8.3. Na oslavu narozenin pana prezidenta uspořádala D.T.J. v sále hostince U Mištů hudební, pěveckou a tělocvičnou akademii s následujícím pořadem:
- Slavnostní proslov přednesl učitel František Mikolajek.
- Děti recitovaly báseň „Pozdrav T.G. Masarykovi“.
- Mužský sbor zapěl „Slavnostní sbor“ od Bedřicha Smetany a „Píseň práce“ a „Směs z národních písní“.
- Pak recitovány byly básně: „Borák prst“, „Láska“, „Tošonovice“ a „Rybníky za Paskovem“.
- Mužský sbor zapěl „Mezi horama“ a „Hory, hory“.
Následovalo cvičení na nářadí a různé hry. Sbory nacvičil učitel František Mikolajek, v přestávkách účinkovala dechová hudba V. Baluška.
9.3. „T.G. Masaryk za hranicemi“, přednášku se světelným obrazem uspořádalo S.S.D.B. v sále hasičského skladiště. Přednášel učitel Zdeněk Oliva.
15.3. Oslavu narozenin pana prezidenta uspořádala osvětová komise v sále hostince U Lípy s následujícím pořadem:
- „Věno“ smíšený sbor, řídil učitel František Figar.
- Slavnostní přednášku přednesl prof. Jan Smolík z Přívozu.
- „Slavnostní sbor“ od Bedřicha Smetany a „U boj“ zapěl sokolský mužský sbor.
- „Vlaštovičky“ zapěl ženský sbor Sokola.
- Básně J. S. Machar „T.G. Masarykovi“ a J. Rokyta „Masarykovi osvoboditeli“ přednesl Felix Prokop.
- Slavnost zakončená byla státní hymnou.
- Sbory řídil učitel František Figar.
21.3. „Hus a jeho doba“ přednášku se světelnými obrazy uspořádalo S.S.D.B. v hasičském skladišti. Přednášel učitel Zdeněk Oliva.
12.-13.4. Výstavu drůbeže, králíků a holubů uspořádal ve zbrojírně hasičského skladiště „Spolek pěstitelů drobného zvířectva“ za součinnosti „Hospodářské besídky“. Kromě zvířat vystaveny byly kožešinové kolekce, odborná literatura a hospodářské stroje továrny „Agrofera“ v Kunčicích. Pro informaci návštěvníků byl vydán výstavní katalog. Výstava byla velmi zdařilá a přispěla k propagaci chovu drobného zvířectva. Reklama provedena byla v krajských a odborných časopisech, zprávy o výstavě uveřejněny byly v časopise: „Králikář“, „Zemědělské a družstevní rozhledy“, „Svobodná republika“ a „Náš kraj“.
10.5. „Svátek matek“ uspořádala odbočka „Ochrany matek a kojenců“. Proslov o významu tohoto svátku přednesl učitel František Figar. Básně přednesly a písně zazpívaly školní děti.
?.5. „Besídka venkovského dorostu“ uspořádala exkurzi na hospodářskou výstavu v Kunčicích.
5.7. Slavnost „Odhalení pomníku mistra Jana Husa“ u vodovodu vedle staré školy pořádala místní osvětová komise. Průvodu z dolního konce obce se zúčastnilo i mnoho osob z okolních obcí. V čele průvodu šla hudba Val. Baluška, která zdarma účinkovala jak při slavnosti, tak i při koncertě v zahradě „U Lípy“ po slavnosti. Z ní následovalo 16 Sokolů v krojích, 36 Sokolů v občanských oblecích s odznaky, 4 hasiči v stejnokroji, 3 členové D.T.J. v kroji, 4 prapory církve čsl. s 60 účastníky, 15 družiček, 30 dětí a pak asi 1000 osob.
Str. 292/294
U pomníku konala se slavnost s následujícím pořadem:
- Hudba zahrála „Kdož jste boží bojovníci“.
- Slavnost zahájil předseda místní osvětové komise z ověnčené tribuny Zdeněk Oliva proslovem o pohnutkách, jež vedly k postavení tohoto pomníku a věnoval vzpomínku zesnulým průkopníkům pokroku v Hrabové. Při posledních slovech byl zdvižen prapor, jímž pomník byl zahalen.
- Pěvecký sbor Sokola zapěl „Udeřila naše hodina“ za řízení učitele Františka Figara.
- Starosta obce L. Duhan v proslovu uvedl starší dějiny obce dle této kroniky, z doby českobratrské, v jichž duchu chceme pokračovati a převzal pomník v ochranu obce.
- Slavnostní řeč přednesl B. Čurda-Lipovský, který připravil nám nejkrásnější a nejdojemnější chvíli. Promluvil na téma nápisu na pomníku: „Nikdo …….“ svým lahodným a vroucím slovem předvedl Krista i Husa v plné hloubce jich citů a soulad hlásaných ideí s jich životem. Tisícihlavý zástup naslouchal s utajeným dechem přímo klasickou tuto řeč a neskrblil též pochvalou.
- Žačka Geroltová přednesla oslavnou báseň.
- Za církev čsl. promluvil duchovní Hrazdil.
- K dětem promluvil řídící učitel Štěpán Němec.
- V doslovu zdůraznil učitel Zdeněk Oliva, že tato chvíle je mezníkem v osvětové činnosti, nikoliv koncem, neboť: „Ještě nedohořelo, ještě nedobolelo“.
- Slavnost zakončena písní „Hranice vzplála“ a národními hymnami.
Str. 293/295
Ověnčení pomníků, tribuny řečnické, jakož i výzdobu květinami a kytici pro slavnostního řečníka opatřily ženy církve čsl.
Str. 293/295
První myšlenku postaviti památník M.J. Husovi pojalo sdružení sociálně demokratických bezvěrců, t.j. starou lípu před hostincem „U Lípy“ pojmenovati „Husova lípa“ a u ní postaviti mohylu z velkých kvádrů s vytesaným reliéfem kalicha nebo Husovy hlavy a ohraditi celek silnými řetězy zapuštěnými do nízkých betonových sloupů. O povolení podána byla spolkem S.S.D.B. žádost obecnímu zastupitelstvu 20.1.1920. Obecní zastupitelstvo usneslo se 8.2.1920 lípu takto pojmenovati, očistiti ji od jmelí, obecní pozemek u lípy k tomu účelu darovati, ale finanční podporu zamítlo. Bylo tedy čekáno na vhodnou příležitost k získání prostředků, hlavně až finanční stav S.S.D.B se zlepší. Po čase uvolila se T.J. Sokol k tomuto účelu dáti výnos ze zábavy silvestrovské, což činilo 600 Kč. Po čase převzala řízení této věci místní osvětová komise, by i jiné složky mohly rovnocenně zúčastnit a dala návrh na postavení pomníku u vodovodu. Za tím účelem podána byla žádost obecnímu zastupitelstvu o darování tohoto pozemku.
Str. 294/296
Po vyjíti oběžníku na schůzi obecního zastupitelstva, kdež na poradě bylo také: darování místa u vodovodu pro „Husův pomník“, roznesla se o tom zvěst po celé obci a dle různého založení občanstva různily se i náhledy a konaly se ke schůzi přípravy. Na schůzi obecního zastupitelstva konané dne 18.1.1925 přečetl a odůvodněnil žádost Zdeněk Oliva. Jednání bylo velmi rušné ze všech stran, podrážděné až i bouřlivé a skončila hlasováním s předčítáním jmen obecního zastupitelstva. Každý hlasoval zvláště, buď ano nebo ne. Pro darování tohoto pozemku bylo 17 hlasů (strany sociální demokracie + 1 komunista), proti všechny ostatní, t.j. 10 hlasů.
2.2. Podala strana lidová protest k moravskému zemskému výboru, k němuž vyjádření podala osvětová komise a obecní rada 16.3. a na základě tohoto stížnost zemským výborem byla zamítnuta 28.3.
1.3. Sbírala strana lidová podpisy na protest proti postavení „Husova pomníku“. Mnohde ženy podepsaly nepřítomného muže, z čehož vznikly v rodinách i nesváry. Nepomohla však ani osobní intervence předáků lidové strany s touto listinou u okresní politické správy.
Mezitím rozpoutal se i v časopise boj. Psal: „Náš kraj“ 19.2. o hlasování o místo u vodovodu (L. Duhan, starosta). „Palcát“ 13.3. o celkově situaci a schůzi obecního zastupitelstva. „Samostatnost“ 27.3. o téže schůzi. „Svobodná republika“ 27.3. a „Palcát“ 3.4. odpověď „Svobodné republice“.
4.5. Přišel zákaz stavby pomníku od památkového úřadu v Brně, jelikož mu „bylo oznámeno“ (viz příloha).
10.5. Zaslán památkovému úřadu obšírný dopis v němž všestraně vše vylíčeno a 29.5. přišlo opět povolení (viz 2 povolení).
Výměna názorů v časopisech pokračovala dále. 16.5. psal „Náš kraj“ o postavení u kostela, „Palcát“ 26.6. o první pomníku Husově na Ostravsku. „Duch času“ 20.6. o boji o „Husův pommník“. V červnu zaslána fotografie dohotovené hlavy M.J. Husa a modelu památkovému úřadu s náčrtkem úpravy okolí. Přišel opět zákaz na zakročení vlivných osob a udáváno za důvod pouze průmerný sochařský výtvor. Opětné povolení vymohl na telefonickou zprávu a obšírné vysvětlení písemné poslanec Soukup v Brně (soc. dem.).
První fůru štěrku přivezl pro „Husův pomník“ rolník Jan Piskoř 8.6., 15.-16.6. provedeno kopání a vybetonování základů. 24.6. přivezen byl rolníkem Chlupatým Rudolfem čís. 33 pomník a ihned postaven.
Předchozí díl: Pamětní kniha Hrabové – pokračování č. 29
