První světová válka a první poválečná léta v životě obce Hrabová

1. Úvod

K volbě daného tématu mě vedlo několik důvodů. Jelikož z Hrabové pocházím a žiji zde, váže mě k obci velmi silné pouto. Zamyslel jsem se tedy nad tím, zda by nebylo možné se Hrabové v rámci bakalářské práce věnovat a záhy jsem dospěl k názoru, že by to možné bylo. Období první světové války a počátků První republiky totiž není v rámci dějin obce nikterak výrazně zpracováno.

Mým záměrem rozhodně není suplovat obecního kronikáře a omezit se na chronologický výčet událostí z dané doby, neboť takováto výsledná práce by nenaplnila podstatu historické práce, byť k něčemu podobnému nemálo autorů dějin obcí, alespoň v minulosti, dospěla. Především si kladu za cíl zmapovat život obce ve vymezeném období a také to, jak se klíčové historické události promítly do života obce a potažmo jaké důsledky z nich pro obec plynuly. Z časového vymezení tématu bakalářské práce a jejího názvu vyplývá, že oněmi klíčovými událostmi jsou první světová válka a na jejím konci rozpad rakousko-uherské monarchie, resp. vznik Československé republiky.

Co se týče užšího vymezení, je mým záměrem postihnout danou problematiku v co nejkomplexnější podobě, tj. prozkoumat vliv zásadních událostí na obec zhlediska politického, vojenského, hospodářského a také jejich vliv na společnost. Podle těchto oblastí bude koncipována hlavní část práce. Nicméně částečně dojde k nastínění obrazu starších dějin obce a vzhledem k regionálnímu charakteru tématu rovněž k vymezení daného regionu.

Spodní hranice časového záběru mé práce je jednoznačná. Bude jí rok 1914, kdy vypukla první světová válka. Stanovení horní hranice již tak jednoznačné není. Vhledem k tomu, že doba dvacátých let, jakožto úseku obecních dějin je již poměrně dobře zpracována, mám v úmyslu dovést tuto práci do roku 1920, resp. 1921. Nicméně s ohledem na logické uzavření některých kapitol dojde v určitých případech k přesahům vytyčené časové hranice.

Z hlediska metodického přístupu půjde o mikrosondu do života obce Hrabové v době první světové války a několika poválečných letech. Jednotlivé prameny podrobím kritickému rozboru a vzájemné komparaci, neboť jedině takový přístup je vrámci seriózního historického výzkumu možný a správný. Spomocí takto získaných informací, jejich analýzy a pochopitelně také spomocí sekundární literatury předpokládám, že bude možné sestavit celistvý obraz života obce ve sledovaném období, v co nejkomplexnějším záběru.

2. Prameny a literatura

Na počátku každého historického bádání se pokládá za nezbytné obeznámit se s dosavadním výzkumem dané problematiky, a to zejména prostřednictvím příslušné literatury. Základní údaje o obci Hrabové můžeme nalézt v Historickém místopisu Moravy a Slezska vletech 1848─1960 [1]. Již více výkladové pasáže o Hrabové obsahují některé syntetické dějiny města Ostravy. Můžeme zmínit například práci Aloise Adamuse s názvem Dějiny města Ostravy v přehledu až do r. 1860 [2]. Z novějších prací bych jmenoval publikaci z roku 1993, Dějiny Ostravy [3], pod níž je podepsán Jaroslav Bakala a kolektiv. Prostor věnovaný Hrabové v této knize sice přesahuje rozsah pouhého encyklopedického hesla, avšak o sledovaném období zde nenalezneme zmínku. Poněkud skromnější publikací, co do textového rozsahu, nikoli však co se týče příloh dobových fotografií, je Ostrava 1880─1939 [4] Ireny Korbelářové a kolektivu. Zde je Hrabové věnován, sice ve třech jazycích, nicméně pouhý jeden odstavec.

Najdeme ovšem i publikaci čistě o obci Hrabová. Publikace, jejímiž autory jsou Antonín Barcuch a Eva Rohlová, nese název Sedm století obce Hrabová [5]. Tato „útlá brožura“ vyšla v roce 1997 při příležitosti sedmistého výročí první písemné zmínky o Hrabové. Pro utvoření si obrazu o Hrabové v průběhu dějin znamená publikace jistě velký přínos. Nicméně přesto se nemohu ubránit dojmu, že období první světové války a počátků fungování samostatného státu by si i v této publikaci zasloužilo poněkud detailnější pojednání.

Velmi důležitou část práce rozebírající regionální problematiku představuje vymezení samotného regionu. Jelikož se má práce týká obce, jde o úkol poněkud jednodušší, nicméně nutný. K vymezení regionu bude záhodno použít zejména výše zmíněný Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848─1960.

Seriózní práci nelze postavit pouze na literatuře věnující se danému regionu. Je nezbytné prostudovat literaturu, která o zkoumané problematice pojednává obšírněji. Pro poznání politické, hospodářské, kulturní či společenské oblasti života sledovaného období v obecnějších rysech lze využít publikaci Marcely C. Efmertové s názvem České země v letech 1848─1918 [6] a především pak vynikající práci Zdeňka Kárníka, České země v éře První republiky (1918─1938) [7]. V rámci Českých zemí v éře První republiky bude pro mou bakalářskou práci důležitý zejména díl první s podtitulem Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918─1929).

Co se týče vojenské či vojensko-politické problematiky vztahující se k českému prostoru, zmínil bych práci Ivana Šedivého Češi, české země a velká válka 1914─1918 [8] a rovněž také publikaci První světová válka a česká otázka [9], kterou napsal Robert Kvaček.

O důležitosti odborné literatury nemůže být v případě jakékoli práce, po níž se vyžaduje odbornost a serióznost, pochyb. Je ovšem také nutné nezapomenout na publikace, jež vytvářejí jakýsi návod, jak takovou práci správně napsat. Těmi jsou metodické příručky. Vhledem k regionálnímu charakteru bakalářské práce je nasnadě využít metodické příručky týkající se právě regionální problematiky. Zde bych uvedl jednak práci Davida Papajíka s názvem Dějiny měst, městeček a vesnic [10] a také Metodické otázky regionálních dějin [11], které zpracoval kolektiv autorů v čele s Josefem Bartošem.

Nyní k otázce pramenů. Všechny prameny, které ve své práci využiji, jsou, s výjimkou farní kroniky, uloženy v Archivu města Ostravy.

Nejen pro dějiny obcí, ale pro regionální dějiny jako takové, tvoří základní pramen historického poznání kroniky. Při zpracovávání zvoleného úseku z dějin obce využiji několik kronik, konkrétně kroniku farní, školní a obecní. Obecní kronika je součástí archivního fondu Archiv obce Hrabová, školní kronika pak fondu Národní škola Ostrava-Hrabová. Farní kronika se v digitalizované podobě nachází na internetových stránkách Římskokatolické farnosti Ostrava-Hrabová. Největší význam má kronika obecní, což je dáno její odlišností od jiných kronik, jakými jsou právě kroniky farní či školní, ale také příkladně spolkové či podnikové kroniky. Hovořím-li o odlišnosti, jedná se především o na první pohled zjevnou odlišnost tematickou. Ovšem snad ještě větší význam má rozdílnost z hlediska rozsahu záběru.

Budu-li se držet příkladu zpracovávaného tématu, lze konstatovat, že nesporně velmi přínosná kronika školní i farní se přeci jen soustředí zejména na ony instituce, v rámci nichž vznikly, tj. na školu a faru. Pochopitelně z nich lze získat také informace týkající se celkového života obce, ovšem nikoli v takové míře jako je tomu u kroniky obecní. Naproti tomu obecní kronika poskytuje prakticky nejkomplexnější pohled na danou obec, protože postihuje všechny oblasti života obce, a tedy najdeme vní informace z oblasti politické, ekonomické, kulturní i sociální. V rámci historického bádání není možné se nechat unést potenciálem kronik a pouze přebírat a uspořádávat informace v nich obsažené. Tak jako k jiným historickým pramenům je třeba i ke kronikám přistupovat kriticky. Autoři kronik byli samozřejmě různí a právě srovnáním s jinými dobovými prameny, případně srovnáním několika kronik mezi sebou, se dá odhalit, zda byli spíše objektivní, nebo subjektivní. Lze předpokládat, že převládat bude v drtivé většině případů druhá možnost. Autor kroniky nemusel být určitým způsobem zaujatý pouze v důsledku vlastních pohnutek, například v důsledku svého politického přesvědčení. Jeho zaujatost mohla způsobit stejně tak intervence obecních orgánů, kupříkladu obecního zastupitelstva. Na druhé straně ovšem subjektivita autora dané kroniky může být v jistém směru i užitečná. Nabízí totiž možnost poznání dobového pohledu na tehdejší problém. Konkrétně v případě hrabovské obecní kroniky je patrná jistá dávka neloajálního smýšlení vůči Rakousku-Uhersku. Nicméně po srovnání s jinými prameny a literaturou je možné konstatovat, že faktografické údaje tím narušeny nejsou.

Vrátím-li se ještě ke kronice školní a farní, rád bych podotkl, že obě kroniky rozhodně není možné nijak výrazně upozadit. Jistě jejich záběr není tak široký jako v případě obecní kroniky, nicméně informace v nich obsažené jsou nepochybně důležité a pro badatele podstatné. Příkladně o národnostní a náboženské příslušnosti žáků místní školy a o případných proměnách těchto příslušností poskytuje informace právě školní kronika. Farní kronika zase tvoří informační zdroj pro poznání náboženského života obce ve sledovaném období.

Vedle kronik budu vycházet i z dalších pramenů. Z archivního fondu Archiv obce Hrabová to budou zápisy ze schůzí pomocného válečného výboru, neboť tento orgán sehrál během války nezanedbatelnou administrativně-hospodářskou úlohu. Dále využiji některé materiály z fondu Římskokatolický farní úřad v Hrabové a okrajově také materiály z fondu Místní školní rada Hrabová.