První světová válka a první poválečná léta v životě obce Hrabová [4]

V rámci kulatého výročí, které letos slaví Česko (25 let od vzniku ČR, 50 let od srpna 1968 a 100 let od vzniku Československa) jsme se rozhodli, že na Hrabová.Info vytvoříme seriál, ve kterém postupně zveřejníme bakalářskou práci Radima Staňka. Práce se zabývá první světovou válkou a prvními poválečnými léty v životě obce Hrabová.

<< Předchozí díl

5.1.3. První republika

Poprvé v rámci samostatného Československa zasedal hrabovský obecní výbor v listopadu 1918, a to ve starém složení. To, že obecní výbor setrval ve stejném složení, v jakém se nacházel při vypuknutí války, umožnil především fakt, že ani jeden z jeho členů se nehlásil k německé národnosti, a proto nebylo nutné přistoupit k personálním změnám.

Z politického hlediska znamenaly velmi důležitý mezník obecní volby, které proběhly roku 1919. Tyto volby, byť nešlo o volby parlamentní, měly v celostátním měřítku velký význam, a to hned z několika důvodů. Především šlo o jejich silně demokratický princip, jímž se tyto volby odlišovaly i od voleb v řadě vyspělých, evropských, demokratických států. Volební právo získali všichni občané Československa. Na jejich národnost nebo stav se nehledělo. Naprosto převratným se stalo přiznání volebního práva také ženám, což se stalo poprvé v naší historii [58]. Důležitost obecních voleb spočívala pro občany také v tom smyslu, že zasahovaly v řadě případů do jejich života mnohem bezprostředněji a přímočařeji než volby parlamentní. To ostatně vyplývá se samotné logiky věci.

Kromě toho měly tyto volby přinést demokratické principy do obecních samospráv, k čemuž také došlo a je jasné, že v důsledku těchto voleb se realizovaly změny jak v obecních, tak také v městských zastupitelstvech. Nicméně volby se staly také nástrojem k posouzení politických poměrů v zemi. V tomto smyslu nahrazovaly volby parlamentní [59].

Termín konání voleb do obecních zastupitelstev připadl na 15. června [60]. V Hrabové vznikly pro účel těchto voleb dvě kandidátní listiny. První patřila sociální demokracii [61], druhou tvořily spojené občanské strany. Stejně jako v celorepublikovém měřítku zvítězila i v Hrabové sociální demokracie. Konkrétně bylo za sociální demokraty zvoleno 23 členů, za občanské strany pak členů sedm [62]. Zlomové byly tyto volby také proto, že do Hrabovského zastupitelstva usedly poprvé v historii dvě ženy [63].Starosta Antonín Adámek odmítl znovu kandidovat do úřadu. Své rozhodnutí odůvodnil jednak vyčerpaností a jednak odlišnými politickými názory, které se již neshodovaly spolitickými názory většiny hrabovských občanů. Následovat měl tedy rekurs. Před jeho vyřízením složil Antonín Adámek svůj úřad do rukou třetího radního, Františka Kaloče. Rekurs byl ovšem zamítnut a konaly se volby představenstva, v nichž získal starostenský mandát sociální demokrat Čeněk Žáček [64].

V dubnu roku 1920 [65] se republika dočkala prvních parlamentních voleb. Jejich výsledky oproti obecním volbám z předešlého roku nikterak nepřekvapily. Opět zvítězila sociální demokracie, přičemž na území Čech, Moravy a Slezska obdržela celkem 1 080 079 hlasů [66]. V Hrabové přišlo k volbám do Národního shromáždění 992 z možných 1 088 voličů, přičemž volba probíhala na základě vázaných kandidátních listin. Velkou většinu hlasů vobci obdrželi sociální demokraté, konkrétně 650 hlasů. Ostatní strany dostaly v porovnání se sociálními demokraty nepatrné počty hlasů. Pro ilustraci, druzí skončili lidovci [67] s 97 hlasy a třetí agrárníci [68] s 84 hlasy.

[58] KÁRNÍK, Z.: c. d., s. 70 an.
[59] Tamtéž, s. 71.
[60] Tamtéž, s. 69.
[61] Československá sociálně demokratická strana dělnická. BARTOŠ, Josef ─ TRAPL, Miloš: Československo 1918─1938. Fakta, materiály, reálie. 2. vyd. Olomouc 1994, s. 76.
[62] AMO, Pamětní kniha, s. 9─10.
[63] AMO, Školní kronika, s. 217.
[64] Ten ještě během svého funkčního období odstoupil z funkce a nahradil jej Ludvík Duhan, taktéž sociální demokrat. AMO, Pamětní kniha, s. 10.
[65] KÁRNÍK, Z.: c. d., s. 125 an.
[66] Tamtéž.
[67] Československá strana lidová. BARTOŠ, J. ─ TRAPL, M.: c. d., s. 75─76.
[68] V této době Republikánská strana československého venkova. Tamtéž, s. 81.