nic moc. Představte si , že nemusím kubismus a naopak se mi líbí impresionismus a co hůř i realismus.
S pozdravem: „To nejde“ (a bohdá nepůjde)
Neprošlo jazykovou korekturou
Pokud ten Váš domkař měl 3 hektary polností, tak to v žádném případě nebyl domkař, ale půlláník. Pokud chcete bouchat předky o stůl, tak já jsem potomek hrabovských fojtů, sedlišťských fojtů, raškovických fojtů, valašského vojvody a mí předci, to je samý sedlák. 🙂 Ale nemyslím si, že by to automaticky dávalo selský rozum.
Co se týče budovy, nikde jsem nepsal, že se jedná o památkově chráněnou budovu, ale o pěknou historickou budovu. Památkově chráněn je u nás jedině, ač replika, pouze náš kostelík. Ten je takový náš klenot. Jinak je holt mezi slepými jednooký králem a tím pádem i náš úřad je na ty naše hrabovské poměry výjimečný, vzhledem k tomu, že zde moc pěkných budov starších sto let nemáme.
S pozdravem „Když se chce, všechno jde“
Neprošlo nikudy, psáno přímo zde.
Tak a tim by to mohlo uz skoncit:) Velmi nerad to hraju na obe strany, ale zde to tak proste je a nestydim se za to, ze to tak citim.
To co navrhuje pan Petana prijde i mne naprosto racionalni… Kdyz to jde jinde, hledal bych spise argumenty proc to u nas nejde.
Milan ma pravdu v tom, ze pokud by montovana stavba mela vest k nejakemu docasnemu setreni penez/casu, nebylo by to spravne.
Co se tyka clanku pana Slavika, tak mne osobne staci ujisteni pana tajemnika Sochy, ze dalsi kancelare potreba jsou. Uz jen (z meho pohledu!!!) mistostarosta by mel mit svou kancelar a je mi jedno, jestli je uvolneny nebo neuvolneny.
Tahle diskuze se sice muze vest zde, ale podle me se dostala do mrtveho bodu.
Jsem uprimne rad, ze pan Petana napsal tento clanek, protoze nuti k zamysleni a tak to ma byt! Milanovi se pohled pana Petany nelibi a mam za to, ze slusnou formou to dava najevo. Pan Petana urcite musel pocitat s tim, ze zde napise nekdo nesouhlasny komentar a do ted to byla diskuze vcelku prinosna…
Nicmene navrhuji, aby se spise vyjadrili jini…, nejen tito dva panove, jejichz pohled jiz zname.
Vam obema ale moc dekuji a vazim si toho, ze jste psali jak jste psali…
Ono se už dozajista v této diskuzi nemůže nikdo vyznat, kromě mne, pana Petany a pana Dvořáka. Pan Dvořák navíc nepřipojuje příspěvky pod příspěvek na který odpovídá, takže se tu tvoří nepřehledný mišmaš, takže pochybuji, že se někdo další zorientuje a připojí se, a také pochybuji, že se ohledně vestavby objeví něco dalšího podnětného z klávesnic nás třech, kteří zde pod tímto článkem na toto téma nejvíce diskutují. I když třeba Martin Slepička zde jeden zajímavý a podnětný příspěvek připojil, ale bohužel ne k vestavbě, ale k paralelně se zde klubající diskuzi o samostatnosti Hrabové. Každopádně panu Petanovi za článek i následnou diskuzi dodatečně děkuji.
Jen ještě dodám, částku na vestavbu uvádí i pan Petana ve svém článku a to 3 miliony. Tady stejnou částku, kterou si pamatuji z jednání zastupitelstva a nemám důvod o ni pochybovat. Pokud si z jednání zastupitelstva pamatuji dobře, náklady na rekonstrukci parkoviště měly být 4,5 milionů, tedy o třetinu více. Když jsem si to tehdy přepočítával, vycházely mi náklady šílených cca 135000 na jedno parkovací místo. Ale to bylo ještě za minulého starosty a nevylučuji, že se to podařilo nakonec finančně snížit.
Ono jednání o parkovišti jsem zachytil v článku zde (Zastupitelstvo 16.3.2015 mýma očima)
Ano, to je ta částka a nemyslím, že to je zrovna málo. Navíc jsou obavy, že stěny sálu včetně základů nemusí být schopné unést nástavbu a vše se prodraží. Proto je v tomto případě užitečné říci si alternativy.
Schválně si počkám, zda budete stejně úporně kritizovat i starostu za jeho nápad s montovanou školkou.
Možná Vás překvapí, ale ani v případě montované mateřské školy nejsem příznivcem montovaného řešení. Zde je potřeba kvalitní ventilace a rekuperace (ideálně aktivní rekuperace) mnohonásobně větší než u kancelářských prostor. Stávající školka, přestože byla postavena s poválečnou socialistickou budovatelskou nonšalancí, sloužila 60 let. Při dnešních moderních a propracovaných stavebních postupech bych u zděné budovy očekával mnohem větší životnost než u současné školky. Zděné stavby jsou prostě věky prověřeným řešením.
Hlavní otázkou je financování nové mateřské školky. Není až tak úplně pravdou, že nebyly vyhlášeny žádné dotační tituly na nové školky. 1.11.2016 byly vyhlášeny tituly dokonce dva. Ale bohužel na ně nedosáhneme, jelikož nejsou plošné, ale jsou územně omezeny. Je totiž zohledňován nedostatek míst ve školkách v daných regionech. My patříme pod Ostravu a zde je v součtu v současné době volných cca 400 míst. Vzhledem k tomu, že vypsané dotační tituly (IROP 58 a 59) jsou až do roku 2022, byl bych k vypisování dalších dotačních titulů v daných letech, na tento účel, více než skeptický. I když přibývání dalších území v souvislosti se změnou v zákoně nelze vyloučit. Za trestuhodné považuji to, že obec nevyužila IROP Výzvu č. 14 „Infrastruktura pro předškolní vzdělávání“, kde bylo možno se přihlásit k dotačnímu titulu do 22.4.2016. Padá to zejména na hlavu minulého starosty, i když samozřejmě nelze pominout, že současný starosta byl tehdy místostarostou a neuvolněným členem rady. Neznám detailně poměry na úřadě před výměnou starosty, ale dle mých informací byly poměrně tristní. I když školka byla to první s čím nový starosta přišel. Z dnešního pohledu se zdá být nejlepším řešením, kdyby nový starosta nesvolával pracovní jednání zastupitelstva o školce, ale udělal vše pro to, aby se stihlo přihlásit k výše uvedenému dotačnímu titulu a protlačil projekt silou. Bohužel se snažil být korektní a nechal se ukolébat planými sliby ministerských úředníků. Ale jak se říká, po bitvě každý generál.
Každopádně není důvod plakat nad rozlitým mlékem, ale je nutno hledat řešení. V prvé řadě odborně zjistit skutečný stavební stav školky a náklady na stavební zajištění a asanaci. Pokud je stav školky opravdu žalostný a náklady na asanaci a stavební zabezpečení by byly vysoké, zvážit stavbu nové školky úvěrováním. Pokud se zjistí, že školka ještě nějaký rok může při minimálních nákladech sloužit, tak vyčkat zda se neobjeví nějaký nový dotační titul. Při tom paralelně zkoušet zajistit spolufinancování na vyšších úrovních, zejména města.
Jinak ono i montované stavby nejsou nejlevnější, kupříkladu montovaná školka v Bílé pro 20 dětí (bez kuchyně) přišla na necelé 4 miliony. Různé montované školky si můžete prohlédnout zde.
Jinak na posledním zastupitelstvu padla z úst místostarosty Rundta zajímavá poznámka (volně parafrázováno, ale určitě si ji taky pamatujete): „Každý si myslí, že Hrabová je bohatá obec, ale kupříkladu sousední Paskov, který má srovnatelný počet obyvatel, je obcí mnohem bohatší“. Možná by stálo za to zjistit důvod, proč tomu tak je. A pokud tomu je proto, že jsme pod Ostravou, zvážit, zda by nám nebylo lépe jako samostatné obci. Snáze tak financovat podobné projekty, obzvláště pokud se město postaví k spolufinancování nové školky negativně.
K úvahám o samostatnosti obce bych přidal ještě jednu historickou zajímavost. Asi by sice k tomu mohl říci více pouze pan místostarosta Ing. Bohumil Rundt, ale tyto možnosti se probíraly roku 1990 formou dotazníku z iniciativy Obvodního národního výboru Ostrava 3. Díky mimořádné občanské angažovanosti našich občanů byly tyto dotazníky distribuovány i v Hrabové den před rozhodujícím jednání Národního výboru města Ostravy 14. září 1990, ač tomu bylo mnohými bráněno.
Byly položeny tři otázky a to, zda má být Hrabová samosprávným městským obvodem, samostatnou obcí či nadále součástí ObNV Ostrava 3 (ObNV Zábřeh, městský obvod Ostrava-Zábřeh).
Výsledek za účasti 911 občanů Hrabové starších 18 let dopadl takto:
746 občanů (81,9%) pro vytvoření samosprávného městského obvodu
153 občanů (16,8%) pro vytvoření samostatné obce
12 občanů (1,3%) pro Hrabovou součástí ObNV Zábřeh
K složitému správnímu vývoji Hrabové více z chystané publikace:
„Po vzniku obecního zřízení roku 1850 prošla Hrabová složitým správním vývojem. V letech 1850 až 1903 se jednalo o obec Velkou Hrabovou, přičemž k 1. lednu 1903 došlo ke změně názvu obce, jež se nadále nazývala pouze Hrabovou, která byla následně dne 1. července 1941 připojena k statutárnímu městu Moravská Ostrava. Po osvobození Hrabové se 2. května 1945 ustanovil Místní národní výbor v Hrabové, který zabezpečoval základní záležitosti obce až do 6. července 1945, kdy byl přeměněn na Pomocný národní výbor v Hrabové existující do 31. prosince 1946. Ten byl poté až do 16. května 1954 nahrazen Obvodní radou v Hrabové, kterou vystřídal Obvodní národní výbor v Ostravě-Hrabové. Po osamostatnění Hrabové k 20. květnu 1957 došlo k ustanovení Místního národního výboru v Hrabové, který spravoval obec do 1. července 1960, kdy byla Hrabová opět připojena k Ostravě. Následně se Hrabová stala v letech 1960–1971 součástí Obvodního národního výboru Ostrava-Zábřeh, respektive po další změně správního členění Ostravy v letech 1971–1990 součástí Obvodního národního výboru Ostrava 3. Po sametové revoluci Národní výbor města Ostravy 14. září 1990 rozhodl, že se Hrabová stane od 24. listopadu 1990 jedním z 22 ostravských městských obvodů. K obnovení místní samosprávy došlo na ustavujícím zasedání Zastupitelstva městského obvodu Hrabová dne 8. prosince 1990.“
Tehdy byly jiné podmínky a jsme za těch necelých třicet let poněkud dále. Místo lánů polí za Místeckou tam jsou dva velké obchody a přibyla průmyslová zóna, která je jistým výdělkem a výrazným zdrojem příjmů. Obzvláště nyní, kdy se objevují stále hlasitěji snahy o přerozdělování prostředků obvodům výhradně dle počtu obyvatel, na čemž by Hrabová tratila výrazným způsobem.
Jinak Paskov o něco bohatší obcí je, ve svém rozpočtu na tento rok má příjmy cca 68 milionů korun, Hrabová necelých 49 milionů. Zajímavé je ale financování, Paskov má v této položce rozpočtu k dobru dalších 40 milionů, Hrabová má 6 milionů v nečerpané rezervě.
Možná se i skoro shodneme v názoru na školku. Pokud se ale týká výhodnosti samostatnosti, tak také občanům sdělte, že jim pak pojede o víkendu autobus MHD do Ostravy jen 3x za den, jako z Paskova. Nelze pominout, co financuje město přímo.
Vratimov je také samostatnou obcí a autobusů tam jezdí dostatek, takže to asi zase až taková hrůza nebude. Samozřejmě, že vše by muselo být výsledkem pečlivé rozvahy a zvážení všech pro a proti. Nesmí to být emotivní hurá akce.
Tak si ten „dostatek“ autobusů konkretizujme. Do centra Ostravy jede autobus z centra Vratimova mimo špičku co půl hodiny, ale z okrajových částí (Horní Datyně, zástavba směrem k Řepištím) jednou za hodinu, případně i jednou za hodinu a půl (než se dosavadní místostarosta zastal občanů Horních Datyní a přesvědčil městské zastupitele o potřebě zvýšení úhrady za MHD, tak tam jezdil autobus i jednou za 2 hodiny). Směrem na Ostravu-jih z centra Vratimova jezdí autobus (linka 41) mimo špičku jednou za 40 – 80 minut, z okrajových částí Vratimova nejezdí žádný. Po celé Paskovské je v Hrabové základní interval tvořený linkami 27 a 39 20 minut, což je 3x až 4x více spojů. Spojení z Hrabové na Ostravu-jih je každých 20 – 40 minut, což je 2x více než z centra Vratimova. A to ještě vratimovští platí jízdné o 230 Kč měsíčně dražší a senioři 65 – 70 let tam nejezdí zdarma. Mimochodem, Vratimov je přitom podstatně větší než Hrabová. Toto vážně chcete občanům Hrabové „nabídnout“?
Tak zrovna Vratimov to ma se spojema docela dobre…
V centru Ostravy jsou za 13 minut (jedou-li busem 81) a neni to tak „uplna“ pravda, ze by to bylo o 230,- mesicne drazsi… . Staci nastupovat a vystupovat na Vratimovskem nadrazi. Vyuzivaji toho desitky lidi, jsem svedkem a jeden z nich:) Mimochodem, 10 let jsem jezdil do prace autem, az jsem si ted koupil rocni jizdenku a jezdim prave z Vratimova;-)
Docela by me zajimalo, jak by se postavilo DPO k tomu, ze by byla Hrabova mimo „ostravskou zonu“. Jaka zona by byla v prumyslove zone, kde jezdi stovky/tisice lidi, kteri by si museli kupovat jizdne mimo spolecnou zonu?:) To by se asi Ostrave nelibilo a asi by se neco domluvit dalo, ne? Takze by se predpokladam resilo trosku jinak – lepe pro nase obcany…, lepsi vyjednavaci pozice pro Hrabovou nez pro Paskov a Vratimov…
Obávám se, že při náznacích, že chceme z Ostravy uprchnout, nám budou lehce změněny hranice obvodu a to asi jako honební revír. Hrabová bude ohraničena na západě Místeckou a naše vyjednávací pozice bude v pozici chudého příbuzného. A jsou toho samozřejmě schopni o tom nepochybuji ani vteřinu.
O tom vcelku pochybuji. Hranice Hrabové jsou jasně vyznačeny na mapách a není k tomu sebemenší právní důvod. Hranice obce jsou evídovány katastrálním úřadem, jejich změna má zákonem jasně definovaná pravidla a určitě není v gesci magistrátu. V našem případě by přicházela v úvahu pouze změna hranic obce dohodou se sousedící obcí a k tomu je potřeba náš aktivní souhlas. Je pravda, že v minulosti jsme přišli o Závodí, ale i to bylo v období krátké poválečné samostatnosti, ale dnes platí jiné zákony. Pokud by byla Vaše obava oprávněná, tak můžeme o území přijít snadno i dnes, kupříkladu pokud bychom se hlásili k příjmům ze zóny příliš hlasitě a nesouhlasili s přerozdělením příjmů dle počtu obyvatel jednotlivých obvodů, které se v hlavách některých politiků z jiných, chudších a zalidněných obvodů, rodí. Je na našich zastupitelích, aby toto svou případnou liknavostí nedopustili.
Je pravda, ze tomu az tak nerozumim, nejsem ani pravnik a ani do takovych veci nevidim. Mozna si to predstavuji jako Hurvinek valku, ale ve Statutu mesta Ostravy je nasledujici:
Zastupitelstvo městského obvodu rozhoduje:
o návrhu na změny katastrálních území uvnitř města a hranic městského obvodu za podmínky předchozích souhlasů zastupitelstev dotčených městských obvodů a o jeho předložení zastupitelstvu města,
Podle me to je jak pise Milan…, museli bychom dat aktivni souhlas, ne-li bychom museli primo aktivne pozadat.
Ale vazne se mozna pletu…:(
Pánové, děkuji Vám za Váš optimizmus životní i právní. Ze mě je poučený optimista po tom, co jsme viděl, zažil. Kdyby se tak právo řídilo výrokovou logikou, jo to by se mu dalo věřit. Když mi dnes dobrý právník řekne, že jasná věc(dle textu legislativního předpisu) se soudí principem 50 / 50, tak jak tomu může poučený prosťáček věřit, že by to zase někdo neohnul, nepřeválcoval, nezametl pod koberec apod.
Jo kdyby to tak fungovalo jako ve Vašem dobře napsaném SW. No, ale to by nemuseli být politici 🙂
Ano, dennodenně se setkáváme s poměrně pružným ohýbáním zákonů. Ale katastr nemovitostí je poměrně striktně omezen v tom, za jakých okolností změnu hranic katastru může provést. Konkrétně to řeší zákon 256/2013 Sb. konkrétně § 29 a vyhláška 357/2013 Sb. paragrafy § 31 až § 34. I když samozřejmě nepochybuji, že se mohou objevit snahy, aby nám to případné osamostatnění co nejvíce zhořklo. Ale zde jsou Vaše obavy opravdu liché. Navíc by bylo v zájmu obou stran realizovat případný rozchod v dobrém.
Jinak ještě dodám, že Vámi nastíněný scénář se již v nedávné minulosti udál. Konkrétně v případě obce Držovice, v době jejího oddělení od Prostějova. Prostějov se aktivně snažil při oddělení Držovic jejich katastrální území okleštit. Neuspěl. Zákon s touto snahou počítá a obsahuje aktivní ochranu k tomu, aby bylo podobným snahám zamezeno (§ 26 zákona 128/2000 Sb.).
Jinak původní obec, od které je odloučení prováděno se procesu vůbec neúčastní, o oddělení rozhoduje krajský úřad. Jediným klíčovým hlediskem je výsledek referenda na území oddělované obce a splnění zákonných požadavků na novou obec (minimalní počet obyvatel v oddělované obci a počet obyvatel zůstávající v obci od které se odděluje, kdy v obou případech nesmí být pod 1000 obyvatel a nutnost hranic minimálně s 2 katastrálními územími, což znamená, že nesmí vzniknou obec obklopená jinou obcí) blíže viz 128/2000 Sb. Zákon o obcích paragrafy § 19 až §26a.
Tak jo, průmyslová zóna by zůstala v ostravské zóně a lidé i od statku budou chodit k Benzině, aby měli jízdné o 230 Kč levnější. To by přece byla skvělá perspektiva!
Domluvit zachování dopravy na stávající úrovni a její financování by bylo samozřejmě prioritou. V krajním případě by nebyl problém zajistit kyvadlovou dopravu Hrabová statek (popřípadě až do Paskova, pokud by Paskov měl zájem a finančně se spolupodílel) do Hrabůvky na kruhový objezd dr. Martínka, což by zajistilo pohodlný přestup na většinu linek. Vše je věc domluvy a hledání řešení. V prvé řadě to chce spočítat, kolik by odloučení přineslo financí a kolik nových nákladů, včetně zajištění dopravy, by toto odloučení přineslo.
S pozdravem: „To nejde“ (a bohdá nepůjde)
Kdyby Paskov chtěl, tak si zaplatí už teď prodloužení více spojů linky 39 od Hrabové statek – jenže ví, že už tak platí dost za stávající spoje. Pakliže míníte kyvadlovou dopravu zdarma, bude se na ni muset platit obcí o třetinu více. Každopádně si dovedu představit neutuchající jásot občanů, až by museli z kyvadlové dopravy přestupovat při každé cestě do Zábřehu, Vítkovic či Svinova místo dnešních přímých linek.
Honzo, vzdy je potreba zohlednit co nejvice pro & proti.
Pokud by vsak Hrabova ziskala odtrzenim od Ostravy desitky milionu navic a „stalo“ by ji to „jen! cenu za MHD, pak si myslim, ze by to nebylo az tak spatne, ne?:-) Takovych je preci hodne – Hlucin, Ludgerovice, Vratimov, Paskov, Vresina…
Zvlada-li to zaplatit Paskov a Vratimov (ten ma LUXUSNI spoje), zvladala by to zaplatit i Hrabova.
Kolik stoji Vratimov, aby DPO zajizdelo MIMO Ostravu (do Vratimova – nadrazi)? Kolik by odhadem stalo (Vratimov, Hrabovou, Paskov), kdyby byly zachovany spoje pri odtrzeni Hrabove od Ostravy?
Ja nejsem zastancem odtrzeni, ale nejsem ani odpurcem. Hrabova plati az prilis za smrad a podle me neni uplne pravda, ze za to muze starosta a obec. Jake ma moznosti nase obec, krome toho, ze budeme „prosit“? Jak dopadlo „pocitove“ mereni, ktere si vzala komise vystavby za ukol?
Dalo by se to spočítat, ale je to dost pracné, protože se musí spočítat všechny spoje a jejich délky – to nikdo pro Hrabovou nesleduje. Vratimov a Paskov zjistím.
Slovo „prosit“ není správné, to, co má starosta dělat, je „tlačit“. A to se bohužel neděje..
Vratimov dotuje dopravu cca 2 milióny Kč ročně a Paskov 400 tis. Kč. Z důvodů pramenících v historii zde však dopravu spolufinancuje i Ostrava a v případě Vratimova i Řepiště. K financování dopravy přispívá vyšší jízdné a placení jízdného cestujícími 65 – 70 let.
Jinak když provedu výpočet, který je hodně nepřesný, ale jediný, který mohu provést:
vezmu přibližných 7 miliard příjmů města (skutečnost je více)
podělím přibližným počtem obyvatel 300000
vynásobím přibližným počtem obyvatel Hrabové 3500
tak mi vyjde 81666666, od města dostaneme 19068000, tedy méně než jednu čtvrtinu. Takže k dobru bychom teoreticky mohli mít více než 60 milionů.
Chápu, že to je nepřesný výpočet, ale máme zde průmyslovou zónu, takže bychom měli na tom být lépe než většina obvodů.
Takže už jen z tohoto pohledu by mne zajímalo, kolik by činily naše příjmy jakožto samostatné obce. A pokud by se mé výpočty blížily reálu, tak z takových peněz se toho už dá spousta zaplatit, včetně dopravy. Pokud už musíme dýchat smrad z průmyslové zóny, bez naděje na zlepšení, bylo by fajn, aby příjmy plynoucí z této zóny, které zde následně zůstanou, byly co nejvyšší.
Smrad dýchat nemusíme – stačilo by, kdyby proti tomu starosta a rada něco dělali. Z průmyslové zóny jde příjem obvodu již nyní (daň z nemovitostí jde obvodům). Ve Vašem výpočtu jste poněkud opomněl koeficienty rozdělování daně z nemovitosti – i přes Gazdíkovo oloupení velkých měst pořád dostávají na obyvatele více než bezvýznamné vesnice (tou bychom totiž byli). Také bych doporučoval si vzít příklad z příjmů Monaka na 1 obyvatele a vyhlásit nezávislost na ČR. I tady by Vám vyšlo, že bychom si polepšili, aspoň bychom nemusili živit „darmožrouty“ jako je policie, armáda, vysoké školy či stavbaři dálnic mimo území Hrabové.
Zato dnes nejsme bezvýznamným městským obvodem, ale všemi obdivovaným hybatelem dění v regionu celé střední evropy a každý náš občan má možnost se kulturně vyžít v našem kulturním domě, kde se rády střídají herecké soubory až z daleké Prahy. Na obce se školkami v katastrofálním stavu se díváme se soucitným pohledem a rádi je provádíme našimi školkami, ať ví, jak se to dělá. Když projevíme zájem, aby silnice, která byla před téměř 80 lety postavena jako obchvat obce a nedávnou politickou zvůlí proměněna v dálnici bez náhrady, nebyla zpoplatněna, tak ministr jen srazí podpatky a osobně se vrhne k psacímu stroji, aby sepsal příslušné dokumenty.
Po té co nás rozčísne Prodloužená Mostní, tak se staneme významní maximálně jako dopravní uzel. Prozatím jsme jenom fajn místo k bydlení v rámci Ostravy, ale to je tak vše.
Jinak celý váš příspěvek je jako obvykle prostý všech faktů a pouze se snaží názorového oponenta shazovat. Monakem se můžete stát, pokud máte stejné podmínky jako Monako. Jinak mne vcelku pobavilo, že si kovaný levičák vezme za vzor zrovna Monako, zemi bez přímých daní a daňový ráj. Co se týče armády, tu Monako sice nemá, v tom spoléhá na Francii, ale hasiče a civilní obranu má ve svých Corps des Sapeurs-Pompiers. Stejně jako má policii. Opravdu si myslíte, že policii a armádu přímo financuje město Ostrava?
Hrabová nikdy samostatným státním útvarem v minulosti nebyla, na rozdíl od samostatné obce, kterou jsme byli stovky let. Nehledě na to, že stát se samostatným státem v našich podmínkách prakticky nelze. U obce je to zákonně snadné a stačí k tomu projevení vůle občanů.
Jinak, jak je u vás zvykem, příspěvek je psán stylem horlivého absolventa rychlokurzu „Demagogem a populistou snadno a rychle“.
Spojovat můj příspěvek s tím, že zájem o informace, co nám přináší svazek s Ostravou a v čem by byla samostatnost přínosem, popřípadě co by nás stála, s tím, že nás to uvrhne do tmy a zruší nám to policii, armádu a vysoké školy, je demagogií nejhrubšího kalibru. Divím se, že jste tam ještě nepřidal porodnice, domovy důchodců, kulturní domy, školky, sociální jistoty a kanalizační řád.
Vždy platí, že ve větším celku je větší síla (pokud není držen pohromadě násilím). Necítíte třeba rozdíl, kdyby odstranění zpoplatnění D56 žádal primátor třetího největšího města republiky nebo starosta nějaké obce Hrabová? Město nefunguje optimálně, zejména v současné době, ale přesto pro nás nějaké výhody má a může mít i větší. Kulturní dům i školku si můžeme postavit i jako městský obvod, vše je o prioritách. Psal jsem záměrně jen věci financované státem, ale když chcete, tak jednu ze dvou policií opravdu zřizuje město. A financuje i porodnici, domovy důchodců, kulturní domy, školky, sociální jistoty a kanalizační řád, byť každé v různé podobě a míře.
Když již bylo v diskuzi zmíněno Monako, tak se musím také vyjádřit k diskuzím o samostatnosti obce. Chtěl bych nejprve podotknout, že pěkný panoramatický výhled na Monako je z vesnice La Turbie nad ním. Nicméně je určitě nelze srovnávat, nakonec tamější památník Trophée des Alpes římského císaře Oktaviána Augusta není hrabovský památník Františka Janhuby.
Osamostatnění by přineslo řadu výhod, ale i nevýhod. Nutné by bylo také referendum s poměrně vysokou volební účastí, o níž nejsem přesvědčen. Na úvod bychom měli zdůraznit, že jsem poměrně bohatým městským obvodem, což dokládají příjmy srovnatelného městského obvodu Stará Bělá a Hrabové, jež jsou, pokud si dobře pamatuji, takřka dvakrát větší. Kdyby byla Hrabová samostatnou obcí, byla by zhruba až čtyřikrát tak bohatší, než Stará Bělá a bohatší minimálně o 25 miliónů, než sousední Paskov.
Otázkou však je, zda Hrabová tyto finance navíc skutečně potřebuje. Celý obvod v podstatě svítí novotou, ulice asi až na Klasnou jsou opraveny, škola i školka mají moderní vybavení (můžou mít ještě modernější), jsou zde pěkná nová hřiště. Bohužel zde zatím chybí asi potřebná nová školka, kulturní dům či hala, případně lze vždy uvažovat o hrabovském domově důchodců.
Odtržení od Ostravy by přineslo řadu ztrát. Předně městská hromadná doprava by se musela zaplatit, vyhovuje mi současný stav, kyvadlovou dopravu do Hrabůvky a s tím spojenou horší kvalitu života v Hrabové bych určitě nechtěl, nejsem z těch, co jezdí všude autem a je jim to tak v podstatě jedno. Dále by zde byla otázka Městské policie Ostrava, Hrabová by si musela své strážníky hlídající u školy/celou Hrabovou zaplatit, případně zřídit vlastní obecní policii. Jak by to bylo z komunálním odpadem (OZO), nevím. Celá Hrabová by si též musela vyměnit doklady, což je problém v situaci, kdy ze stejného důvodu se nemůže pojmenovat ani malá ulice po Vilému Závadovi, protože by si několik domovních čísel muselo vyměnit doklady. Obyvatel Hrabové by také pozbyl práva občana obce Ostravy, nemohl by volit do zastupitelstva města apod. Já bych nemohl získat stipendium města Ostravy, pan Slavík by nemohl být oceněným seniorem roku. Hrabovský kronikář by nebyl zván na setkání kronikářů z Ostravy a nemohl by se obracet na pana dr. Juřicu. Hrabová by nemohla ovlivňovat chování místa, na něž je svou existencí od 13. století bytostně navázána, již tehdy byla v soudním obvodu města Moravská Ostrava. Dotace na vše možné (kultura, školní ozdravné pobyty etc.) z města Ostravy by nepřicházely v úvahu.
Naopak Hrabová by získala od roku 1941, resp. 1957-1960 (o všem ale rozhodovalo KSČ, o nějaké samostatné správě v té době se nedá moc hovořit, bylo to z rozhodnutí strany) samostatnost a více financí. Dobrou možností by bylo také vydávání obecních vyhlášek. Pokud mne někdo přesvědčí, že to bude pro Hrabovou opravdu výhodnější, než setrvat jako bohatý městský obvod pod Ostravou, nemám jako hrabovský rodák a jeden ze zdejších patriotů problém hlasovat v referendu pro samostatnost Hrabové.
Na internetu lze najít spoustu podrobně zpracovaných materiálů, které hodnotí dopady osamostatnění části obce či městských části. Nevím jestli někdo bez podrobné finanční analýzy dokáže jednoznačně garantovat, že Hrabová bude mít po osamostatnění více peněz. Pokud by tomu tak opravdu bylo, tak je to určitě jednoznačné a zásadní plus. Těžko říci zda někdo ze zastupitelů či politických subjektů v Hrabové začne tuto myšlenku aktivněji podporovat. Jestli ano a přesvědčí mne o nesporných výhodách osamostatnění, tak nejen, že v referendu o odtržení od města řeknu své ano, ale i v následujících volbách bude mít můj hlas. Přinejmenším za odvahu, že do toho šel.
https://www.vse.cz/vskp/37093_osamostatneni_casti_obce_a%C2%A0jeho_rozpoctove_dopady
https://www.vse.cz/vskp/52648_analyza_a%C2%A0zhodnoceni_dopadu_do_hospodareni_pri_pripadnem_osamostatneni_mestskych_casti_hlavniho_mesta_prahy_do_podoby_samostatnych_obci
Vůbec se mi tato diskuse o osamostatnění obce nelíbí, vše není jenom o penězích. Pokud by k takovému kroku došlo, budu usilovat o změnu správního území obce (změnu hranic obvodu), kdy tato obec je, jak již bylo zmíněno výše, rozdělena Místeckou ulici a tzv. žižkovská část je značně „vedením obce“ opomíjena. Donedávna zde podél velmi frekventované cesty nebyl ani chodník. Navíc sousedí tato část přímo s ostatními územními obvody města Ostravy, které tato část, zatím obce Hrabová (včetně průmyslové zóny), jistě bude zajímat.
Tak trosku vykrik do tmy, nemyslis? Vykrikovat anonymne umi kazdy.
Navic bych to od tebe necekal, ze zrovna ty to budes takto anonymne „kritizovat“.
Rozhodne s tebou ale souhlasim, ze vse neni o penezich. Jenze mit treba 60 milionu rocne navic… . Nebo treba jen 20 milionu rocne navic je neco, co je rozhodne duvod k zamysleni. Kolik by stala nova skolka z rozpoctu obce? Kolik by stala hala? Kolik stoji to ci ono?
Paskov dokaze zaplatit opravu zamecku, postavit ze sveho novou halu, Vratimov rekonstruovat budovu u bazenu, zaplatit workoutove hriste… .
Je opravdu k zamysleni, proc to jinde jde a u nas ne.
Nasi fotbaliste jezdi hrat fotbal do Vratimova na umelku nebo Paskova do haly. OBECNI PLES se organizuje v Hrabuvce. Hasici maji s fotbalisty ples ve Vratimove.
Vazne to neni k zamysleni? Vazne to neni k diskuzi, jak sehnat penize a jak to, ze v okoli na to maji a nemaji zonu? Jak to, ze tady cichame smrad ze zony a jinde v okoli se maji lepe!?
Ne, nesouhlasim s tebou a nelibi se mi, kdyz nekdo takto kritizuje a snazi se to navic delat „anonymne“. Tady se pouze vyvolava diskuze, jestli by to neco prineslo.
Souhlasim, ze na Zizkov se zapomina, ale nikde jsem nezaznamenal, co tamni obyvatele trapi. Ja myslim, ze kulturni dum, skolka a sokol = Hrabova. Zizkov = cast Hrabove. Takze pokud se diskutuje ohledne hypotetickeho odtrzeni, mysli se na celou Hrabovou, nikoliv jen na to, co to prinese Zizkovu, Sidlovci, nebo stare Hrabove… .
Tak jako o osamostatnění by mělo být referendum.
Nešlo o kritiku,šlo o vyjádření názoru.
Ano, Žižkov je částí Hrabové, v které my žijeme! Je pravdou, že je opomijen. Plně však chápu potřeby obvodu,které Radku zmiňuješ.
Hezký den všem,
velmi pěkná diskuse, od přístavby k radnici, přes odtržení od Ostravy až po Monako 🙂
Dámy a pánové, podívejte se na to jak vypadá rada našeho obvodu, vážně si myslíte, že by věděli „co s tím“, když už řadu let chybí jakákoliv vize či strategie rozvoje Hrabové a i přes kosmetickou změnu jedeme pořád v zajetém schématu – „chodníky se staví a světlo svítí“?
Jen malý dovětek, osobně jsem proti odtržení od Ostravy, a proč? Zkrátka protože jsem od narození ostravák (nikoliv ostravak). A stejně tak jsem hrdý na to, že jsem z Hrabové (nikoliv ze Šídlovce, Žižkova nebo „Staré Hrabové“).
Honzo, dekuji za komentar.
Ono „odtrzeni“ je stejne pouze hypoteticke a nikdo za nej zatim nebojuje, proto je zbytecne hrotit diskuzi. Jsi proti, sice bez argumentu, nestydis se za to a napises to otevrene.
Ono „odtrzeni“ je stejne o referendu, kde rozhodne kazdy z nas svym hlasem, takze hysterie neni na miste (napr. o nas bez nas). Jsou vsak dulezitejsi veci k diskuzi, nektere sam naznacujes.
Mej se a jeste jednou dekuji.
Ahoj Radku,
pochopil jsi to naprosto přesně, jsou důležitější věci k řešení…
Honza
Milý Petře,
rozhodně jsem moudrost světa nesnědl a ani s tím nemíním začít….
„chodníky se staví a světla svítí“ to je pouze parafráze na dřívější Radkův článek
hloupého z nikoho rozhodně nedělám, pouze konstatuji současný stav, který se příliš neliší od předchozích let… budiž konkrétní případ, jedna dotace na školku vyšuměla aniž by musela, a na poslední chvíli se hledá kdo by zflikoval dotační žádost na modernizaci školních učeben, ostatně u té komedie na zastupitelstvu jsi byl přítomen… mám pocit, že se řeší až aktuální problém nikoliv věci dopředu, toť vše… jakožto opoziční zastupitel s tím nic neudělám, jen na to mohu upozornit, což také činím
Kdyby jsi chtěl,tak bys mohl.Chápu,že je jednoduší napsat pár vět a ještě si dělat reklamu.Víc to rozebírat nechci,je to spíš na rozhovor a ne dopisování.
Z toho co jsi tu napsal,mám pocit,že jsi snědl moudrost světa.Mne osobně jsi tímto článkem zklamal.
Moudrost sveta ji ten, co se na neco pta?:) Peto, pokud ty na neco z toho odpoved znas, tak sup sem s tim… . Jinak nechapu, na co narazis:)
Mně vadí Honzovo hodnocení rady našeho obvodu.Dělá z radních hloupé občany co neví co dělat.Je lépe něco dokázat a pak dělat podobné komentáře,že chodníky se staví a světlo svítí.
oki, diky za vysvetleni. Lekl jsem se, ze se muj text dal brat tak, ze si hraju na hrdinu, ktery zna reseni. Reseni neznam, ale to co resime my, maji nekde vyreseno – to jsem textem chtel „rict“.
Ja uz zdejsi diskuzi zavru, protoze uz nikam nevede – na nikoho konkretniho tim nenarazim!
Diskuzi uzamknu zitra – jeste to napisu uplne dolu.
V příspěvku pana Šumbery jsem opravdu nenašel, že by radní nazval hlupáky. Soudný člověk ale snad vidí, že v našem obvodu se buď řeší věci chaoticky nebo neřeší vůbec. Dovolím si připomenout, že pan Šumbera nedostal šanci něco pro obvod dokázat, protože radu si ODS cíleně sestavila tak, aby jí odkývala vše, co si zamane.
Pane Dvořák to co píšete není pravda.Rada je sestavena dle výsledku voleb a Honza šanci dostal a nejen starosta určitě jakoukoli myšlenku či rozumný názor neodmítne.
Víte moc dobře, jak to bylo.
Diskuze je tak rozsahla, ze uz se to tady ztraci. Honzo, dekuji za dodani informace o dotovani. Nema smysl komentovat castku, ale je super, ze ji zname. Jeste jednou diky.
„Vratimov dotuje dopravu cca 2 milióny Kč ročně a Paskov 400 tis. Kč. Z důvodů pramenících v historii zde však dopravu spolufinancuje i Ostrava a v případě Vratimova i Řepiště. K financování dopravy přispívá vyšší jízdné a placení jízdného cestujícími 65 – 70 let.“
Možnost zanechávat komentáře pod tímto článkem uzamknu během 3. února 2017. Pokud má ještě někdo něco k věci, má poslední možnost zde komentář zanechat.
Diskuze již nikam nevede a lze předpokládat, že se v ní ani nikdo již nevyzná.
Děkuji za pochopení.