Včera jsem zde zveřejnil báseň od jednoho občana z Hrabové. Reakce jiného občana na sebe nenechala dlouho čekat a i z jeho básničky je patrné rozladění z toho, co se v Hrabové děje… .
Entity
(Autor: Konipásek, občan Hrabové)
Do temna ticha zaznívá křik,
u ega oltáře obřady konají,
do nebe hledíce z hrdel jde ryk,
chrastíc okovy ohledy neznají.
V bublině ze sváru, svorně a pospolu,
jazyky splétají jak Medůzy hadi,
plány své kovají, slovy a u stolu,
bez pravdy, potají, často a rádi.
V prsa se bijí, bez činů záslužných,
nad hlavou svatozář upnutou nakřivo,
ve zbrojí blyštivé, na oko úslužných,
na pravdě nesejde, musí být blyštivo.
Jazykem máchají, za zvuku polnice,
cizí krví na úpis podpis svůj připojí,
do boje vzývají na štítu hromnice,
obraz svůj milují, malíři postojí,
často a rádi.
Pravda je schoulená, krčí se v koutě,
okolo Beznaděj jenž černem vše pokrývá,
zděšena jak Hydry na kusy rvou Tě,
v závoji z pavučin síla ji ubývá.
Prohlédni člověče faleš a bezpráví,
za hradbou slov hledej vždy činy,
nevěř těm, co pohádky jen vypráví,
a jen u druhých hledají viny.
Často a rádi…
