Přátelé, výlet k sousedům do obce Řepiště vidím následovně: 10. srpna v 16 hodin vyjedeme od našeho kostelíku.
V 17 hodin nás očekává pan starosta Rostislav Kožušník a odborník na lidovou architekturu a znalec této oblasti, Miroslav Lysek. Projdeme si místní kostelík – to abyste viděli, že nejen náš kostel je dřevěný:-):-):-) (viz foto).
Pak se přesuneme k malému větrnému mlýnku, který je dokladem toho, jak lidé v minulosti spoutali sílu větru a dokázali žít i bez elektrické energie, ropy, řepky olejky:-) a podobně. U mlýnku je malé dětské hřiště, kdo bude vlastivědou znuděn, může si v době osobního volna postavit bábovku z písku.
Cesta je nenáročná – pojedeme po cyklostezce podél řeky. Zvládne to každý. Je tam jeden kopec, stoupání do Řepišť. Kdo ho nevyjede a půjde pěšky, ten nás počká nahoře.
Nějaké dotazy? Já jeden mám – kdo pojedete?
Těším se na vás. Ahoooj.
Petrovi Žižkovi patří velké poděkování za zorganizování skvělého výletu.
Já děkuji za skvělou partu. A těším se na další výpravy za poznáním. Pořád je dost míst, která můžeme takto společně objevovat. A až bude vyčerpán akční rádius zvladatelný na kolech, můžeme popojet auty.
A až bude vyčerpán akční rádius zvladatelný auty, tak letadly.
a co teprve přelet nad krásami našeho kraje. To je teprve zážitek…!:-)
https://www.zkrajedosveta.cz/2017/02/08/letet-balonem-je-jako-projit-se-klidne-po-obloze/
Na přelet se hlásím !!! … 🙂 … Kolo na cyklovýlet bych si musela teprve pořídit .. 🙁 … :).
Vzpomínám na náš jeden let balonem : … a tak jsme se plni očekávání konečně vznesli do výšin nad jednou malebnou vesničkou … a po hodinovém bezvětří jsme sestoupili dolů v té samé vesničce opět dolů .. 🙂 Urazili jsme cca vzdušnou čarou kilometr, či dva ? … 🙂 Jo holt, větru, dešti neporučíš … 🙂 Ale bylo to fajne … 🙂
a to je na letu balonem to krásné – nikdy nevíš, kde vlastně přistaneš:-). Je fakt, že na dovolenou do Thajska bych právě z toho důvodu balonem neletěl:-)
To je pochopitelné … 🙂 .. v kufru máš plavky a skončíš třeba v Norsku … 🙁 … :). Ale malá rada zní, kdo je připraven, není překvapen … takže nejen plavky na „palubu“, ale i spodky není marno přibalit … 🙂 🙂
Přesně tak to je. Z toho důvodu nikdy nenastupuji do horkovzdušného balonu bez toho, abych měl skládací soupravu na lov ledních medvědů a zároveň velmi praktický breviář, který napsal cestoval Eman Hrdlička (nesprávně historiky označován jako Emil Holub): „Jak přežít na Sahaře, aneb stačí týden hladovění a pouštní ještěrka se stává delikatesou“.
A po dvou týdnech i brouk.
brouk je náhodou super. Stejně tak kobylka, pokud je dobře prosmažená. Trochu problém mívám s pečenými pavouky. Ale i ti se dají. A teď zcela výjimečně nekecám…
Jak vidno, být šéfredaktorem HL není asi žádné terno – odměna by se asi měla doplnit o potravinové balíčky…
S první částí Vašeho sdělení souhlasím. Na druhou stranu, nevím, co máte proti smaženým tarantulím. Mně přijdou jako delikatesa:-):-):-). Kdybyste hodně chtěl, pošlu Vám důkaz, ale pochopitelně jen do mailu, některé slabší žaludky by tu fotku z Kambodži asi nezvládly:-):-).
Já to myslel jako žert, ale koukám, že se vzduchoplavby zorganizované Petrem Žižkou snad fakt můžeme dočkat….
Proč by ne, já bych se s ním vzduchoplavil bez váhání.
děkuji, děkuji. No, jak se říká – nikdy neříkej nikdy. A jsou i jiná vzdušná plavidla, třeba taková ta s vrtulí vepředu, a to je taky zážitek… A je tam dokonce i velká pravděpodobnost, že se člověk podívá, na co opravdu chce, třeba na Hrabovou, kostel, Pilíky, haldu… Na rozdíl od balónu se to dá řídit (teda tvrdí můj oblíbený pilot, já tomu nerozumím).